Analýza General Electric: využívání moderních
technologií významně sníží emise skleníkových plynů z uhelných a
plynových elektráren
 14.12.2016 Snižování emisí skleníkových plynů a dalších škodlivých
polutantů v energetice se v současné době orientuje především na
intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie a na podporu
jaderné energetiky jako významného zdroje bezemisní elektřiny. Neměly
by však být opomíjeny ani možnosti snižování emisí u tepelných
elektráren, které nabízejí moderní technologie. Podle analýzy,
provedené americkou průmyslovou skupinou General Electric (GE) a
prezentované veřejnosti začátkem prosince 2016, se i zde nabízí
významný potenciál úspor emisí.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) dnes totiž
pochází 41 % celosvětově vyrobené elektřiny z uhelných elektráren a 22
% elektřiny z plynových elektráren. Zatím vše nasvědčuje tomu, že
využívání těchto zdrojů v následujícím desetiletí navzdory všem
politickým a ekologickým snahám spíše poroste. Pro srovnání, v ČR se na
výrobě elektřiny podílí spalování uhlí z cca 49 % a spalování plynu –
bez bioplynu, tedy především spalování zemního plynu a energoplynu – z
cca 6 % (statistika MPO za rok 2015).
Analýza „GE Global Power Plant Efficiency Analysis“,
první svého druhu na světě, využívá data z uhelných a plynových
elektráren po celém světě ke zhodnocení možností jejich zefektivnění,
tedy zvýšení jejich účinnosti. Dochází přitom k následujícím závěrům:
Účinnost uhelných elektráren lze v průměru zvýšit o cca
4 %, přičemž 2,5 % z toho lze dosáhnout v oblasti modernizace kotlů a
turbín a 1,5 % ve zlepšení řídicího software. Všechny provedené
modernizace uhelných elektráren by vedly k odstranění ročně 900 miliónů
tun oxidů uhlíku (čili 11 % veškerých emisí z uhelných elektráren), což
je více než například veškerá produkce těchto emisí ve Velké Británii a
Francii dohromady. Největší potenciál úspor nabízejí uhelné elektrárny
v Číně a Indii (dohromady přes 40 % produkce emisí).
Podobně účinnost plynových elektráren lze v průměru
zvýšit o cca 3,3 %, přičemž 1,8 % z toho lze dosáhnout v oblasti
modernizace zařízení a 1,5 % ve zlepšení řídicího software. Tím by se
dosáhlo ročně 203 tun úspor oxidů uhlíku z plynových elektráren, tedy
cca 8,8 %. Největší příležitost k tomu nabízejí plynové elektrárny v
USA a Rusku.
Analýza dále konstatuje, že modernizací veškerých
uhelných elektráren na světě by se ročně ušetřilo 494 miliónů tun
paliva. Významně by to pomohlo i Evropské unii, která si stanovila jako
cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 % oproti roku
1990.
Pro české uhelné elektrárny studie odhaduje technický
potenciál zvýšení účinnosti výroby elektřiny díky modernizacím ze
současných 28 na 33 %, tedy o cca 18 %. Výsledkem by měl být potenciál
snížení emisí oxidů uhlíku o 15 %.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 24.8.2016 Vodní
energie je jedním z nejužívanějších obnovitelných zdrojů již od
starověku. Digitální systém pro její efektivní využívání ve vodních
elektrárnách prezentovala pod názvem iCMS odborné veřejnosti na konci
července 2016 společnost GE Renewable Energy ze skupiny General
Electric (GE). 
 24.6.2016
Definitivní návrat k normálu v japonské jaderné
energetice – tak by se dala charakterizovat licence na prodloužení
provozu, kterou ve druhé polovině července 2016 získaly bloky 1 a 2
japonské jaderné elektrárny Takahama. Tyto licence umožní provoz
uvedených bloků až po dobu 60 let. Je to první japonská jaderná
elektrárna po havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi
v březnu 2011,
jíž byla podle nových podmínek udělena licence na více než 40
let.
 23.6.2016 Elektrárny
s kombinovaným cyklem představují vysoce
efektivní a flexibilní zdroje, které mohou být připojeny do sítě za
několik minut, a vykrývat tak špičky ve spotřebě elektřiny. Aktuálním
příkladem je paroplynová elektrárna jménem Fortuna, která byla v lednu
2016 předána do provozu v německém Düsseldorfu jako projekt „na klíč“
realizovaný společností Siemens. Tato elektrárna je považována za
nejekologičtější a nejefektivnější zařízení svého druhu na
světě.
 11.5.2016 Zajímavým
spojením konvenční výroby elektřiny a
inovativních technologií je dekarbonizace klasických uhelných
elektráren (tedy odstraňování oxidu uhličitého z jejich spalin) s
využitím palivových článků s tavenými uhličitany (MCFC). Tato
technologie byla úspěšně vyzkoušena v laboratorních podmínkách a
výsledky jsou natolik povzbudivé, že začátkem května 2016 podepsal
světový petrochemický a plynárenský koncern Exxon Mobil Corporation
(krátce „ExxonMobil“) dohodu s americkým výrobcem keramických
palivových článků FuelCell Energy na rozvíjení této technologie směrem
k její komercializaci.
 10.12.2015
Evropská environmentální organizace (European
Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě
ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší
v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat
o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy.
 20.5.2015 Zajímavé a efektivní propojení konvenčních a
obnovitelných zdrojů ve formě tzv. hybridní elektrárny je od poloviny
května 2015 v pilotním provozu v závodě společnosti General Electric v
Berlínské čtvrti Marienfelde. Tato elektrárna kombinuje 600kW
fotovoltaický zdroj a 400kW kogenerační jednotku poháněnou plynovým
spalovacím motorem.
 4.2.2015 Nepravidelné
zásobování energetické sítě elektřinou z obnovitelných zdrojů v rámci
restrukturalizace německé energetiky známé jako „Energiewende“ představuje problém, pro jehož řešení vzniká v Německu (a nejen zde)
řada zajímavých technologických projektů. Jedním z nich je projekt
MefCO2 (methanol fuel from CO2), který současně využívá elektrolýzu z
obnovitelných zdrojů a odpadní oxid uhličitý z uhelných elektráren pro
výrobu metanolu jakožto univerzálně využitelné chemikálie.
 27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou
Jokohamou i
„chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě.
 26.3.2014
Strukturální změny v německé energetice, označované
pojmem „Energiewende“,
jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají
prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních
letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí
(UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun
skleníkových plynů.
|
