EIA pro nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín
 24.1.2013
Ministerstvo životního prostředí vydalo na
základě
mezistátního procesu EIA 18. ledna 2013 souhlasné stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín
včetně výkonu do rozvodny Kočín“ na životní prostředí (tzv. stanovisko
EIA) s tím, že bylo stanoveno 90 podmínek nezbytných k ochraně
životního prostředí, za jejichž respektování je záměr z hlediska vlivů
na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelný. Ministerstvo
životního prostředí tím ukončilo jeden z nejnáročnějších a odborně
nejkomplikovanějších procesů EIA v historii. V průběhu celého procesu
EIA bylo zpracováno tisíce stran odborných studií, analýz, posudků a
dalších podkladů, na jejichž přípravě se podílely desítky odborníků
nejen z České republiky.
Záměr „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně
výkonu do rozvodny Kočín“ představuje novostavbu nového jaderného
zdroje včetně souvisejících stavebních objektů a technologických
zařízení. Z hlediska původní koncepce jaderné elektrárny Temelín jde o
dostavbu elektrárny o dva bloky moderního typu (reaktory III.+
generace) včetně doplnění linek vyvedení elektrického výkonu do
rozvodny Kočín a zvažované zvýšení kapacity přívodu surové vody do
elektrárny z čerpací stanice Hněvkovice. V rámci záměru budou použity
bloky o výkonu do 1 700 MWe s reaktorem typu PWR III.+ generace.
Celkový čistý instalovaný výkon pro oba plánované bloky je tedy do 3
400 MWe.
Proces EIA byl provázen velikou účastí nevládních
organizací a veřejnosti, přičemž převážná většina připomínek těchto
subjektů byla zaslána ze sousedních zemí, konkrétně Spolkové republiky
Německo a Rakouska.
Podmínky stanoviska EIA se zaměřují na vyloučení a
minimalizaci vlivů záměru na všechny složky životního prostředí a
veřejné zdraví, za podstatné lze považovat především podmínky
vztahující se k jaderné bezpečnosti, ochraně vod a ochraně ovzduší. MŽP
považuje za zásadní zejména požadavek na další průběžné zohledňování
případných nových požadavků legislativy včetně dalších doporučení a
mezinárodní praxe v oblasti jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a
havarijní připravenosti. Tato podmínka zaručuje, že další projektová
příprava záměru bude bez ohledu na dodavatele reflektovat aktuální
vývoj v oblasti jaderné energetiky. redakce Proelektrotechniky.cz Foto: archiv redakce Více informací zde  Přečtěte si také
další související články z rubriky Výroba a přenos:
 26.3.2014
Strukturální změny v německé energetice, označované
pojmem „Energiewende“,
jejichž charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky, mají
prozatím nečekaný důsledek: Emise skleníkových plynů v posledních
letech rostou. Podle německé Spolkové agentury pro životní prostředí
(UBA) bylo v roce 2013 v Německu vyprodukováno 834 miliónů tun
skleníkových plynů. 
 24.1.2014
Dosavadní cíle EU ke snižování skleníkových plynů do
roku 2020 zahrnují známé 20% snížení emisí, 20% podíl obnovitelných
zdrojů na energetickém mixu a 20% nárůst v energetické efektivnosti.
Takto stanovené cíle, které nadále zůstávají v platnosti, jsou
označovány za přístup „top-down“, tedy odshora dolů. Rámcové cíle EU na
další období do roku 2030, oznámené Evropskou komisí 22. ledna 2014,
naproti tomu představují přístup „bottom-up“, tedy odzdola nahoru.
 20.1.2014 Na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukushima v
roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného stresu u
obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace, reagovalo
Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu
považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na
provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo
dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Německý nejvyšší správní soud v polovině ledna
2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis, patřící RWE, na základě těchto opatření bylo
protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po
státu právní cestou značné odškodnění.
 10.1.2014
Renomovaný britský odborný portál World Nuclear News
zaměřený na jaderné technologie, s nímž naše redakce spolupracuje,
zveřejnil začátkem roku 2014 souhrnnou analýzu událostí ve světové
jaderné energetice za uplynulý rok. Jejím hlavním závěrem je, že
celkový počet jaderných reaktorů dodávajících elektrickou energii do
rozvodných sítí zůstává po roce nezměněný, zatímco jejich celkový
instalovaný výkon zaznamenal nepatrný nárůst. Letošní rok,
stejně jako rok 2013, začíná ve světě se
435 reaktory o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 375,3 GWe, čili
o cca půl procenta vyšším.
 25.10.2013
Na konferenci Trendy evropské energetiky, která
proběhla 20. až 21. října 2013, představil zástupce Mezinárodní
energetické agentury (IEA) obsah připravovaného přehledu „World Energy
Outlook 2012“. Tento přehled shrnuje dosavadní vývoj a naznačuje další
možné trendy v objemu a struktuře získávání energie ve
světě. K nejzajímavějším v oblasti elektroenergetiky patří
následující fakta a prognózy:
 6.9.2013 Na
internetových stránkách japonského ministerského předsedy a jeho
kabinetu byly zveřejněn dopisy mezinárodních zdravotnických odborníků
obyvatelům Japonska. Sděluje se v nich zcela otevřeně, že možné
zdravotní dopady úniku radiace při havárii jaderné elektrárny Fukushima
jsou zanedbatelné oproti prokazatelným zdravotním následkům stresu a
stigmatizace tamních obyvatel. Největším efektem havárie totiž byla
evakuace velké oblasti kolem epicentra a zákaz rybolovu a některých
druhů zemědělství, což mělo vážné dopady na život tamních obyvatel.
 17.5.2013
Vedle reaktorů 4. generace (viz článek Reaktory
4. generace: společný výzkum ČR a USA v rubrice
Výroba a přenos) jsou důležitým současným trendem v rozvoji jaderné
energetiky také tzv. malé reaktory. Jejich principy a vývojové směry
ukázal 15. května 2013 na odborné konferenci Očekávaný vývoj odvětví
energetiky Ing. Aleš John, MBA, Generální ředitel společnosti ÚJV Řež,
a. s.
 22.4.2013
Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila
17. dubna 2013 svoji zprávu o dosavadním vývoji a dalších doporučeních
pro výrobu elektrické energie z hlediska uhlíkových emisí. Tato zpráva
je určena vládám všech 26 členských zemí IEA včetně Česka, jejichž
spotřeba elektřiny představuje 75 % světového objemu.
 8.4.2013
Začátkem dubna 2013 byla odborné veřejnosti
představena studie zpracovaná americkými vědci Jamesem Hansenem a
Pushkerem Kharechou, která ukazuje, že jaderná energetika v letech
1971–2009 zachránila před smrtí cca 1,8–7,5 miliónů lidí (konzervativní
versus maximalistický odhad).
13.3.2013 Dvanáct států EU – Bulharsko, Česká republika, Finsko,
Francie, Maďarsko, Litva, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko,
Španělsko a Velká Británie – ve svém komuniké z 12. března 2013 vyzvalo
Evropskou unii k „neutralitě technologií“ při dosahování cílů ve
snižování emisí skleníkových plynů a v této souvislosti zdůraznilo
důležitou roli jaderné energetiky.
 6.3.2013 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila koncem
února 2013 závěry k radiačním rizikům nehody v jaderné elektrárně
Fukushima v březnu 2011. Podle ní je japonské obyvatelstvo vystaveno
jen malému riziku z radiace. Ve vztahu k veškerému japonskému
obyvatelstvu se nepředpokládá dopad v takové míře, aby jej bylo vůbec
možno objektivně vysledovat.
 28.1.2013 Po
jaderné katastrofě v elektrárně Fukushima
zůstává 48 z 50 reaktorů v japonských jaderných elektrárnách stále mimo
provoz. Nově ustanovený japonský Úřad pro jadernou regulaci (NRA)
zveřejnil 21. ledna 2013 návrh nových bezpečnostních požadavků pro
prevenci jaderných katastrof, které bude nutno napříště
dodržet. ...->
|
