Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Moderní technologie v elektrické dopravě na e-SALON |
|
Projekt CITYkeys: co potřebují občané a organizace od smart cities15.10.2015 Naše redakce získala v říjnu 2015 od svých spolupracovníků první průběžnou zprávu evropského projektu CITYkeys, financovaného z programu Horizon 2020. Zpráva uvádí přehled o potřebách municipalit, občanů a dalších zúčastněných stran při implementaci konceptu inteligentního města (smart city) a souvisejících projektů z hlediska měření jejich výsledků. I když se – alespoň z pohledu každodenního internetového zpravodajství – nejedná přímo o „žhavou novinku“ (zpráva byla publikována v květnu 2015), uvedené poznatky jsou natolik zajímavé, že stojí zato s nimi, alespoň ve stručnosti, seznámit i naše čtenáře. Základním cílem dvouletého projektu CITYkeys, probíhajícího od února 2015, je za pomoci zapojených municipalit vytvořit a validovat ukazatele, které postihují pokrok dosažený implementací konceptu smart city, a související procedury pro sběr potřebných dat. Smyslem tohoto úkolu je, aby takto stanovené výsledné hodnoticí ukazatele měly vypovídací schopnost a byly navzájem srovnatelné. Koordinátorem projektu je finský výzkumný ústav VTT, o němž jsme na našich stránkách již psali v souvislosti s elektrobusy pro Helsinky. Účastníky projektu jsou dále výzkumné instituce AIT (Rakousko) a TNO (Nizozemí) ve spolupráci s pěti městy (Rotterdam, Tampere, Vídeň, Záhřeb a Zaragoza) a sdružením Eurocities, zahrnujícím 140 různých evropských měst. Cílem uvedené první průběžné zprávy je, jak již řečeno, přehled potřeb inteligentních měst, jejich občanů a dalších zainteresovaných stran. Tento přehled byl získán pomocí dvoukolového dotazníkového průzkumu, zahrnujícího celkem 70 různých subjektů. Z hlediska obecných důvodů, proč smart city vůbec implementovat, se respondenti shodli na třech nejdůležitějších prioritách: • celkové zlepšení kvality života ve městech, • zlepšení služeb města svým občanům, • vytváření města s inovacemi, kompetentním vedením a pracovními příležitostmi ke kvalifikované práci. Na stupnici důležitosti od 1 (nedůležitý) do 5 (vysoce důležitý) přitom cca tři čtvrtiny měst označila agendu smart city hodnotou 4 nebo 5. Oslovená města tedy berou implementaci konceptu smart city velmi vážně. Z hlediska konkrétního naplňování konceptu smart city pomocí moderních technologií zdůrazňují města důležitost informačních technologií a synergií mezi městskou mobilitou, energetikou a další infrastrukturou směrem k maximalizaci ekonomické výkonnosti města a efektivnímu hospodaření. Obr. 1 Akční plány smart city - odvětvové zaměření (ZVĚTŠIT OBRÁZEK)Jako základní nástroj uvádějí města implementující koncept smart city akční plány či strategie pro jednotlivé oblasti života, jak ukazuje procentní vyhodnocení odpovědí v grafu na obr. 1. Jak patrno z obrázku, nejčastěji tyto akční plány pokrývají městskou energetiku (hospodaření s energií a „zelenou“ energii), mobilitu a ICT, tedy základní pilíře smart city. Jinak to vypadá tam, kde města koncept smart city neimplementují nebo jeho implementaci teprve připravují, mají však k dispozici strategie pro dílčí odvětví, resp. oblasti života ve městě. Jak ukazuje vyhodnocení na obrázku č. 2, v těchto případech jsou ICT jednou z nejméně častých dílčích strategií. To napovídá, že zavádění ICT v nejrůznějších oblastech je hlavním technologickým „motorem“ při implementaci smart city. Obr. 2 Dílčí strategie měst neimplementujících smart city (ZVĚTŠIT OBRÁZEK)Všechna oslovená města implementující koncept smart city měří výsledky této implementace. Vyhodnocení na obr. 3 ukazuje jednotlivé oblasti hodnocení v rozlišení na jednoduché měření (červená úsečka) a detailní měření (modrá úsečka) – čísla znamenají počet z celkem devíti sledovaných měst. Z grafu je patrno, že největší pozornost je věnována hospodaření s energií a jeho ekologickým efektům a dále mobilitě ve městě. Významný podíl zaujímá i celkové sledování a měření kvality života ve městě. Obr. 3 Oblasti měření smart city (ZVĚTŠIT OBRÁZEK)Pro měření používají města rozmanité nástroje a rovněž institucionální řešení takového měření je velmi rozmanité. Některá z nich (například Amsterodam) přitom sledují normu ISO 37120 Udržitelný rozvoj obcí – ukazatele pro městské služby a kvalitu života. Obr. 4 Účel měření výsledků smart city (ZVĚTŠIT OBRÁZEK)Jak ukazuje graf na obr. 4, měření výsledků implementace smart city není samoúčelné. Slouží především k dlouhodobým a vrcholovým rozhodováním, jako je vývoj strategií a dílčích oblastí městské politiky a stanovení priorit pro rozvojové projekty, ale také pro vyhodnocování výsledků implementovaných projektů a pro průběžnou komunikaci mezi politiky a občany. V kontextu s měřením výsledků smart city kladou města důraz na využívání konceptu otevřených dat (blíže viz např. projekt iCity). S tímto konceptem pracují dvě třetiny oslovených měst. Města však zároveň upozorňují na problémy a překážky při využívání otevřených dat, zejména na problémy v oblasti bezpečnosti informací, na absenci potřebných procedur a na legislativní bariéry. Celkově jako překážky při měření výsledků implementace konceptu smart city uvádějí města, kromě chybějící jednotné metodiky měření, také další problémy takového měření, především v oblasti neujasněné politiky a strategie města, nedostatku potřebných dat a nástrojů pro jejich vyhodnocení. Celkově lze shrnout, že města mají zájem koncept smart city nejen implementovat, ale také měřit jeho konkrétní výsledky, aby nezůstalo jen u slovních proklamací. Projekt CITYkeys by tomu měl významnou měrou napomoci. Je také zřejmé, že praktická implementace tohoto konceptu se ubírá směrem, který ukazují i články v naší rubrice Smart city v praxi. redakce Proelektrotechniky.cz Grafy na obrázcích © CITYkeys Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz Přečtěte si také:Bulletin Smart city v praxi: Co nabízí
inteligentní
město občanům a průmyslu
|
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|