Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility






Pozvánky na akce


Stalo se




















MIT vytvořil dopravní model z údajů o poloze uživatelů mobilních telefonů

5.9.2016 Údaje o východiscích a cílech cest jsou nezbytným předpokladem pro plánování městské mobility, počínaje vedením linek městské dopravy a konče silniční infrastrukturou a jejím vybavením. Obzvláště to platí při realizaci konceptu smart city. Tradičním způsobem se takováto data získávají z průzkumů mezi obyvateli. Vědci z Massachusettského Technologického institutu (MIT) v USA ve spolupráci s automobilkou Ford Motor Company prezentovali na konci srpna 2016 odborné veřejnosti počítačový systém, který tato data získává ze záznamů mobilních operátorů o poloze volajících osob. Model byl aplikován na 3,5miliónovou aglomeraci Bostonu, hlavního města amerického státu Massachusetts.

Bostonský úřad pro městské plánování provádí průzkumy mobility. Poslední průzkum byl proveden v roce 2010 a předchozí v roce 1994. Pro současné dopravní modely jsou však stále používána data z roku 1994, protože trvá šest let, než se data z průzkumu vytřídí, a dále je třeba je zpracovat do podoby prediktivního modelu. Průzkum přitom zahrnoval 25 000 obyvatel, čili pouze nepatrné procento celkové populace v aglomeraci. Těchto 25 tisíc obyvatel bylo požádáno, aby si po jeden den vedli podrobný deník ze svých cest. Jejich údaje byly dále porovnány se statistickými údaji ze sčítání lidu a se záznamy ze senzorů v dopravní telematice.

Výzkumníci z MIT měli k dispozici mnohem větší vzorek, celkem 1,92 miliónů obyvatel užívajících mobilní telefony, sledovaných po dobu 6 týdnů. Ne všechna získaná data byla nicméně použitelná – čtvrtinu z nich bylo nutno vyřadit pro neúplnost. Záznamy o poloze uživatelů se totiž týkají pouze míst, kde uživatel telefonuje nebo užívá internet. Zbytek dat byl však dostatečně kvalitní na to, aby mohl být u uživatelů vytvořen pravděpodobnostní model jejich mobility.

Tento model v desetiminutových intervalech vypočítává pravděpodobnost změny místa, možný cíl cesty a doby pobytu na jednotlivých místech. Takovéto modely individuálních cest jsou následně zevšeobecňovány pomocí porovnání s údaji ze sčítání lidu a následně jsou modelovány přepravní proudy v aglomeraci.

Toto modelování by nebylo možné bez současné výpočetní techniky a softwarových nástrojů, které si umí poradit s tzv. velkými daty (big data). Velkými daty rozumíme data, která díky své povaze nemohou být zpracována či analyzována s využitím tradičních technologií a nástrojů. Co do objemu se velká data pohybují v petabytech, čili 1015 bytů.  Problémem velkých dat přitom není jen jejich množství, ale také to, že často nejsou ve formátu, který je již tradičně používán v databázích.

Model MIT byl validován porovnáním se současným modelem a v tomto porovnání obstál velmi dobře. MIT jej proto považuje za počátek nové generace nástrojů pro dopravní a územní plánování.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © MIT

Další informace zde a také zde

Přečtěte si také:

Bezdrátová mesh komunikační síť ABB ohlídá větrnou farmu ve Walesu

1.9.2016 Pen y Cymoedd je větrná farma v jižním Walesu, patřící energetické společnosti Vattenfall. Její plné zprovoznění je plánováno na konec roku 2016. 76 větrných turbín Siemens bude do přenosové sítě Anglie a Walesu dodávat výkon až 228 MW, čímž se tato elektrárna stane nejvýkonnější pozemní větrnou farmou ve Velké Británii. Dvě nové rozvodny, které transformují vyrobenou elektrickou energii z napětí 33 kV na 400 kV, ohlídá kamerový bezpečnostní systém s bezdrátovým přenosem dat 


iCMS zvyšuje efektivnost provozu vodních elektráren

24.8.2016 Vodní energie je jedním z nejužívanějších obnovitelných zdrojů již od starověku. Digitální systém pro její efektivní využívání ve vodních elektrárnách prezentovala pod názvem iCMS odborné veřejnosti na konci července 2016 společnost GE Renewable Energy ze skupiny General Electric (GE). 


Londýnské autobusy začaly ukazovat online údaje o dopravním provozu

19.8.2016 Londýn je jednou z evropských metropolí, které průběžně naplňují koncept smart city. Důležitá oblast, které je v této souvislostí věnována pozornost, jsou užitečné informace o dopravě, které pomohou významně usnadnit každodenní život Londýňanů. Vedle otevřených dat z oblasti dopravy, která dnes využívá kolem pěti set uživatelských aplikací, přišel městský organizátor dopravy Transport for London (TfL) v srpnu 2016 s další novinkou 


Projekt AMELI 4.0: MEMS senzory zvuku pomohou zvýšit efektivnost výrobních zařízení

3.8.2016 Tzv. čtvrtá průmyslová revoluce (známá též pod pojmem Industry 4.0), jejímž základním charakteristickým rysem je komunikace mezi jednotlivými výrobními zařízeními, je vedena zejména snahou o maximální zefektivnění celého výrobního procesu. Významným zdrojem výrobních nákladů jsou výdaje na opravy a údržbu výrobních strojů a zařízení. Snížit tyto výdaje prostřednictvím průběžného monitorování stavu těchto zařízení až o 30 % si dal za cíl německý projekt AMELI 4.0  


IoTSP může pomoci kolejové dopravě zefektivnit správu majetku

18.5.2016 Moderní kolejová doprava představuje velice komplexní systém zahrnující různorodé, ale navzájem provázané mobilní i stabilní technologie: vozidla, trakční energetickou infrastrukturu, dopravní řídicí a zabezpečovací systémy, rozmanitá informační, komunikační a odbavovací zařízení, technická zařízení budov, aj. Tento systém obsluhují a udržují lidé různých profesí a různých úrovní kvalifikace, zpravidla fungujících v rámci poměrně složitých organizačních struktur.  Přepravní trh tlačí na snižování provozních nákladů včetně zefektivnění správy majetku 


OpenSP: Otevřená data ušetří peníze provozovatelům MHD v chytrých městech

5.5.2016 Dopravní prostředky v městské dopravě jsou stále více vybavovány rozmanitými informačními systémy. Často se tak děje odděleně, a jejich souhrnná cena je přitom značná. Podle odhadů mladé norské společnosti FourC, specializované na inovace a informační technologie, to může být až 10 % celkové ceny městského autobusu. Řešením, jak informační systémy v dopravních prostředcích zjednodušit a zároveň zefektivnit, může být platforma otevřených dat, jejíž využívání je typické pro koncept smart city


SIGFOX: Česká republika bude mít komunikační síť pro internet věcí

2.3.2016 Internetem věcí (IoT) rozumíme identifikaci věcí a sledování jejich pohybu po internetu. O tomto fenoménu se hovoří především v souvislosti s automatizací v průmyslu a logistice v rámci konceptu Industry 4.0 a stále více také u inteligentního řízení mobility, jako jsou například parkovací systémy. Česká republika se brzy připojí k zemím, které budou součástí globální sítě internetu věcí SIGFOX. 


Smart city Londýn: otevřená data v dopravě usnadňují každodenní život Londýňanů

5.2.2016 Jak byla koncem ledna 2016 informována široká veřejnost, v současné době již téměř pět set uživatelských aplikací, využívajících otevřená data o dopravě, pomáhá obyvatelům a návštěvníkům Londýna usnadnit jejich pohyb po městě a okolí. Londýn tak naplňuje svoji strategii jednoho z významných evropských inteligentních měst, neboli smart city


Projekt CityVerve: smart city Manchester využívá internet věcí

8.1.2016 Manchester, půlmiliónové průmyslové město v severní Anglii, je jedním z evropských smart cities. Pro praktické uplatnění tohoto konceptu chce využít především možnosti, které nabízí internet věcí a v této oblasti být ve Velké Británii na špičce. K tomuto cíli jde skutečně s vervou – napomoci mu má projekt CityVerve (doslova: městský elán či verva), který získal v prosinci 2015 spolufinancování od britské vlády ve výši 10 miliónů liber (cca 370 mil. Kč). 


Staniční kamery detekují opilost cestujících pro zvýšení bezpečnosti provozu

21.8.2015 Podle japonských oficiálních statistik bylo v roce 2013 z více než 220 střetů vlaku s cestujícím v železničních stanicích způsobeno 40 % opilostí cestujícího v okamžiku srážky. Tomuto problému by nyní měly pomoci předcházet kamerové systémy, které včas detekují opilecké chování cestujícího a upozorní staniční personál. První takovýto systém zahrnující 46 kamer byl v srpnu 2015 instalován na nádraží Koybashi na Ósacké okružní lince v japonském městě Ósaka  


Výzkumný projekt FIONA: základ pro systémy navigace v budovách

10.4.2015 Navigační systémy pro běžné využití, například v silničním provozu, spoléhají většinou na signály družicového systému GPS. Jsou tudíž dobře využitelné ve venkovním prostředí, avšak jejich použitelnost v interiérech budov je velmi problematická. Výzvou proto stále zůstávají místní navigační systémy, pro něž se vžila zkratka LBS (location-based services). Takovéto systémy by sloužily jako „elektronická bílá hůl“ zrakově postiženým v budovách, ale i zcela zdravým lidem při orientaci při práci a návštěvách ve složitých komplexech


Spaghetti Open Data: projekt iCity přibližuje datovou základnu smart city Bologna široké veřejnosti

27.3.2015 Evropský projekt iCity na podporu konceptu smart city, který na našem portále průběžně sledujeme, získal v březnu 2015 významnou občanskou podporu pro svůj rozvoj ze strany italského zájmového sdružení s netradičním názvem Spaghetti Open Data. Jak název sdružení napovídá, je toto sdružení zaměřeno na podporu konceptu otevřených dat pro užití širokou veřejností. 


Pilotní projekt inteligentních parkovacích systémů podpoří koncept smart city

16.3.2015 Podle nejnovějších studií nadnárodní skupiny APCOA, specializující se na řízení parkovišť v mnoha evropských zemích, dnes ujede řidič v průměru cca 4,5 km, než se mu podaří zaparkovat. To má za následek zvýšené provozní náklady, spotřebu času a v neposlední řadě i nadbytečné emise z provozu automobilů.


Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

27.1.2015 Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz někdy píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě, například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou Jokohamou i „chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi rozmanitě. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services