Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy






Pozvánky na akce


Stalo se


















Robot vyvinutý pro jadernou fúzi pomůže s „úklidem“ na oběžné dráze

14.12.2022 Na oběžné dráze kolem Země dnes obíhá cca 6000 satelitů, z nichž však jen kolem 40 % jsou v provozu. Ostatní představují takříkajíc vesmírný odpad. Ten znamená nebezpečí pro kosmické lodi, která následně musí provádět tisíce manévrů, aby se vyhnuly srážce. Pomocí s „úklidem“ tohoto vesmírného odpadu by mohl robot, vyvinutý primárně pro potřeby výzkumu jaderné fúze. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem prosince 2022.

Za tímto účelem spojily své síly britský úřad pro jadernou energetiku UK Atomic Energy Authority (UKAEA) a britská firma Satellite Applications Catapult.

Technologie (viz foto) byla testována v robotickém centru UKAEA Remote Applications in Challenging Environments (RACE) v Culhamu. V tomto centru provádí UKAEA výzkum a vývoj v oblasti využití robotiky pro ochranu lidí v náročných prostředích. Firma Satellite Applications Catapult zde sestavila repliku části typické kosmické lodi.  

Demonstrace byla prováděna v testovací jednotce automatizovaných prohlídek a údržby (AIM-TU). Jde o modulární robotickou buňku pro výzkum a vývoj, kde jsou umístěny dva roboty, každý o rozměrech 1,3 m (viz foto).  

Dále bylo s využitím speciálního software vytvořeno digitální dvojče prováděné operace. Cílem bylo ukázat, jak operátoři mohou v případě potřeby převzít její manuální ovládání a jak mohou učit systém provádět nové mise.  

Poznámka: Digitální dvojče je digitální (počítačový) model reálného zařízení, na němž lze simulovat jeho fungování, komunikaci mezi jeho složkami atd. Může se také učit z různých zdrojů a adaptovat na měnící se podmínky.

I když tato automatizace nemá potřebná oprávnění pro využití ve vesmíru, testování ukázalo, že tyto procesy lze replikovat pro vesmírné operace. Je to díky porozumění technickým nárokům při implementaci schopností dálkové manipulace.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © World Nuclear News

Další informace zde

Přečtěte si také:

Evropskou misi na Měsíc podpoří přistávací kamera LandCam-X od inovačních firem

13.10.2022 Evropská vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle. Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku, rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října 2022. 


Robot STA bude manipulovat se vzorky při společné misi NASA a ESA na Mars

11.10.2022 Robotické technologie, které se uplatňují především v odvětví průmyslové automatizace, naleznou své uplatnění i při vesmírných misích. Mise mající za cíl přivézt vzorky hornin z Marsu na Zemi budou využívat evropskou 2,5 m dlouhou robotickou paži zvanou STA k vyzvednutí pouzder s cenným materiálem z cílové planety. Ta je následně přesune do rakety určené k realizaci historické meziplanetární dodávky. Naše odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října 2022. 


Mise PLATO zamíří do hlubokého vesmíru, na přípravě se podílí brněnská firma

5.8.2022 Hledat v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce 2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test. Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července 2022. 


Plnění klimatických závazků nejen na papíře: vesmírná mise CO2M zjistí, jak je tomu doopravdy

10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k realizaci. 


Multispektrální zobrazovací systémy družicové sítě EarthDaily Constellation poskytnou informace o ekosystémech na Zemi a změnách klimatu

19.4.2022 Multispektrální snímkování představuje novou metodu získávání poznatků o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší „vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2022. 


Mise Artemis s evropským servisním modulem: příprava na další návštěvu Měsíce

6.4.2022 Raketa, která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022 dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v letošním roce.  První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále, než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v historii.


Přístroje EUI a SPICE pořídily detailní snímky slunce

4.4.2022 Nejnovější snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku, kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda Solar Orbiter, což je mise vycházející z mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů kilometrů, což je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25 samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. 


Družice FLEX a ALTIUS pomohou získávat informace o vegetaci na Zemi a o horních vrstvách atmosféry

15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS, která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu, tak pro společnost. 


VZLUSAT-2: cílem deváté české družice je pořizování detailních snímků Země

19.1.2022 Ve čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. 


Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal. 


Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 


Česko opět ve vesmíru: dispenser družic vyrobený v Česku zamířil na oběžnou dráhu

15.9.2020 Ve čtvrtek 3. 9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53 družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl start rakety odložen. 


Perseverance na cestě k Marsu: radioizotopový termoelektrický generátor bude pohánět výzkumné vozidlo na rudé planetě, nese i první helikoptéru pro jinou planetu

5.8.2020 Jaderná energie pomáhá lidem objevovat nové světy, včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor. Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých zařízení. 


Česká družice VZLUSAT-1 po třech letech stále dodává data z oběžné dráhy Země

3.7.2020 Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června 2020. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services