Projekt MAVEN: pomůže automatizace silničních vozidel v
chytrých městech?
 7.11.2016 Jak ukazují dosavadní zkušební projekty, pro automatické
řízení automobilů dnes již existují vhodné technologie (nabízí je
například firma Bosch), ať již
jde o radary nebo kamerová zařízení a související software, který
dokáže data z těchto senzorů vyhodnocovat a interpretovat pro potřebu
ovládání vozidla. Hlavní doménou jejich zkušebního využití však
prozatím zůstávají dálnice, resp. víceproudé silnice, s jednoznačně
určenými a vzájemně se nepřekrývajícími jízdními pruhy. Výzvou, a to
stále naléhavější, zůstává bezpečnost a efektivnost individuální
dopravy v městském provozu. Odpověď na tuto výzvu by měl do
tří let přinést evropský projekt MAVEN (Managing Automated Vehicles
Enhances Network – doslova „řízení automatických vozidel zdokonaluje
síť“), který byl zahájen v září 2016 v Bruselu.
Projekt MAVEN je realizován v rámci evropského
výzkumného a vývojového programu Horizon 2020. Jeho cílem je vyvinout
algoritmy pro organizování proudů vozidel s asistencí infrastruktury a
strukturovat obousměrné řídicí a komunikační procesy (doslova
„vyjednávací procesy“) mezi vozidly a infrastrukturou.
Výsledky projektu MAVEN by měly přispět ke zvýšení
efektivnosti dopravního provozu ve městech, k lepšímu využití kapacity
dopravní infrastruktury a ke snížení emisí z dopravy.
Výstupem projektu MAVEN by měl být prototyp systému,
který bude využit jak pro testování v terénu, tak pro rozsáhlé
modelování za účelem zhodnocení účinků. Projekt by měl dále přispět k
vývoji potřebných technologií včetně telekomunikačních standardů a
vysoce přesných map.
Součástí projektu bude i zapojení uživatelů včetně
představ o potenciálních budoucích změnách v roli a úkolech silničních
úřadů jako důsledek automatizace v individuální silniční dopravě.
Jedním z výstupů projektu by měla být i bílá kniha o
řízení automatických vozidel ve smart city, jako obecný návod k
využití ve městech, která se hlásí k tomuto konceptu a v jeho rámci k
využití automatizace v individuální dopravě.
Ani projekt MAVEN nevzniká po technologické stránce
zcela „na zelené louce“.
Automatické řízení kolejových vozidel založené na
komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou, tedy technologie CBTC
funguje v evropských městech na metru a lehkých městských železnicích
již od 80. let minulého století.
V Evropě je také nyní realizována více než desítka
zkušebních provozů automatických elektrických minibusů. Tato vozidla
jsou vybavena kombinací senzorových a softwarových nástrojů pro
bezpečné vedení po určené dráze v městském provozu – viz například
finský projekt SOHJOA).
Sami realizátoři projektu MAVEN se odvolávají na systémy
pro „platooning“, které se
nyní testují u nákladních vozidel pro jejich automatickou jízdu v
konvojích. Využívají se přitom existující technologie pro rozmanité
asistenční systémy, jako jsou radarová čidla, kamery, GPS navigační
systémy a wifi sítě, k propojení kamionů do uceleného konvoje, který je
společně řízen. Na pokyn automatického řízení se kamiony
synchronizovaně rozjíždějí, zrychlují, zpomalují nebo brzdí.
Koordinovaně tak reagují na změny a překážky v provozu. Díky společnému
řízení mohou mezi sebou udržovat mnohem kratší rozestupy, a tím méně
omezovat ostatní účastníky provozu. Díky tomu se podle dosavadních
informací ušetří až 10 % paliva, a s ním spojené emise.
Uvedené systémy automatizace se liší mimo jiné v
přítomnosti řidiče ve vozidle, v míře jeho zapojení do ovládání
vozidla, a tedy v míře zodpovědnosti za bezpečnost jízdy:
Automatické elektrické minibusy jsou ze své podstaty a
poslání koncipovány jako plně bezobslužné.
V případě CBTC může a nemusí být ve vlaku přítomen řidič
(strojvedoucí). Pokud je přítomen, na vlastní ovládání jízdy vlaku nemá
za normálních okolností žádný vliv. Jeho přítomnost ve vlaku však může
mít právní aspekty.
U systémů typu „platooning“ zůstává řidič za volantem
každého vozidla v konvoji, ponechává si kontrolu a zodpovědnost za jeho
jízdu a může konvoj kdykoli opustit. Tak tomu s největší
pravděpodobností bude i u automatizace individuální dopravy ve městech,
která je předmětem projektu MAVEN.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto: archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 4.11.2016 Současná drážní doprava používá elektronické
zabezpečovací a řídicí systémy založené na komunikaci, jako je GSM-R
(Global System for Mobile Communications – Railway), tj. standard
bezdrátové komunikace určeným pro železniční aplikace, který je
součástí evropského systému řízení železniční dopravy ERTMS, nebo
CBTC. Jejich
infrastruktura je poměrně odolná vůči kybernetickým útokům hackerů. 
 24.10.2016
Inčchon (anglicky Incheon) je téměř třímiliónová
jihokorejská metropole, ležící nedaleko hlavního města Soulu. Od srpna
2016 je zde v provozu druhá linka metra, která – na rozdíl od první –
je řešena jako plně bezobslužná s využitím technologie CBTC. S jejími
podrobnostmi byla světová odborná veřejnost seznámena prostřednictvím
Mezinárodní unie veřejné dopravy (UITP).
 19.10.2016 Lidar je akronym ze slov „light radar“, tedy „světelný
radar“. Jde o přístroj, který vysílá laserový paprsek a pomocí
odraženého světla provádí potřebná měření. Pomocí tohoto přístroje probíhá
nyní třírozměrné mapování ulic v Greenwichi pro automatické minibusy v
rámci britského projektu GATEway.
 9.9.2016 Indická Noida není tradičním městem. Její historie na
území indického státu Utar Pradesh se začala psát v dubnu 1976 a její
název je fakticky zkratkou New Okhla Industrial Development Authority,
tedy Úřad pro průmyslový rozvoj v Nové Okhle (Okhla je předměstí na
jihu indického hlavního města Dillí). Toto cca 600tisícové město tedy
vzniklo v režii zmíněného úřadu jako systematicky plánovaná moderní
metropole.
 29.8.2016 Projekty zkušebního provozu automatických minibusů bez
řidiče se v Evropě postupně rozšiřují. Po projektu CityMobil2 v několika
evropských městech, minibusech ve švýcarském Sionu
a nedávném
představení londýnského projektu GATEway
byl v polovině srpna
2016 v rámci projektu SOHJOA zahájen zkušební provoz automatických
minibusů EasyMile EZ10 ve finském hlavním městě Helsinky.
 23.8.2016 Již delší dobu avizovaná celková automatizace linek v
bruselském metru, provozovaném městským dopravcem STIB, dostala na
začátku srpna 2016 konkrétní podobu: STIB podepsal rámcovou smlouvu s
francouzskou pobočkou italského výrobce Ansaldo STS, člena skupiny
Hitachi, na konstrukci, dodávku, instalaci, zprovoznění a údržbu
řídicího a zabezpečovacího systému CBTC
včetně souvisejícího
vlakového dispečinku na linky metra 1,2, 5 a 6.
 5.8.2016
Populace ve městech stárne – věková skupina osob starších 65 let roste
rychleji než všechny ostatní věkové kategorie. Ve městech zároveň
houstne dopravní provoz a s ním přibývají i dopravní nehody. Za 90 % z
nich přitom může lidská chyba. Stárnoucím a méně pohyblivým občanům
chytrých měst – smart cities, k nimž se řadí například Londýn, je třeba
nabídnout vhodný a zároveň bezpečný doplněk ke stávající hromadné
dopravě.
 8.7.2016
Testování elektrických minibusů bez řidiče není v
Evropě
tak docela novinkou. V rámci projektu CityMobil2
probíhá v
různých evropských městech již od roku 2014 testování automatického
vozidla od francouzské firmy Robosoft o kapacitě 6 sedících a 6
stojících a o účasti na tomto projektu uvažuje i městská část Praha 4.
Dva o něco větší elektrické minibusy zahájily koncem června
2016 oficiální přepravu cestujících v Sionu, hlavním městě švýcarského
kantonu Valais. Elektrobusy provozuje národní švýcarský autobusový
dopravce PostAuto Schweiz AG
 7.6.2016 Ke světovým
městům, jejichž dopravní systémy využívají
řídicí
a zabezpečovací technologii CBTC,
se zařadí i Kuala
Lumpur, hlavní město Malajsie a jeho aglomerace čítající přes 7 mil.
obyvatel. Koncem května 2016 podepsalo dodavatelské konsorcium vedené
společností Bombardier smlouvu na dodávku CBTC na lince 2 nově
budovaného městského dopravního systému Klang Valley Mass Rapid Transit
(KVMRT).
 22.2.2013 V naší
rubrice Automatizace dopravy se velmi
často vyskytuje zkratka CBTC, používaná v souvislosti s automatickým
provozem vlaků. Podíváme se proto, jak tento systém funguje a proč s
jeho pomocí mohou jezdit vlaky, například v metru, bez ovládání
strojvedoucím nebo zcela bez strojvedoucích.
|
