Indové na měsíci: Sonda Čandraján-3 podporovaná
Evropskou kosmickou agenturou úspěšně přistála12.9.2023 Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation)
úspěšně přistála na povrchu Měsíce se svou výsadkovou sondou
Čandraján-3. Projekt je v rámci mezinárodní spolupráce podporován
Evropskou kosmickou agenturou (ESA), jejímž aktivním členem je i ČR.
Naše odborná veřejnost o tom byla informována na přelomu srpna a září
2023. 
Okamžiky před přistáním sondy na Měsíci
Mise Čandraján-3
Sonda Čandraján-3 (anglicky psáno Chandrayaan, česky přibližně „měsíční
letadlo“) je nejnovější ze série misí ISRO. Jejím cílem je demonstrovat
technologie pro meziplanetární lety. Význam této sondy je i symbolický:
Jde o první přistání indického vesmírného tělesa na jiné planetě. Sonda
je řízena z operačního střediska v indickém Bangalore.
Sonda sestává z pohonného modulu, přistávacího modulu a měsíčního
vozidla. 
Chandrayaan na měsíci
Pohonný modul zůstává na oběžné dráze měsíce. Tento modul je zároveň
vybaven přístrojovou technikou, která bude po dobu mise sledovat Zemi.
Přistávací modul nese přístroje pro měření povrchu Měsíce a jeho
seismické aktivity kolem místa přistání. Obsahuje i další přístroje,
zejména laserový retroreflektor poskytnutý americkou vesmírnou
agenturou NASA (Retroreflektor je zařízení odrážející záření s minimem
rozptylu, které ve spojení s laserovým paprskem pomáhá při měření
vzdáleností na základě rychlosti světla a dobou mezi vysláním a
přijetím signálu.)
Měsíční vozidlo a jeho přístroje zkoumají materiál měsíčního povrchu
kolem místa přistání.
Sonda Čandraján-3 odstartovala z Kosmického střediska Satiše Dáwana
(dříve Šríharikota) v Indii 14. července 2023 na misi mající za cíl
demonstrovat nové technologie a dosáhnout prvního indického měkkého
přistání na jiném tělese.
Sonda dorazila na lunární oběžnou dráhu 5. srpna. Následně se 17. srpna
oddělil přistávací modul od pohonného a brzy nato začal svůj sestup k
povrchu.
Dne 23. srpna, po náročném manévrování, potvrdila ISRO úspěšný sestup a
přistání mise Čandraján-3 v jižní polární oblasti Měsíce.
Podpora ESA
ESA poskytuje komunikaci na velké vzdálenosti s meziplanetárními
misemi. Tímto způsobem podporuje i Čandraján-3 (viz infografika). 
ESA podporuje misi Čandraján-3
Komunikace je základní částí každé kosmické mise. Pozemní stanice
udržují operátory ve spojení se sondou, která se vydala na průzkum
neznáma. Bez pozemní podpory je nemožné získat jakákoliv data ze sondy:
nebudeme tak vědět, co dělá, jestli je v pořádku a vlastně ani to, kde
je.
Pro misi Čandraján-3 koordinuje ESA rutinní podporu ze stanice Kourou
(Francouzská Guayana) a z Goonhilly Earth Station Ltd (Velká Británie).
Tyto stanice doplňují podporu ze sítě NASA DSN (Deep Space Network) a z
vlastních stanic ISRO.
Další sledovací podporu během lunárního přistání poskytla anténa ESA o
průměru 35 m v New Norcia (Austrálie). Ta sloužila jako záloha vlastním
stanicím ISRO.
Souběžně s vlastními stanicemi ISRO přijímala New Norcia základní data
o přistávacím modulu Čandraján-3: o jeho stavu, poloze a trajektorii.
Tento typ záložní podpory je obvyklý během klíčových momentů kosmických
misí, mezi něž se počítá právě přistání.
Byl to právě tento proud telemetrie, který byl definitivně použitý k
potvrzení úspěšného přistání.
Mise na povrchu Měsíce trvala jeden lunární den (14 dní
pozemských). Stanice ESA přitom budou pokračovat v přenášení
telemetrických a vědeckých dat získaných roverem i přistávacím modulem
až do konce jejich aktivní činnosti.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto © ESA
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 5.9.2023 Zní
to jako úryvek ze sci-fi, a přesto je to realita. Kancelář kosmické
tříště v ESA byla 10. srpna 2023 informována 18. letkou vesmírné obrany
Spojených států, že v blízkosti vysloužilého palubního adaptéru rakety
Vega byly na oběžné dráze detekovány nové objekty. Odstranit by je měla
chystaná mise ClearSpace-1. 
 21.7.2023 AMBIC
(Ambicious Czech Satellite) je česká družice zaměřená na
pozorování Země z vesmíru a zasílání snímků ve vysokém rozlišení. Jejím
cílem je poskytovat pro další analýzu obrazová data státnímu sektoru
České republiky a zajistit tak nezávislost na zahraničních subjektech.
Družice ponese i technologický demonstrátor pro nouzový komunikační
kanál mezi orgány českého státu po celém světě.
 4.7.2023 Využít
plně potenciálu, který nabízí vesmír a tělesa, která se v něm pohybují,
předpokládá vědět, co se kde ve vesmíru nachází. Tomu by měl napomoci
projekt družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor), jehož
cílem je připravit první český vesmírný dalekohled, optimalizovaný na
ultrafialovou část spektra. O podrobnostech byla česká odborná
veřejnost informována na začátku července 2023.
 19.6.2023 Raketa Falcon
9 společnosti SpaceX vynesla do vesmíru 12.
června v 23:35 středoevropského času radiační detektor, spektrometr
HardPix. Připojí se k detektoru SATRAM, který na oběžné dráze Země
úspěšně funguje již vice než 10 let a na kterém také ÚTEF ČVUT
spolupracoval s BD Sensors.
 6.6.2023 Do vesmíru se
koncem května 2023 vydala pokročilá širokopásmová
družice, která bude demonstrovat 5G připojení
příští
generace poskytováním vysokorychlostních internetových služeb. Družice
schopná měnit vysílací pásmo, která je pojmenovaná JoeySat po klokaním
mláděti, bude využitá pro spojení tisíců lidí na lodích na mořích, v
letadlech nebo při dalekých cestách.
 19.5.2023 První
družice projektu Eurostar Neo postavená v rámci partnerského
projektu ESA Neosat (Neosat Partnership Project) dokončila zvyšování
oběžné dráhy pomocí elektrických motorů. V polovině května 2023 dosáhla
své pozice na geostacionární dráze ve výšce nějakých 36 tisíc kilometrů
nad Zemí.
 Marketing
je řídící proces pro identifikaci, předvídání a uspokojování požadavků
zákazníků za účelem dosažení zisku. Takto vymezený marketing
představuje řešení několika základních otázek, jakými jsou identifikace
potřeb zákazníků, vymezení cílových segmentů trhu a vytváření
konkurenční výhody pro každý z nich. Tak rozumí marketingu i naše
konzultační firma a její tým. Její služby orientované na marketingové
řízení v soukromém i veřejném sektoru mohou jejich zákazníkům významně
přispět k efektivnímu oslovování trhu. Další podrobnosti k nabízeným
službám jsou k dispozici zde
 18.5.2023 Ani
vesmírným zařízením se nevyhýbají „obyčejné“ problémy, způsobené
banální mechanickou závadou. Ve vesmírných podmínkách je ovšem jejich
řešení značně náročné, i když ve výsledku může připomínat to pozemské –
pořádně zatřást. To se přihodilo i misi JUICE mířící k Jupiteru, kterou
na našich stránkách průběžně sledujeme.
 28.4.2023
Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy
Moons Explorer) bude
Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř
pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé
podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space
Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu
(ESA). Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda
JUICE
zaměří právě
na měsíc Ganymedes.
 26.4.2023 Sonda
Evropské vesmírné agentury (ESA) jménem JUICE (Jupiter Icy Moons
Explorer) pořídila po svém vypuštění první snímky svou monitorovací
kamerou, na nichž je zachycena část sondy s planetou Zemí v pozadí.
Cílem mise JUICE
je prostřednictvím studia
Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční
soustavě. JUICE je nejnovější misí lidstva do vnější části
Sluneční soustavy.
Bude provádět detailní průzkum plynného obra Jupitera a jeho tří
velkých měsíců s oceány, kterými jsou Ganymedes, Callisto a
Europa.
 21.4.2023 Dne
14. dubna
2023 Evropská kosmická agentura (ESA) úspěšně vypustila
svou největší a nejkomplexnější kosmickou misi k Jupiteru, JUpiter ICy
moons Explorer (JUICE), na jejíž přípravě se podílel i český kosmický
průmysl a vědecká pracoviště. Cílem mise (viz vizualizace na obrázku
níže)
je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe
porozumět procesům ve Sluneční soustavě.
 28.3.2023 I
vesmírné
družice na oběžné dráze jsou technologická zařízení a jako
všechna taková potřebují občas servis. Česká společnost SAB a jí vedené
mezinárodní konsorcium firem získalo od Evropské Vesmírné Agentury ESA
projekt zpracování studie systému IOSHEX, poskytující přímo na oběžné
dráze různé služby obíhajícím družicím, tzv. In-Orbit Servicing. Česká
odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2023.
 21.2.2023 Vývoj
historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním
pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční
sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její
přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a
kosmonautiky.
 14.2.2023 Najít
a
otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je
cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB
Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou
agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České
republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována
koncem ledna 2023.
 4.1.2023 Zpřesnit
klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou
přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z
hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná
veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat
procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly
dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro
družicové pozorování vln v atmosféře
(Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním
vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách
atmosféry
 13.10.2022 Evropská
vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle.
Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude
odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela
autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je
připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku,
rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla
informována začátkem října 2022.
 5.8.2022 Hledat
v
hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července
2022.
 10.6.2022 Cílem
EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci.
 19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022.
 6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii.
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce.
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 Naše
brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako
doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi.
Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální
život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet,
zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše
brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady
praktického využití moderních technologií ve městech.
Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.
Všechna
vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde
 Konference
„Elektrické
autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu
2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i
jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z
elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma,
konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala
prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů
(včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a
uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci
institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v
tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart
city v praxi“ je zaměřena především na
ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou
rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro
definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart
city v daném městě realizován.
Pozvánky
na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.
|
