Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility

Bezpečnost informací – nezbytnost pro internet věcí

2.8.2017 Internet věcí (IoT) otevírá bránu pro nekonečné možnosti v energetickém sektoru. Spolu s nimi však přichází také hrozba neočekávaných narušení bezpečnosti. Ta se netýká pouze ušlých zisků nebo snížené spokojenosti zákazníků, ale ve výsledku i osobních údajů spotřebitelů a nakonec také stability elektrické sítě. Tuto problematiku přehledně přibližuje Tuomas Kepanen, manažer výzkumu a vývoje pro architekturu a platformy společnosti Landis+Gyr. Poznámka redakce: Ačkoli se tento článek zaměřuje na bezpečnost informací v systémech smart metering, zde uvedené zásady a přístupy platí pro internet věcí obecně a zvláště s jeho zaváděním v rámci konceptu smart city jsou velmi aktuální.

Komplexní bezpečnostní požadavky

Kybernetická bezpečnost v AMI (advanced metering infrastructure – pokročilý systém měření, pozn. red.) musí pokrývat více než technické zabezpečení řešení, tedy fyzické zajištění jednotlivých zařízení, zabezpečenou komunikaci, backendové systémy a ukládání dat. Vyžaduje celostní přístup zahrnující plánování celé IT infrastruktury od bezpečnostních aspektů až po lidi, postupy a procesy, které umožňují její fungování.

Zabezpečený systém je vždy kompletním celkem a celkovou bezpečnost není možné budovat s orientací na jedinou komponentu systému. Při navrhování zabezpečeného systému je důležité nejprve zjistit požadavky na bezpečnost z pohledu několika různých účastníků procesu. Takové požadavky mohou sahat od potřeby vysokého výkonu systému ze strany jeho uživatelů až po splnění zákonných předpisů.

Dobrý plán znamená dobrý začátek

Po identifikování účastníků procesu je dalším krokem popsání funkčních, nefunkčních a bezpečnostních požadavků na systém. Zvláště v raných stadiích vývoje mohou být tyto požadavky nevyjasněné nebo jen hrubě stanovené, ale diskuse o základních principech je důležitou součástí procesu navrhování systému. Hrubé stanovení požadavků na zabezpečení informací souvisejících např. s důvěrností nebo konzistentností systému se dále rozpracovává do funkčních požadavků, například implementace záznamníku bezpečnostních událostí pro auditování operací uživatele, šifrování a autentizace komunikace mezi komponentami systému, nebo posílení operačního systému.

Při definování požadavků na zabezpečení informací je zcela zásadní popis nejdůležitějších komponent systému, které vyžadují ochranu, a tedy je třeba například zvážit:

•    Které funkce a informace je třeba zabezpečit?

•    Které bezpečnostní atributy je třeba zvláště chránit?

•    Co je nejdůležitější a kdy: důvěrnost, konzistence nebo dostupnost?

•    Jakou pozornost je třeba věnovat zabezpečení určité funkce konkrétní komponenty?

•    Jak velké zbytkové riziko je přijatelné?

•    Je cílem předcházení narušení zabezpečení informací nebo zjišťování takových případů?

•    Které jsou relevantní hrozby, jež je nutné zabezpečit?

Užitečným nástrojem k zodpovězení těchto otázek je architektura zabezpečení IT systémů. Ta se pokouší definovat parametry vztahující se k celkovému zabezpečení systému, například strukturu sítě, aktivní zařízení v rámci sítě, šifrování a použité protokoly.

Uživatelé se špatnými úmysly jsou také uživateli

Další účinnou metodou plánování je popis typových činností z pohledu uživatele se špatnými úmysly. Takový popis pomáhá identifikovat kontrolní prvky zabezpečení informací v případech zneužití. Například při zabraňování útoků směřujících k blokování služeb je možné využít určité kontrolní prvky vztahující se k regulaci zatížení nebo blokovacímu provozu, zatímco neoprávněné používání lze regulovat prostřednictvím správy uživatelských oprávnění. Navíc je třeba uvážit i možnost, že oprávněný uživatel neúmyslně jedná jako pomocník subjektu se špatnými úmysly.

Odpovědný není jen softwarový vývojář

Vlastní tvorba softwaru zahrnuje také metody zohledňující zabezpečení informací. Zásadní je neustálá pozornost věnovaná bezpečnosti příslušným vývojářem aplikace. Čím je odbornost vývojáře širší a aktuálnější, tím vezme v úvahu více možností průniku do systému, a tím zajistí v průběhu vývoje softwaru více ochranných opatření.

Odpovědnost ovšem nemůže spočívat pouze na bedrech vývojáře, dokonce ani v případě, že je software rozsáhle testován externími odborníky, jejichž jediným cílem je proniknout do systému a poukázat tak na jeho slabé stránky. Pro zabezpečení systému je nutné přijmout i další opatření.

V průběhu výstavby systému směřují různé skenovací a statické analytické nástroje zaměřené na zabezpečení informací k hledání chyb ve zdrojovém kódu. Kromě toho je možné používat účinné nástroje pro detekování známých zranitelných míst využívaných knihoven, které lze integrovat do procesu vytváření softwaru.

A konečně, tento pohled je třeba rozšířit od konkrétní práce na vývoji aplikace na celé bezpečné vývojové prostředí a procesy. Mezinárodní normy, například ISO 27001, jsou zde základem pro systematický přístup umožňující stálý vývoj zabezpečení.

Bezpečné používání bezpečného systému

Kromě technického zabezpečení systému jsou pro každý systém nutné také zásady používání – buď samostatné, nebo jako součást souboru zásad společnosti pro bezpečnost informací. Zásady používání by se měly vztahovat minimálně na následující témata:

•    Co znamená přijatelný způsob používání systému?

•    Platí v rámci systému princip nejmenšího oprávnění?

•    Jak je používání systému sledováno a kým?

•    Jak je organizováno a realizováno zálohování?

•    Jak je zajištěno povědomí uživatelů o zabezpečení informací?

•    Jaké jsou reakce na bezpečnostní incidenty?

Věc celé organizace

Bez ohledu na to, jak je celý systém vyzbrojen proti útokům, vyžaduje řízení rizik kybernetické bezpečnosti pozornost celé organizace. Opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti mohou být účinná pouze za předpokladu, že jsou pevnou součástí strategie stálého sledování, vyhodnocování a vylepšování. Je proto velmi důležité uvažovat o veškerých aspektech souvisejících se zabezpečením informací jako o jednom celku.

Landis+Gyr, redakčně upraveno

Ilustrační foto nahoře © Landis+Gyr

Ilustrační foto dole © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Další informace na www.landisgyr.com

 Přečtěte si také:

Tokyo Electric Power (TEPCO) má největší smart grid na světě

24.7.2017 Společnost Tokyo Electric Power (TEPCO) je čtvrtou největší elektrárenskou společností na světě a zároveň jednou z energetických společností, které se aktivně angažují v rozvoji konceptu smart grid. V červnu 2017 dosáhla smart grid společnosti TEPCO důležitý milník: Překročila počet deseti milionů moderních elektroměrů a zařízení instalovaných a komunikujících pomocí internetu věcí (IoT), a stala se tak největší inteligentní energetickou sítí na světě. 

Konference Smart city v praxi II: chytré technologie se zabydlují, od „feudálních“ dotací ke spolupráci veřejného a soukromého sektoru

27.3.2017 Jako doprovodný program brněnského veletrhu AMPER 2017 proběhla 21. března 2017 odborná konference Smart city v praxi II, pořádaná konzultační firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Majitel firmy a její hlavní konzultant Jakub Slavík byl zároveň odborným garantem konference. 

Smart metering u E.ON v Maďarsku využívá systém Converge

15.3.2017 „Smart metering“, tedy chytrý odečet elektrické energie, se stává stále více realitou u průmyslových firem i domácností. Jeho základem je chytrý elektroměr, který umožňuje zapínat spotřebiče v době, kdy je elektřina levná, vede záznamy o spotřebě energie a informuje o nich obyvatele domu, příp. komunikuje s místy výroby elektřiny v rámci chytré sítě. Nezávislý systém smart meteringu elektřiny pro segment domácností se v září 2016 rozhodla vybudovat i společnost E.ON Maďarsko. 

Smart city v praxi: vychází první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

7.3.2017 Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. 

Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). 

Smart city: příklady projektů a užitečných technologií

Koncept inteligentního města – smart city – se snaží maximálně využít moderních technologií, především informačních, pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. Ačkoliv existují rozmanité oficiální metodiky a doporučení pro vytváření smart city na úrovni EU a (nyní v přípravě) i ČR, „smart city“ není ničí ochranná známka ani normativně vymezený pojem. V praxi proto existují po celém světě rozmanité způsoby a konkrétní projekty, jakými je tento koncept realizován v praxi. Tuto rozmanitost ukazují i články v naší rubrice „Projekty smart city“, které mohou sloužit pro informaci i pro inspiraci všem, kdo se na konceptu inteligentních měst v ČR podílejí nebo hodlají podílet.

SIGFOX: globální síť internetu věcí expanduje a investuje do dalšího rozvoje

21.12.2016 Síť internetu věcí SIGFOX, sídlící ve Francii a reprezentovaná v ČR společností SimpleCell Networks, oznámila začátkem prosince 2016 nové investice s cílem expandovat do dalších zemí. V roce 2018 má v plánu provoz v 60 zemí světa a zároveň dosažení finančního bodu zvratu ze ztráty do zisku.  

Aplikace v Espoo pomáhá zjišťovat závady na městských komunikacích

9.11.2016 Rozmanité aplikace pro chytré telefony pomáhají usnadnit život obyvatelům chytrých měst – smart city – a jejich počet a zaměření se neustále rozvíjejí. Zajímavou aplikaci začalo v listopadu 2016 zkoušet finské město Espoo. S její pomocí mohou občané upozornit na závady na silnicích a cestách, jako například spadlé dopravní značení nebo vážné poškození vozovky. 

MIT vytvořil dopravní model z údajů o poloze uživatelů mobilních telefonů

5.9.2016 Údaje o východiscích a cílech cest jsou nezbytným předpokladem pro plánování městské mobility, počínaje vedením linek městské dopravy a konče silniční infrastrukturou a jejím vybavením. Obzvláště to platí při realizaci konceptu smart city. Tradičním způsobem se takováto data získávají z průzkumů mezi obyvateli. Vědci z Massachusettského Technologického institutu (MIT) v USA ve spolupráci s automobilkou Ford Motor Company prezentovali na konci srpna 2016 odborné veřejnosti počítačový systém, který tato data získává ze záznamů mobilních operátorů o poloze volajících osob. 

Chytré technologie a chytrá města – revoluce nebo jen revoluční hesla?

12.8.2016 Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se dnes pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým obyvatelům měst? 

Evoluce Landis+Gyr a revoluce Internetu věcí

5.4.2016 Internetem věcí (IoT) rozumíme identifikaci věcí a sledování jejich pohybu po internetu. O tomto fenoménu se hovoří především v souvislosti s automatizací v průmyslu a logistice v rámci konceptu Industry 4.0. Stále více mají však tyto technologie co říci i v oblasti chytré mobility nebo chytré energetiky – systémů smart grid včetně konceptu inteligentních měst – smart city. Tyto možnosti představila v únoru 2016 odborné veřejnosti společnost Landis+Gyr 

Projekt Smart region Vrchlabí zblízka: úspěchy, otazníky a další plány

19.2.2016 O evropském projektu Grid4EU jsme na našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy smart grid, jehož demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart region Vrchlabí. Zástupci naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích, přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách. 

Rozhovor pro informační portál Proelektrotechniky.cz se starostou Vrchlabí: Vrchlabí – inteligentní město s chytrou sítí

17.2.2016 Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká, se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky.

Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

27.1.2015 Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz někdy píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě, například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou Jokohamou i „chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi rozmanitě. 

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services