Přečtěte si:  Pozvánka na konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích IV






Pozvánky na akce


Stalo se





















Družice projektu Eurostar Neo dospěla na svoji operační dráhu pomocí elektrického pohonu

19.5.2023 První družice projektu Eurostar Neo postavená v rámci partnerského projektu ESA Neosat (Neosat Partnership Project) dokončila zvyšování oběžné dráhy pomocí elektrických motorů. V polovině května 2023 dosáhla své pozice na geostacionární dráze ve výšce nějakých 36 tisíc kilometrů nad Zemí.

Projekty Neosat, Spacebus Neo a Eurostar Neo

Partnerský projekt Neosat se v ESA skládá z projektů Spacebus Neo (Thales Alenia Space) a Eurostar Neo (Airbus). Zahrnuje vývoj až po ověření nové družicové řady obou společností přímo na oběžné dráze. To umožňuje evropskému kosmickému průmyslu dodávat konkurenceschopné družice pro globální družicový trh s komunikačními technologiemi.

Dosud bylo objednáno šestnáct družic Neosat, což jasně demonstruje významný ekonomický dopad partnerských projektů ESA. Těží z nich evropský kosmický průmysl, stejně jako všichni evropští občané.

Neosat je součástí programu ESA ARTES (Advanced Research in Telecommunications Systems) a je založený na spolupráci mezi ESA a francouzskou kosmickou agenturou CNES. Dále má podporu národních kosmických agentur, včetně UKSA (UK Space Agency).

Družice projektu Eurostar Neo

Družice pojmenovaná Eutelsat Hotbird 13F byla vyvinutá a vyrobená firmou Airbus pro operátora Eutelsat. Jde o první z páru družic, které mají za cíl nahradit trojici stávajících satelitů Hotbird.

Nové družice posílí a zlepší vysílání více než tisícovky televizních kanálů do domácností v Evropě, severní Africe a na Středním Východě.

Družice byla vypuštěna na dráhu přechodovou ke geostacionární v říjnu 2022 a následujících pět měsíců se věnovala zvyšování své dráhy až na geostacionární, a to pomocí svého elektrického pohonu.

Elektrický pohon družic

Elektrický pohon těchto družic využívá elektrickou energii k ionizaci atomů hmoty hnacího plynu a poté vytváří elektromagnetické pole k urychlení těchto iontů. Funguje tedy na následujícím principu: Pokud se pohonná látka raketového motoru elektricky nabije a urychlí za použití elektrické energie ze slunečních baterií, získá palivo mnohem více energie.

Takovýto elektrický pohon je v případě družic vysoce efektivní, protože potřebuje mnohem méně pohonných látek než klasické chemické motory. Díky tomu lze na geostacionární oběžnou dráhu dopravit větší náklady za použití jinak identických raket.

To otevírá možnosti létání s menšími družicemi, které pak mohou být vynášeny menšími nosiči. Rovněž lze větší podíl ze stejné hmotnosti věnovat na užitečné vybavení: namísto toho, abychom vláčeli rozměrné nádrže pohonných látek.

Hlavní nevýhodou elektrických pohonů je, že jim trvá mnohem déle, než dosáhnou finální oběžné dráhy. Jejich elektrické pohonné systémy totiž poskytují menší tah, ovšem pracují nepřetržitě, a urychlují tak velmi dlouhou dobu.

redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů Czech Space Portal

Obrázek © ESA

Další informace zde

Přečtěte si také:

„Takový malý kolíček“ aneb „obyčejné“ trápení sondy JUICE na cestě k Jupiteru bylo vyřešeno

18.5.2023 Ani vesmírným zařízením se nevyhýbají „obyčejné“ problémy, způsobené banální mechanickou závadou. Ve vesmírných podmínkách je ovšem jejich řešení značně náročné, i když ve výsledku může připomínat to pozemské – pořádně zatřást. To se přihodilo i misi JUICE mířící k Jupiteru, kterou na našich stránkách průběžně sledujeme. 


Mise JUICE míří k Jupiterovu měsíci Ganymedes: Proč je pro obyvatelstvo Země tak důležitý?

28.4.2023 Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) bude Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu (ESA). Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda JUICE zaměří právě na měsíc Ganymedes. 


Projekt JUICE: první „selfie“ sondy z vesmíru

26.4.2023 Sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) jménem JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) pořídila po svém vypuštění první snímky svou monitorovací kamerou, na nichž je zachycena část sondy s planetou Zemí v pozadí. Cílem mise JUICE je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční soustavě. JUICE je nejnovější misí lidstva do vnější části Sluneční soustavy. Bude provádět detailní průzkum plynného obra Jupitera a jeho tří velkých měsíců s oceány, kterými jsou Ganymedes, Callisto a Europa. 


Mise JUICE s českými přístroji míří k Jupiteru

21.4.2023 Dne 14. dubna 2023 Evropská kosmická agentura (ESA) úspěšně vypustila svou největší a nejkomplexnější kosmickou misi k Jupiteru, JUpiter ICy moons Explorer (JUICE), na jejíž přípravě se podílel i český kosmický průmysl a vědecká pracoviště. Cílem mise (viz vizualizace na obrázku níže) je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční soustavě. 


Studie systému IOSHEX: servis družic na oběžné dráze

28.3.2023 I vesmírné družice na oběžné dráze jsou technologická zařízení a jako všechna taková potřebují občas servis. Česká společnost SAB a jí vedené mezinárodní konsorcium firem získalo od Evropské Vesmírné Agentury ESA projekt zpracování studie systému IOSHEX, poskytující přímo na oběžné dráze různé služby obíhajícím družicím, tzv. In-Orbit Servicing. Česká odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2023. 


LVICE²: připravovaná česká vědecká mise k Měsíci má za sebou důležitý milník

21.2.2023 Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a kosmonautiky. 


Projekt CRYSA: materiály pro extrémně nízké teploty napomohou zkoumání vesmíru

14.2.2023 Najít a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována koncem ledna 2023. 


Česká družice SOVA pomůže lépe předpovídat počasí

4.1.2023 Zpřesnit klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro družicové pozorování vln v atmosféře (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry 


Evropskou misi na Měsíc podpoří přistávací kamera LandCam-X od inovačních firem

13.10.2022 Evropská vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle. Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku, rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října 2022. 


Mise PLATO zamíří do hlubokého vesmíru, na přípravě se podílí brněnská firma

5.8.2022 Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce 2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test. Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července 2022. 


Plnění klimatických závazků nejen na papíře: vesmírná mise CO2M zjistí, jak je tomu doopravdy

10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k realizaci. 


Multispektrální zobrazovací systémy družicové sítě EarthDaily Constellation poskytnou informace o ekosystémech na Zemi a změnách klimatu

19.4.2022 Multispektrální snímkování představuje novou metodu získávání poznatků o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší „vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2022. 


Mise Artemis s evropským servisním modulem: příprava na další návštěvu Měsíce

6.4.2022 Raketa, která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022 dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v letošním roce.  První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále, než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v historii.


Přístroje EUI a SPICE pořídily detailní snímky slunce

4.4.2022 Nejnovější snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku, kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda Solar Orbiter, což je mise vycházející z mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů kilometrů, což je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25 samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. 


Družice FLEX a ALTIUS pomohou získávat informace o vegetaci na Zemi a o horních vrstvách atmosféry

15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS, která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu, tak pro společnost. 


VZLUSAT-2: cílem deváté české družice je pořizování detailních snímků Země

19.1.2022 Ve čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. 


Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal. 


Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 


Brožura Příběhy chytrých pomocníků

Naše brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi. Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet, zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady praktického využití moderních technologií ve městech.

Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.

Všechna vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde


Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.


 

Naše tipy


























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services