Materiály od české firmy odvádějí nežádoucí teplo u
vesmírných technologií
25.1.2023
Česká společnost TOSEDA vyvinula v rámci programu
Evropské vesmírné
agentury ESA s názvem NEOSAT v letech 2017-2022 celkem čtyři typy
tepelně vodivých materiálů. Jsou určeny pro odvod nežádoucího tepla
generovaného elektronickými jednotkami nebo bateriemi, kterými jsou
osazeny satelity. S podrobnostmi byla odborná veřejnost seznámena v
lednu 2023.
![](obrazky/81-folie.jpg)
Tepelně vodivá fólie
Tyto nové materiály byly definovány jako elektricky
vodivé a elektricky
nevodivé systémy a jsou dostupné ve formě elastomerních folií a past
(viz foto). Pro vysvětlení: Elastomery jsou polymery, které jsou
viskoelastické, tedy mají vysokou viskozitu (vazkost) a jsou zároveň
elastické.
![](obrazky/81-pasta2.jpg) ![](obrazky/81-pasta1.jpg)
Tepelně vodivá pasta
V rámci projektu bylo dosaženo úrovně technologické
zralosti 7 (viz
obrázek). Nově vyvinuté systémy TOSEDA splnily všechny požadavky letové
kvalifikace. Průmyslové ověření bylo uskutečněno ve spolupráci s
klíčovým výrobcem satelitů, francouzským Thales Alenia Space.
![](obrazky/81-TRLm.jpg)
Úrovně technologické
zralosti (ZVĚTŠIT
OBRÁZEK)
V dubnu 2022 proběhl v TOSEDA úspěšně audit výroby
těchto tepelně
vodivých materiálů tímto významným výrobcem satelitů (viz foto z
testování pasty). Od druhé poloviny 2022 započal Thales Alenia Space
postupnou náhradu dosavadně používané komerční tepelně vodivé pasty za
elektricky nevodivý typ pasty 4SPACE TOSEDA® Paste 149-3 vyvinutý
společností TOSEDA. ![](obrazky/81-testovani.jpg)
Testování tepelně
vodivé pasty
Tepelně vodivé materiály vyvinuté společností TOSEDA
jsou pro kosmický
průmysl atraktivní nejen díky unikátním vlastnostem, ale také
konkurenční ceně. Dalšími výrobci satelitů, kteří projevili zájem o
tyto nové materiály, jsou britský Airbus, švýcarská společnost APCO
Technologies nebo kanadský MDA. V oblasti vývoje speciálních
polymerních a nanokompozitních materiálů se bezesporu jedná o významný
úspěch nejen pro společnost TOSEDA, ale i pro český kosmický průmysl.
V porovnání s komerčními referenčními systémy dosahují
materiály od
TOSEDA výrazně vyšších tepelných vodivostí, poskytují mnohem lepší
přilnavost k substrátům a nižší relaxaci při tlakovém zatížení.
Elektricky nevodivý typ tepelně vodivé pasty navíc nevykazuje nežádoucí
separaci fází, tedy oddělování jejích jednotlivých složek, která je
typická u komerčních systémů. Tepelně vodivé materiály TOSEDA jsou
proto mnohem účinnější, usnadňují jejich aplikaci a minimalizují riziko
selhání nebo poškození baterií a elektronických jednotek satelitů.
Díky unikátním vlastnostem lze předpokládat, že vyvinuté
tepelně vodivé
materiály naleznou velmi široké uplatnění nejen v kosmickém průmyslu,
ale také v řadě dalších průmyslových odvětví zahrnujících elektroniku,
letectví, automobilový průmysl apod.
redakce
Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů Czech Space Portal
Foto ©
Czech Space
Portal
Obrázek ©
archiv
redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
Přečtěte si také:
14.12.2022 Na oběžné
dráze kolem Země dnes obíhá cca 6000 satelitů, z nichž však
jen kolem 40 % jsou v provozu. Ostatní představují takříkajíc vesmírný
odpad. Ten znamená nebezpečí pro kosmické lodi, která následně musí
provádět tisíce manévrů, aby se vyhnuly srážce. Pomocí s „úklidem“
tohoto vesmírného odpadu by mohl robot, vyvinutý primárně pro potřeby
výzkumu jaderné fúze. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem
prosince 2022. ![](../sablona/vice3.gif)
13.10.2022 Evropská
vesmírná agentura ESA má při průzkumu Měsíce ambiciózní cíle.
Jedním z nich je nachystat si půdu pro přistávací modul, který bude
odkázaný na data z kamer a lidaru při analýze terénu. Má tak být zcela
autonomně schopen vybrat nejlepší místo k přistání. Kamera je
připravena, ale vzhledem k tomu, že nic nepřekoná skutečnou zkoušku,
rozhodla ESA poslat ji do vesmíru. Odborná veřejnost o tom byla
informována začátkem října 2022. ![](../sablona/vice3.gif)
11.10.2022 Robotické
technologie, které se uplatňují především v odvětví
průmyslové automatizace, naleznou své uplatnění i při vesmírných
misích. Mise mající za cíl přivézt vzorky hornin z Marsu na Zemi budou
využívat evropskou 2,5 m dlouhou robotickou paži zvanou STA k
vyzvednutí pouzder s cenným materiálem z cílové planety. Ta je následně
přesune do rakety určené k realizaci historické meziplanetární dodávky.
Naše odborná veřejnost o tom byla informována začátkem října
2022. ![](../sablona/vice3.gif)
5.8.2022 Hledat
v hlubokém vesmíru planety podobné Zemi, to je úkolem mise PLATO
Evropské vesmírné agentury. Sonda se má vydat na oběžnou dráhu v roce
2026. Tým OHB Czechspace ve spolupráci s Leteckým ústavem Vysokého
učení technického v Brně v červenci provedl unikátní zátěžový test.
Odborná veřejnost o tom byla informována na konci července
2022. ![](../sablona/vice3.gif)
10.6.2022 Cílem EU je
dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o
1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle
nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím
ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené
hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického
prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon
Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k
realizaci. ![](../sablona/vice3.gif)
19.4.2022 Multispektrální
snímkování představuje novou metodu získávání poznatků
o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine
a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti
EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S
hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší
„vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla
informována v březnu 2022. ![](../sablona/vice3.gif)
6.4.2022 Raketa,
která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii. ![](../sablona/vice3.gif)
4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. ![](../sablona/vice3.gif)
15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost. ![](../sablona/vice3.gif)
19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. ![](../sablona/vice3.gif)
13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal. ![](../sablona/vice3.gif)
26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech. ![](../sablona/vice3.gif)
![](../sablona/zpet.png)
|