LVICE²: připravovaná česká vědecká mise k Měsíci má za
sebou důležitý milník21.2.2023 Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním
pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční
sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její
přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a
kosmonautiky. 
Projekt LVICE²
Měsíční sondu s názvem Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer
(LVICE², viz vizualizace), tedy česky Komplexní průzkumník prostředí v
okolí měsíce, vyvíjí konsorcium českých firem pod vedením společnosti
esc Aerospace, která je jedním z hlavních poskytovatelů inovativních
kosmických řešení v ČR. Cílem mise je získat vědecká data o
turbulencích v plazmatu slunečního větru, o kosmické radiaci a o
koncentracích meziplanetárního prachu v okolí Měsíce.
Přípravu projektu financuje Ministerstvo dopravy v rámci programu tzv.
ambiciózních projektů. Tento program si klade za cíl posílit roli
českého kosmického průmyslu ve světovém měřítku a zvýšit věhlas české
vědy na poli kosmického bádání. Mise LVICE² plánuje tyto cíle naplnit
sestavením komplexní kosmické sondy s řadou vědeckých přístrojů,
přičemž většina instrumentů na palubě bude vyrobena českými firmami a
institucemi.
Podle původního návrhu měly být cíle mise naplněny sondou vyrobenou v
populárním standardu Cubesat, který nabízí
modulární (stavebnicové) řešení pro malé družice. Sonda měla podle
tohoto návrhu vážit zhruba 20 kg a mít velikost stolního počítače.
Vzhledem k množství vědeckých přístrojů a dalším požadavkům mise však
bylo nutné přistoupit k návrhu zcela nové, vlastní konstrukce sondy.
Plánovaná sonda se nyní velikostí blíží k pračce a po natankování
palivem bude její hmotnost okolo 120 kg.
Spolupracující vědecké instituce a přístroje na palubě instituce
Na vývoji vědeckých přístrojů pro sondu se podílí řada akademických
institucí:
• Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie
věd ČR pro sondu vyrábí přístroj pro měření střídavé složky
elektromagnetického pole plazmatu
• Ústav jaderné fyziky (ÚJF) Akademie věd
ČR připravuje přístroje pro měření ionizujícího záření
• Matematicko-fyzikální fakulta (MFF)
Univerzity Karlovy pro misi navrhuje přístroj pro měření toku iontů v
solárním větru
• Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT
připravuje přístroj pro detekci stejnosměrné složky magnetického pole
plazmatu
• Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
(FJFI) ČVUT pracuje na návrhu přístroje pro detekci kosmického prachu
Tato kosmická sonda se od ostatních plánovaných českých družic odlišuje
tím, že bude disponovat vlastním pohonem, který jí umožní doletět k
Měsíci a manévrovat na jeho oběžné dráze. Vývoj tohoto pohonu, včetně
elektrického systému sondy, je zajištěn společností Stellar Exploration
EU.
Nedílnou součástí sondy jsou také počítače na palubě, které budou řídit
let a zpracovávat data z vědeckých přístrojů. Návrh a výrobu těchto
palubních počítačů zajišťuje společnost esc Aerospace, která poté
plánuje tato zařízení dodávat i do dalších plánovaných družic.
Projekt sondy LVICE² je pro esc Aerospace a jeho partnery velmi
významný. Jeho úspěšné dokončení bude převratným úspěchem pro český
kosmický průmysl a zařadí Česko do prestižního klubu zemí, které umí
postavit vlastní sondy k průzkumu sluneční soustavy. Data shromážděná
touto sondou budou také velmi hodnotná pro výzkumníky po celém světě,
protože jim poskytnou cenné informace o lunárním prostředí a pomohou
vytyčit cestu pro budoucí mise na Měsíc.
Aktuální stav projektu
Projekt LVICE² nyní úspěšnou komplexní revizí ze strany Evropské
kosmické agentury (ESA) zakončil takzvanou „fázi A“, kdy byla ověřena
realizovatelnost mise a schváleny požadavky na její technické
provedení. Splněním tohoto milníku, tzv. Preliminary Requirements
Review (PRR), projekt demonstroval, že pomocí navrhované sondy dokáže
naplnit vědecké cíle mise, a že je jeho vývoj na správné cestě.
LVICE² tak vstupuje do tzv. „fáze B1“, kdy dojde k rozpracování a
zdokonalení návrhu jednotlivých přístrojů na sondě a rozhraní mezi
nimi. Součástí této fáze je také příprava plánů na výrobu, integraci a
testování sondy. V této fázi se do projektu nově zapojuje i společnost
OHB Czechspace, která má bohaté zkušenosti v oblasti kosmických
struktur a pro sondu bude navrhovat její hlavní konstrukci.
V červnu roku 2023 pak projekt projde další revizí ze strany ESA, na
jejímž základě panel odborníků nominovaný Ministerstvem dopravy
rozhodne o dalším pokračování mise. Pokud výroba této sondy dostane
„zelenou“, měla by být vypuštěna na měsíční oběžnou dráhu v roce 2027.
Další informace jsou k dispozici na aktualizovaném webu www.lvice2.cz.
Czech Space
Portal, redakčně upraveno
Vizualizace © esc
Aerospace
Další
informace zde
 Přečtěte
si také:
 14.2.2023 Najít a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je
cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB
Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou
agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České
republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována
koncem ledna 2023. 
 4.1.2023 Zpřesnit
klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou
přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z
hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná
veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat
procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly
dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro
družicové pozorování vln v atmosféře
(Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním
vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách
atmosféry
 13.10.2022 Evropská
vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle.
Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude
odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela
autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je
připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku,
rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla
informována začátkem října 2022.
 5.8.2022 Hledat v
hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července
2022.
 10.6.2022 Cílem
EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci.
 19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022.
 6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii.
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce.
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 Naše
brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako
doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi.
Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální
život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet,
zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše
brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady
praktického využití moderních technologií ve městech.
Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.
Všechna
vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde
 Konference
„Elektrické
autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu
2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i
jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z
elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma,
konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala
prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů
(včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a
uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci
institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v
tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart
city v praxi“ je zaměřena především na
ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou
rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro
definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart
city v daném městě realizován.
Pozvánky
na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.
|
