Pojedou německé železnice od roku 2017 opět na páru?
8.11.2016 Nadpis tohoto článku tak trochu žertuje. Nicméně má
reálný základ: Plánovaný provoz palivočlánkových vlaků v Německu získal v
listopadu 2016 velmi konkrétní obrysy: Jak byla informována odborná
veřejnost, od prosince 2017 budou na trati
Buxtehude–Bremervörde–Bremerhaven–Cuxhaven provozovány palivočlánkové
vlaky Alstom iLint. 
Palivočlánkové vlaky Alstom iLint (viz foto) byly poprvé
představeny veřejnosti v září 2016 na veletrhu InnoTrans v Berlíně.
Základem jejich konstrukce jsou elektrické vlaky Alstom Coradia Lint.
Společné s nimi mají i běžné provozní parametry včetně kapacity 300
cestujících.
Jako primární zdroj energie používá vlak palivové
články, umístěné spolu s nádržemi na vodík na střeše vozidla. Palivové
články pracují v hybridním režimu s trakčními bateriemi, které
pokrývají výkyvy ve spotřebě elektrické energie včetně rekuperace při
brzdění. O jejich optimální funkci se stará energetický management. Na
jedno naplnění nádrží vodíkem vlak ujede cca 600 – 800 km.
Informace od výrobce neuvádějí další technické
podrobnosti, Z dřívějších zpráv lze nicméně soudit, že primárním
zdrojem energie bude palivočlánková jednotka Hydrogenics řady
Heavy-Duty HD od kanadského výrobce Hydrogenics.
Řada Heavy-Duty HD představuje palivočlánkové pohonné
jednotky pro těžká elektrická vozidla. V současné době nabízí výrobce
dva typy těchto jednotek o trvalém výkonu 99 nebo 198 kW. Obě dodávají
elektrický proud o výstupním napětí 180 – 360 V DC (u druhého
jmenovaného typu zdvojené) a výstupním proudu 0 – 500 A. Palivem je
čistý vodík a energetická účinnost 55 %. Jejich hmotnost je 360, resp.
720 kg. Pohonné jednotky jsou určeny pro provoz v náročných podmínkách,
čemuž odpovídá jejich robustní konstrukce a minimální požadavky na
provozní ošetřování.
redakce
Proelektrotechhiky.cz
Foto ©
Alstom
Další informace zde a také zde
a také zde
 Přečtěte si také:
 14.10.2016 Palivočlánkové manipulační vozíky jsou jedním z
důležitých segmentů palivočlánkové mobility. Zatímco v USA přesáhl
(podle informací European Hydrogen and Fuel Cell Association) počet
nasazených nebo plánovaných palivočlánkových vozíků 8 tisíc, v Evropě
jsou to stále spíše desítky až stovky. Vedle evropského projektu HyLIFT
Europe
spolufinancovanému z prostředků Společného podniku pro palivové články
a vodík (FCH JU) probíhá také francouzský projekt HAWL. V září 2016 se
evropský park palivočlánkové manipulační techniky díky tomuto projektu
rozšířil o dalších 36 vysokozdvižných vozíků. 
 30.9.2016
Čína představuje v současné době velký a rostoucí
trh kromě jiného i pro elektrické autobusy. Prozatím segment těchto
dopravních prostředků jasně ovládá domácí BYD se svým bateriovým
elektrobusem.
Nyní se však tento trh otevírá také elektrickým autobusům s
palivočlánkovými zdroji energie. První vlaštovkou se stala v září 2016 dodavatelská smlouva mezi
čínským výrobcem elektrických pohonů Shenzhen UpPower Technology Co.,
Ltd. a kanadským dodavatelem palivočlánkových technologií Ballard na
dodávku deseti 30kW palivočlánkových jednotek FCveloCity®-MD.
 18.8.2016 V červenci 2016 publikovaly americké agentury National
Renewable Energy Laboratory (NREL) a Federal Transit Administration
(FTA) souhrnnou zprávu o současném stavu a provozu palivočlánkových
autobusů v rámci projektu ZEBA (Zero Emission Bay Area). V tomto článku uvádíme některé zajímavé
poznatky a závěry z pohledu možného využití těchto amerických
zkušeností v evropské a české praxi.
 9.8.2016 V červenci 2016 byla Společným podnikem pro palivové
články a vodík (FCH JU) zveřejněna zpráva „Strategies for joint
procurement of fuel cell buses“, tedy Strategie pro společné pořizování
palivočlánkových autobusů. Zprávu zpracovala skupina konzultantů vedená
britskou firmou Element Energy. Jejím cílem je usnadnit nasazení 300 –
400 nových palivočlánkových autobusů, které je v Evropě plánováno do
roku 2020 (viz též náš dubnový
článek o projektu CHIC).
 2.8.2016 Pod značkou Mercedes GLC F-Cell bude od roku 2017
dodáván na automobilový trh plug-in palivočlánkový automobil typu SUV
(viz foto), první svého druhu na světě. Tento automobil kombinuje
palivočlánkovou jednotku jako hlavní zdroj elektrické energie se
zásuvkou dobíjenými trakčními bateriemi jako doplňkovým zdrojem.
 25.7.2016 Dlouho očekávaným důležitým krokem směrem ke globálnímu
rozvoji palivočlánkové elektomobility se v červenci 2016 stalo
zveřejnění technické specifikace ISO/TS 19880-1:2016
mezinárodním standardizačním orgánem ISO. Tato technická specifikace
představuje vodítko v oblasti výkonů a bezpečnosti pro vodíkové plnicí
stanice včetně jejich rozhraní s vozidlem. Pokrývá procesy od výroby a
dodávky vodíku po jeho stlačování, uchovávání a plnění vodíkových
vozidel. Dosud individuálně řešené projekty v oblasti palivočlánkové
mobility a její infrastruktury tak dostaly jednotný normativní základ,
na nějž se lze odvolávat.
 29.6.2016 Německá
automobilka BMW je jedním z průkopníků
palivočlánkových pohonů pro automobily v Evropě a ve světě. S prvním
pokusným palivočlánkovým vozem přišla již v roce 2005. Tento vůz
označovaný jako „7 Series“ sice neměl komerční využití, byl však
významným demonstračním počinem v oblasti palivočlánkové
elektromobility. Od léta 2015 testuje BMW další prototyp, označovaný
jako „5 Series GT“.
 21.6.2016
Palivočlánkové automobily používající palivové
články s
protonvýměnnou membránou a jako palivo čistý vodík (například Hyundai
ix-35, Toyota
Mirai nebo
Honda Clarity FCV)
jsou dnes na
cestě ke komercializaci. Jejich hlavním problémem je však nedostatečně
rozvinutá vodíková infrastruktura. Japonská automobilka Nissan,
světový
leader na trhu s bateriovými
elektromobily, se proto
rozhodla využít jako zdroj vodíku surovinu mnohem dostupnější: etanol,
resp. bioetanol, z něhož se vodík vyrobí ve vozidle chemickou
reakcí.
 10.6.2016 Velká
Británie je jedním z evropských států, který
podporuje rozvoj palivočlánkové elektromobility. Důkazem toho je zdejší
rozvoj vodíkových
čerpacích stanic i provoz
palivočlánoových autobusů v
Londýně či Aberdeenu.
Na začátku června 2016 byla odborná veřejnost informována o programu
britské vlády na podporu palivočlánkové mobility, který by měl přispět
k vybudování sítě vodíkových čerpacích stanic v zemi a zároveň
podporovat palivočlánkovou mobilitu ve veřejných a soukromých
organizacích, jakožto klíčovém segmentu trhu u elektrických
automobilů.
 15.4.2016
Evropský
projekt palivočlánkových autobusů CHIC
(Clean Hydrogen in European Cities) probíhá v letech 2010 – 2016. Během
této doby byly získány zkušenosti z provozu celkem 56 palivočlánkových
autobusů v osmi městech a regionech Evropy a Kanady. V dubnu 2016 byla
jako výstup projektu uveřejněna zpráva „Guidelines for delivering fuel
cell bus projects“, česky: „Pokyny pro realizaci projektů
palivočlánkových autobusů“. Jaká jsou tedy doporučení projektu CHIC pro
zavádění této ekologické městské dopravy?
 1.7.2015 Další
krok směrem k výrobě a provozu palivočlánkových osobních vlaků, o nichž jsme
na našem portále psali v říjnu 2014, představuje exkluzivní dohoda o
spolupráci mezi francouzským výrobcem železniční techniky Alstom
Transport a kanadským výrobcem palivových článků Hydrogenics
Corporation z konce května 2015.
|
