Jaderné a obnovitelné zdroje elektřiny pomohou zlepšit
kvalitu ovzduší v Polsku
28.8.2014
Současná výroba elektřiny v Polsku o ročním objemu
cca 160 TWh je z téměř 90 % pokryta výrobou v uhelných elektrárnách. S
přihlédnutím k používaným technologiím se tak Polsko řadí k zemím s
nejhorší kvalitou ovzduší v EU. Podle European Environment Agency
koncentrace pevných částic v ovzduší, působících kardiovaskulární a
dýchací choroby, běžně přesahuje v městských aglomeracích denní a roční
limity. Působením polských tepelných elektráren trpí podle některých
zdrojů i příhraniční oblasti ČR, například Ostravsko.
Tento stav hodlá polská vláda radikálně měnit
nahrazováním uhelných zdrojů jadernými a obnovitelnými podle dvou
scénářů:
Podle prvního scénáře by v Polsku měly být vybudovány
dvě jaderné elektrárny, každá o výkonu 3 000 MWh. Od roku 2035 by tak
mělo být vyráběno v jaderných elektrárnách 50 TWh ročně. Současně by
měla růst výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokrývající dnes cca
7 % výroby, na 60 TWh ročně v roce 2035 a na cca 75 TWh ročně v roce
2050.
Podle druhého scénáře by měl nárůst výroby elektřiny z
jaderných zdrojů dosáhnout v roce 2050 objemu 74 TWh. Nárůst objemu
výroby z obnovitelných zdrojů je v tomto scénáři plynulejší a
předpokládá v roce 2050 úroveň 49 TWh/rok.
Oba scénáře mají společný předpoklad roční výroby
elektřiny cca 125 TWh z bezuhlíkatých (tj. jaderných a obnovitelných)
zdrojů v roce 2050, což umožní snížit spotřebu uhlí při výrobě
elektřiny o téměř 40 %.
Tento návrh polské energetické politiky zveřejnila
polská vláda v polovině srpna 2014 a do začátku září 2014 probíhá jeho
veřejná konzultace.
Plán na rozvoj jaderné energie nyní předkládá
PGE EJ1, projektová organizace polské energetické skupiny Polska Grupa
Energetyczna (PGE).
redakce
Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto: archiv redakce
Další informace zde
Přečtěte si také:
23.7.2014
Kanadský poloostrov Labrador a ostrov Newfoundland s
vodními a větrnými elektrárnami získají zcela nové energetické
propojení systémem HVDC (vysokonapěťový stejnosměrný přenos) s
kanadskou pevninou v provincii Nové Skotsko (Nova Scotia). Zakázku na
tento energetický systém získala začátkem července 2014 společnost ABB,
zkušený dodavatel HVDC technologií ![](../sablona/vice3.gif)
11.7.2014
V Izraeli bude do roku 2017 vybudována nová
solárně-termální elektrárna Ashalim, obdobná elektrárně Ivanpah v USA (viz foto).
Rozhodující krok k realizaci tohoto projektu byl učiněn začátkem
července 2014, kdy projektové konsorcium Megalim Solar Power Ltd
(Megalim) získalo potřebné financování investice a provozu od Evropské
investiční banky a banky Hapoalim. ![](../sablona/vice3.gif)
1.7.2014 Testovací
platforma MYRTE, vybavená vodíkovou energetickou jednotkou Greenergy
Box™ od společnosti Areva, funguje v Korsické univerzitě ve Francii již
od roku 2013. Přebytečnou elektrickou energii z fotovoltaických zdrojů
tato jednotka ukládá do zásob vodíku, odkud ji v době menšího
slunečního svitu pomocí palivového článku mění zpět na elektřinu. Jak byla v květnu 2014 informována světová odborná veřejnost,
provoz této energetické jednotky je velmi úspěšný a významně
zefektivňuje fungování fotovoltaiky. ![](../sablona/vice3.gif)
2.7.2014 Moorside
je připravovaná nová jaderná elektrárna energetické
společnosti NuGeneration Ltd. (NuGen) na severozápadním pobřeží Anglie,
v regionu West Cumbria. Svým charakterem půjde o největší jednorázový
projekt vybudování jaderného energetického zdroje v Evropě. Dohodou o
financování mezi vlastníky NuGen, japonskou Toshibou a francouzskou
společností GDF Suez, na konci června 2014 byl učiněn první krok k
realizaci tohoto projektu. ![](../sablona/vice3.gif)
24.6.2014
Jak patrno z článku o projektu Nice Grid, Francie je
jednou ze zemí, které intenzivně zkoušejí projekty inteligentních
energetických sítí, nazývané smart grid. Dalším z nich je
demonstrační projekt Smart Grid Vendée, pokrývající síť regionu Vendée
s 282 municipalitami na západním pobřeží Francie. ![](../sablona/vice3.gif)
19.6.2014
Podobně jako městská větrná farma Borkum,
umístěná v příbřežních vodách, funguje v Německu již od roku 2006 jiná městská
větrná farma – Klixbüll ve spolkové zemi Šlesvik-Holštýnsko. Její
turbíny jsou umístěny na pobřeží Severního moře poblíž dánských hranic
a jejím provozovatelem je společnost Zweite Klixbüller Energie GmbH
& Co. KG v plném vlastnictví občanů. Jak byla koncem května
2014 informována odborná veřejnost, tato elektrárna do podzimu 2014
zvýší celkový výkon energie ![](../sablona/vice3.gif)
12.5.2014 Dodávkou 1,7 m vysokého a 120 tun těžkého vstupního
ventilu se na začátku května 2014 přiblížila realizaci
světově unikátní vysokokapacitní přečerpávací elektrárna Linthal,
budovaná mezi jezery Limmern a Mutt, cca 90 km od švýcarského Curychu.
Tato elektrárna, jejíž technologie byla vyvinuta a vyrobena společností
Alstom, jako první svého druhu na světě umožňuje používat proměnlivou
rychlost vodního proudu. ![](../sablona/vice3.gif)
23.4.2014
Americký Massachusetts Institute of Technology (MIT)
představil v polovině dubna 2014 odborné veřejnosti svůj inovativní
koncept plovoucí jaderné elektrárny o výkonu 200 MWe a více. Plovoucí jaderná elektrárna obecně nabízí přímořským
zemím řadu výhod. Lze ji například umístit v blízkosti území s velkou
poptávkou po elektřině, aniž by bylo nutno zabírat půdu ![](../sablona/vice3.gif)
2.4.2014 Dodávkou
středněnapěťové technologie od společnosti ABB na konci března 2014
pokračuje realizace projektu „smart grid“, realizovaného na
části distribuční sítě v Římě. Hlavním nositelem tohoto projektu,
probíhajícího v letech 2012–2020, je italská energetická společnost
ACEA. Projekt zahrnuje cca 1200 spotřebitelů elektrické
energie a 70km energetickou síť v části římské aglomerace.
![](../sablona/vice3.gif)
26.3.2014
Strukturální změny v německé energetice, označované
pojmem „Energiewende“,
jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají
prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních
letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí
(UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun
skleníkových plynů. ![](../sablona/vice3.gif)
24.1.2014
Dosavadní cíle EU ke snižování skleníkových plynů do
roku 2020 zahrnují známé 20% snížení emisí, 20% podíl obnovitelných
zdrojů na energetickém mixu a 20% nárůst v energetické efektivnosti.
Takto stanovené cíle, které nadále zůstávají v platnosti, jsou
označovány za přístup „top-down“, tedy odshora dolů. Rámcové cíle EU na
další období do roku 2030, oznámené Evropskou komisí 22. ledna 2014,
naproti tomu představují přístup „bottom-up“, tedy odzdola nahoru. ![](../sablona/vice3.gif)
![](../sablona/zpet.png)
|