Analýza v Rotterdamu: elektrifikace městské nákladní
dopravy významně sníží hluk z dopravy
 27.7.2016
Jako hlavní a často jediný přínos elektrické
nákladní
dopravy ve městech se zpravidla uvádí bezemisní provoz elektrických
vozidel. Neméně významným socioekonomickým přínosem je přitom také
snížení hluku z nákladních automobilů ve městě. Tento přínos je často
uváděn slovy, aniž by byl blíže kvantifikován. Kvantifikaci tohoto
efektu nyní prezentuje analýza z města Rotterdamu,
kde již mají s elektrifikovanou městskou logistikou zkušenosti. Analýza
byla publikována v červenci 2016 v rámci evropského projektu
elektrických nákladních vozidel FREVUE.
Rotterdam tím mj. naplňuje svoji strategii smart city.
Postup zpracování
analýzy
Analýzu publikovanou Městem Rotterdamem zpracoval tým
expertů Jos Streng, Theo Benjert, Rein van Zuuren a Janine Jansen.
Analýza vychází ze skutečnosti, že hluk působený jízdou
dopravního prostředku má rozmanité zdroje. Důležitým zdrojem hluku je
samotný motor, jehož hlučnost je v případě elektrických vozidel
prakticky nulová. Tento faktor je dominantní při nízkých rychlostech. S
rostoucí rychlostí pak relativní příspěvek motoru k celkové hlučnosti
vozidla klesá. Při rychlosti 50 km/h, která je v obcích brána jako
maximální povolená, však motor stále přispívá hlukem 4 dB u míjejícího
vozidla.
Podíl hluku působeného nákladními vozidly na celkové
hlučnosti dopravy ve městě je dán jejich podílem na městském provozu. V
případě Rotterdamu se nákladní vozidla podílejí na městském provozu z
cca 20 %. Její elektrifikace tudíž znamená významnou příležitost ke
snížení hlučnosti dopravy ve městě.
Analýza byla provedena ve vnitřním Rotterdamu na vybrané
18km síti silničních komunikací s maximální povolenou rychlostí 50 km/h
– viz mapka:
Mapka 18km sítě silničních komunikací (ZVĚTŠIT OBRÁZEK)
Pomocí kalibrovaného dopravního modelu používaného
městem byla provedena simulace typického pracovního dne v roce 2015. Na
základě těchto dat byl stanoven akustický efekt elektrifikace nákladní
dopravy.
První analýza se týkala situace, kdy veškerá nákladní
doprava projíždí konstantní rychlostí 50 km/h. Druhá analýza byla
provedena pro úseky se světelným řízením provozu.
Zároveň byla provedena podél vymezené sítě městských
komunikací evidence domů, resp. obydlí, a dalších budov, kde probíhají
aktivity citlivé na hluk (především zdravotnická a vzdělávací
zařízení). Celkový počet zahrnoval 6 485 obydlí s 15 438 obyvateli a
165 dalších budov s aktivitami citlivými na hluk. Tyto budovy jsou
situovány ve vzdálenosti do 40 m od osy nejbližšího jízdního pruhu. Pro
každou z nich bylo stanoveno snížení hluku v důsledku elektrifikace
nákladní dopravy.
Výsledky analýzy
Provedená analýza ukázala následující výsledky:
Celkem 2 770 obydlí se 6 371 obyvateli by elektrifikací
městské nákladní dopravy příznivě pocítilo snížení hluku v rozmezí 0,5
– 1 dB. To by se týkalo také 35 budov s aktivitami citlivými na hluk.
U 317 obydlí se 729 obyvateli a 11 budov s citlivými
aktivitami by došlo ke snížení hluku o 1 – 2 dB.
Úroveň snížení hluku na vybrané síti komunikací
znázorňuje graficky následující mapka:
Na křižovatkách se vozidla rozjíždějí, přičemž nákladní
automobily jsou těžší než osobní, a tudíž k rozjezdu spotřebují více
energie. Hluk motoru produkovaný při tomto rozjezdu má mnohem
významnější podíl na celkové hlučnosti vozidla, proto je zvláštní
analýza hlučnosti pro křižovatky zcela namístě.
Na 9 křižovatkách se světelným řízením dochází podle
analýzy k dalšímu snížení hluku o 1 – 2 dB. Pro obyvatele města by to
znamenalo následující přínosy:
Celkem 399 obydlí s 918 obyvateli by pocítilo přínos z
dalšího snížení hluku v rozsahu 0,5 – 1 dB.
Celkem 80 obydlí se 194 obyvateli by pocítilo přínos z
dalšího snížení hluku v rozsahu 1 – 1,5 dB.
Úroveň snížení hluku na světelných křižovatkách
znázorňuje graficky následující třetí mapka:
Mapka snížení hluku
na křižovatkách (ZVĚTŠIT OBRÁZEK)
Analýza závěrem upozorňuje, že efekt snížení hlučnosti
ve městě elektrifikací nákladní dopravy závisí také na uspořádání
křižovatek a charakteru dopravních proudů. Výsledky analýzy jsou
nicméně dostatečným důvodem k tomu, aby se města začala seriózně
zabývat elektrifikací městské nákladní dopravy nejen kvůli snížení
úrovně emisí, ale také kvůli snížení hluku.
redakce Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Obrázky ©
City of Rotterdam
Další informace včetně zprávy z analýzy ke
stažení zde
 Přečtěte si také:
 3.6.2016 Britský odborný časopis Eurotransport, zaměřený na
hromadnou dopravu a využívání moderních technologií, zveřejnil 2. 6.
2016 na svých internetových stránkách komentář provozovatele našeho
portálu, manažerského konzultanta Jakuba Slavíka, k problematice smart
city. 
 19.5.2016 Hamburk je jedním z měst, které se hlásí ke konceptu
smart city a v této souvislosti zkouší i různé inovativní pohony pro prostředky
městské dopravy – například plug-in hybridní autobusy s průběžným
dobíjením.
Dalším zajímavým počinem v této souvislosti bude provoz unikátního
velkokapacitního elektrobusu Exqui.City od belgického výrobce Van Hool.
Dva tyto trambusy budou od léta 2016 sloužit hamburskému
autobusovému dopravci Verkehrsbetriebe Hamburg-Holstein GmbH (VHH)
 5.5.2016 Dopravní prostředky v městské dopravě jsou stále více
vybavovány rozmanitými informačními systémy. Často se tak děje
odděleně, a jejich souhrnná cena je přitom značná. Podle odhadů mladé
norské společnosti FourC, specializované na inovace a informační
technologie, to může být až 10 % celkové ceny městského autobusu.
Řešením, jak informační systémy v dopravních prostředcích zjednodušit a
zároveň zefektivnit, může být platforma otevřených dat, jejíž využívání
je typické pro koncept smart city.
 29.4.2016 Klastrem – z anglického „cluster“, tedy „shluk“ – se v
ekonomice rozumí geograficky soustředěné seskupení nezávislých firem a
přidružených institucí, které si navzájem konkurují, ale také navzájem
kooperují a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich
celkové konkurenceschopnosti. Příležitostí k setkání rozmanitých klastrů se stal Den
klastrů v Pardubickém kraji konaný 28. dubna 2016 v Pardubicích. Majitel a hlavní
konzultant naší firmy Ing. Jakub Slavík, MBA zde na úvod
přednáškového bloku prezentoval účastníkům koncept smart city, který je pro mnohé
účastníky nyní velmi aktuální.
 21.4.2016
Elektrická užitková vozidla mají, s ohledem na své
provozní přednosti, stále více využití v rozvážkové službě, zejména ve
městech. Pořizují si je logistické společnosti, například
TNT,
a jejich provoz se stává součástí projektů smart
city. Významný krok nyní učinila německá pošta –
přesněji, globální poštovní a logistická skupina Deutsche Post DHL. Jak
avizovala v dubnu 2016, bude si v rámci skupiny vyrábět pro svoji
potřebu vlastní elektrická užitková vozidla.
 18.4.2016 Pod
názvem „V chytrém městě projedete méně benzínu“ vyšel v deníku MF Dnes
v pondělí 11. 4. 2016 celostránkový rozhovor jeho ekonomického
redaktora Aleše Černého s Jakubem Slavíkem, manažerským konzultantem a
provozovatelem našeho portálu, k problematice smart city.
V neděli 17. 4. 2016 byl tento rozhovor zveřejněn rovněž na serveru
iDnes. Oběma pánům se v rozhovoru podařilo stručně a „lidsky“ ukázat
podstatu inteligentního města, technologií, které jej naplňují v
každodenní praxi, i jejich příležitostí i omezení. Rozhovor uvedl Aleš
Černý větami z odpovědi na jednu z otázek: „Technologie nejsou
samospasitelné, není to hračka ani cíl. Jsou prostředkem k tomu, aby se
ve městě dobře žilo“.
 23.3.2016 Internet věcí, tedy identifikace věcí a jejich sledování
po internetu, nachází stále více uplatnění i v rámci konceptu smart city
. Jeho hlavní využití je především v efektivním řízení městské mobility
a dalších městských služeb, včetně veřejného osvětlení. K tomuto účelu
se v polovině března 2016 spojili dva světoví lídři – dodavatel
osvětlovacích technologií Philips a globální společnost v oblasti
konektivity Vodafone – při společné nabídce systémů veřejného osvětlení
pro smart cities.
 21.3.2016 Dne 15. března 2016 proběhla na veletrhu AMPER 2016 v Brně konference „Smart city v praxi“,
pořádaná naší provozovatelskou firmou Ing. Jakub Slavík, MBA –
Consulting Services. Dnes zveřejňujeme plné znění zprávy z této
konference včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Na konci zprávy
jsou volně k dispozici prezentace z konference ke stažení.
 4.3.2016
U příležitosti konání prvního běhu naší konference Smart city v praxi
vychází druhé vydání našeho stejnojmenného bulletinu. Stejně jako jeho
první vydání je i toto určeno všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Tentokrát se věnuje především souvislostem mezi strategií smart
city a konkrétními rozvojovými projekty, jimiž je tento koncept
realizován. Ani zde nechybí příklady z domova a ze zahraničí, včetně
rozhovoru se starostou jednoho z českých měst, který má s podobným
konceptem zkušenosti.
Druhé vydání bulletinu Smart city v praxi je
volně ke stažení zde
 22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu,
s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše
dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově
univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se
zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle
koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a
konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal
nabývat další dimenzi.
 19.2.2016
O evropském projektu
Grid4EU jsme na
našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy
smart grid,
jehož
demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé
poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu
přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart region Vrchlabí.
Zástupci
naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt
přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích,
přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách.
 17.2.2016
Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart
grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž
pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká,
se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může
vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako
jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu
chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je
odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi
věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu
jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka
nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky.
 5.2.2016 Jak
byla koncem ledna 2016 informována široká veřejnost, v současné době
již téměř pět set uživatelských aplikací, využívajících otevřená data o
dopravě, pomáhá obyvatelům a návštěvníkům Londýna usnadnit jejich pohyb
po městě a okolí. Londýn tak naplňuje svoji strategii jednoho z
významných evropských inteligentních měst, neboli smart
city.
 4.12.2015 Koncem
listopadu 2015 pořádalo Norské velvyslanectví v
Praze pod názvem Smart City – Green City seminář věnovaný norským
zkušenostem z implementace konceptu smart
city, na nějž pozvalo i
zástupce naší redakce. Mezi jinými zde byla prezentována i koncepce
čisté mobility ve smart city Oslo, hlavním městě Norska s více než 600
tisíci obyvatel. Tato koncepce velmi názorně ukazuje propojení
bezemisní dopravy v různých oblastech městského života spolu s
inteligentními dopravními systémy v rámci pilíře smart city
„inteligentní mobilita“.
 27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz
někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou,
japonskou
Jokohamou i
„chytrým
městečkem“ Fujisawa na
předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě.
|
