Projekt SOHJOA: automatické minibusy začaly zkušební
provoz v Helsinkách
29.8.2016 Projekty zkušebního provozu automatických minibusů bez
řidiče se v Evropě postupně rozšiřují. Po projektu CityMobil2 v několika
evropských městech, minibusech ve švýcarském Sionu
a nedávném
představení londýnského projektu GATEway
byl v polovině srpna
2016 v rámci projektu SOHJOA zahájen zkušební provoz automatických
minibusů EasyMile EZ10 ve finském hlavním městě Helsinky. 
Automatický minibus EasyMile EZ10 (viz foto) od
francouzského výrobce Ligier je 3,9 m dlouhý a 2,7 m vysoký. Má
přepravní kapacitu 6 sedících a 6 stojících osob – v rámci uvedeného
projektu SOHJOA se využívá kapacita 9 míst. Asynchronní elektromotor mu
umožňuje maximální rychlost 40 km/h a cestovní rychlost 20 km/h.
Lithium-iontové (LiFeP04) baterie vystačí na 14 hodin provozu. Nabíjení
baterií probíhá proudem 16 A při napětí 110 V – 230 V. K
charakteristickým rysům tohoto vozidla patří obousměrný provoz –
minibus tedy nemá jednoznačnou příď nebo záď a může se otáčet prakticky
na místě.
Vozidlo se bezpečně pohybuje plně automaticky pomocí tří
řídicích systémů:
Poloha vozidla je určena kombinací optických a
laserových senzorů a diferenciální GPS (Poznámka: Diferenciální GPS
pracuje na principu alespoň jednoho přijímače GPS signálu o známých
souřadnicích, tzv. referenční stanice, která vyhodnocuje odchylky
měření v systému GPS od skutečného stavu své polohy a vypočítává
korekce.) Tato kombinace umožňuje hladký provoz bez ohledu na omezení v
dopravní infrastruktuře, viditelnosti nebo povětrnostních podmínkách. 
Vozidlo je dále vybaveno senzory detekujícími statické
nebo pohybující se objekty a podle toho přizpůsobí svoji rychlost a
dráhu tak, aby se jim bezpečně vyhnulo.
Třetím prvkem je takzvaný „bezpečnostní řetězec“ –
nezávislý sled aktivit pro zabránění nehodě.
Park těchto vozidel může být pomocí k tomu určeného
software řízen na dálku v reálném čase.
Vozidlo umožňuje provoz ve třech režimech:
Režim „metro“ představuje pohyb vozidla po
předdefinované trase a jeho zastavování v každé ze zastávek na této
trase.
Režim „bus“ znamená režim „metro“ se zastavováním na
vyžádání cestujícího.
V režimu „metro“ a „bus“ může dráha vozidla buďto
opisovat smyčku nebo vozidlo může jezdit po vymezené trase vpřed a
vzad, resp. jedním nebo druhým směrem (viz výše).
Režim „on demand“ (na vyžádání) znamená pohyb vozidla
jako bezobslužné taxi pomocí smartphonové aplikace.
V rámci finského projektu SOHJOA budou dva tyto
automatické minibusy v podzimním období 2016 (resp. do prvního sněhu)
ve zkušebním provozu ve městech Helsinky, Espoo a Tampere. Po zimním
období bude zkušební provoz pokračovat. Pro první jmenovaný zkušební
provoz vydal finský úřad pro bezpečnost silniční dopravy Trafi povolení
pro jejich provozování na ulicích helsinské čtvrti Hernesaari (viz
mapka). 
Podobně jako u všech ostatních systémů automatických
minibusů se i zde předpokládá, že tato vozidla budou sloužit jako
doplněk, nikoli jako náhrada, klasické veřejné dopravy. Smyslem
pilotního projektu je vytvořit platformu pro finský průmysl a
organizace služeb pro vývoj nových produktů, které by sledovaly
postupný vývoj ve městech a jejich požadavcích na inteligentní mobilitu
v duchu konceptu smart city.
SOHJOA je jedním z projektů spolupracujících finských
měst sdružených ve skupině 6Aika, spolufinancované z evropských
strukturálních fondů. Projekt koordinuje Metropolia University of
Applied Sciences. Dalšími partnery projektu jsou Aalto University,
Forum Virium Helsinki, Finnish Geographical Institute a Tampere
University of Technology (názvy zde uvádíme v anglické podobě
prezentované finskými institucemi).
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto a
obrázek © sohjoa.fi
Další informace zde a také zde
a také zde
 Přečtěte si také:
 19.8.2016 Londýn je jednou z evropských metropolí, které průběžně
naplňují koncept smart city. Důležitá oblast,
které je v této souvislostí věnována pozornost, jsou užitečné informace
o dopravě, které pomohou významně usnadnit každodenní život Londýňanů.
Vedle otevřených dat z oblasti dopravy, která dnes využívá
kolem pěti set uživatelských aplikací, přišel městský organizátor
dopravy Transport for London (TfL) v srpnu 2016 s další novinkou 
 12.8.2016
Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se
dnes
pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme
také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by
tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z
hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým
obyvatelům měst?
 5.8.2016
Populace ve městech stárne – věková skupina osob starších 65 let roste
rychleji než všechny ostatní věkové kategorie. Ve městech zároveň
houstne dopravní provoz a s ním přibývají i dopravní nehody. Za 90 % z
nich přitom může lidská chyba. Stárnoucím a méně pohyblivým občanům
chytrých měst – smart cities, k nimž se řadí například Londýn, je třeba
nabídnout vhodný a zároveň bezpečný doplněk ke stávající hromadné
dopravě.
 8.7.2016
Testování elektrických minibusů bez řidiče není v
Evropě
tak docela novinkou. V rámci projektu CityMobil2
probíhá v
různých evropských městech již od roku 2014 testování automatického
vozidla od francouzské firmy Robosoft o kapacitě 6 sedících a 6
stojících a o účasti na tomto projektu uvažuje i městská část Praha 4.
Dva o něco větší elektrické minibusy zahájily koncem června
2016 oficiální přepravu cestujících v Sionu, hlavním městě švýcarského
kantonu Valais. Elektrobusy provozuje národní švýcarský autobusový
dopravce PostAuto Schweiz AG
 3.6.2016 Britský
odborný časopis Eurotransport, zaměřený na
hromadnou dopravu a využívání moderních technologií, zveřejnil 2. 6.
2016 na svých internetových stránkách komentář provozovatele našeho
portálu, manažerského konzultanta Jakuba Slavíka, k problematice smart
city.
 5.5.2016 Dopravní
prostředky v městské dopravě jsou stále více
vybavovány rozmanitými informačními systémy. Často se tak děje
odděleně, a jejich souhrnná cena je přitom značná. Podle odhadů mladé
norské společnosti FourC, specializované na inovace a informační
technologie, to může být až 10 % celkové ceny městského autobusu.
Řešením, jak informační systémy v dopravních prostředcích zjednodušit a
zároveň zefektivnit, může být platforma otevřených dat, jejíž využívání
je typické pro koncept smart
city.
 18.4.2016 Pod
názvem „V chytrém městě projedete méně benzínu“ vyšel v deníku MF Dnes
v pondělí 11. 4. 2016 celostránkový rozhovor jeho ekonomického
redaktora Aleše Černého s Jakubem Slavíkem, manažerským konzultantem a
provozovatelem našeho portálu, k problematice smart city.
V neděli 17. 4. 2016 byl tento rozhovor zveřejněn rovněž na serveru
iDnes. Oběma pánům se v rozhovoru podařilo stručně a „lidsky“ ukázat
podstatu inteligentního města, technologií, které jej naplňují v
každodenní praxi, i jejich příležitostí i omezení. Rozhovor uvedl Aleš
Černý větami z odpovědi na jednu z otázek: „Technologie nejsou
samospasitelné, není to hračka ani cíl. Jsou prostředkem k tomu, aby se
ve městě dobře žilo“.
 21.3.2016
Dne 15. března 2016 proběhla na veletrhu AMPER 2016 v Brně konference „Smart city v praxi“,
pořádaná naší provozovatelskou firmou Ing. Jakub Slavík, MBA –
Consulting Services. Dnes zveřejňujeme plné znění zprávy z této
konference včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Na konci zprávy
jsou volně k dispozici prezentace z konference ke stažení.
 4.3.2016
U příležitosti konání prvního běhu naší konference Smart city v praxi
vychází druhé vydání našeho stejnojmenného bulletinu. Stejně jako jeho
první vydání je i toto určeno všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Tentokrát se věnuje především souvislostem mezi strategií smart
city a konkrétními rozvojovými projekty, jimiž je tento koncept
realizován. Ani zde nechybí příklady z domova a ze zahraničí, včetně
rozhovoru se starostou jednoho z českých měst, který má s podobným
konceptem zkušenosti.
Druhé vydání bulletinu Smart city v praxi je
volně ke stažení zde
 22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu,
s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše
dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově
univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se
zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle
koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a
konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal
nabývat další dimenzi.
 27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz
někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou,
japonskou
Jokohamou i
„chytrým
městečkem“ Fujisawa na
předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě.
|
