Reakce
na článek „Trolejbusy v Mariánských Lázních zachráněny!“
 25.3.2016 Článek „Trolejbusy v Mariánských Lázních zachráněny!“ na
internetových stránkách časopisu Československý dopravák uvádí mé jméno
v souvislosti se studií poradenské firmy CZECH Consult, týkající se
prověření možností pro zachování a rozšíření elektrifikované městské
dopravy v Mariánských Lázních. Obsah a vyznění studie jsou v článku
bohužel podávány nepřesně. Rád bych proto věc uvedl na pravou míru.
Mým úkolem v rámci uvedené studie bylo prověřit možnosti
plné elektrifikace městské dopravy v Mariánských Lázních, tedy včetně
úseků mimo trolejové vedení, dnes provozovaných buďto dieselovými
autobusy nebo trolejbusy s dieselovým prodlužovačem dojezdu, a to ve
variantách s parciálními (bateriovými) trolejbusy nebo s elektrobusy. K
tomuto účelu jsem provedl průzkum dodavatelského trhu elektrobusů a
trolejbusů s bateriovými zásobníky energie (tedy parciálních
trolejbusů) u domácích a zahraničních výrobců a dále pomocí prvních
orientačních propočtů zhodnotil možnou finanční a sociálně ekonomickou
efektivnost obou uvažovaných variant oproti variantě dalšího
provozování mariánskolázeňské MHD v její současné podobě. Došel jsem k
následujícím závěrům:
Jak parciální trolejbusy, tak elektrobusy představují
ekologickou městskou dopravu, s významnými příznivými dopady na životní
prostředí oproti dieselovým autobusům i oproti provozu trolejbusů s
dieselovým prodlužovačem dojezdu. Je proto žádoucí nalézt způsob, jak
dosáhnout plné elektrifikace mariánskolázeňské MHD.
Provoz parciálních trolejbusů vychází oproti provozu
elektrobusů jako významně dražší, především kvůli nákladné
infrastruktuře, takže by za určitých okolností mohly tyto nepříznivé
finanční vlivy převážit sociálně ekonomické přínosy projektu.
Úseky mariánskolázeňské MHD bez troleje jsou kromě toho
příliš dlouhé na to, aby je bylo možné efektivně provozovat pouze
parciálními trolejbusy s využitím baterií. Pokud by se tedy měly tyto
úseky elektrifikovat bez nákladné trolejové infrastruktury, bude třeba
nějakým způsobem zapojit elektrobusy. 
Hlavním rizikem elektrobusů standardní délky 12 m, o
nichž se zde bavíme, jsou nedostatečné provozní zkušenosti doma i v
zahraničí, které by pokrývaly plnou délku života běžného autobusu, tedy
cca 10 až 12 let. Zatímco elektrické mini- a midibusy mají za sebou již
celkem slušnou historii s úspěšnými i neúspěšnými příklady, u
standardních elektrických autobusů prozatím nic podobného tvrdit
nemůžeme, i když dosavadní výsledky jejich provozu jsou poměrně
optimistické. Většina oslovených výrobců byla nicméně ochotna jednat o
smluvních podmínkách, které by na ně část tohoto rizika přenesly.
Řada věcí v oblasti provozní i ekonomické stále zůstává
nejistá, počínaje optimálním systémem dobíjení elektrobusů pro
Mariánské Lázně a konče cenami elektrobusů, parciálních trolejbusů a
souvisejících technologií, které se mohou velmi měnit v závislosti na
konkrétní požadované konstrukci a vybavení.
Za těchto okolností jsem mohl zadavateli studie
doporučit jediné: dále důkladně prověřit a konkretizovat do potřebných
podrobností možnosti využití elektrobusů v mariánskolázeňské MHD po
stránce technické, provozní a ekonomické, případně též prověřit
možnosti úspor při provozování trolejbusů. Přitom je potřeba být velmi
opatrný, pokud jde o případné rušení trolejové sítě. Účinky takto
rozpracovaných variant je třeba vyhodnotit pomocí podrobné analýzy
nákladů a přínosů (cost-benefit analýzy) podle požadavků Evropské
komise. Teprve pak se bude vědět dost na to, aby bylo možné s plnou
zodpovědností říci, kudy přesně se má ubírat plná elektrifikace MHD v
Mariánských Lázních.
S autorem oponentního posudku, rovněž v článku
zmiňovaného, jsme spolu celou věc následně diskutovali. Nejde tu přece
o to „kdo z koho“, nýbrž o nalezení co nejlepšího řešení.
Došli jsme k závěru, že na situaci a další postup v Mariánských Lázních
máme v zásadě stejný názor.
Co dodat? Článek podává situaci v Mariánských Lázních
poněkud romanticky, jako střet mezi spravedlivými zastánci trolejbusů a
zlými vetřelci vnucujícími městu elektrobusy. Nic podobného se ale
nekonalo, přinejmenším ne z mé strany. Jsem navíc přesvědčený, že
takovýto dopravně romantický přístup je škodlivý. Cílem je přece to,
aby městská doprava byla ekologická a zároveň ekonomická, nic více a
nic méně. Romantiku nechme románům.
Ing.
Jakub Slavík, MBA
Consulting Services
Foto ©
archiv redakce Proelektrotechniky.cz 
 Přečtěte si také:
 21.3.2016 Dne 15. března 2016 proběhla na veletrhu AMPER 2016 v Brně konference „Smart city v praxi“,
pořádaná naší provozovatelskou firmou Ing. Jakub Slavík, MBA –
Consulting Services. Dnes zveřejňujeme plné znění zprávy z této
konference včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Na konci zprávy
jsou volně k dispozici prezentace z konference ke stažení. 
 22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu,
s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše
dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově
univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se
zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle
koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a
konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal
nabývat další dimenzi.
 19.2.2016
O evropském projektu
Grid4EU jsme na
našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy
smart grid,
jehož
demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé
poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu
přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart
region Vrchlabí.
Zástupci
naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt
přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích,
přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách.
 17.2.2016
Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart
grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž
pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká,
se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může
vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako
jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu
chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je
odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi
věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu
jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka
nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky.
 12.2.2016 Nizozemské
město Rotterdam s více než šesti sty tisíci
obyvateli je jedním z evropských smart
cities. Tomu odpovídá i
jeho zájem o bezemisní dopravu. K elektrickým užitkovým vozidlům a
elektrickým
taxi přibydou v
létě 2017 dva nové palivočlánkové autobusy. Na začátku února 2016 k
tomu byla podepsána smlouva mezi rotterdamským městským dopravcem RET a
belgickým výrobcem palivočlánkových autobusů Van Hool.
 5.2.2016 Jak
byla koncem ledna 2016 informována široká veřejnost, v současné době
již téměř pět set uživatelských aplikací, využívajících otevřená data o
dopravě, pomáhá obyvatelům a návštěvníkům Londýna usnadnit jejich pohyb
po městě a okolí. Londýn tak naplňuje svoji strategii jednoho z
významných evropských inteligentních měst, neboli smart city.
 26.1.2016
Dlouho očekávaná výzva k předkládání žádostí o
podporu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro
projekty nízkoemisních a bezemisních vozidel byla oficiálně zveřejněna
21. ledna 2016. Výzva konečně dává závazné odpovědi na některé otázky,
dosud komunikované pouze na konferencích (například Elektrické autobusy
pro město) a
jiných podobných akcích. Některé otázky nicméně stále zůstávají.
 30.11.2015 Na
veletrhu Czechbus 2015 se 26. listopadu
2015 uskutečnil čtvrtý běh již tradiční konference Elektrické autobusy
pro město, zaměřené na novinky a zkušenosti v oblasti provozu a
financování elektrobusů a parciálních trolejbusů, tedy trolejbusů s
bateriovými zásobníky energie. Konference byla opět pořádána firmou
Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem
našeho portálu, pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a
v úzké spolupráci s ním.
 13.10.2015 Tento
příležitostný bulletin je určen všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Ukazuje, že smart city není líbivý politický slogan, ale velmi
racionální partnerství mezi municipalitami a průmyslem, kde každý z
partnerů má co nabídnout. Bulletin uvádí čtenáře do obecných
zákonitostí smart city a na praktických příkladech ze světa dále
ukazuje, jak tyto principy mohou být naplněny pomocí konkrétních
technologií od konkrétních dodavatelů.
První,
říjnové
vydání bulletinu je ke stažení zde
 17.2.2015
Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s
prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku
-nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve
zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy
návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o
nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já
posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…
 27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz
někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou,
japonskou
Jokohamou i
„chytrým
městečkem“ Fujisawa na
předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě.
|
