Ukrajinská energetika dále posiluje vazbu na
kontinentální Evropu: Provozovatelé přenosových soustav se dohodli na
zvýšení obchodní kapacity12.8.2022 Na sklonku července 2022 se provozovatelé přenosových soustav (PPS)
kontinentální Evropy dohodli s Ukrajinou a Moldavskem na zvýšení
obchodní kapacity na 250 MW, což je více než dvojnásobek kapacity,
která byla stanovena v počáteční fázi (100 MW). Ukrajina tak posiluje
vazbu na energetiku kontinentální Evropy, a s tím i svoji energetickou
bezpečnost. 
Evropská přenosová síť a Ukrajina
Na území západní, střední, jižní a jihovýchodní Evropy i částí Afriky a
Asie, jsou přenosové sítě synchronně propojeny v jednu síť o stejném
kmitočtu v rámci tzv. regionu Kontinentální Evropa. Synchronně fungují
také další regiony Evropy, zahrnující oblast severských zemí, oblast
zemí bývalého Sovětského svazu včetně Pobaltí a britské ostrovy.
Jednotlivé regiony jsou navzájem propojeny asynchronně stejnosměrným
spojením.
Podrobnosti jsou zřejmé z mapy synchronních zón Evropské sítě
provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav ENTSO-E na
obrázku. Součástí regionu Kontinentální Evropa je i tzv. Burštýnský
ostrov – ukrajinská elektrárna Burštýn a její spádová oblast, který
zároveň propojuje soustavy Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Jak z obrázku patrno, většina Ukrajiny a s ní spojená síť Moldavska
byla doposud propojena se soustavou Ruska, Běloruska a dalších států
bývalého Sovětského svazu.
Synchronizace Ukrajiny s kontinentální Evropou
Synchronizace odlišných přenosových soustav, tak jako v tomto případě,
je náročný proces, který obvykle trvá několik let. Hodnotí a testuje se
řada technických a bezpečnostních ukazatelů, jako jsou například
dostatečná kapacita propojovacích přeshraničních vedení či nastavení
technických parametrů a postupů v obou systémech tak, aby nebyl ohrožen
bezpečný provoz propojených soustav. V rámci příprav synchronizace se
rovněž zpracovává řada studií o chování soustav po propojení a navrhují
se opatření k řešení detekovaných problémů.
O synchronizaci Ukrajiny a Moldavska s kontinentální Evropou se jednalo
od roku 2017. Realizovala se řada nezbytných kroků, včetně úspěšného
odzkoušení ostrovního provozu.
Oproti původnímu plánu opětovného připojení Ukrajiny k ruské síti, ke
kterému mělo dojít po skončení testu, rozhodla společnost Ukrenergo
strategicky o setrvání v ostrovním provozu. To znamená, Ukrajina
setrvávala v režimu nezávislém na Rusku, ale velmi zranitelném, zvláště
ve válečných podmínkách současné Ukrajiny.
Dokončení synchronizace se původně plánovalo pro rok 2023, proces se
však výrazně urychlil na základě žádosti o nouzovou synchronizaci
Ukrajiny a Moldavska ze 27. a 28. února 2022.
Provozovatelé přenosových soustav kontinentální Evropy zahájili 16.
března 2022 zkušební synchronizaci přenosových soustav Ukrajiny a
Moldavska. Stalo se tak na základě naléhavé žádosti tamních
provozovatelů přenosových sítí, společností Ukrenergo a Moldelectrica,
o nouzovou synchronizaci v souvislosti se situací na Ukrajině.
Zkušební synchronizace byla provedena po důkladné analýze výše zmíněné
Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E), která
potvrdila technickou proveditelnost propojení. Posuzovány přitom byly
parametry z oblasti bezpečnosti provozu, informačních technologií
včetně kybernetické bezpečnosti či legislativní a regulační aspekty.
Přijata byla také řada opatření k zajištění bezpečnosti a spolehlivého
provozu propojených evropských soustav.
Komerční výměna energie
Komerční výměna elektrické energie přes elektrizační soustavu
Ukrajina/Moldavsko byla zahájena 30. 6. 2022 na hranici mezi Ukrajinou
a Rumunskem a následně 7. 7. 2022 na hranici mezi Ukrajinou a
Slovenskem. Později se očekává obchod s elektřinou i na dalších
přeshraničních profilech (Ukrajina–Maďarsko a Moldavsko–Rumunsko).
K otevření obchodní kapacity s Ukrajinou/Moldavskem došlo poté, co
provozovatelé přenosových soustav kontinentální Evropy 28. 6. 2022
potvrdili, že byly splněny technické předpoklady pro umožnění komerční
výměny elektrické energie mezi Ukrajinou a sousedními zeměmi. Zahájení
komerčních výměn elektrické energie navazuje na úspěšnou synchronizaci
elektrizační soustavy kontinentální Evropy a elektrizační soustavy
Ukrajina/Moldavsko ze dne 16. 3. 2022 a na přijetí společnosti
Ukrenergo jako pozorovatelského člena ENTSO-E dne 26. 4. 2022.
Možnost dalšího zvýšení obchodní kapacity bude posouzena na začátku
září 2022 na základě úvah o stabilitě a bezpečnosti energetické
soustavy.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Obrázek © ČEPS
Ilustrační foto ©
archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další
informace zde 
 Přečtěte si také:
 29.6.2022
Do mezinárodní platformy PICASSO pro přeshraniční
výměnu regulační
energie se 22. června 2022 podle plánu připojilo dalších pět
provozovatelů přenosových soustav. Následně v této platformě začala
probíhat přeshraniční výměna regulační energie z aFRR. Projekt PICASSO
byl spuštěn 1. června 2022 a jako první se k němu připojila společnost
ČEPS. 
 4.3.2022 Provozovatelé
přenosových soustav Ukrajiny a Moldavska, společnosti
Ukrenergo a Moldelectrica, požádali o nouzovou synchronizaci se
soustavami provozovatelů v kontinentální Evropě. Evropská síť
provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E) vede s Ukrajinou a
Moldavskem intenzivní jednání s cílem zjistit rozsah nezbytných
opatření, která pomohou zachovat spolehlivý provoz elektrizačních sítí
v daných zemích. Na začátku března 2022 o tom informoval odbornou
veřejnost provozovatel české přenosové soustavy, společnost
ČEPS.
 11.2.2022
Spotřeba elektrické energie v ČR opět stoupla.
Pandemie a související vládní opatření se promítly do jednorázových
výkyvů, ale základní trend spotřeby nezměnily. Tak lze ve stručnosti
shrnout vyhodnocení spotřeby za uplynulé období, s nímž odbornou
veřejnost seznámila v únoru 2022 Skupina ČEZ.
 25.1.2022 Česká
republika má velmi robustní elektrickou přenosovou síť. Přesto se
ani jí nevyhýbá riziko tzv. blackoutu, především kvůli tranzitním tokům
elektřiny. Jejímu posílení by měla přispět investice Evropské
investiční banky (EIB), která podepsala ke konci roku 2021 se státním
provozovatelem české přenosové soustavy, společností ČEPS, půjčku ve
výši 3,6 mld. Kč (v přepočtu 142 mil. eur).
 5.1.2022 Těsně před
Vánoci 2021 byly zveřejněny výsledky průzkumu mezi českými
obyvateli ohledně vztahu k zdrojům energie pro výrobu elektřiny.
Průzkum provedla česká marketingová agentura IBRS a výsledky sdílela s
internetovým portálem World Nuclear News podporovaným Světovou jadernou
asociací (WNA), s nímž redakce našich portálů spolupracuje.
 20.10.2021 Transformátory
jsou důležitou součástí energetických sítí. Kromě změny
napětí na požadovanou hodnotu hrají důležitou roli při zajišťování
kvality elektrické energie, tedy napětí, proudu a kmitočtu včetně
odpovídajícího průběhu příslušných křivek. To vše pomůže zajistit velký
flexibilní transformátor, první svého druhu na světě, který byl v
polovině října 2021 instalován v rozvodně energetické společnosti
Cooperative Energy ve městě Columbia v americkém státě
Mississippi.
 5.10.2021 Společnost
General Electric (GE), světový výrobce proudových motorů pro
letadla, vyrábí rovněž plynové turbíny pracující na stejném principu a
vycházející z konstrukce leteckých motorů, ale sloužící jako
stacionární zdroje, zejména pro výrobu elektřiny. Pro tyto turbíny se
používá označení aeroderivativní. Zatím poslední dodávka čtyř těchto
turbín od GE byla v září 2021 úspěšně instalována ve dvou kalifornských
elektrárnách na zakázku tamního ministerstva vodních zdrojů
(DWR).
 29.9.2021 V
roce 2017 činily globální ztráty z kybernetické kriminality 1,5 mld.
USD (přes 32 mld. Kč), v roce 2020 už 4,2 mld. USD (přes 90 mld. Kč). V
ČR bylo v roce 2020 spácháno 8417 trestných činů v této kategorii. Bylo
to o 3073, tedy o 58 %, více než v roce 2017. Přibylo útoků na
nemocnice, sítě orgánů státní správy a samosprávy i větší průmyslové
podniky. Tolik strohá fakta, která ilustrují celkovou nebezpečnost
kybernetických útoků.
 1.9.2021 Na konci srpna
2021, necelé čtyři dny po svém připojení k přenosové
soustavě, pracuje druhý temelínský blok opět na plný výkon. Spolu s
elektrárnou Dukovany je tak aktuálně v provozu všech šest jaderných
bloků, které bezemisní elektřinou kryjí více než 37 % české spotřeby
(netto výroba elektřina za rok 2020).
 31.8.2021 V
pátek 20. srpna 2021 proběhl poslední experiment na tokamaku COMPASS,
který provozuje Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR (ÚFP). Po
dvanácti letech ukončuje svůj provoz. V zařízení, ve kterém se testuje
řízená jaderná fúze, proběhlo za tu dobu více než 21 tisíc výbojů
vysokoteplotního plazmatu. Na jeho místě bude v nejbližších letech
vybudován zcela nový tokamak – COMPASS Upgrade se světově unikátními
parametry, který má za cíl vyřešit některé z klíčových problémů
spojených se stavbou prototypu fúzní elektrárny.
 10.8.2021 České
teplárenství prochází velkou transformací. Jedním z kroků v tomto
procesu je instalace pěti kogeneračních jednotek v Jablonci nad Nisou,
které od konce července 2021 dodávají prostřednictvím společnosti
Jablonecká energetická teplo do bytů a elektřinu do veřejné sítě.
Kogenerační jednotky postavila a provozuje společnost ČEZ Energo z
holdingu ČEZ ESCO.
 23.7.2021
Bezemisní elektřinu přibližně pro menší město.
Takový výrobní potenciál očekává ČEZ od nových separátorů, které
vyměnil během odstávky prvního bloku. Navíc vyšší temelínský výkon může
nahradit uhelné elektrárny a ročně ušetřit několik tisíc tun CO2.
Odborná veřejnost o tom byla informována v červenci 2021.
 15.7.2021 Na
začátku července 2021 se vrací do plného provozu všechny čtyři bloky
vodní elektrárny Orlík, provozované skupinou ČEZ. Největší elektrárna
na Vltavě, kterou energetičtí dispečeři využívají hlavně v časech
odběrových špiček, má za sebou pravidelné několikatýdenní revize po
hlavní části sezóny. Ta přinesla podzimní i jarní příznivé podmínky pro
výrobu bezemisní elektřiny z vody.
|
