Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility

Comet Interceptor: sonda ESA s „brněnskou stopou“ se vydá za tajemstvím komet a Sluneční soustavy

27.5.2024 Nová mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Comet Interceptor bude zkoumat dosud neobjevenou kometu, a má tak za cíl odhalit zásadní poznatky o původu naší sluneční soustavy. Na sondě, která poletí do vesmíru v roce 2029, se významně podílí inženýrskými aktivitami brněnská společnost OHB Czechspace. Odborná veřejnost o tom byla informována v květnu 2024.

Vizualizace Comet Interceptor © OHB Italia

Nejprve krátce o sluneční soustavě

Sluneční soustava je členem velké hvězdné soustavy – Galaxie (Mléčná dráha). Nachází se ve vzdálenosti 30000 světelných let od jejího středu v Rameni Oriona.

Sluneční soustava je uspořádána do čtyř částí:

•    Slunce – základní zdroj světla a tepla, obsahuje 99,85 % hmoty celé sluneční soustavy.

•    Planetární soustava – zahrnuje 8 planet, prostírá se do vzdálenosti 50 AU (1 AU = astronomická jednotka = 150 000 000 km, což je vzdálenost Země-Slunce).

•    Kuiperův pás a rozptýlený disk – obsahuje malé planetky a lemuje okraj planetární soustavy do vzdálenosti 1 000 AU – vnitřní část sluneční soustavy.

•    Oortovův oblak komet – tvoří vnější kulový obal sluneční soustavy a je zásobárnou komet. Prostírá se do vzdálenosti 60000 AU (1 světelný rok) od Slunce. Jde o pozůstatek původní planetární mlhoviny, ze které se zformovala sluneční soustava.

Vizualizace Comet Interceptor © ESA

Komety a jejich výzkum

Kometa je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu (zmrzlé vody a oxidu uhličitého) a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické dráze kolem Slunce. V závislosti na gravitační interakci s planetami se dráha komet může změnit na hyperbolickou a definitivně opustit sluneční soustavu, nebo na méně výstřednou.

Například Jupiter je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často (tedy jednou za několik let až staletí). Mezi ně patří například Halleyova nebo Kohoutkova kometa.

Doposud byly zkoumány pouze krátkoperiodické komety, tedy komety, které mají oběžnou periodu nižší než 200 let, a opakovaně se tak vrací do vnitřních oblastí naší Sluneční soustavy. Každý takový průlet komety kolem Slunce ale velmi ovlivňuje její vlastnosti a vzhled. Proto ESA vybrala k realizaci misi Comet Interceptor, která má za cíl prozkoumat kometu, jíž svět dosud nespatřil. Tento typ komety neovlivněný Sluncem by v důsledku mohl přinést řadu cenných poznatků o původu naší Sluneční soustavy, z doby před 4,6 miliardami let.

O takové kometě se ale astronomové dovědí jen s předstihem několika měsíců – v době, kdy bude již příliš pozdě na postavení a vypuštění satelitu. Proto bude sonda „zaparkovaná“ na Lagrangeově bodě 2, vzdáleném 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude vyčkávat na vhodnou kometu. Po jejím příletu bude pořizovat snímky celé komety, které poslouží k vytvoření jejího 3D profilu.

Lagrangeův bod 2 – vhodné místo k „zaparkování“ sondy

Takzvané Lagrangeoovy librační body (nebo librační centra) mají tu vlastnost, že pokud se v nich nachází malé třetí těleso (planetka, družice), dlouhodobě nezmění svoji polohu vzhledem ke dvěma hmotným tělesům bez zásahu vnějších sil.

Vizualizace Comet Interceptor © ESA

Librační bod L2 se nachází na spojnici Slunce-Země ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země na opačné straně než Slunce. Toto místo je vhodné k „zaparkování“ kosmických observatoří, které budou zkoumat hvězdy, galaxie či jiné objekty. Z této polohy mají nerušený výhled na vzdálená vesmírná tělesa. Výhodou umístění kosmické observatoře v libračním bodě L2 jsou nejen nízké nároky na pohonné hmoty, ale především možnost dlouhodobého a nerušeného pozorování vzdáleného vesmíru. Při pohledu do hlubin kosmu neruší svým světlem Slunce, Měsíc či jiná jasně zářící tělesa.

Comet Interceptor – satelit pro výzkum komet

Zakázku v hodnotě 150 mil. EUR (tedy téměř 4 mld. Kč) vyvíjí ESA ve spolupráci s Japonkou vesmírnou agenturou (JAXA), která má na starosti jednu ze dvou zmiňovaných menších sond. Mise je součástí programu ESA „Cosmic Vision“ (Kosmická vize) a patří do kategorie „třídy F“ - rychlá mise, jejíž implementace má trvat pouhých 8 let.

Satelit, který bude kometu zkoumat, se skládá celkem ze tří částí – z hlavní sondy A a dvou malých, B1 a B2, jež ponesou doplňkové vědecké přístroje. Všechny tři části pak budou provádět nejrůznější měření jádra komety a jejího plynového, prachového i plazmového prostředí, aby zajistily pozorování z různých hledisek.

Všechny tyto sondy ponesou úctyhodné přístrojové vybavení:

Sonda A (ESA)

•    CoCa: Comet Camera - kamera komety - pro získání snímků jádra komety s vysokým rozlišením v několika vlnových délkách.

•    MANIaC: Mass Analyzer for Neutrals in a Coma - hmotnostní spektrometr pro odběr vzorků plynů uvolňovaných z komety.

•    MIRMIS: Multispectral InfraRed Molecular and Ices Sensor - k měření tepelného záření uvolňovaného z jádra komety a ke studiu molekulárního složení plynu v komě.

•    DFP : Dust, Field, and Plasma - k porozumění nabitých plynů, energeticky neutrálních atomů, magnetických polí a prachu obklopujících kometu.

Sonda B1 (JAXA)

•    HI: Hydrogen Imager - UV kamera určená ke studiu oblaku plynného vodíku obklopujícího cíl.

•    PS: Plasma Suite - ke studiu nabitých plynů a magnetického pole v okolí cíle.

•    WAC: Wide Angle Camera - k pořízení snímků jádra v okolí nejtěsnějšího přiblížení z jedinečného úhlu pohledu.

Sonda B2 (ESA)

•    OPIC: Optical Imager for Comets - mapování jádra a jeho prachových výtrysků na různých vlnových délkách ve viditelném a infračerveném spektru.

•    Enviss: Entire Visible Sky coma mapper (mapovač celé viditelné oblohy komety) - mapování celé oblohy v oblasti hlavy a blízkého ohonu komety s cílem odhalit měnící se struktury v prachu, neutrálním plynu a ionizovaných plynech.

•    DFP : Dust, Field, and Plasma - podskupina senzorů DFP na sondě A.

Inženýrské služby OHB Czechspace pro Comet Interceptor

Brněnská firma OHB Czechspace se inženýrskými činnostmi na konstrukci sondy se zaměřením na strukturální analýzu sendvičových panelů či položek terciární konstrukce, jako jsou držáky a podpěry, a všech potřebných vložek a spojovacích prvků. Kromě toho je OHB Czechspace zodpovědná za AIT (montáž, integraci a testování) klíčového protiprachového štítu, který má chránit družici před prachem z komety.

Tým firmy OHB Czechspace bude na projektu pracovat přibližně 2 roky. Konkrétně bude přispívat inženýrskými činnostmi na konstrukci vesmírné sondy, včetně montáže, sestavení a otestování prachového štítu, který je nezbytný pro ochranu satelitu před prachem z komety.

Závěrem ještě pro zajímavost: Tato mise není jediná, která nese „brněnskou stopu“. Z dalších je záhodno jmenovat například misi JUICE k Jupiteru nebo družici VZLUSAT-1 na oběžné dráze Země.

redakce Proelektrotechniky.cz

Další informace zde

Vizualizace Comet Interceptor © Thales Alenia Space

Přečtěte si také:

Spolupráce mezi ČR a Jihoafrickou republikou v oblasti vesmírných technologií: Projekt Square Kilometre Array

16.5.2024 Vesmírné technologie a astrofyzika jsou jedny z nejvíce fascinujících a dynamicky se rozvíjejících vědních oborů. Projekt Square Kilometre Array (SKA) představuje jeden z nejambicióznějších mezinárodních vědeckých projektů současnosti. Tento radioteleskop, který bude po dokončení největším svého druhu na světě, nabízí široké spektrum příležitostí pro spolupráci mezi ČR a Jihoafrickou republikou (JAR). 

Vesmírná mise Proba-3 testuje přesný laserový systém

29.4.2024 Mise ESA Proba-3 prochází v dubnu 2024 kritickou přípravou pro let dvou sond v přesné formaci. Nyní probíhá testovací kampaň laserových prostředků mise, které provádí společně ESA, MDA a Centre Spatial de Liège. Kampaň se koná ve firmě Redwire Space v belgickém Kruibeke. 

Mise Euclid: Evropská kosmická agentura ESA řídí pozorování vzdálené galaxie pomocí „dvojčete“ družice

11.3.2024 Observatoř ESA zahájila v únoru 2024 ze svého pozorovacího stanoviště 1,5 miliónu kilometrů od Země sledování miliard galaxií s cílem odhalit tajemství temné hmoty a temné energie. Observatoř Euclid je řízena týmy ESA ze střediska ESOC (European Space Operations Centre). Ty posílají příkazy, stahují vědecká a technická data a celkově dbají na stav a funkčnost zařízení. 

Dva roky na oběžné dráze: česká družice předčila očekávání a stále slouží

15.2.2024 Družice VZLUSAT-2 oslavila v polovině ledna 2024 dva roky fungování na oběžné dráze. Je jedinou družicí postavenou v České republice, která dokáže pořídit snímky planety ve vysokém rozlišení. Družice současně dlouhodobě monitoruje gama záblesky pocházející ze vzdáleného vesmíru, nebo vzniklé při erupcích na Slunci. 

Evropsko-japonská mise EarthCARE pomůže lépe porozumět roli mraků při změnách klimatu

8.11.2023 ESA a japonská kosmická agentura JAXA (Japanese Aerospace Exploration Agency) se připravují na vypuštění družice EarthCARE. Půjde o významný mezník v dálkovém průzkumu Země. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována v listopadu 2023. 

Jako české ambiciózní vesmírné mise byly vybrány projekty AMBIC a QUVIK

6.10.2023 Rozhodl o tom ve druhé polovině září 2023 na Ministerstvu dopravy (MD ČR) výbor řídící Rámcový projekt k implementaci podpory, kterou Evropská kosmická agentura (ESA) poskytne vesmírným aktivitám z ČR. Právě v rámci tohoto projektu jsou připravovány české samostatné kosmické ambiciózní mise. Ambiciózní proto, že jde o řádově komplexnější aktivity, než ty, co byly dosud v ČR v oblasti kosmických aktivit realizovány. 

Indové na měsíci: Sonda Čandraján-3 podporovaná Evropskou kosmickou agenturou úspěšně přistála

12.9.2023 Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) úspěšně přistála na povrchu Měsíce se svou výsadkovou sondou Čandraján-3. Projekt je v rámci mezinárodní spolupráce podporován Evropskou kosmickou agenturou (ESA), jejímž aktivním členem je i ČR. Naše odborná veřejnost o tom byla informována na přelomu srpna a září 2023. 

ClearSpace-1: Letka vesmírné obrany objevila nežádoucí objekty, vesmírná mise je odstraní

5.9.2023 Zní to jako úryvek ze sci-fi, a přesto je to realita. Kancelář kosmické tříště v ESA byla 10. srpna 2023 informována 18. letkou vesmírné obrany Spojených států, že v blízkosti vysloužilého palubního adaptéru rakety Vega byly na oběžné dráze detekovány nové objekty. Odstranit by je měla chystaná mise ClearSpace-1. 

AMBIC: česká družice napomůže pozorování naší země z vesmíru

21.7.2023 AMBIC (Ambicious Czech Satellite) je česká družice zaměřená na pozorování Země z vesmíru a zasílání snímků ve vysokém rozlišení. Jejím cílem je poskytovat pro další analýzu obrazová data státnímu sektoru České republiky a zajistit tak nezávislost na zahraničních subjektech. Družice ponese i technologický demonstrátor pro nouzový komunikační kanál mezi orgány českého státu po celém světě. 

Český vesmírný dalekohled QUVIK pomůže zkoumat bohatství vesmíru

4.7.2023 Využít plně potenciálu, který nabízí vesmír a tělesa, která se v něm pohybují, předpokládá vědět, co se kde ve vesmíru nachází. Tomu by měl napomoci projekt družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor), jehož cílem je připravit první český vesmírný dalekohled, optimalizovaný na ultrafialovou část spektra. O podrobnostech byla česká odborná veřejnost informována na začátku července 2023. 

HardPix: radiační detektor od české firmy byl vynesen na oběžnou dráhu

19.6.2023 Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla do vesmíru 12. června v 23:35 středoevropského času radiační detektor, spektrometr HardPix. Připojí se k detektoru SATRAM, který na oběžné dráze Země úspěšně funguje již vice než 10 let a na kterém také ÚTEF ČVUT spolupracoval s BD Sensors. 

Širokopásmová družice JoeySat: 5G ve vesmíru pro příští generace

6.6.2023 Do vesmíru se koncem května 2023 vydala pokročilá širokopásmová družice, která bude demonstrovat 5G připojení příští generace poskytováním vysokorychlostních internetových služeb. Družice schopná měnit vysílací pásmo, která je pojmenovaná JoeySat po klokaním mláděti, bude využitá pro spojení tisíců lidí na lodích na mořích, v letadlech nebo při dalekých cestách. 

Družice projektu Eurostar Neo dospěla na svoji operační dráhu pomocí elektrického pohonu

19.5.2023 První družice projektu Eurostar Neo postavená v rámci partnerského projektu ESA Neosat (Neosat Partnership Project) dokončila zvyšování oběžné dráhy pomocí elektrických motorů. V polovině května 2023 dosáhla své pozice na geostacionární dráze ve výšce nějakých 36 tisíc kilometrů nad Zemí. 

Naše služby pro Váš marketing

Marketing je řídící proces pro identifikaci, předvídání a uspokojování požadavků zákazníků za účelem dosažení zisku. Takto vymezený marketing představuje řešení několika základních otázek, jakými jsou identifikace potřeb zákazníků, vymezení cílových segmentů trhu a vytváření konkurenční výhody pro každý z nich. Tak rozumí marketingu i naše konzultační firma a její tým. Její služby orientované na marketingové řízení v soukromém i veřejném sektoru mohou jejich zákazníkům významně přispět k efektivnímu oslovování trhu. Další podrobnosti k nabízeným službám jsou k dispozici zde 

„Takový malý kolíček“ aneb „obyčejné“ trápení sondy JUICE na cestě k Jupiteru bylo vyřešeno

18.5.2023 Ani vesmírným zařízením se nevyhýbají „obyčejné“ problémy, způsobené banální mechanickou závadou. Ve vesmírných podmínkách je ovšem jejich řešení značně náročné, i když ve výsledku může připomínat to pozemské – pořádně zatřást. To se přihodilo i misi JUICE mířící k Jupiteru, kterou na našich stránkách průběžně sledujeme. 

Mise JUICE míří k Jupiterovu měsíci Ganymedes: Proč je pro obyvatelstvo Země tak důležitý?

28.4.2023 Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) bude Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu (ESA). Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda JUICE zaměří právě na měsíc Ganymedes. 

Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services