Mise JUICE míří k Jupiterovu měsíci Ganymedes: Proč je
pro obyvatelstvo Země tak důležitý?
28.4.2023
Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy
Moons Explorer) bude
Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř
pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé
podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space
Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu (ESA).
Pozoruhodný měsíc
Ganymedes
Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda JUICE
zaměří právě
na měsíc Ganymedes (viz infografika na obrázku).
Především je důvod se domnívat, ačkoliv se to neví s
jistotou, že pod
svou ledovou krustou ukrývá slaný oceán. Ten může být natolik velký, že
pokryje celý měsíc, a budí řadu otázek, například z čeho se skládá a
jak je hluboký. Jedním z klíčových cílů u měsíce Ganymedes je průzkum
této vodní masy a srovnání s dalšími Jupiterovými měsíci, které mají
oceány. To proto, aby bylo možné získat jasnější pohled na tyto světy,
které jsou považovány za potenciální místa pro vznik a vývoj života.
Ganymedes také vykazuje komplexní interakce s kosmickým
prostředím
kolem Jupitera. Jde o jeden z nejintenzivnějších a nejdynamičtějších
regionů ve Sluneční soustavě. Je to zároveň jediný měsíc – a jedno ze
tří pevných těles ve Sluneční soustavě – který generuje své vlastní
magnetické pole. Jak to dělá? Co pohání a udržuje jeho vnitřní dynamo?
A proč něco podobného není u dalších měsíců?
Magnetické pole měsíce Ganymedes vytváří malou
magnetickou „bublinu“
(magnetosféru), která existuje v rámci větší magnetosféry planety
Jupiter. Tato bublina neustále interaguje s elektromagnetickými poli a
žhavou ionizovanou hmotou (plazmou) vyplňující celou oblast a vytváří
silné polární záře. Sonda JUICE bude měřit magnetické a elektrické
pole, energetické částice, atomy a molekuly, stejně jako procesy v
okolí měsíce Ganymedes. Pokud mají lidé porozumět tomu, jak se měsíce
tvoří a jak fungují, je třeba sledovat, kterak tyto částice a pole
reagují v kontaktu s prostředím planety Jupiter. Informace pak můžeme
použít u jiných plynných obrů kdekoliv ve vesmíru.
V neposlední řadě měsíc Ganymedes zaujímá unikátní
pozici v Jupiterově
systému z hlediska evoluce a geologie, čímž poskytuje unikátní okno do
jeho historie za poslední miliardy let.
Komplexní povrch měsíce v sobě nese stopy věků a nabízí
jak starý
rozeklaný terén, který můžeme vidět třeba na Callisto, tak hladší a
novější povrch, který je k vidění třeba na Europě. Studiem útvarů na
povrchu Ganymeda mohou vědci získat vhled do toho, jak zásahy z vesmíru
a geologické procesy, jako je třeba tektonika, utváří v průběhu času
Jupiterovy měsíce.
Patří sem i mapování složení povrchu Ganymeda, a to
zvláště v
oblastech, které mohou nést stopy minulých procesů. Takovými je
kosmické počasí, kryovulkanismus nebo tektonika, stejně jako stanovení
fyzikálních vlastností ledové krusty měsíce, o které se vědci
domnívají, že může být až 130 km silná.
Umělecké znázornění
průzkumu Jupitera a jeho měsíce Ganymedes
Činnost sondy JUICE
Sonda JUICE představuje unikátní misi. Jde o první
kosmickou sondu,
která vstoupí na oběžnou dráhu jiného měsíce, než je ten náš. A stejně
tak jde o první sondu, která změní dráhu z oběžné kolem planety na
oběžnou kolem Měsíce (z orbity Jupitera na orbitu Ganymeda). Nejprve
vstoupí na orbitu kolem Jupitera a provede množství průletů kolem
měsíců (včetně dvanácti u Ganymeda). Pak přejde na oběžnou dráhu měsíce
Ganymedes a začne jeho detailní průzkum.
Sonda JUICE bude měřit, jak Ganymedes rotuje, jeho
gravitační pole a
geofyzikální vlastnosti, tvar a podobu interiéru, magnetické pole a
atmosféru, složení a mineralogii, ledový povrch a útvary na něm, jeho
emise do kosmického prostoru a interakce s okolím a – především – jeho
podpovrchový oceán. Poprvé v historii bude provedena „tomografie“
měsíce Ganymedes, díky sledování z různých pohledů dojde k pokusu
rekonstruovat pohled na jeho interiér. Stejně jako k vyhodnocení jeho
biosignatur (prvků, které jsou biologicky základní, i když ne
dostatečné, pro život: například uhlík, kyslík, magnesium, železo nebo
kapalná voda).
Kosmická sonda bude každou z vrstev měsíce Ganymedes
studovat zvlášť:
jeho jádro (domníváme se o něm, že je kapalné a bohaté na železo), kůru
(kamenná a ledová), slaný oceán, ledovou krustu, magnetosféru a řídkou
atmosféru (včetně nejvyšší vrstvy – exosféry). Něco podobného bude
možné díky deseti špičkovým vědeckým přístrojům, stejně jako jednomu
experimentu (PRIDE) a jednomu monitoru radiace (RADEM). To vybavení
bude řešit vědecké cíle mise ziskem dat na dálku, na místě a i
geofyzikálními pozorováními.
Níže jsou uvedené některé z cílů sondy JUICE týkající se
měsíce
Ganymedes. Nejdůležitější přístroje potřebné k jejich dosažení jsou pak
uvedené v závorkách.
JUICE bude
– měřit složky magnetického pole měsíce Ganymedes
(J-MAG);
– pozorovat energetické části a odhalovat, kterak
interagují s
magnetosférou Jupitera nebo povrchem měsíce (RPWI, PEP a RADEM);
– zkoumat polární záře na měsíci Ganymedes (UVS, MAJIS a
JANUS);
– měřit hustotu a chemické složení atmosféry a ionosféry
měsíce
Ganymedes (PEP, 3GM, PRIDE a RIME);
– charakterizovat složení a fyzikální vlastnosti povrchu
měsíce
Ganymedes (MAJIS, UVS, SWI, a 3GM), včetně mapování celého povrchu s
rozlišením 100 až 400 m na pixel a studia místní geologie (JANUS);
– mapování oblastí zájmu ve vysokém spektrálním a
prostorovém rozlišení
(přístroje vzdáleného průzkumu, radar a GALA), stejně jako měření
topografie a drsnosti povrchových oblastí (GALA);
– získávat první podpovrchová měření měsíce Ganymedes s
pomocí ledem
pronikajícího radaru (RIME);
– charakterizovat podpovrchový oceán měřením přílivu a
odlivu (GALA),
gravitační pole měsíce Ganymedes (3GM) a magnetickou indukci měsíce
(J-MAG). Provedena budou též pasivní radarová měření pomocí přístrojů
RIME a RPWI;
– studovat vnitřní strukturu měsíce Ganymedes měřením
jeho gravitačního
pole a rotace (3GM, GALA a JANUS);
– přesně zaměřit pozici měsíce v systému planety Jupiter
(3GM, PRIDE a
JANUS).
Podtrženo, sečteno: Sonda JUICE vykreslí zcela nový a
kompletní obrázek
měsíce Ganymedes a jeho místa v soustavě planety Jupiter.
Vnitřek měsíce Ganymedes ukazuje krátké
video na stránkách ESA ZDE
Czech
Space
Portal, redakčně upraveno
Obrázky ©
ESA
Další
informace zde
 Přečtěte
si také:
 26.4.2023 Sonda
Evropské vesmírné agentury (ESA) jménem JUICE (Jupiter Icy Moons
Explorer) pořídila po svém vypuštění první snímky svou monitorovací
kamerou, na nichž je zachycena část sondy s planetou Zemí v pozadí.
Cílem mise JUICE
je prostřednictvím studia
Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční
soustavě. JUICE je nejnovější misí lidstva do vnější části
Sluneční soustavy.
Bude provádět detailní průzkum plynného obra Jupitera a jeho tří
velkých měsíců s oceány, kterými jsou Ganymedes, Callisto a
Europa. 
 21.4.2023 Dne 14. dubna
2023 Evropská kosmická agentura (ESA) úspěšně vypustila
svou největší a nejkomplexnější kosmickou misi k Jupiteru, JUpiter ICy
moons Explorer (JUICE), na jejíž přípravě se podílel i český kosmický
průmysl a vědecká pracoviště. Cílem mise (viz vizualizace na obrázku
níže)
je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe
porozumět procesům ve Sluneční soustavě.
 28.3.2023 I vesmírné
družice na oběžné dráze jsou technologická zařízení a jako
všechna taková potřebují občas servis. Česká společnost SAB a jí vedené
mezinárodní konsorcium firem získalo od Evropské Vesmírné Agentury ESA
projekt zpracování studie systému IOSHEX, poskytující přímo na oběžné
dráze různé služby obíhajícím družicím, tzv. In-Orbit Servicing. Česká
odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2023.
 21.2.2023 Vývoj
historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním
pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční
sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její
přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a
kosmonautiky.
 14.2.2023 Najít a
otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je
cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB
Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou
agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České
republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována
koncem ledna 2023.
 4.1.2023 Zpřesnit
klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou
přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z
hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná
veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat
procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly
dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro
družicové pozorování vln v atmosféře
(Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním
vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách
atmosféry
 13.10.2022 Evropská
vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle.
Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude
odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela
autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je
připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku,
rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla
informována začátkem října 2022.
 5.8.2022 Hledat v
hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července
2022.
 10.6.2022 Cílem
EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci.
 19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022.
 6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii.
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce.
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 Naše
brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako
doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi.
Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální
život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet,
zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše
brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady
praktického využití moderních technologií ve městech.
Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.
Všechna
vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde
 Konference
„Elektrické
autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu
2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i
jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z
elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma,
konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala
prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů
(včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a
uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci
institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v
tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart
city v praxi“ je zaměřena především na
ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou
rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro
definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart
city v daném městě realizován.
Pozvánky
na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.
|
