OpenSP: Otevřená data ušetří peníze provozovatelům MHD
v chytrých městech
 5.5.2016 Dopravní prostředky v městské dopravě jsou stále více
vybavovány rozmanitými informačními systémy. Často se tak děje
odděleně, a jejich souhrnná cena je přitom značná. Podle odhadů norské společnosti FourC, specializované na inovace a informační
technologie, to může být až 10 % celkové ceny městského autobusu.
Řešením, jak informační systémy v dopravních prostředcích zjednodušit a
zároveň zefektivnit, může být platforma otevřených dat, jejíž využívání
je typické pro koncept smart city.
Podle odhadů FourC lze ceny dílčích informačních systémů
v průměrně „informatizovaném“ evropském městském autobuse odhadnout
včetně nákladů instalace na téměř 23 tisíc €, tedy přes 0,6 mil. Kč.
Tyto systémy zahrnují různé aplikace, zejména automatický jízdenkový
odbavovací systém, informační systémy pro cestující, wi-fi ve vozidle,
dohledové kamery, vozidlovou část dispečerských a řídicích dopravních
systémů, diagnostické systémy vozidla nebo podporu ekologického a
ekonomického řízení vozidla.
A je to právě koncept otevřených dat, který může uvedené
informační systémy významně zefektivnit. Otevřenými daty přitom
rozumíme slovní informace a čísla bezplatně a volně dostupná na
internetu ve strukturované a strojově čitelné podobě, která jsou
zpřístupněna způsobem, který jejich využití neklade zbytečné technické
či jiné překážky. Formát a struktura otevřených dat tedy umožňují
jejich hromadné zpracování pomocí informačních technologií při splnění
potřebných právních náležitostí, a tedy i jejich používání v
softwarových aplikacích.
Užití otevřených systémů, standardizovaného hardware a
rozhraní a platformy pro otevřená data, která může sloužit jako
základna pro všechny uvedené aplikace, představuje podle odhadů FourC
náklady na hardware a instalaci v jednom vozidle přibližně 6 tisíc €,
tedy něco přes 160 tisíc Kč. Jinými slovy, využití těchto technologií
znamená potenciální úsporu cca 17 tisíc €, tedy téměř půl miliónu Kč na
jedno vozidlo.
FourC na tuto výzvu odpovídá svým vlastním řešením,
zvaným OpenSP (Open Service Platform for Public Transport and ITS, tedy
otevřená servisní platforma pro veřejnou dopravu a inteligentní
dopravní systémy). OpenSP se vyvíjí a zkouší v rámci stejnojmenného
výzkumného projektu, který začal v březnu 2015 a potrvá do února 2018.
Správa FourC probíhá na cloudu. Aplikace pro tuto
platformu lze programovat v jakémkoli jazyce využívajícím operační
systém Linux. Kromě toho aplikace pro Android, Docker a OSGi lze v
rámci tohoto systému snadno a bezpečně kombinovat při využití stejného
standardního hardware, aniž by bylo třeba je adaptovat pro striktní
rozhraní pro programování aplikací.
Systém je nyní v pilotním provozu ve čtyřech norských
městech, čítajících dohromady přes milión obyvatel (tedy přes 20 %
veškerého obyvatelstva v zemi). Tato města pokrývají všechna klimatická
pásma této rozlehlé severské země, od Stavangeru na samém jihu přes
Trondheim a Steinkjer ve středním Norsku až po Tromsö na dalekém
severu. Není přitom náhodou, že zmíněná města Stavanger a Trondheim se
hlásí ke konceptu smart city.
Výzkumným partnerem FourC v tomto projektu je norský
výzkumný ústav SINTEF. Celkový rozpočet projektu 4 mil. € je financován
ze smíšených zdrojů, zahrnujících příspěvek norské vlády skrze Norský
výzkumný výbor. Dalšími financujícími partnery projektu jsou dopravně
plánovací organizace AtB, veřejný dopravce Kolumbus, dodavatel
informačních systémů EVRY, finanční společnost BankAxept a firma Nets
specializovaná na podporu digitálních plateb. Přidruženými partnery
projektu jsou norský region Nord-Tröndelag a dopravce Troms
fylkestrafikk.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 29.4.2016 Klastrem – z anglického „cluster“, tedy „shluk“ – se v
ekonomice rozumí geograficky soustředěné seskupení nezávislých firem a
přidružených institucí, které si navzájem konkurují, ale také navzájem
kooperují a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich
celkové konkurenceschopnosti. Příležitostí k setkání rozmanitých klastrů se stal Den
klastrů v Pardubickém kraji konaný 28. dubna 2016 v Pardubicích. Majitel a hlavní
konzultant naší firmy Ing. Jakub Slavík, MBA zde na úvod
přednáškového bloku prezentoval účastníkům koncept smart city, který je pro mnohé
účastníky nyní velmi aktuální. 
 18.4.2016 Pod
názvem „V chytrém městě projedete méně benzínu“ vyšel v deníku MF Dnes
v pondělí 11. 4. 2016 celostránkový rozhovor jeho ekonomického
redaktora Aleše Černého s Jakubem Slavíkem, manažerským konzultantem a
provozovatelem našeho portálu, k problematice smart city.
V neděli 17. 4. 2016 byl tento rozhovor zveřejněn rovněž na serveru
iDnes. Oběma pánům se v rozhovoru podařilo stručně a „lidsky“ ukázat
podstatu inteligentního města, technologií, které jej naplňují v
každodenní praxi, i jejich příležitostí i omezení. Rozhovor uvedl Aleš
Černý větami z odpovědi na jednu z otázek: „Technologie nejsou
samospasitelné, není to hračka ani cíl. Jsou prostředkem k tomu, aby se
ve městě dobře žilo“.
 21.3.2016
Dne 15. března 2016 proběhla na veletrhu AMPER 2016 v Brně konference „Smart city v praxi“,
pořádaná naší provozovatelskou firmou Ing. Jakub Slavík, MBA –
Consulting Services. Dnes zveřejňujeme plné znění zprávy z této
konference včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Na konci zprávy
jsou volně k dispozici prezentace z konference ke stažení.
 4.3.2016
U příležitosti konání prvního běhu naší konference Smart city v praxi
vychází druhé vydání našeho stejnojmenného bulletinu. Stejně jako jeho
první vydání je i toto určeno všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Tentokrát se věnuje především souvislostem mezi strategií smart
city a konkrétními rozvojovými projekty, jimiž je tento koncept
realizován. Ani zde nechybí příklady z domova a ze zahraničí, včetně
rozhovoru se starostou jednoho z českých měst, který má s podobným
konceptem zkušenosti.
Druhé vydání bulletinu Smart city v praxi je
volně ke stažení zde
 22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu,
s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše
dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově
univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se
zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle
koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a
konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal
nabývat další dimenzi.
 17.2.2016
Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart
grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž
pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká,
se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může
vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako
jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu
chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je
odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi
věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu
jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka
nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky.
 5.2.2016 Jak
byla koncem ledna 2016 informována široká veřejnost, v současné době
již téměř pět set uživatelských aplikací, využívajících otevřená data o
dopravě, pomáhá obyvatelům a návštěvníkům Londýna usnadnit jejich pohyb
po městě a okolí. Londýn tak naplňuje svoji strategii jednoho z
významných evropských inteligentních měst, neboli smart
city.
 15.10.2015
Naše redakce získala v říjnu 2015 od svých
spolupracovníků první průběžnou zprávu evropského projektu CITYkeys,
financovaného z programu Horizon 2020. Zpráva uvádí přehled o potřebách
municipalit, občanů a dalších zúčastněných stran při implementaci
konceptu inteligentního města (smart
city) a souvisejících
projektů z hlediska měření jejich výsledků. I když se – alespoň z
pohledu každodenního internetového zpravodajství – nejedná přímo o
„žhavou novinku“, uvedené
poznatky jsou natolik zajímavé, že stojí zato s nimi, alespoň ve
stručnosti, seznámit i naše čtenáře.
13.10.2015 Tento
příležitostný bulletin je určen všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Ukazuje, že smart city není líbivý politický slogan, ale velmi
racionální partnerství mezi municipalitami a průmyslem, kde každý z
partnerů má co nabídnout. Bulletin uvádí čtenáře do obecných
zákonitostí smart city a na praktických příkladech ze světa dále
ukazuje, jak tyto principy mohou být naplněny pomocí konkrétních
technologií od konkrétních dodavatelů.
První,
říjnové
vydání bulletinu je ke stažení zde
 5.5.2015 Jak
známo,
denní biorytmy lidí (i ostatních živočichů)
řídí světlo. Bílé světlo s modrým barevným komponentem potlačuje tvorbu
spánkového hormonu melatoninu, a pomáhá tak být bdělý a soustředěný. V
zimním období je ho však nedostatek, což se projevuje i na lidské
psychice a návycích. Vážným problémem je to v severských zemích, kde v
tuto dobu zapadá slunce již velmi časně odpoledne.
 23.2.2015
Na konci ledna 2015 položila městská rada ve Vídni
právní základy k fungování nové městské čtvrti Aspern Seestadt (Jezerní
město Aspern). Vrcholí tak jeden z nejvýznamnějších evropských
developerských projektů, který je součástí konceptu smart city Vídeň a
který je zajímavý mj. předpokládanou netradiční dělbou městské
mobility: 40 % veřejná doprava, 40 % cyklistika a pěší chůze a pouhých
20 % individuální automobilová doprava.
 17.2.2015
Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s
prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku
-nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve
zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy
návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o
nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já
posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…
 27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz
někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou,
japonskou
Jokohamou i
„chytrým
městečkem“ Fujisawa na
předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě.
|
