HardPix: radiační detektor od české firmy byl vynesen
na oběžnou dráhu19.6.2023 Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX (viz foto) vynesla do vesmíru 12.
června v 23:35 středoevropského času radiační detektor, spektrometr
HardPix. Připojí se k detektoru SATRAM, který na oběžné dráze Země
úspěšně funguje již vice než 10 let a na kterém také ÚTEF ČVUT
spolupracoval s BD Sensors. 
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX
Spektrometry
Spektrometrem rozumíme přístroje umožňující měřit spektrum světla či
elektromagnetického záření mimo viditelnou oblast. Umí tedy rozlišit
intenzitu záření podle rozložení jeho vlnových délek.
Pomocí spektrometrů lze zkoumat například prvkové chemické složení
vzorku, protože různé chemické prvky vykazují v různých chemických
vazbách různé spektrální vlastnosti.
Radiační detektor HardPix
HardPix, vyvinutý Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT a
vyrobený společností BD Sensors (viz foto), je miniaturní radiační
spektrometr nové generace. Je vybaven senzorem Timepix3 a modulárním
designem, který umožní jeho využití na různých misích s minimem úprav. 
Radiační detektor HardPix
Detektory HardPix jsou plánovány pro další mise na ISS, Lunar Gateway,
Cassini a také se o nich uvažuje jako o detektorech pro hledání vody na
Měsíci. V přípravě již jsou pokročilejší verze, které budou vybaveny
dvěma senzory Timepix3 a zpracováním dat přímo na oběžné dráze.
Jejich vývoj probíhá v rámci programu financovaného Evropskou kosmickou
agenturou ESA ve spolupráci se společností BD Sensors. V přípravě je
projekt ve spolupráci se společností Huld na zpracování naměřených dat
na oběžné dráze pomocí neuronových sítí a umělé inteligence.
Projekt „Vylepšená radiační měření pro vesmír a letectví“
HardPix by vypuštěn na palubě satelitu ION italské společnosti D-Orbit.
Je součástí projektu „Vylepšená radiační měření pro vesmír a letectví“
(anglický název „Improved in-situ radiation measurements for space and
aviation“), který vede britská vládní agentura Science and Technology
Facilities Council, Rutherford Appleton Laboratory (STFC RAL Space).
Tento projekt spadá do programu pro monitorování kosmického počasí
Space Weather Innovation, Measurement, Modeling and Risk (SWIMMR)
vládní výzkumné organizace UK Research and Innovation (UKRI). Bližší
informace o tomto projektu jsou k dispozici na jeho stránkách ZDE.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto © Czech Space
Portal a v něm dále uvedené zdroje
Další
informace zde 
Raketa Falcon 9
 Přečtěte si také:
 6.6.2023 Do vesmíru se koncem května 2023 vydala pokročilá širokopásmová
družice, která bude demonstrovat 5G připojení příští
generace poskytováním vysokorychlostních internetových služeb. Družice
schopná měnit vysílací pásmo, která je pojmenovaná JoeySat po klokaním
mláděti, bude využitá pro spojení tisíců lidí na lodích na mořích, v
letadlech nebo při dalekých cestách. 
 19.5.2023 První
družice projektu Eurostar Neo postavená v rámci partnerského
projektu ESA Neosat (Neosat Partnership Project) dokončila zvyšování
oběžné dráhy pomocí elektrických motorů. V polovině května 2023 dosáhla
své pozice na geostacionární dráze ve výšce nějakých 36 tisíc kilometrů
nad Zemí.
 Marketing
je řídící proces pro identifikaci, předvídání a uspokojování požadavků
zákazníků za účelem dosažení zisku. Takto vymezený marketing
představuje řešení několika základních otázek, jakými jsou identifikace
potřeb zákazníků, vymezení cílových segmentů trhu a vytváření
konkurenční výhody pro každý z nich. Tak rozumí marketingu i naše
konzultační firma a její tým. Její služby orientované na marketingové
řízení v soukromém i veřejném sektoru mohou jejich zákazníkům významně
přispět k efektivnímu oslovování trhu. Další podrobnosti k nabízeným
službám jsou k dispozici zde
 18.5.2023 Ani
vesmírným zařízením se nevyhýbají „obyčejné“ problémy, způsobené
banální mechanickou závadou. Ve vesmírných podmínkách je ovšem jejich
řešení značně náročné, i když ve výsledku může připomínat to pozemské –
pořádně zatřást. To se přihodilo i misi JUICE mířící k Jupiteru, kterou
na našich stránkách průběžně sledujeme.
 28.4.2023
Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy
Moons Explorer) bude
Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř
pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé
podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space
Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu
(ESA). Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda
JUICE
zaměří právě
na měsíc Ganymedes.
 26.4.2023 Sonda
Evropské vesmírné agentury (ESA) jménem JUICE (Jupiter Icy Moons
Explorer) pořídila po svém vypuštění první snímky svou monitorovací
kamerou, na nichž je zachycena část sondy s planetou Zemí v pozadí.
Cílem mise JUICE
je prostřednictvím studia
Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe porozumět procesům ve Sluneční
soustavě. JUICE je nejnovější misí lidstva do vnější části
Sluneční soustavy.
Bude provádět detailní průzkum plynného obra Jupitera a jeho tří
velkých měsíců s oceány, kterými jsou Ganymedes, Callisto a
Europa.
 21.4.2023 Dne
14. dubna
2023 Evropská kosmická agentura (ESA) úspěšně vypustila
svou největší a nejkomplexnější kosmickou misi k Jupiteru, JUpiter ICy
moons Explorer (JUICE), na jejíž přípravě se podílel i český kosmický
průmysl a vědecká pracoviště. Cílem mise (viz vizualizace na obrázku
níže)
je prostřednictvím studia Jupiteru a jeho soustavy měsíců lépe
porozumět procesům ve Sluneční soustavě.
 28.3.2023 I
vesmírné
družice na oběžné dráze jsou technologická zařízení a jako
všechna taková potřebují občas servis. Česká společnost SAB a jí vedené
mezinárodní konsorcium firem získalo od Evropské Vesmírné Agentury ESA
projekt zpracování studie systému IOSHEX, poskytující přímo na oběžné
dráze různé služby obíhajícím družicím, tzv. In-Orbit Servicing. Česká
odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2023.
 21.2.2023 Vývoj
historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním
pohonem pokročil v polovině února 2023 do další fáze projektu. Měsíční
sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její
přípravy se zapojily další české firmy působící v odvětví letectví a
kosmonautiky.
 14.2.2023 Najít
a
otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám, je
cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB
Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou
agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České
republiky. O podrobnostech byla naše odborná veřejnost informována
koncem ledna 2023.
 4.1.2023 Zpřesnit
klimatické modely a předpovědi extrémního počasí, jako jsou
přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, to je jedním z
hlavních cílů nové české družicové mise SOVA, o níž byla odborná
veřejnost informována na sklonku roku 2022. Satelit bude zkoumat
procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly
dostatečně studovány a popsány. Název mise SOVA je zkratkou pro
družicové pozorování vln v atmosféře
(Satellite Observation of waVes in the Atmosphere). Jejím hlavním
vědeckým cílem bude zkoumat procesy ve středních a vyšších vrstvách
atmosféry
 13.10.2022 Evropská
vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle.
Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude
odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela
autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je
připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku,
rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla
informována začátkem října 2022.
 5.8.2022 Hledat
v
hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července
2022.
 10.6.2022 Cílem
EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci.
 19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022.
 6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii.
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce.
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 Naše
brožura Příběhy chytrých pomocníků vychází již od roku 2019 jako
doprovodná publikace našich každoročních konferencí Smart city v praxi.
Velmi nás těší setrvalý zájem municipalit o chytrá řešení pro normální
život v chytrých městech a zájem průmyslu takováto řešení vyvíjet,
zkoušet a dodávat. K tomu, aby se tyto zájmy potkaly, je tu i tato naše
brožura.Čtenáři v ní najdou zajímavé a čtivě podané příklady
praktického využití moderních technologií ve městech.
Přejeme příjemné počtení a spoustu inspirace.
Všechna
vydání naší brožury Příběhy chytrých pomocníků jsou k dispozici zde
 Konference
„Elektrické
autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu
2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i
jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z
elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma,
konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala
prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů
(včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a
uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci
institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v
tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Smart
city v praxi“ je zaměřena především na
ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou
rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro
definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart
city v daném městě realizován.
Pozvánky
na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.
|
