Jaderné a obnovitelné zdroje elektřiny pomohou zlepšit
kvalitu ovzduší v Polsku
 28.8.2014
Současná výroba elektřiny v Polsku o ročním objemu
cca 160 TWh je z téměř 90 % pokryta výrobou v uhelných elektrárnách. S
přihlédnutím k používaným technologiím se tak Polsko řadí k zemím s
nejhorší kvalitou ovzduší v EU. Podle European Environment Agency
koncentrace pevných částic v ovzduší, působících kardiovaskulární a
dýchací choroby, běžně přesahuje v městských aglomeracích denní a roční
limity. Působením polských tepelných elektráren trpí podle některých
zdrojů i příhraniční oblasti ČR, například Ostravsko.
Tento stav hodlá polská vláda radikálně měnit
nahrazováním uhelných zdrojů jadernými a obnovitelnými podle dvou
scénářů:
Podle prvního scénáře by v Polsku měly být vybudovány
dvě jaderné elektrárny, každá o výkonu 3 000 MWh. Od roku 2035 by tak
mělo být vyráběno v jaderných elektrárnách 50 TWh ročně. Současně by
měla růst výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokrývající dnes cca
7 % výroby, na 60 TWh ročně v roce 2035 a na cca 75 TWh ročně v roce
2050.
Podle druhého scénáře by měl nárůst výroby elektřiny z
jaderných zdrojů dosáhnout v roce 2050 objemu 74 TWh. Nárůst objemu
výroby z obnovitelných zdrojů je v tomto scénáři plynulejší a
předpokládá v roce 2050 úroveň 49 TWh/rok.
Oba scénáře mají společný předpoklad roční výroby
elektřiny cca 125 TWh z bezuhlíkatých (tj. jaderných a obnovitelných)
zdrojů v roce 2050, což umožní snížit spotřebu uhlí při výrobě
elektřiny o téměř 40 %.
Tento návrh polské energetické politiky zveřejnila
polská vláda v polovině srpna 2014 a do začátku září 2014 probíhá jeho
veřejná konzultace.
Plán na rozvoj jaderné energie nyní předkládá
PGE EJ1, projektová organizace polské energetické skupiny Polska Grupa
Energetyczna (PGE).
redakce
Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto: archiv redakce
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 23.7.2014
Kanadský poloostrov Labrador a ostrov Newfoundland s
vodními a větrnými elektrárnami získají zcela nové energetické
propojení systémem HVDC (vysokonapěťový stejnosměrný přenos) s
kanadskou pevninou v provincii Nové Skotsko (Nova Scotia). Zakázku na
tento energetický systém získala začátkem července 2014 společnost ABB,
zkušený dodavatel HVDC technologií 
 11.7.2014
V Izraeli bude do roku 2017 vybudována nová
solárně-termální elektrárna Ashalim, obdobná elektrárně Ivanpah v USA (viz foto).
Rozhodující krok k realizaci tohoto projektu byl učiněn začátkem
července 2014, kdy projektové konsorcium Megalim Solar Power Ltd
(Megalim) získalo potřebné financování investice a provozu od Evropské
investiční banky a banky Hapoalim.
 1.7.2014 Testovací
platforma MYRTE, vybavená vodíkovou energetickou jednotkou Greenergy
Box™ od společnosti Areva, funguje v Korsické univerzitě ve Francii již
od roku 2013. Přebytečnou elektrickou energii z fotovoltaických zdrojů
tato jednotka ukládá do zásob vodíku, odkud ji v době menšího
slunečního svitu pomocí palivového článku mění zpět na elektřinu. Jak byla v květnu 2014 informována světová odborná veřejnost,
provoz této energetické jednotky je velmi úspěšný a významně
zefektivňuje fungování fotovoltaiky.
 2.7.2014 Moorside
je připravovaná nová jaderná elektrárna energetické
společnosti NuGeneration Ltd. (NuGen) na severozápadním pobřeží Anglie,
v regionu West Cumbria. Svým charakterem půjde o největší jednorázový
projekt vybudování jaderného energetického zdroje v Evropě. Dohodou o
financování mezi vlastníky NuGen, japonskou Toshibou a francouzskou
společností GDF Suez, na konci června 2014 byl učiněn první krok k
realizaci tohoto projektu.
 24.6.2014
Jak patrno z článku o projektu Nice Grid, Francie je
jednou ze zemí, které intenzivně zkoušejí projekty inteligentních
energetických sítí, nazývané smart grid. Dalším z nich je
demonstrační projekt Smart Grid Vendée, pokrývající síť regionu Vendée
s 282 municipalitami na západním pobřeží Francie.
 19.6.2014
Podobně jako městská větrná farma Borkum,
umístěná v příbřežních vodách, funguje v Německu již od roku 2006 jiná městská
větrná farma – Klixbüll ve spolkové zemi Šlesvik-Holštýnsko. Její
turbíny jsou umístěny na pobřeží Severního moře poblíž dánských hranic
a jejím provozovatelem je společnost Zweite Klixbüller Energie GmbH
& Co. KG v plném vlastnictví občanů. Jak byla koncem května
2014 informována odborná veřejnost, tato elektrárna do podzimu 2014
zvýší celkový výkon energie
 12.5.2014 Dodávkou 1,7 m vysokého a 120 tun těžkého vstupního
ventilu se na začátku května 2014 přiblížila realizaci
světově unikátní vysokokapacitní přečerpávací elektrárna Linthal,
budovaná mezi jezery Limmern a Mutt, cca 90 km od švýcarského Curychu.
Tato elektrárna, jejíž technologie byla vyvinuta a vyrobena společností
Alstom, jako první svého druhu na světě umožňuje používat proměnlivou
rychlost vodního proudu.
 23.4.2014
Americký Massachusetts Institute of Technology (MIT)
představil v polovině dubna 2014 odborné veřejnosti svůj inovativní
koncept plovoucí jaderné elektrárny o výkonu 200 MWe a více. Plovoucí jaderná elektrárna obecně nabízí přímořským
zemím řadu výhod. Lze ji například umístit v blízkosti území s velkou
poptávkou po elektřině, aniž by bylo nutno zabírat půdu
 2.4.2014 Dodávkou
středněnapěťové technologie od společnosti ABB na konci března 2014
pokračuje realizace projektu „smart grid“, realizovaného na
části distribuční sítě v Římě. Hlavním nositelem tohoto projektu,
probíhajícího v letech 2012–2020, je italská energetická společnost
ACEA. Projekt zahrnuje cca 1200 spotřebitelů elektrické
energie a 70km energetickou síť v části římské aglomerace.
 26.3.2014
Strukturální změny v německé energetice, označované
pojmem „Energiewende“,
jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají
prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních
letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí
(UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun
skleníkových plynů.
 24.1.2014
Dosavadní cíle EU ke snižování skleníkových plynů do
roku 2020 zahrnují známé 20% snížení emisí, 20% podíl obnovitelných
zdrojů na energetickém mixu a 20% nárůst v energetické efektivnosti.
Takto stanovené cíle, které nadále zůstávají v platnosti, jsou
označovány za přístup „top-down“, tedy odshora dolů. Rámcové cíle EU na
další období do roku 2030, oznámené Evropskou komisí 22. ledna 2014,
naproti tomu představují přístup „bottom-up“, tedy odzdola nahoru.
|
