Chytré
technologie a chytrá města – revoluce nebo jen revoluční hesla?
 12.8.2016
Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se
dnes
pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme
také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by
tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z
hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým
obyvatelům měst?
Technologická revoluce se tu, myslím, nekoná. Ovšem
ekonomická a manažerská revoluce při používání technologií? Možná ano.
Co mne k téhle domněnce vede, ukážu na pár jednoduchých příkladech.
Jsme třeba již desítky let zavaleni informacemi z
přepestré škály nejrůznějších informačních technologií. Opravdu jsou to
ale informace? Ne, jsou to data. Teprve data, která snižují nejistotu
při rozhodování, se totiž stávají informacemi – tolik manažerská
definice. Postupem doby je kdejaké zařízení vybaveno procesory různé
velikosti a složitosti, jejichž produktem jsou data v různé podobě. Ta
jsou různými způsoby přenášena a ukládána, a jestli nebyla smazána,
leží tam dodnes. Tak tomu aspoň bylo až donedávna.
Jiný příklad: Elektromobily se sériově vyrábějí pomalu
desítky let. Jejich základní vlastnosti, zejména dojezd na jedno nabití
baterií, se nijak převratně nemění. Jsou proto především doménou
nadšenců. Přesněji, donedávna byly.
Fotovoltaickými články jsou již dlouho vybavována
kosmická zařízení, na „praktičtější“ využití byly až donedávna příliš
drahé. Jejich základní princip se nezměnil, přesto je znenadání máme na
kdejaké střeše.
 Co se tedy najednou změnilo?
Tlačí tu především trh na zefektivňování procesů ve
výrobě a službách. Jako trh v jistém smyslu funguje i tlak občanů na
to, aby města a regiony byly příjemným a zároveň prosperujícím místem k
žití. Se společenskou poptávkou přicházejí také dotace z veřejných
zdrojů, které si počínají jako kterýkoli zákazník – někdy rozumně,
jindy méně.
Tento tlak vede k tomu, že se situace mění. Ne tak
dalece v technologiích samotných, ale ve způsobu jejich využívání.
Podívejme se na naše příklady.
Data z informačních technologií se začínají sjednocovat
co do formátu a sdílet. Se sdílením dat přichází jednak významné
snižování investičních a provozních nákladů na jejich získávání a
zpracování, a jednak roste účelnost jejich využívání. Například
aplikace v dopravě využívající internet věcí umožňují v reálném čase
informovat řidiče, cestující, provozní dispečery, správce vozového
parku a další zúčastněné osoby. Výsledkem je spokojený cestující,
bezpečná jízda i nižší náklady na údržbu. Koncept otevřených dat
umožňuje použít nejrůznější datové zdroje (meteorologická hlášení,
dopravní informace, dohledové kamery, aj.) pro usnadnění života ve
městě, počínaje snadným zaparkováním a konče informacemi pro zdravotně
postižené spoluobčany.
Osobní a užitkové elektromobily stále více nacházíme v
organizacích při plánovaných (a plánovatelných) jízdách po městě, kde
jejich omezený dojezd tak dalece nevadí a kde zpravidla mají přístup i
tam, kam jiní nesmějí – třeba na pěší zóny. Strategickým zákazníkem už
není elektrický nadšenec, ale správce vozového parku. Jemu jsou šity na
míru také související technické a finanční služby. 
Elektromobily v chytrém Vrchlabí spolehlivě slouží městskému úřadu i Krkonošskému národnímu parku
Tramvaje a trolejbusy, které tu máme desítky let, díky
postupně dokonalejším pohonům šetří elektrickou energii. Tu lze využít
k nabíjení bateriových elektrobusů. Občan dýchá čistší vzduch a
příjemná hromadná doprava spolu se zmíněnými informačními vymoženostmi
mu „osladí“ regulaci provozu soukromých aut v centrech měst.
Fotovoltaické články zásluhou ekonomie z rozsahu
dramaticky zlevnily a staly se masovým fenoménem šetřícím ovzduší i
kapsu. Se zvyšováním podílu různých obnovitelných zdrojů v síti je
ovšem nabourávána její stabilita a silové vedení je potřeba doplnit
obousměrnými informačními kanály. Výsledkem je smart grid – někde
ekonomická, jinde zatím méně.
Využívání moderních technologií se tedy stává
prostředkem k lepšímu životu občanů, a následně k ekonomické prosperitě
měst a regionů. Tlak na efektivnost takového využívání je zároveň
tlakem na dlouhodobý a systematický přístup k řízení města. Výsledkem
je koncept smart city jako promyšlené strategie, která je naplňována
konkrétními rozvojovými projekty s využíváním moderních technologií.
Zasazené do jednotné strategie si tyto projekty nekonkurují, nýbrž
sledují vzájemnou provázanost tří základních pilířů smart city: chytré
mobility, chytré energetiky a služeb a chytrých informačních a
komunikačních technologií.
„Smart“ města a regiony se rozvíjejí hlavně v zahraničí.
V ČR ale máme také své první vlaštovky – smart region Vrchlabí, smart
city Písek, další se připravují.
Co dodat? Pokud jsem vás zaujal, podívejte se na naše
stránky www.smartcityvpraxi.cz a přijďte na některou z našich
odborných konferencí – „Smart city v praxi“, „Elektrické autobusy pro
město“ nebo „Efektivní elektromobilita v organizacích“. Dovíte se
spoustu dalších zajímavých podrobností a můžeme spolu diskutovat i
polemizovat.
Foto ©
archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Jakub
Slavík, Consulting Services
 Přečtěte si také:
 24.5.2016 Japonská automobilka Nissan
patří k těm,
které o sobě velmi dávají vědět v souvislosti s rozvojem
elektromobility nejen v Japonsku, ale také v zahraničí včetně ČR. Její
elektromobily byly prezentovány mj. i na naší konferenci Smart city v
praxi. S
potěšením jsme proto v květnu 2016 přijali nabídku českého zastoupení
Nissanu na týdenní zapůjčení elektromobilu Nissan Leaf k ozkoušení a
publikování našich zkušeností. Tato reportáž je popisuje den za dnem. 
 18.4.2016 Pod
názvem „V chytrém městě projedete méně benzínu“ vyšel v deníku MF Dnes
v pondělí 11. 4. 2016 celostránkový rozhovor jeho ekonomického
redaktora Aleše Černého s Jakubem Slavíkem, manažerským konzultantem a
provozovatelem našeho portálu, k problematice smart city.
V neděli 17. 4. 2016 byl tento rozhovor zveřejněn rovněž na serveru
iDnes. Oběma pánům se v rozhovoru podařilo stručně a „lidsky“ ukázat
podstatu inteligentního města, technologií, které jej naplňují v
každodenní praxi, i jejich příležitostí i omezení. Rozhovor uvedl Aleš
Černý větami z odpovědi na jednu z otázek: „Technologie nejsou
samospasitelné, není to hračka ani cíl. Jsou prostředkem k tomu, aby se
ve městě dobře žilo“. Lze říci, že toto je problematika smart city
podaná v kostce.
 21.3.2016
Dne 15. března 2016 proběhla na veletrhu AMPER 2016 v Brně konference „Smart city v praxi“,
pořádaná naší provozovatelskou firmou Ing. Jakub Slavík, MBA –
Consulting Services. Dnes zveřejňujeme plné znění zprávy z této
konference včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Na konci zprávy
jsou volně k dispozici prezentace z konference ke stažení.
 22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu,
s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše
dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově
univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se
zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle
koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a
konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal
nabývat další dimenzi.
 19.2.2016
O evropském projektu
Grid4EU jsme na
našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy
smart grid,
jehož
demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé
poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu
přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart
region Vrchlabí.
Zástupci
naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt
přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích,
přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách.
 17.2.2016
Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart
grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž
pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká,
se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může
vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako
jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu
chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je
odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi
věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu
jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka
nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky.
 12.2.2016 Nizozemské
město Rotterdam s více než šesti sty tisíci
obyvateli je jedním z evropských smart
cities. Tomu odpovídá i
jeho zájem o bezemisní dopravu. K elektrickým užitkovým vozidlům a
elektrickým
taxi přibydou v
létě 2017 dva nové palivočlánkové autobusy. Na začátku února 2016 k
tomu byla podepsána smlouva mezi rotterdamským městským dopravcem RET a
belgickým výrobcem palivočlánkových autobusů Van Hool.
 5.2.2016 Jak
byla koncem ledna 2016 informována široká veřejnost, v současné době
již téměř pět set uživatelských aplikací, využívajících otevřená data o
dopravě, pomáhá obyvatelům a návštěvníkům Londýna usnadnit jejich pohyb
po městě a okolí. Londýn tak naplňuje svoji strategii jednoho z
významných evropských inteligentních měst, neboli smart city.
 13.10.2015 Tento
příležitostný bulletin je určen všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Ukazuje, že smart city není líbivý politický slogan, ale velmi
racionální partnerství mezi municipalitami a průmyslem, kde každý z
partnerů má co nabídnout. Bulletin uvádí čtenáře do obecných
zákonitostí smart city a na praktických příkladech ze světa dále
ukazuje, jak tyto principy mohou být naplněny pomocí konkrétních
technologií od konkrétních dodavatelů.
První,
říjnové
vydání bulletinu je ke stažení zde
 17.2.2015
Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s
prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku
-nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve
zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy
návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o
nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já
posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…
 27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz
někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou,
japonskou
Jokohamou i
„chytrým
městečkem“ Fujisawa na
předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě.
|
