Přečtěte si:  10 let v internetovém prostoru: kulaté výročí portálu Proelektrotechniky.cz




Pozvánky na akce


Stalo se





















Spolehlivá elektřina pro Ukrajinu: evropská síť provozovatelů přenosových soustav jedná o nouzové synchronizaci Ukrajiny a Moldavska

4.3.2022 Provozovatelé přenosových soustav Ukrajiny a Moldavska, společnosti Ukrenergo a Moldelectrica, požádali o nouzovou synchronizaci se soustavami provozovatelů v kontinentální Evropě. Evropská síť provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E) vede s Ukrajinou a Moldavskem intenzivní jednání s cílem zjistit rozsah nezbytných opatření, která pomohou zachovat spolehlivý provoz elektrizačních sítí v daných zemích. Na začátku března 2022 o tom informoval odbornou veřejnost provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS.

Evropská přenosová síť a Ukrajina

Na území západní, střední, jižní a jihovýchodní Evropy i částí Afriky a Asie, jsou přenosové sítě synchronně propojeny v jednu síť o stejném kmitočtu v rámci tzv. regionu Kontinentální Evropa. Synchronně fungují také další regiony Evropy, zahrnující oblast severských zemí, oblast zemí bývalého Sovětského svazu včetně Pobaltí a britské ostrovy. Jednotlivé regiony jsou navzájem propojeny asynchronně stejnosměrným spojením.

Podrobnosti jsou zřejmé z mapy synchronních zón Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav ENTSO-E na obrázku níže. Součástí regionu Kontinentální Evropa je i tzv. Burštýnský ostrov – ukrajinská elektrárna Burštýn a její spádová oblast, který zároveň propojuje soustavy Slovenska, Maďarska a Rumunska.

Jak z obrázku patrno, většina Ukrajiny a s ní spojená síť Moldavska byla doposud propojena se soustavou Ruska, Běloruska a dalších států bývalého Sovětského svazu.

Proces synchronizace přenosových soustav

Synchronizace přenosových soustav je náročný proces, který obvykle trvá několik let. Hodnotí a testuje se řada technických a bezpečnostních ukazatelů, jako jsou například dostatečná kapacita propojovacích přeshraničních vedení či nastavení technických parametrů a postupů v obou systémech tak, aby nebyl ohrožen bezpečný provoz propojených soustav. V rámci příprav synchronizace se rovněž zpracovává řada studií o chování soustav po propojení a navrhují se opatření k řešení detekovaných problémů.

Jednání o synchronizaci Ukrajiny a Moldavska s kontinentální Evropou probíhají od roku 2017. Dokončena již byla řada kroků, včetně plánovaného testování, které nezávisle na vyhrocení situace na Ukrajině proběhlo ve dnech 23. až 27. února 2022. V rámci testu byl úspěšně odzkoušen ostrovní provoz celé ukrajinské a moldavské elektrizační sítě. Oproti původnímu plánu opětovného připojení Ukrajiny k ruské síti, ke kterému mělo dojít po skončení testu, rozhodla společnost Ukrenergo o setrvání v ostrovním provozu. Dne 27. 2. 2022 pak Ukrajina požádala provozovatele soustav v kontinentální Evropě o nouzové propojení, stejný požadavek přišel 28. února 2022 také z Moldavska.

ENTSO-E a provozovatelé přenosových soustav kontinentální Evropy, ke kterým patří i společnost ČEPS, nyní intenzivně jednají o aktuálních potřebách Ukrajiny a Moldavska a hodnotí kritická opatření potřebná k nouzové synchronizaci s jejich elektrizačními soustavami. Posuzují se parametry z oblasti bezpečnosti provozu, informačních technologií včetně kybernetické bezpečnosti či legislativní a regulační aspekty. Možná řešení by pak měla být definována v řádu dvou týdnů.

Cílem probíhajících jednání je proces synchronizace maximálně urychlit a pomoci Ukrajině a Moldavsku zajistit bezpečný provoz jejich soustav. V návaznosti na žádosti ukrajinského a moldavského provozovatele navrhne ČEPS opatření, která na jejich aktuální potřeby budou pružně reagovat při současném zachování bezpečného provozu propojených soustav.

ČEPS a redakce Proelektrotechniky.cz

Obrázek © ČEPS

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Další informace zde

Přečtěte si také:

Spotřeba elektrické energie v ČR stoupla, pandemie nemá vliv na celkový trend

11.2.2022 Spotřeba elektrické energie v ČR opět stoupla. Pandemie a související vládní opatření se promítly do jednorázových výkyvů, ale základní trend spotřeby nezměnily. Tak lze ve stručnosti shrnout vyhodnocení spotřeby za uplynulé období, s nímž odbornou veřejnost seznámila v únoru 2022 Skupina ČEZ. 


Robustní česká přenosová síť bude ještě robustnější a dále sníží riziko blackoutu: podepsána rozsáhlá investice Evropské investiční banky

25.1.2022 Česká republika má velmi robustní elektrickou přenosovou síť. Přesto se ani jí nevyhýbá riziko tzv. blackoutu, především kvůli tranzitním tokům elektřiny. Jejímu posílení by měla přispět investice Evropské investiční banky (EIB), která podepsala ke konci roku 2021 se státním provozovatelem české přenosové soustavy, společností ČEPS, půjčku ve výši 3,6 mld. Kč (v přepočtu 142 mil. eur). 


Češi podporují jadernou energetiku, nefandí uhlí ani plynu pro výrobu elektřiny: World Nuclear News uveřejnily výsledky průzkumu

5.1.2022 Těsně před Vánoci 2021 byly zveřejněny výsledky průzkumu mezi českými obyvateli ohledně vztahu k zdrojům energie pro výrobu elektřiny. Průzkum provedla česká marketingová agentura IBRS a výsledky sdílela s internetovým portálem World Nuclear News podporovaným Světovou jadernou asociací (WNA), s nímž redakce našich portálů spolupracuje. 


Malý modulární reaktor NuScale dostal obchodní jméno VOYGR

7.12.2021 NuScale, jeden z úspěšně se rozvíjejících typů malých reaktorů, jehož vývoj na našich stránkách průběžně sledujeme již od roku 2014 dostal na začátku prosince 2021 své obchodní jméno. Dále bude prezentován pod názvem VOYGR, přičemž NuScale zůstává jako název výrobce. 


Bateriový systém v Tušimicích spolehlivě slouží výkonové rovnováze v energetické síti

11.11.2021 Tušimický bateriový systém, který po dobu 1,5 roku testovaly společnosti ČEZ a ČEPS v rámci projektu BAART (Bateriová Akumulace pro Automatickou Regulaci frekvence Tušimice) k poskytování služeb výkonové rovnováhy, dodává 2000 MWh regulačního výkonu měsíčně. Nyní má za sebou tři měsíce ostrého provozu, které potvrdily a rozšířily jeho přednosti prokázané už při testech. Odborná veřejnost o tom byla informována na začátku listopadu 2021. 


Jaderné elektrárny ČEZ jako jedny z prvních na světě prošly auditem informační a kybernetické bezpečnosti

4.11.2021 Stav a nastavení ochrany informačních systémů jaderných elektráren, ale také povědomí zaměstnanců o významu informační a kybernetické bezpečnosti a její dodržování, nebo soulad mezi zákonnými požadavky a stávajícími podmínkami ve společnosti ČEZ. To je jen příklad oblastí, na které se soustředil audit systému pro řízení informační bezpečnosti (ISMS). Dukovany a Temelín patří mezi první jaderná zařízení na světě, která tímto procesem úspěšně prošla v říjnu 2021. 


Kybernetická bezpečnost v energetice: skupina ČEZ otevřela nové integrované bezpečnostní dohledové centrum – iSOC

29.9.2021 V roce 2017 činily globální ztráty z kybernetické kriminality 1,5 mld. USD (přes 32 mld. Kč), v roce 2020 už 4,2 mld. USD (přes 90 mld. Kč). V ČR bylo v roce 2020 spácháno 8417 trestných činů v této kategorii. Bylo to o 3073, tedy o 58 %, více než v roce 2017. Přibylo útoků na nemocnice, sítě orgánů státní správy a samosprávy i větší průmyslové podniky. Tolik strohá fakta, která ilustrují celkovou nebezpečnost kybernetických útoků. 


Všech šest bloků českých jaderných elektráren běží naplno, více než 45 % výroby elektřiny v ČR je plně bezemisní

1.9.2021 Na konci srpna 2021, necelé čtyři dny po svém připojení k přenosové soustavě, pracuje druhý temelínský blok opět na plný výkon. Spolu s elektrárnou Dukovany je tak aktuálně v provozu všech šest jaderných bloků, které bezemisní elektřinou kryjí více než 37 % české spotřeby (netto výroba elektřina za rok 2020). 


Český tokamak COMPASS jde do důchodu, jeho následovníkem bude COMPASS Upgrade

31.8.2021 V pátek 20. srpna 2021 proběhl poslední experiment na tokamaku COMPASS, který provozuje Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR (ÚFP). Po dvanácti letech ukončuje svůj provoz. V zařízení, ve kterém se testuje řízená jaderná fúze, proběhlo za tu dobu více než 21 tisíc výbojů vysokoteplotního plazmatu. Na jeho místě bude v nejbližších letech vybudován zcela nový tokamak – COMPASS Upgrade se světově unikátními parametry, který má za cíl vyřešit některé z klíčových problémů spojených se stavbou prototypu fúzní elektrárny. 


Elektřina a teplo pro Prahu i Střední Čechy změní zdroje energie: ČEZ zavírá Elektrárnu Mělník III

24.8.2021 Do roku 2030 bude lokalita Mělník, která zásobuje Prahu, Mělník a Neratovice, vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů a významně tak pomůže Skupině ČEZ i Praze a dalším městům dosáhnout ekologických závazků. Prvním krokem v plánované transformaci je odstavení 500MW elektrárenského uhelného bloku Mělník III, který byl dlouhou dobu největší svého druhu v ČR. Jeho uzavřením v polovině srpna 2021 se lokalita Mělníka a okolí mění na čistě teplárenskou. 


Vodní elektrárna Orlík je opět plně v provozu, světovým unikátem jsou čtyři plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami

15.7.2021 Na začátku července 2021 se vrací do plného provozu všechny čtyři bloky vodní elektrárny Orlík, provozované skupinou ČEZ. Největší elektrárna na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro výrobu bezemisní elektřiny z vody.  


Digitální technologie zvýší spolehlivost elektrické distribuční sítě ČEZ

14.6.2021 ČEZ Distribuce investuje v letech 2020 – 2025 do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 mld. Kč. Investice začínají postupně měnit podobu distribučního prostředí, kdy sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. O slovo se hlásí moderní technologie, které pronikají do všech částí rozvodných sítí. Více je čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do digitálních technologií. S podrobnostmi byla odborná veřejnost seznámena začátkem června 2021. 


Čistá Energie Zítřka: vize skupiny ČEZ pro rok 2030 ukazuje strategii přechodu na nízkoemisní portfolio zdrojů

7.6.2021 Ambiciózní strategie odklonu od uhelné energetiky v ČR by nebyla možná bez významného přispění skupiny ČEZ, která se na domácí výrobě elektřiny podílí téměř třemi čtvrtinami. Koncem května 2030 představila skupina ČEZ veřejnosti svoji Vizi 2030 nazvanou Čistá Energie Zítřka, v níž uvádí konkrétní kroky a milníky na cestě k nízkoemisní energetice.  


Kogenerace na plyn místo uhlí: elektrárna Dětmarovice podporuje plánovanou proměnu českého energetického mixu

12.4.2021 Česká elektroenergetiky postupně směřuje k útlumu uhelných zdrojů, k němuž by mělo dojít do roku 2040. Praktický průběh tohoto procesu ukazuje příklad elektrárny Dětmarovice. Jak informoval na začátku dubna 2021 její provozovatel skupina ČEZ, na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022-2023 budou v této elektrárně odstaveny uhelné bloky a nahrazeny plynovými kogeneračními jednotkami. Ty umožní také pokračovat v současných dodávkách tepla.


Jaderná elektrárna Dukovany: chytrá a ekologická řešení pro zásobování vodou

25.3.2021  Voda je důležitým vstupem pro provoz jaderných elektráren. Po její spolehlivou dodávku a zároveň citlivé hospodaření s vodou v kontextu krajinné ekologie se používají různá chytrá řešení. Jedno z nich představila v březnu 2021 Jaderná elektrárna Dukovany. Přestože je zásoba vody pro provoz elektrárny i připravovaný nový blok v obou dalešických nádržích více než dostatečná i v suchých letních měsících, energetici investují další milióny korun do chytrých technologií k jejím úsporám a udržení v krajině.


Okamžitá spotřeba elektřiny v ČR překonala rekord

17.2.2021 Zatížení elektrizační soustavy ČR neboli okamžitá spotřeba elektřiny má od 15. února 2021 nové historické maximum 12 226 MW. Stávající maximum z roku 2018 tak bylo překonáno o více než 150 MW. Vysoké zatížení je způsobeno zejména přetrvávajícím extrémně chladným počasím. 


Informace, stanoviska a povolení ohledně vysokonapěťového vedení: pomůže Vyjadřovací portál ČEPS

4.2.2021 Provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, spustil začátkem roku 2021 na svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu. Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.


Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2022 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services