Robot vyvinutý pro jadernou fúzi pomůže s „úklidem“ na
oběžné dráze14.12.2022 Na oběžné dráze kolem Země dnes obíhá cca 6000 satelitů, z nichž však
jen kolem 40 % jsou v provozu. Ostatní představují takříkajíc vesmírný
odpad. Ten znamená nebezpečí pro kosmické lodi, která následně musí
provádět tisíce manévrů, aby se vyhnuly srážce. Pomocí s „úklidem“
tohoto vesmírného odpadu by mohl robot, vyvinutý primárně pro potřeby
výzkumu jaderné fúze. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem
prosince 2022. 
Za tímto účelem spojily své síly britský úřad pro jadernou energetiku
UK Atomic Energy Authority (UKAEA) a britská firma Satellite
Applications Catapult.
Technologie (viz foto) byla testována v robotickém centru UKAEA Remote
Applications in Challenging Environments (RACE) v Culhamu. V tomto
centru provádí UKAEA výzkum a vývoj v oblasti využití robotiky pro
ochranu lidí v náročných prostředích. Firma Satellite Applications
Catapult zde sestavila repliku části typické kosmické lodi.
Demonstrace byla prováděna v testovací jednotce automatizovaných
prohlídek a údržby (AIM-TU). Jde o modulární robotickou buňku pro
výzkum a vývoj, kde jsou umístěny dva roboty, každý o rozměrech 1,3 m
(viz foto).
Dále bylo s využitím speciálního software vytvořeno digitální dvojče
prováděné operace. Cílem bylo ukázat, jak operátoři mohou v případě
potřeby převzít její manuální ovládání a jak mohou učit systém provádět
nové mise.
Poznámka: Digitální dvojče je digitální (počítačový) model reálného
zařízení, na němž lze simulovat jeho fungování, komunikaci mezi jeho
složkami atd. Může se také učit z různých zdrojů a adaptovat na měnící
se podmínky.
I když tato automatizace nemá potřebná oprávnění pro využití ve
vesmíru, testování ukázalo, že tyto procesy lze replikovat pro vesmírné
operace. Je to díky porozumění technickým nárokům při implementaci
schopností dálkové manipulace.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto © World
Nuclear News
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 13.10.2022 Evropská vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle.
Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude
odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela
autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je
připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku,
rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla
informována začátkem října 2022. 
 11.10.2022 Robotické
technologie, které se uplatňují především v odvětví
průmyslové automatizace, naleznou své uplatnění i při vesmírných
misích. Mise mající za cíl přivézt vzorky hornin z Marsu na Zemi budou
využívat evropskou 2,5 m dlouhou robotickou paži zvanou STA k
vyzvednutí pouzder s cenným materiálem z cílové planety. Ta je následně
přesune do rakety určené k realizaci historické meziplanetární dodávky.
Naše odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října
2022.
 5.8.2022 Hledat
v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července
2022.
 10.6.2022 Cílem EU je
dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci.
 19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022.
 6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii.
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce.
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 15.9.2020 Ve čtvrtek 3.
9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla
Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53
družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího
zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus
českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do
Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa
odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl
start rakety odložen.
 5.8.2020 Jaderná
energie pomáhá lidem objevovat nové světy,
včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral
odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA
typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem
Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na
Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor.
Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých
zařízení.
 3.7.2020 Třetí
narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice
jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve
vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky
provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru
osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června
2020.
|
