Přečtěte si:  Pozvánka na konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích IV






Pozvánky na akce


Stalo se





















Mise JUICE míří k Jupiterovu měsíci Ganymedes: Proč je pro obyvatelstvo Země tak důležitý?

28.4.2023 Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) bude Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu (ESA).

Pozoruhodný měsíc Ganymedes

Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda JUICE zaměří právě na měsíc Ganymedes (viz infografika na obrázku).

ZVĚTŠIT OBRÁZEK

Především je důvod se domnívat, ačkoliv se to neví s jistotou, že pod svou ledovou krustou ukrývá slaný oceán. Ten může být natolik velký, že pokryje celý měsíc, a budí řadu otázek, například z čeho se skládá a jak je hluboký. Jedním z klíčových cílů u měsíce Ganymedes je průzkum této vodní masy a srovnání s dalšími Jupiterovými měsíci, které mají oceány. To proto, aby bylo možné získat jasnější pohled na tyto světy, které jsou považovány za potenciální místa pro vznik a vývoj života.

Ganymedes také vykazuje komplexní interakce s kosmickým prostředím kolem Jupitera. Jde o jeden z nejintenzivnějších a nejdynamičtějších regionů ve Sluneční soustavě. Je to zároveň jediný měsíc – a jedno ze tří pevných těles ve Sluneční soustavě – který generuje své vlastní magnetické pole. Jak to dělá? Co pohání a udržuje jeho vnitřní dynamo? A proč něco podobného není u dalších měsíců?

Magnetické pole měsíce Ganymedes vytváří malou magnetickou „bublinu“ (magnetosféru), která existuje v rámci větší magnetosféry planety Jupiter. Tato bublina neustále interaguje s elektromagnetickými poli a žhavou ionizovanou hmotou (plazmou) vyplňující celou oblast a vytváří silné polární záře. Sonda JUICE bude měřit magnetické a elektrické pole, energetické částice, atomy a molekuly, stejně jako procesy v okolí měsíce Ganymedes. Pokud mají lidé porozumět tomu, jak se měsíce tvoří a jak fungují, je třeba sledovat, kterak tyto částice a pole reagují v kontaktu s prostředím planety Jupiter. Informace pak můžeme použít u jiných plynných obrů kdekoliv ve vesmíru.

V neposlední řadě měsíc Ganymedes zaujímá unikátní pozici v Jupiterově systému z hlediska evoluce a geologie, čímž poskytuje unikátní okno do jeho historie za poslední miliardy let.

Komplexní povrch měsíce v sobě nese stopy věků a nabízí jak starý rozeklaný terén, který můžeme vidět třeba na Callisto, tak hladší a novější povrch, který je k vidění třeba na Europě. Studiem útvarů na povrchu Ganymeda mohou vědci získat vhled do toho, jak zásahy z vesmíru a geologické procesy, jako je třeba tektonika, utváří v průběhu času Jupiterovy měsíce.

Patří sem i mapování složení povrchu Ganymeda, a to zvláště v oblastech, které mohou nést stopy minulých procesů. Takovými je kosmické počasí, kryovulkanismus nebo tektonika, stejně jako stanovení fyzikálních vlastností ledové krusty měsíce, o které se vědci domnívají, že může být až 130 km silná.


Umělecké znázornění průzkumu Jupitera a jeho měsíce Ganymedes

Činnost sondy JUICE

Sonda JUICE představuje unikátní misi. Jde o první kosmickou sondu, která vstoupí na oběžnou dráhu jiného měsíce, než je ten náš. A stejně tak jde o první sondu, která změní dráhu z oběžné kolem planety na oběžnou kolem Měsíce (z orbity Jupitera na orbitu Ganymeda). Nejprve vstoupí na orbitu kolem Jupitera a provede množství průletů kolem měsíců (včetně dvanácti u Ganymeda). Pak přejde na oběžnou dráhu měsíce Ganymedes a začne jeho detailní průzkum.

Sonda JUICE bude měřit, jak Ganymedes rotuje, jeho gravitační pole a geofyzikální vlastnosti, tvar a podobu interiéru, magnetické pole a atmosféru, složení a mineralogii, ledový povrch a útvary na něm, jeho emise do kosmického prostoru a interakce s okolím a – především – jeho podpovrchový oceán. Poprvé v historii bude provedena „tomografie“ měsíce Ganymedes, díky sledování z různých pohledů dojde k pokusu rekonstruovat pohled na jeho interiér. Stejně jako k vyhodnocení jeho biosignatur (prvků, které jsou biologicky základní, i když ne dostatečné, pro život: například uhlík, kyslík, magnesium, železo nebo kapalná voda).

Kosmická sonda bude každou z vrstev měsíce Ganymedes studovat zvlášť: jeho jádro (domníváme se o něm, že je kapalné a bohaté na železo), kůru (kamenná a ledová), slaný oceán, ledovou krustu, magnetosféru a řídkou atmosféru (včetně nejvyšší vrstvy – exosféry). Něco podobného bude možné díky deseti špičkovým vědeckým přístrojům, stejně jako jednomu experimentu (PRIDE) a jednomu monitoru radiace (RADEM). To vybavení bude řešit vědecké cíle mise ziskem dat na dálku, na místě a i geofyzikálními pozorováními.

Níže jsou uvedené některé z cílů sondy JUICE týkající se měsíce Ganymedes. Nejdůležitější přístroje potřebné k jejich dosažení jsou pak uvedené v závorkách.

JUICE bude

– měřit složky magnetického pole měsíce Ganymedes (J-MAG);

– pozorovat energetické části a odhalovat, kterak interagují s magnetosférou Jupitera nebo povrchem měsíce (RPWI, PEP a RADEM);

– zkoumat polární záře na měsíci Ganymedes (UVS, MAJIS a JANUS);

– měřit hustotu a chemické složení atmosféry a ionosféry měsíce Ganymedes (PEP, 3GM, PRIDE a RIME);

– charakterizovat složení a fyzikální vlastnosti povrchu měsíce Ganymedes (MAJIS, UVS, SWI, a 3GM), včetně mapování celého povrchu s rozlišením 100 až 400 m na pixel a studia místní geologie (JANUS);

– mapování oblastí zájmu ve vysokém spektrálním a prostorovém rozlišení (přístroje vzdáleného průzkumu, radar a GALA), stejně jako měření topografie a drsnosti povrchových oblastí (GALA);

– získávat první podpovrchová měření měsíce Ganymedes s pomocí ledem pronikajícího radaru (RIME);

– charakterizovat podpovrchový oceán měřením přílivu a odlivu (GALA), gravitační pole měsíce Ganymedes (3GM) a magnetickou indukci měsíce (J-MAG). Provedena budou též pasivní radarová měření pomocí přístrojů RIME a RPWI;

– studovat vnitřní strukturu měsíce Ganymedes měřením jeho gravitačního pole a rotace (3GM, GALA a JANUS);

– přesně zaměřit pozici měsíce v systému planety Jupiter (3GM, PRIDE a JANUS).

Podtrženo, sečteno: Sonda JUICE vykreslí zcela nový a kompletní obrázek měsíce Ganymedes a jeho místa v soustavě planety Jupiter.

Vnitřek měsíce Ganymedes ukazuje krátké video na stránkách ESA ZDE

Czech Space Portal, redakčně upraveno

Obrázky © ESA

Další informace zde

Přečtěte si také:

Projekt JUICE: první „selfie“ sondy z vesmíru

26.4.2023 Sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) jménem JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) pořídila po svém vypuštění první snímky svou monitorovací kamerou, na nichž je zachycena část sondy s planetou Zemí v pozadí. Cílem mise JUICE je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční soustavě. JUICE je nejnovější misí lidstva do vnější části Sluneční soustavy. Bude provádět detailní průzkum plynného obra Jupitera a jeho tří velkých měsíců s oceány, kterými jsou Ganymedes, Callisto a Europa. 


Mise JUICE s českými přístroji míří k Jupiteru

21.4.2023 Dne 14. dubna 2023 Evropská kosmická agentura (ESA) úspěšně vypustila svou největší a nejkomplexnější kosmickou misi k Jupiteru, JUpiter ICy moons Explorer (JUICE), na jejíž přípravě se podílel i český kosmický průmysl a vědecká pracoviště. Cílem mise (viz vizualizace na obrázku níže) je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční soustavě. 


Studie systému IOSHEX: servis družic na oběžné dráze

28.3.2023 I vesmírné družice na oběžné dráze jsou technologická zařízení a jako všechna taková potřebují občas servis. Česká společnost SAB a jí vedené mezinárodní konsorcium firem získalo od Evropské Vesmírné Agentury ESA projekt zpracování studie systému IOSHEX, poskytující přímo na oběžné dráze různé služby obíhajícím družicím, tzv. In-Orbit Servicing. Česká odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2023. 


LVICE²: připravovaná česká vědecká mise k Měsíci má za sebou důležitý milník

21.2.2023 Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a kosmonautiky. 


Projekt CRYSA: materiály pro extrémně nízké teploty napomohou zkoumání vesmíru

14.2.2023 Najít a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována koncem ledna 2023. 


Česká družice SOVA pomůže lépe předpovídat počasí

4.1.2023 Zpřesnit klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro družicové pozorování vln v atmosféře (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry 


Evropskou misi na Měsíc podpoří přistávací kamera LandCam-X od inovačních firem

13.10.2022 Evropská vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle. Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku, rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října 2022. 


Mise PLATO zamíří do hlubokého vesmíru, na přípravě se podílí brněnská firma

5.8.2022 Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce 2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test. Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července 2022. 


Plnění klimatických závazků nejen na papíře: vesmírná mise CO2M zjistí, jak je tomu doopravdy

10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k realizaci. 


Multispektrální zobrazovací systémy družicové sítě EarthDaily Constellation poskytnou informace o ekosystémech na Zemi a změnách klimatu

19.4.2022 Multispektrální snímkování představuje novou metodu získávání poznatků o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší „vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2022. 


Mise Artemis s evropským servisním modulem: příprava na další návštěvu Měsíce

6.4.2022 Raketa, která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022 dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v letošním roce.  První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále, než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v historii.


Přístroje EUI a SPICE pořídily detailní snímky slunce

4.4.2022 Nejnovější snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku, kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda Solar Orbiter, což je mise vycházející z mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů kilometrů, což je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25 samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. 


Družice FLEX a ALTIUS pomohou získávat informace o vegetaci na Zemi a o horních vrstvách atmosféry

15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS, která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu, tak pro společnost. 


VZLUSAT-2: cílem deváté české družice je pořizování detailních snímků Země

19.1.2022 Ve čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. 


Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal. 


Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 


Brožura Příběhy chytrých pomocníků

Naše brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi. Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet, zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady praktického využití moderních technologií ve městech.

Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.

Všechna vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde


Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.


 

Naše tipy


























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services