Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility






Pozvánky na akce


Stalo se




















Palivočlánkové vlaky v Německu blíže pravidelnému provozu, testovány budou ve Velimi

23.3.2017 Již od roku 2018 by měly být nasazeny do pravidelného provozu s cestujícími na německé trati Bremerhaven – Cuxhaven/Buxtehude, provozované regionálním dopravcem Verkehrsbetriebe Elbe-Weser, palivočlánkové elektrické jednotky Alstom Coradia iLint. Půjde o vůbec první využití palivových článků pro pohon vlaků na klasické „těžké“ železnici. První testy těchto prototypových jednotek byly úspěšně ukončeny v březnu 2017 na zkušební trati v závodě Alstomu v německém Salzgitteru, kde byly vyrobeny.

Elektrické jednotky Coradia iLint jsou založeny na sériových dieselových vlacích Lint 54, jejichž pohonná jednotka byla nahrazena palivočlánkovou. Na střeše každého ze dvou vozů tohoto vlaku (viz foto) se nachází nádrž, která pojme 94 kg vodíku, a palivový článek od kanadské firmy Hydrogenics. Pohon každého vozu dále tvoří trakční elektromotor, nacházející se u podvozků blíže čelům vlaku, a trakční invertor měnící stejnosměrný proud na střídavý. Pohon doplňují lithium iontové trakční baterie Akasol, rovněž umístěné na podvozku vlaku.

Na zkušební trati u výrobce v Salzgitteru dosáhly vlaky Coradia iLint rychlosti 80 km/h. Letos je čeká také železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního ve Velimi, kde by měly být tyto unikátní vlaky testovány na maximální provozní rychlost 140 km/h. V případě úspěšného absolvování všech zkoušek by mělo následovat povolení od Spolkového drážního úřadu a pravidelný provoz od roku 2018.

K současným dvěma prototypům by se brzy měly přidat další. Alstom eviduje písemně podložený zájem čtyř různých regionálních dopravních úřadů, čítající celkem 60 těchto palivočlánkových vlaků. Palivočlánkový rozvojový program, v jehož rámci jsou tyto vlaky vyvíjeny, probíhá v partnerství se Spolkovým ministerstvem dopravy a digitální infrastruktury.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © Alstom

Další informace zde a také zde

Přečtěte si také:

Souhrnná zpráva NREL o palivočlánkových autobusech v USA: 21 autobusů, disponibilita až 100 %

27.1.2017 V lednu 2017 publikovala americká agentura National Renewable Energy Laboratory (NREL) souhrnnou zprávu o stavu a provozu palivočlánkových autobusů v USA za období od srpna 2015 do července 2016. Pokračuje tak v sérii hodnoticích ročních zpráv a navazuje na obdobnou zprávu z prosince 2015. Tento článek dále obsahuje některé zajímavé údaje z uvedené zprávy za rok 2016. 


První palivočlánkový patrový autobus představen v Londýně

3.1.2017 Na mezinárodní konferenci o bezemisních autobusech International Zero Emission Bus Conference na konci listopadu 2016 v Londýně byl poprvé oficiálně představen patrový elektrický autobus využívající jako jeden ze zdrojů energie palivový článek. I když jde zatím o prototyp, je to důležitý signál: Palivočlánkové pohony dobývají trh ve stále dalších druzích a modelech autobusů. 


Závěrečná zpráva projektu CHIC: palivočlánkové autobusy směřují ke komercializaci

23.12.2016 Evropský projekt palivočlánkových autobusů CHIC (Clean Hydrogen in European Cities) průběžně sledujeme na našem portále i ve studii E-mobilita v MHD. Tento projekt probíhal v letech 2010 – 2016. Během této doby byly získány zkušenosti z provozu více než 50 palivočlánkových autobusů v osmi městech a regionech Evropy a Kanady. Na konci listopadu 2016 byla zveřejněna jeho závěrečná souhrnná zpráva. Z ní jsou dále uvedeny některé zajímavé informace, podle potřeby doplněné o další poznatky našeho portálu z palivočlánkové elektromobility. 


Trolejbus s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu: překombinovaný experiment nebo chytré netradiční řešení?

16.12.2016 Jak již bylo na našem portále dříve avizováno, lotyšské hlavní město Riga dostane do roku 2018 deset kloubových trolejbusů Solaris s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu. Na konci listopadu 2016 byla odborná veřejnost informována o dalších podrobnostech palivočlánkové energetické jednotky pro tyto trolejbusy. 

Riga dostane trolejbusy s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu

10.11.2016 O parciálních trolejbusech, tedy o trolejbusech s bateriovým prodlužovačem dojezdu, se v současné době velmi hovoří a jejich provoz bude významným tématem i na připravované konferenci Elektrické autobusy pro město V. Jako bezemisní zdroj energie k nezávislému dojezdu trolejbusů však lze použít i vodíkový palivový článek, podobně jako u palivočlánkových autobusů. První takovéto dopravní prostředky budou sloužit v Rize, hlavním městě Lotyšska. 


Pojedou německé železnice od roku 2017 opět na páru?

8.11.2016 Nadpis tohoto článku tak trochu žertuje. Nicméně má reálný základ: Plánovaný provoz palivočlánkových vlaků v Německu získal v listopadu 2016 velmi konkrétní obrysy: Jak byla informována odborná veřejnost, od prosince 2017 budou na trati Buxtehude–Bremervörde–Bremerhaven–Cuxhaven provozovány palivočlánkové vlaky Alstom iLint.


Od jednání k dodavatelským smlouvám: Čína jako perspektivní trh palivočlánkových vozidel

30.9.2016 Čína představuje v současné době velký a rostoucí trh kromě jiného i pro elektrické autobusy. Prozatím segment těchto dopravních prostředků jasně ovládá domácí BYD se svým bateriovým elektrobusem. Nyní se však tento trh otevírá také elektrickým autobusům s palivočlánkovými zdroji energie. První vlaštovkou se stala v září 2016 dodavatelská smlouva mezi čínským výrobcem elektrických pohonů Shenzhen UpPower Technology Co., Ltd. a kanadským dodavatelem palivočlánkových technologií Ballard na dodávku deseti 30kW palivočlánkových jednotek  FCveloCity®-MD.


Čisté autobusy do chytrého města

20.9.2016 Časopis Technický týdeník uveřejnil ve svém letošním zářijovém čísle 16 článek Jakuba Slavíka, provozovatele našeho portálu, s názvem „Čisté autobusy do chytrého města“. Autor se zde souhrnně zamýšlí nad přednostmi a úskalími autobusů na CNG, trolejbusů, bateriových i palivočlánkových elektrobusů a diesel-hybridních autobusů z pohledu provozních vlastností i ekonomických a ekologických aspektů. Protože byl článek nepříliš šetrným způsobem redakčně upraven, zveřejňujeme zde pro naše čtenáře jeho plné znění včetně původního grafického doprovodu. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services