Projekt MAVEN: pomůže automatizace silničních vozidel v
chytrých městech?
7.11.2016 Jak ukazují dosavadní zkušební projekty, pro automatické
řízení automobilů dnes již existují vhodné technologie (nabízí je
například firma Bosch), ať již
jde o radary nebo kamerová zařízení a související software, který
dokáže data z těchto senzorů vyhodnocovat a interpretovat pro potřebu
ovládání vozidla. Hlavní doménou jejich zkušebního využití však
prozatím zůstávají dálnice, resp. víceproudé silnice, s jednoznačně
určenými a vzájemně se nepřekrývajícími jízdními pruhy. Výzvou, a to
stále naléhavější, zůstává bezpečnost a efektivnost individuální
dopravy v městském provozu. Odpověď na tuto výzvu by měl do
tří let přinést evropský projekt MAVEN (Managing Automated Vehicles
Enhances Network – doslova „řízení automatických vozidel zdokonaluje
síť“), který byl zahájen v září 2016 v Bruselu.
Projekt MAVEN je realizován v rámci evropského
výzkumného a vývojového programu Horizon 2020. Jeho cílem je vyvinout
algoritmy pro organizování proudů vozidel s asistencí infrastruktury a
strukturovat obousměrné řídicí a komunikační procesy (doslova
„vyjednávací procesy“) mezi vozidly a infrastrukturou.
Výsledky projektu MAVEN by měly přispět ke zvýšení
efektivnosti dopravního provozu ve městech, k lepšímu využití kapacity
dopravní infrastruktury a ke snížení emisí z dopravy.
Výstupem projektu MAVEN by měl být prototyp systému,
který bude využit jak pro testování v terénu, tak pro rozsáhlé
modelování za účelem zhodnocení účinků. Projekt by měl dále přispět k
vývoji potřebných technologií včetně telekomunikačních standardů a
vysoce přesných map.
Součástí projektu bude i zapojení uživatelů včetně
představ o potenciálních budoucích změnách v roli a úkolech silničních
úřadů jako důsledek automatizace v individuální silniční dopravě.
Jedním z výstupů projektu by měla být i bílá kniha o
řízení automatických vozidel ve smart city, jako obecný návod k
využití ve městech, která se hlásí k tomuto konceptu a v jeho rámci k
využití automatizace v individuální dopravě.
Ani projekt MAVEN nevzniká po technologické stránce
zcela „na zelené louce“.
Automatické řízení kolejových vozidel založené na
komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou, tedy technologie CBTC
funguje v evropských městech na metru a lehkých městských železnicích
již od 80. let minulého století.
V Evropě je také nyní realizována více než desítka
zkušebních provozů automatických elektrických minibusů. Tato vozidla
jsou vybavena kombinací senzorových a softwarových nástrojů pro
bezpečné vedení po určené dráze v městském provozu – viz například
finský projekt SOHJOA).
Sami realizátoři projektu MAVEN se odvolávají na systémy
pro „platooning“, které se
nyní testují u nákladních vozidel pro jejich automatickou jízdu v
konvojích. Využívají se přitom existující technologie pro rozmanité
asistenční systémy, jako jsou radarová čidla, kamery, GPS navigační
systémy a wifi sítě, k propojení kamionů do uceleného konvoje, který je
společně řízen. Na pokyn automatického řízení se kamiony
synchronizovaně rozjíždějí, zrychlují, zpomalují nebo brzdí.
Koordinovaně tak reagují na změny a překážky v provozu. Díky společnému
řízení mohou mezi sebou udržovat mnohem kratší rozestupy, a tím méně
omezovat ostatní účastníky provozu. Díky tomu se podle dosavadních
informací ušetří až 10 % paliva, a s ním spojené emise.
Uvedené systémy automatizace se liší mimo jiné v
přítomnosti řidiče ve vozidle, v míře jeho zapojení do ovládání
vozidla, a tedy v míře zodpovědnosti za bezpečnost jízdy:
Automatické elektrické minibusy jsou ze své podstaty a
poslání koncipovány jako plně bezobslužné.
V případě CBTC může a nemusí být ve vlaku přítomen řidič
(strojvedoucí). Pokud je přítomen, na vlastní ovládání jízdy vlaku nemá
za normálních okolností žádný vliv. Jeho přítomnost ve vlaku však může
mít právní aspekty.
U systémů typu „platooning“ zůstává řidič za volantem
každého vozidla v konvoji, ponechává si kontrolu a zodpovědnost za jeho
jízdu a může konvoj kdykoli opustit. Tak tomu s největší
pravděpodobností bude i u automatizace individuální dopravy ve městech,
která je předmětem projektu MAVEN.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto: archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
Přečtěte si také:
4.11.2016 Současná drážní doprava používá elektronické
zabezpečovací a řídicí systémy založené na komunikaci, jako je GSM-R
(Global System for Mobile Communications – Railway), tj. standard
bezdrátové komunikace určeným pro železniční aplikace, který je
součástí evropského systému řízení železniční dopravy ERTMS, nebo
CBTC. Jejich
infrastruktura je poměrně odolná vůči kybernetickým útokům hackerů. ![](../sablona/vice3.gif)
24.10.2016
Inčchon (anglicky Incheon) je téměř třímiliónová
jihokorejská metropole, ležící nedaleko hlavního města Soulu. Od srpna
2016 je zde v provozu druhá linka metra, která – na rozdíl od první –
je řešena jako plně bezobslužná s využitím technologie CBTC. S jejími
podrobnostmi byla světová odborná veřejnost seznámena prostřednictvím
Mezinárodní unie veřejné dopravy (UITP). ![](../sablona/vice3.gif)
19.10.2016 Lidar je akronym ze slov „light radar“, tedy „světelný
radar“. Jde o přístroj, který vysílá laserový paprsek a pomocí
odraženého světla provádí potřebná měření. Pomocí tohoto přístroje probíhá
nyní třírozměrné mapování ulic v Greenwichi pro automatické minibusy v
rámci britského projektu GATEway. ![](../sablona/vice3.gif)
9.9.2016 Indická Noida není tradičním městem. Její historie na
území indického státu Utar Pradesh se začala psát v dubnu 1976 a její
název je fakticky zkratkou New Okhla Industrial Development Authority,
tedy Úřad pro průmyslový rozvoj v Nové Okhle (Okhla je předměstí na
jihu indického hlavního města Dillí). Toto cca 600tisícové město tedy
vzniklo v režii zmíněného úřadu jako systematicky plánovaná moderní
metropole.
29.8.2016 Projekty zkušebního provozu automatických minibusů bez
řidiče se v Evropě postupně rozšiřují. Po projektu CityMobil2 v několika
evropských městech, minibusech ve švýcarském Sionu
a nedávném
představení londýnského projektu GATEway
byl v polovině srpna
2016 v rámci projektu SOHJOA zahájen zkušební provoz automatických
minibusů EasyMile EZ10 ve finském hlavním městě Helsinky. ![](../sablona/vice3.gif)
23.8.2016 Již delší dobu avizovaná celková automatizace linek v
bruselském metru, provozovaném městským dopravcem STIB, dostala na
začátku srpna 2016 konkrétní podobu: STIB podepsal rámcovou smlouvu s
francouzskou pobočkou italského výrobce Ansaldo STS, člena skupiny
Hitachi, na konstrukci, dodávku, instalaci, zprovoznění a údržbu
řídicího a zabezpečovacího systému CBTC
včetně souvisejícího
vlakového dispečinku na linky metra 1,2, 5 a 6. ![](../sablona/vice3.gif)
5.8.2016
Populace ve městech stárne – věková skupina osob starších 65 let roste
rychleji než všechny ostatní věkové kategorie. Ve městech zároveň
houstne dopravní provoz a s ním přibývají i dopravní nehody. Za 90 % z
nich přitom může lidská chyba. Stárnoucím a méně pohyblivým občanům
chytrých měst – smart cities, k nimž se řadí například Londýn, je třeba
nabídnout vhodný a zároveň bezpečný doplněk ke stávající hromadné
dopravě. ![](../sablona/vice3.gif)
8.7.2016
Testování elektrických minibusů bez řidiče není v
Evropě
tak docela novinkou. V rámci projektu CityMobil2
probíhá v
různých evropských městech již od roku 2014 testování automatického
vozidla od francouzské firmy Robosoft o kapacitě 6 sedících a 6
stojících a o účasti na tomto projektu uvažuje i městská část Praha 4.
Dva o něco větší elektrické minibusy zahájily koncem června
2016 oficiální přepravu cestujících v Sionu, hlavním městě švýcarského
kantonu Valais. Elektrobusy provozuje národní švýcarský autobusový
dopravce PostAuto Schweiz AG ![](../sablona/vice3.gif)
7.6.2016 Ke světovým
městům, jejichž dopravní systémy využívají
řídicí
a zabezpečovací technologii CBTC,
se zařadí i Kuala
Lumpur, hlavní město Malajsie a jeho aglomerace čítající přes 7 mil.
obyvatel. Koncem května 2016 podepsalo dodavatelské konsorcium vedené
společností Bombardier smlouvu na dodávku CBTC na lince 2 nově
budovaného městského dopravního systému Klang Valley Mass Rapid Transit
(KVMRT). ![](../sablona/vice3.gif)
22.2.2013 V naší
rubrice Automatizace dopravy se velmi
často vyskytuje zkratka CBTC, používaná v souvislosti s automatickým
provozem vlaků. Podíváme se proto, jak tento systém funguje a proč s
jeho pomocí mohou jezdit vlaky, například v metru, bez ovládání
strojvedoucím nebo zcela bez strojvedoucích.
![](../sablona/zpet.png)
|