Nucené uzavření německé jaderné elektrárny bylo
protiprávní
 20.1.2014 Na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukushima v
roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného stresu u
obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace, reagovalo
Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu
považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na
provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo
dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Jak
uvedl britský odborný informační portál World Nuclear News, s nímž naše
redakce spolupracuje, německý Nejvyšší správní soud v polovině ledna
2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis, patřící
energetické společnosti RWE, na základě těchto opatření bylo
protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po
státu právní cestou značné odškodnění.
Uvedená dvě extrémní opatření nařídila německá kancléřka
Angela Merkelová a za jejich uskutečnění odpovídala vždy ta spolková
země, na jejímž území se daná jaderná elektrárna nachází. Tato opatření
byla přijata bez předchozí konzultace s příslušným nezávislým orgánem
pro dohled nad jadernou bezpečností a bez jeho doporučení k bezpečnosti
toho kterého jaderného bloku. Dohromady tak bylo uzavřeno sedm
jaderných bloků – Biblis A a B, Neckarwestheim 1, Brunsbuttel, Isar 1,
Unterweser a Phillipsburg 1 – o celkovém elektrickém výkonu 8336 MWe.
V případě elektrárny Biblis byla za realizaci její
uzavírky odpovědná spolková země Hesensko. RWE proti ní zahájila soudní
při pro ztrátu dvou bloků, Biblis A a Biblis B, jakožto podnikových
aktiv. Uvedené bloky jsou osazeny tlakovodními reaktory o elektrickém
výkonu 1167 MWe a 1240 MWe (v tomto pořadí). Pouhé dva měsíce před
jejich vynuceným uzavřením byla oběma blokům udělena licence na
provozování, Biblis A do roku 2019 a Biblis B do roku 2021. Jen za rok
2011 RWE vyčíslila ztrátu v důsledku jejich uzavření na více než
miliardu EUR.
Správní soud Hesenska, k němuž podala RWE stížnost kvůli
realizaci kancléřčiných opatření, rozhodl v únoru 2013 ve prospěch
provozovatele. Následné odvolání spolkové země Hesensko nyní nejvyšší
správní soud zamítl, a potvrdil tak původní rozhodnutí zemského
správního soudu bez možnosti dalšího odvolání. Jako oficiální důvod
protiprávnosti jednání spolkové země Hesensko soud uvádí, že uzavření
jaderných bloků nebylo konzultováno s jejich provozovateli, což bylo
označeno za vážnou procedurální chybu.
Toto rozhodnutí nejvyššího správního soudu nyní vytváří
precedens pro RWE i pro další provozovatele jaderných elektráren v
Německu, kteří byli kancléřčiným rozhodnutím poškozeni: E.ON,
Vattenfall a EnBW. Další konkrétní kroky každého z operátorů v této
věci, včetně samotné RWE, nicméně budou velmi záviset na jejich
obchodní politice a na dalších okolnostech. Například EnBW je
ze 45 % vlastněná spolkovou zemí Bedensko-Württembersko s vládou
zelených a nehodlá proti uzavření jaderných bloků protestovat.
Wattenfall se švédskými vlastníky řeší věc cestou mezinárodní
arbitráže. Ve hře jsou kromě toho také další související kroky německé
vlády, jako je nařízená úprava povolené doby provozu pro zbývající
reaktory v rámci dodatku k tzv. atomovému zákonu nebo daň z paliva.
Uvedené rozhodnutí německého nejvyššího správního soudu
lze však v každém případě považovat za důležité sdělení pro budoucnost,
a to nejen v Německu: Neadekvátní státní zásahy vynucené politickými
tlaky, které poškozují konkrétní provozovatele, mohou být uznány za
protiprávní, byť byly přijaty na nejvyšší úrovni státní administrativy
a vedeny zdánlivě ušlechtilými důvody. To pak může otevřít právní
nároky na příslušné odškodnění. redakce
Ilustrační
foto: archiv redakce
Další informace zde  Přečtěte si také
další související články z rubriky Výroba a přenos:
 23.4.2014
Americký Massachusetts Institute of Technology (MIT)
představil v polovině dubna 2014 odborné veřejnosti svůj inovativní
koncept plovoucí jaderné elektrárny o výkonu 200 MWe a více. Plovoucí jaderná elektrárna obecně nabízí přímořským
zemím řadu výhod. Lze ji například umístit v blízkosti území s velkou
poptávkou po elektřině, aniž by bylo nutno zabírat půdu 
 2.4.2014 Dodávkou
středněnapěťové technologie od společnosti ABB na konci března 2014
pokračuje realizace projektu „smart grid“, realizovaného na
části distribuční sítě v Římě. Hlavním nositelem tohoto projektu,
probíhajícího v letech 2012–2020, je italská energetická společnost
ACEA. Projekt zahrnuje cca 1200 spotřebitelů elektrické
energie a 70km energetickou síť v části římské aglomerace.
 26.3.2014
Strukturální změny v německé energetice, označované
pojmem „Energiewende“,
jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají
prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních
letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí
(UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun
skleníkových plynů.
 7.3.2014 Koncem
února 2014 úspěšně proběhly testy spirálového parního generátoru,
prvního takovéhoto zařízení na světě, pro malou jadernou elektrárnu
NuScale v USA. Elektrárna NuScale je jedním z projektů tzv. malých
reaktorů, které představují významný vývojový trend v jaderné
energetice. Tato malá jaderná elektrárna o elektrickém výkonu 45 MWe
obsahuje tlakovodní reaktor a parogenerátor, uzavřené v jedné kompaktní
nádobě.
 28.2.2014 O záchranném robotu MEISTeR (Maintenance Equipment
Integrated System of Telecontrol Robot) od Mitsubishi Heavy Industries
jsme již před více než rokem psali v článku Malí roboti do nebezpečných
podmínek. Tento robot byl vyvinut pro náročné odklízecí práce v
havarované jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. V druhé polovině února
2014 úspěšně skončily jeho demonstrační testy a nyní již čeká na
nasazení v “ostrém provozu“ při dekontaminaci a odběru vzorků.
 24.2.2014
Od ledna do března 2014 probíhají reálné testy
fungování prvního evropského systému smart grid využívajícího solární
energii. Jako projekt s názvem Nice Grid je tento systém instalován a
testován ve francouzském městě Carros. Cílem projektu Nice Grid je prověřit v provozní praxi
fungování systému smart grid
pomocí moderních zařízení pro komunikaci a řízení odpovědi sítě na
okamžitou poptávku
 11.2.2014
Podle finské legislativy o účtování a chytrém měření
z roku 2009 měly být do začátku roku 2014 instalovány chytré
elektroměry v 80 % všech domácností. To je velmi vysoký podíl ve
srovnání s evropským průměrem pohybujícím se kolem 22 %. V tomto
případě však realita legislativu ještě předběhla: Chytré elektroměry
jsou nyní instalovány v 98 % finských domácností. Ve finských
podmínkách je důvodem této expanze smart meteringu nejen ekologické
povědomí obyvatel, ale také snaha energetických společností co nejlépe
zabezpečit dodávku elektřiny i do těch nejodlehlejších oblastí země.
 10.1.2014 Renomovaný britský odborný portál World Nuclear News
zaměřený na jaderné technologie, s nímž naše redakce spolupracuje,
zveřejnil začátkem roku 2014 souhrnnou analýzu událostí ve světové
jaderné energetice za uplynulý rok. Jejím hlavním závěrem je, že
celkový počet jaderných reaktorů dodávajících elektrickou energii do
rozvodných sítí zůstává po roce nezměněný, zatímco jejich celkový
instalovaný výkon zaznamenal nepatrný nárůst. Letošní rok, stejně jako rok 2013, začíná ve světě se
435 reaktory o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 375,3 GWe, čili
o cca půl procenta vyšším.
 25.10.2013
Na konferenci Trendy evropské energetiky, která
proběhla 20. až 21. října 2013, představil zástupce Mezinárodní
energetické agentury (IEA) obsah připravovaného přehledu „World Energy
Outlook 2012“. Tento přehled shrnuje dosavadní vývoj a naznačuje další
možné trendy v objemu a struktuře získávání energie ve světě. K nejzajímavějším v oblasti elektroenergetiky patří
následující fakta a prognózy:
|
