Projekt CITYkeys: co potřebují občané a organizace od
smart cities
 15.10.2015
Naše redakce získala v říjnu 2015 od svých
spolupracovníků první průběžnou zprávu evropského projektu CITYkeys,
financovaného z programu Horizon 2020. Zpráva uvádí přehled o potřebách
municipalit, občanů a dalších zúčastněných stran při implementaci
konceptu inteligentního města (smart
city) a souvisejících
projektů z hlediska měření jejich výsledků. I když se – alespoň z
pohledu každodenního internetového zpravodajství – nejedná přímo o
„žhavou novinku“ (zpráva byla publikována v květnu 2015), uvedené
poznatky jsou natolik zajímavé, že stojí zato s nimi, alespoň ve
stručnosti, seznámit i naše čtenáře.
Základním cílem dvouletého projektu CITYkeys,
probíhajícího od února 2015, je za pomoci zapojených municipalit
vytvořit a validovat ukazatele, které postihují pokrok dosažený
implementací konceptu smart city, a související procedury pro sběr
potřebných dat. Smyslem tohoto úkolu je, aby takto stanovené výsledné
hodnoticí ukazatele měly vypovídací schopnost a byly navzájem
srovnatelné. Koordinátorem projektu je finský výzkumný ústav VTT, o
němž jsme na našich stránkách již psali v souvislosti s elektrobusy
pro
Helsinky.
Účastníky projektu jsou dále výzkumné instituce AIT (Rakousko) a TNO
(Nizozemí) ve spolupráci s pěti městy (Rotterdam, Tampere, Vídeň,
Záhřeb a Zaragoza) a sdružením Eurocities, zahrnujícím 140 různých
evropských měst.
Cílem uvedené první průběžné zprávy je, jak již řečeno,
přehled potřeb inteligentních měst, jejich občanů a dalších
zainteresovaných stran. Tento přehled byl získán pomocí dvoukolového
dotazníkového průzkumu, zahrnujícího celkem 70 různých subjektů.
Z hlediska obecných důvodů, proč smart city vůbec
implementovat, se respondenti shodli na třech nejdůležitějších
prioritách:
• celkové zlepšení kvality
života ve městech,
• zlepšení služeb města
svým občanům,
• vytváření města s
inovacemi, kompetentním vedením a pracovními příležitostmi ke
kvalifikované práci.
Na stupnici důležitosti od 1 (nedůležitý) do 5 (vysoce
důležitý) přitom cca tři čtvrtiny měst označila agendu smart city
hodnotou 4 nebo 5. Oslovená města tedy berou implementaci konceptu
smart city velmi vážně.
Z hlediska konkrétního naplňování konceptu smart city
pomocí moderních technologií zdůrazňují města důležitost informačních
technologií a synergií mezi městskou mobilitou, energetikou a další
infrastrukturou směrem k maximalizaci ekonomické výkonnosti města a
efektivnímu hospodaření.
Obr. 1 Akční plány
smart city - odvětvové zaměření (ZVĚTŠIT
OBRÁZEK)
Jako základní nástroj uvádějí města implementující
koncept smart city akční plány či strategie pro jednotlivé oblasti
života, jak ukazuje procentní vyhodnocení odpovědí v grafu na obr. 1.
Jak patrno z obrázku, nejčastěji tyto akční plány pokrývají městskou
energetiku (hospodaření s energií a „zelenou“ energii), mobilitu a ICT,
tedy základní pilíře smart city.
Jinak to vypadá tam, kde města koncept smart city
neimplementují nebo jeho implementaci teprve připravují, mají však k
dispozici strategie pro dílčí odvětví, resp. oblasti života ve městě.
Jak ukazuje vyhodnocení na obrázku č. 2, v těchto případech jsou ICT
jednou z nejméně častých dílčích strategií. To napovídá, že zavádění
ICT v nejrůznějších oblastech je hlavním technologickým „motorem“ při
implementaci smart city.
Obr. 2 Dílčí
strategie měst neimplementujících smart city (ZVĚTŠIT
OBRÁZEK)
Všechna oslovená města implementující koncept smart city
měří výsledky této implementace. Vyhodnocení na obr. 3 ukazuje
jednotlivé oblasti hodnocení v rozlišení na jednoduché měření (červená
úsečka) a detailní měření (modrá úsečka) – čísla znamenají počet z
celkem devíti sledovaných měst. Z grafu je patrno, že největší
pozornost je věnována hospodaření s energií a jeho ekologickým efektům
a dále mobilitě ve městě. Významný podíl zaujímá i celkové sledování a
měření kvality života ve městě.
Obr. 3 Oblasti
měření smart city (ZVĚTŠIT OBRÁZEK)
Pro měření používají města rozmanité nástroje a rovněž
institucionální řešení takového měření je velmi rozmanité. Některá z
nich (například Amsterodam) přitom sledují normu ISO 37120 Udržitelný
rozvoj obcí – ukazatele pro městské služby a kvalitu života.
Obr. 4 Účel měření
výsledků smart city (ZVĚTŠIT OBRÁZEK)
Jak ukazuje graf na obr. 4, měření výsledků implementace
smart city není samoúčelné. Slouží především k dlouhodobým a vrcholovým
rozhodováním, jako je vývoj strategií a dílčích oblastí městské
politiky a stanovení priorit pro rozvojové projekty, ale také pro
vyhodnocování výsledků implementovaných projektů a pro průběžnou
komunikaci mezi politiky a občany.
V kontextu s měřením výsledků smart city kladou města
důraz na využívání konceptu otevřených dat (blíže
viz např. projekt
iCity). S
tímto konceptem pracují dvě třetiny oslovených měst. Města však zároveň
upozorňují na problémy a překážky při využívání otevřených dat, zejména
na problémy v oblasti bezpečnosti informací, na absenci potřebných
procedur a na legislativní bariéry.
Celkově jako překážky při měření výsledků implementace
konceptu smart city uvádějí města, kromě chybějící jednotné metodiky
měření, také další problémy takového měření, především v oblasti
neujasněné politiky a strategie města, nedostatku potřebných dat a
nástrojů pro jejich vyhodnocení.
Celkově lze shrnout, že města mají zájem koncept smart
city nejen implementovat, ale také měřit jeho konkrétní výsledky, aby
nezůstalo jen u slovních proklamací. Projekt CITYkeys by tomu měl
významnou měrou napomoci. Je také zřejmé, že praktická implementace
tohoto konceptu se ubírá směrem, který ukazují i články v naší rubrice
Smart city v praxi.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Grafy na
obrázcích © CITYkeys
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 13.10.2015 Tento
příležitostný bulletin je určen všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Ukazuje, že smart city není líbivý politický slogan, ale velmi
racionální partnerství mezi municipalitami a průmyslem, kde každý z
partnerů má co nabídnout. Bulletin uvádí čtenáře do obecných
zákonitostí smart city a na praktických příkladech ze světa dále
ukazuje, jak tyto principy mohou být naplněny pomocí konkrétních
technologií od konkrétních dodavatelů.
První,
říjnové
vydání bulletinu je ke stažení zde 
 5.10.2015
Evropský
projekt iCity
pro rozvoj
konceptu smart city,
který průběžně sledujeme na našem portále, představil v létě 2015 osm
fungujících informačních aplikací v italském Janově (italsky: Genova),
usnadňujících každodenní život občanům a návštěvníkům tohoto
inteligentního města v nejrůznějších oblastech.
 23.9.2015 Téma
inteligentních
měst – smart city –
se stává
stále aktuálnějším s ohledem na potřebu měst využívat ke svému rozvoji
možnosti, které nabízejí moderní technologie. Týká se to všech
základních oblastí infrastruktury smart city: inteligentní energetiky a
služeb, inteligentní mobility a informačních a komunikačních
technologií jakožto zastřešující a propojující technologie. V
neposlední řadě se inteligentním městům nabízejí možnosti dotací ze
zdrojů EU nad rámec operačních programů.
 28.5.2015 Pod
názvem
Poděbrady 2015 se skrývá již 20. ročník
odborné konference na téma aktuální otázky a vybrané problémy řízení
elektrizační soustavy, kterou ve dnech 26. a 27. května 2015 pořádala
společnost EGÚ Praha Engineering, a.s. Jedním z řečníků byl i Ing.
Jakub Slavík, MBA, provozovatel našeho portálu, který seznámil
zúčastněné s konceptem smart city.
 19.5.2015
Francouzské státní železnice (SNCF) seznámily
veřejnost v
polovině května 2015 se záměrem investovat během příštích tří let 120
mil. €
do zavedení integrovaného informačního systému pro cestující, který
umožní propojit do jedné digitální sítě informace o městské mobilitě s
informacemi pro cestování po národní železnici. Od letošního června by
tento systém měl být k dispozici uživatelům v 15 největších městech
Francie.
 5.5.2015 Jak
známo,
denní biorytmy lidí (i ostatních živočichů)
řídí světlo. Bílé světlo s modrým barevným komponentem potlačuje tvorbu
spánkového hormonu melatoninu, a pomáhá tak být bdělý a soustředěný. V
zimním období je ho však nedostatek, což se projevuje i na lidské
psychice a návycích. Vážným problémem je to v severských zemích, kde v
tuto dobu zapadá slunce již velmi časně odpoledne.
 10.4.2015
Navigační systémy pro
běžné využití, například v
silničním provozu, spoléhají většinou na signály družicového systému
GPS. Jsou tudíž dobře využitelné ve venkovním prostředí, avšak jejich
použitelnost v interiérech budov je velmi problematická. Výzvou proto
stále zůstávají místní navigační systémy, pro něž se vžila zkratka LBS
(location-based services). Takovéto systémy by sloužily jako
„elektronická bílá hůl“ zrakově postiženým v budovách, ale i zcela
zdravým lidem při orientaci při práci a návštěvách ve složitých
komplexech
 27.3.2015
Evropský projekt iCity
na podporu
konceptu smart city,
který na našem portále průběžně sledujeme, získal v březnu 2015
významnou občanskou podporu pro svůj rozvoj ze strany italského
zájmového sdružení s netradičním názvem Spaghetti Open Data. Jak název
sdružení napovídá, je toto sdružení zaměřeno na podporu konceptu
otevřených dat pro užití širokou veřejností.
 16.3.2015
Podle nejnovějších studií nadnárodní skupiny APCOA,
specializující se na řízení parkovišť v mnoha evropských zemích, dnes
ujede řidič v průměru cca 4,5 km, než se mu podaří zaparkovat. To má za
následek zvýšené provozní náklady, spotřebu času a v neposlední řadě i
nadbytečné emise z provozu automobilů.
 19.3.2015
O rozvoji konceptu smart city
ve španělském městě
Malaga jsme se na našem portále zmiňovali již v červenci 2014 v
souvislosti s projektem inovativní e-mobility Zem2ALL. V
březnu
2015 prezentovala španělská energetická společnost Endesa, člen
nadnárodní skupiny Enel, která je leadrem projektu smart city Malaga,
jeho významné úspěchy.
 23.2.2015
Na konci ledna 2015 položila městská rada ve Vídni
právní základy k fungování nové městské čtvrti Aspern Seestadt (Jezerní
město Aspern). Vrcholí tak jeden z nejvýznamnějších evropských
developerských projektů, který je součástí konceptu smart city Vídeň a
který je zajímavý mj. předpokládanou netradiční dělbou městské
mobility: 40 % veřejná doprava, 40 % cyklistika a pěší chůze a pouhých
20 % individuální automobilová doprava.
 17.2.2015
Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s
prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku
-nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve
zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy
návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o
nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já
posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…
 27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz
někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou,
japonskou
Jokohamou i
„chytrým
městečkem“ Fujisawa na
předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě.
|
