Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility






Pozvánky na akce


Stalo se




















Siemens: speciální lodě pro servis mořských větrných elektráren

16.11.2015 Při provádění pravidelného servisu větrné elektrárny na moři nezbývá technikům nic jiného, než se k elektrárně vydat buď lodí, nebo vrtulníkem. Stejným způsobem se musí dopravovat veškeré vybavení a díly potřebné k odstranění případných závad. Vzhledem k umístění elektráren se ale jedná o časově náročnou a nákladnou akci a díky neustále rostoucímu počtu obtížně dostupných větrných farem na moři je tento způsob provádění údržby do budoucna neudržitelný. Společnost Siemens proto uvedla do provozu dvojici speciálních lodí, jež jsou určeny výhradě pro servis mořských větrných elektráren.

Pro každé z plavidel, které pro Siemens vyprojektovala dánská společnost Esvagt, je charakteristická nejen zářivě červená barva, ale i netradičně tvarovaná příď. Díky svému designu mohou lodě dosahovat poměrně vysoké rychlosti (cca 25 km/h), současně si ale dokážou zachovat vysokou stabilitu i na neklidném moři. Lodě totiž nejsou primárně určeny jako dopravní prostředek pro dopravu personálu a materiálu, mají sloužit především jako plovoucí servisní středisko. Na každém plavidle je možné ubytovat na dobu několika týdnů až čtyři desítky techniků, kteří mají k dispozici tisíce náhradních součástek všeho druhu uskladněných v podpalubí v šesti dvacetistopých kontejnerech. Nejdůležitější součástí lodi je však 25 metrů dlouhá lávka zajišťující bezpečný přechod z lodi na elektrárnu. Lávka je totiž umístěna na speciálním počítačově řízeném hydraulickém systému, který neustále zajišťuje její stabilní polohu vůči turbíně, a to i za rozbouřeného moře. Technici tak mají zajištěný snadný přístup k elektrárně. V tom také spočívá hlavní přínos lodí – díky své soběstačnosti umožňují servis elektráren bez zbytečných prodlev spojených s dopravou techniků a materiálu. Celý proces je tak nesrovnatelně efektivnější a snižuje intervaly, během nichž nemohou turbíny vyrábět elektřinu, na minimum.


Pětadvacet metrů dlouhá lávka spojující loď s turbínou je vybavena hydraulickou stabilizací, jež dokáže vyrovnávat pohyb lodi i při 2,5 metru vysokých vlnách a udržet ji v konstantní poloze vůči elektrárně.

Servisní lodě se jmenují Esvagt Froude a Esvagt Faraday. Plavidlo pojmenované po anglickém inženýrovi a námořním architektovi Williamovi Froudeovi, který se mj. podílel na pokládání prvního transkontinentálního kabelu, bude provádět servis na větrné farmě Baltic II v Baltském moři, loď nesoucí jméno anglického chemika a fyzika Michaela Faradaye bude servisovat větrnou farmu Butendiek v Severním moři. Každá ze sesterských lodí je dlouhá 83,7 metrů a široká 17,6 metrů. Plocha paluby je 305 m2 a k ubytování i práci slouží celkem 60 kajut. Pro posádku jsou k dispozici dvě kina, posilovna a palubní knihovna.

Siemens v současné době provádí servis a údržbu pro více než 1 400 větrných elektráren o celkovém výkonu více než 4,8 GW. Jako jediná firma nabízí kompletní řešení pro větrnou energetiku: výrobu větrných elektráren, vyvedení výkonu, instalaci, uvedení do provozu, servis i financování.

Siemens, redakčně upraveno

Foto © Siemens

Přečtěte si také:

East Anglia ONE: další mořská větrná farma naplňuje energetickou strategii Velké Británie

9.9.2015 Jak jsme se na našem portále již vícekrát zmiňovali, vedoucí pozici v oblasti využívání větrné energie v Evropě má dnes Velká Británie, a to zejména díky své ostrovní poloze v Severním moři s pravidelně vanoucími větry. Česká odborná veřejnost byla nedávno informována o připravovaném projektu větrné farmy East Anglia ONE v souvislosti s podpisem dohody mezi společností Siemens a energetickou společností ScottishPower Renewables na dodávku větrných turbín 


HVDC v Severním moři: platforma DolWin beta jako důležitý milník spojení DolWin2

20.8.2015 Krátce po zprovoznění 800MW vysokonapěťového přenosového spojení (HVDC) DolWin1, spojující větrné elektrárny v Severním moři s německou pevninou, byla odborná veřejnost informována o jeho následovníku, projektu DolWin2. V jeho rámci instalovala v srpnu 2015 společnost ABB 320kV konvertorovou stanic DolWin beta, umístěnou na platformě v Severním moři 45 km od německého pobřeží. Se svými 960 MW přenášeného výkonu jde o nejvýkonnější mořskou konvertorovou stanici svého druhu na světě.  


NSN link: HVDC propojení obnovitelných zdrojů Norska a Velké Británie

21.7.2015 K vysokonapěťovým stejnosměrným přenosovým spojením (HVDC) v Evropě přibude v roce 2021 další: projekt NSN link mezi Norskem a Velkou Británií, jehož hlavním cílem je efektivní využití obnovitelných zdrojů elektřiny.  


Digitální větrná farma zefektivňuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů

19.6.2015 Nestálost obnovitelných zdrojů představuje setrvalý technický problém – či výzvu – v oblasti konstrukce zařízení pro výrobu elektřiny z těchto zdrojů a jejich spojování do energetických sítí. Jednou z odpovědí na tuto výzvu je i technologie označovaná jako Digitální větrná farma (Digital Wind Farm), kterou v květnu 2015 představila odborné veřejnosti společnost General Electric. 


Rampion Offshore Wind Farm: Velká Británie dále posiluje pozici evropského leadra větrných elektráren

12.6.2015 Jak jsme se na našem portále zmiňovali v březnu 2015 v souvislosti s projektem Walney Extension, představuje dnes evropského leadra v oblasti větrných elektráren Velká Británie. Tuto pozici dále posílí připravovaný projekt mořské větrné farmy Rampion Offshore Wind Farm o celkovém instalovaném výkonu 400 MW. Zahájení provozu této větrné farmy je plánováno na rok 2018. Jeho uskutečnění se v červnu 2015 přiblížilo díky významnému milníku, uzavření smlouvy na dodávku rozvoden a další energetické infrastruktury se společností ABB. 


Walney Extension: Velká Británie posiluje pozici leadra mořských větrných farem

17.3.2015 Mořské větrné farmy (tzv. offshore) patří k významným obnovitelným zdrojům energie. Oproti pozemním větrným elektrárnám mají významné výhody, především větší stálost větrů nad mořem a menší estetické dopady jejich instalace na okolí. V pobřežních vodách Evropy jsou dnes instalovány větrné elektrárny o výkonu kolem 8 GW připojeném k distribuční síti. Polovinu z tohoto výkonu dnes zaujímají britské mořské větrné farmy 


Kriegers Flak: 100 km podmořského kabelu zvýší podíl větrné energie v Dánsku nad 40 %

4.3.2015 Dánsko je jednou ze zemí, které si za svůj strategický cíl v oblasti energetiky vytklo dosáhnout do roku 2050 naprosté nezávislosti na fosilních zdrojích. K tomu mu pomáhá dostatek větrné energie z pozemních i mořských větrných farem. Její podíl setrvale roste a v současné době dosahuje téměř 40 %. Překonat tuto hranici pomůže 100 km podmořského střídavého kabelu od společnosti ABB, jímž bude připojena připravovaná větrná farma Kriegers Flak k pozemní přenosové síti, provozované společností Energinet.dk. 


Plynem izolované rozvodny zlepšují připojení obnovitelných zdrojů v Belgii

19.2.2015 Belgie, stejně jako další přímořské státy, rozvíjí využití obnovitelných zdrojů energie především skrze mořské větrné farmy. Významným přínosem pro tento rozvoj bude plynem izolovaný rozvaděč (gas insulated swithcgear – GIS) a shuntovací zařízení, které, jak byla začátkem února 2015 informována odborná veřejnost, dodá operátorovi belgické přenosové sítě Elia společnost ABB. 


Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

27.1.2015 Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz někdy píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě, například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou Jokohamou i „chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi rozmanitě. 


Raz Blanchard: francouzská pilotní farma přílivových elektráren

5.12.2014 Jak byla začátkem prosince 2014 informována odborná veřejnost, vznikne u francouzského pobřeží kanálu La Manche poblíž poloostrova Cotentin unikátní zkušební farma čtyř přílivových elektráren o celkovém výkonu 5,6 MW. Začátek provozu se předpokládá v roce 2017 a celý projekt potrvá dvacet let. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services