Jadernou energii v boji proti klimatickým změnám
doporučují američtí vědci, OSN i Evropská komise
 21.12.2018 V souvislosti s bojem proti klimatickým změnám se v
odborných diskusích stále častěji objevuje také jaderná energie.
Ukazuje se totiž, že bez tohoto stabilního nízkoemisního zdroje,
schopného dodávat velké množství energie kdykoliv bez ohledu na počasí,
bude splnění závazků omezit zvyšování globální teploty nad dohodnutý
rámec prakticky nemožné. Z této odborné diskuse vedené na mezinárodní
úrovni upozornila v prosinci 2018 Česká nukleární společnost na tři
zajímavé příspěvky.
První z nich představuje studie vědců z uznávaného
Massachusettského technologického institutu (MIT). K problému
dekarbonizace, tedy rychlému snižování objemu vypouštěných skleníkových
plynů, přistoupili pragmaticky – přes peníze. Panuje přesvědčení, že
svět musí snížit objem vypouštěného CO2 ze současných 500 g na kWh
vyrobené elektřiny padesátkrát, až na 10 g/kWh, do roku 2050 a až na 1
g/kWh během dalších následujících 10 let. Vědci z MIT počítali, jak se
využívání či naopak nevyužívání jaderné energie odrazí na cenách
elektřiny. Zatímco pro slunný a větrný Texas s přístupem k levnému
plynu by cena elektřiny do roku 2050 bez příspěvku jaderných elektráren
stoupla zhruba o třetinu, ve Velké Británii by poskočila o polovinu a
ve Francii by byl cenových nárůst dokonce 68 %. Třeba pro Čínu by ale
bezjaderná budoucnost znamenala nárůst cen až na čtyřnásobek. Studie
proto doporučila, aby jádro zůstalo nedílnou součástí energetického
mixu.
Začátkem října 2018 přišla další zpráva znějící ve
prospěch jaderné energie, tentokrát od Mezivládního panelu pro změny
klimatu (IPCC) v rámci OSN. Ta kromě varování, že konkrétní kroky k
omezení teplotního růstu je potřeba realizovat okamžitě, jinak už bude
pozdě, přišla i s několika scénáři, jak postupovat. Ve všech hraje roli
jaderná energetika. Ve dvou sice i přes nárůst jaderných kapacit její
absolutní podíl na celosvětovém mixu klesá, v dalších třech ale naopak
prudce roste – z dnešních 11 na 13, 27 nebo dokonce 38 %. Zajímavý
rozkol komentují i samotní autoři studie v závěrečném shrnutí: Podle
nich závisí rozvoj jaderné energetiky do velké míry na společenských
preferencích. Zatímco tedy některé země vidí v bezemisní energetice
budoucnosti jasnou roli jaderných zdrojů, jiné si ji naopak plánují
jako bezjadernou.
Zatím poslední příspěvek do diskuse přidala koncem
letošního listopadu i Evropská komise se svým strategickým dokumentem
Čistá planeta pro všechny. V něm uvádí vizi, že do roku 2050 se podaří
Evropě snížit emise skleníkových plynů na minimum pomocí obnovitelných
zdrojů a jaderné energie. Výsledný celoevropský mix předpovídá 80 %
obnovitelné zdroje, 15 % jaderné zdroje, s tím, že členské země si samy
zvolí svůj optimální podíl podle místních podmínek. Vypadá to tedy, že
se jaderná energie vrací do popředí zájmu.
A jak je na tom Česká republika? Ve Státní energetické
koncepci i v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky je
zakotvena výstavba nových jaderných zdrojů. S podporou a rozvojem
těchto zdrojů se tedy počítá i do budoucna.
Česká
nukleární společnost, redakčně upraveno
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 27.11.2018 Jaderné
elektrárny v ČR dnes vyrábějí téměř třetinu elektrické energie. Jsou
tedy největšími bezemisními zdroji elektřiny v ČR a s jejich podporou a
rozvojem se proto počítá i do budoucna. Vyplynulo to i z prohlášení
ministryně průmyslu a obchodu ČR na semináři Občanské bezpečnostní
komise Dukovany koncem listopadu 2018. 
 5.11.2018 Malé modulární reaktory (jako například americký NuScale)
představují důležitý vývojový směr v jaderné energetice. Proto jsou v
centru zájmu zemí podporující rozvoj jaderné energetiky, zejména USA a
Velké Británie, ale i dalších zemí. K jejich přednostem bylo v říjnu
2018 publikováno shrnutí od americké průmyslové právní firmy Pillsbury
Shaw Pittman, působící zejména v oblasti energetiky, finančních služeb
a moderních technologií. Tento článek ukazuje (případně doplňuje)
některé zajímavé poznatky z tohoto shrnutí.
 25.9.2018 Malý reaktor poskytuje
potřebnou energii pro zpracování měděné rudy. Při něm se jako vedlejší
produkt oddělí uran. Ten po obohacení a zpracování do paliva putuje
zpět do malého reaktoru. Kruh se uzavřel. Tak nějak vypadá budoucnost
podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Reaguje tím na
globální fenomén snižování energetické náročnosti. Hlavní slovo by v
této vizi měly dostat vysokoteplotní reaktory. Českou odbornou
veřejnost o tomto konceptu informovala v září 2018 Česká nukleární
společnost (ČNS).
 27.8.2018 Čína patří ve světě jaderné energetiky k zemím, které v
poslední době rychle realizují výstavbu nových jaderných elektráren s
pokročilými reaktory generace III+. Důkazem toho je
důležitá událost ze srpna 2018: První blok elektrárny San-men (viz
foto) s reaktorem AP1000 od Westinghouse v čínské provincii
Če-ťiang dosáhl plný výkon s přifázováním do přenosové sítě. Jde tak o
světovou provozní premiéru tohoto reaktoru.
 26.7.2018 Komercializace solí chlazeného reaktoru typu IMSR od kanadské společnosti Terrestrial Energy zaznamenala v červenci 2018
další krok ke svému cíli: Terrestrial Energy uzavřela dohodu s
kanadskou firmou L3 MAPPS, specializovanou na řídicí a simulační řešení
pro energetiku, letectví a kosmonautiku, na vývoj simulace v reálném
čase pro reaktor IMSR.
 2.7.2018 Během pouhých 14 dní vydaly čínské úřady v červnu 2018
dvě stručná oznámení o dosažení první řetězové štěpné reakce ve dvou
nových reaktorech: nejprve tímto výrazným milníkem v procesu spouštění
prošel blok typu EPR v provincii Kuang-tung, následně blok AP1000
ležící o 1500 km severněji v provincii Če-ťiang. Přestože podobných
zpráv chodí z Číny několik ročně, zaslouží si tyto dvě mnohem větší
pozornost. Jedná se totiž o premiéru dvou pokročilých reaktorů generace
III+, které by přicházely v úvahu i pro výstavbu nových zdrojů v
Temelíně a v Dukovanech.
 18.6.2018 Jedním z perspektivních projektů tzv. malých reaktorů
(blíže k těmto technologiím viz například v nedávném článku o
spolupráci Domionion Energy a GE Hitachi Nuclear Energy) patří
americký projekt NuScale od dodavatele
NuScale Power. S jeho prvním využitím v provozu se počítá v roce 2023 a
na jeho technickém zdokonalování a zlepšování ekonomiky provozu se
stále pracuje. Svědčí o tom informace výrobce, publikovaná začátkem
června 2018, o možnosti významného zvýšení výkonu při minimálních
dodatečných nákladech.
 30.5.2018 Malé reaktory jsou stále větší výzvou nejen v oblasti
technologie, ale především investic a provozní ekonomiky. Představují
totiž jednu z cest, jak bezemisní jaderné energetice přidat na
ekonomické efektivnosti a umožnit její provoz v rámci decentralizované
energetiky. Do financování projektů jejich vývoje se proto angažují i
dodavatelé energie. Důkazem je financování projektu malého modulárního
reaktoru BWRX-300 od GE Hitachi Nuclear Energy americkou energetickou
společností Dominion Energy, o němž byla odborná veřejnost informována
v květnu 2018.
 26.2.2018 Malé jaderné reaktory jakožto perspektivní technologie
pro decentralizovanou bezemisní energetiku mají zelenou mimo jiné v
Kanadě s jejími rozlehlými územími a odlehlými sídly s potřebou
stabilních energetických zdrojů. Důkazem jsou dvě perspektivní
technologie těchto malých reaktorů NuScale a eVinci, které v únoru 2018
zahájily proces předlicenční revize dodavatelské konstrukce zařízení u
Kanadské komise pro jadernou bezpečnost (CNSC).
 21.11.2017 Německý program Energiewende, jehož charakteristickým
rysem je odklon od jaderné energetiky a podpora obnovitelných zdrojů,
vede paradoxně k tomu, že z Německa je největší evropský producent
skleníkových plynů. Na tuto skutečnost upozorňuje zpráva nevládní
organizace Energy for Humanity s názvem „European Climate Leadership
Report 2017, Measuring the Metrics that Matter“ (tedy „Zpráva o vedoucí
roli Evropy v oblasti klimatu 2017, Měření s měřítkem, které je
důležité“), publikovaná při příležitosti Konference OSN o klimatických
změnách (COP23) v listopadu 2017 v německém Bonnu.
 14.9.2017 Problematické dopady havárie v japonské elektrárně
Fukushima a následných opatření na životy a zdraví obyvatel byly jedním
z důvodů, proč vznikl projekt Shamisen financovaný z prostředků EU,
zaměřený na zlepšení připravenosti a reakce na jadernou havárii.
Ukázalo se totiž, že v důsledku této havárie nezahynul ani jeden člověk
na následky ozáření, ale více než šest set lidí, hlavně starých a
nemocných, předčasně zemřelo na následky nešetrné evakuace
 29.8.2017 Ačkoli některé země, například Německo se svým programem
„Energiewende“,
ustupují z politických či jiných důvodů od jaderné energie, ve světě
tento zdroj stále zůstává významnou příležitostí pro rozvoj
nízkouhlíkové elektroenergetiky. Svědčí o tom i zpráva Mezinárodní
agentury pro jadernou energii (IAEA) ze srpna 2017, která uvádí možnost
více než zdvojnásobení celkové výrobní kapacity jaderných elektráren ve
světě.
|
