Jaderné energetice se ve světě daří: devět nových
jaderných bloků v roce 2018, dalších čtrnáct se očekává
 10.1.2019 V roce 2018 se ve světě připojilo k přenosovým sítím
hned devět nových jaderných bloků o celkovém výkonu 10 400 MW. Další
čtyři bloky v tomto roce zahájily výstavbu, naopak definitivně odpojeny
byly tři. Světová jaderná asociace WNA očekává, že by v roce 2019 mohlo
být zprovozněno čtrnáct nových reaktorů, včetně tří evropských.
Začátkem roku 2019 o tom informovala Česká nukleární společnost.
Po krátké oddychové pauze v roce 2017 (čtyři nové
jaderné bloky) se v roce 2018 počet nově zprovozněných reaktorů vrátil
na úroveň let 2015 a 2016, kdy ročně přibyla desítka jaderných zdrojů.
V roce 2018 nejčastěji stříhali pásku v Číně – celkem sedmkrát. V zemi,
která již několik let kraluje výstavbě jaderných zdrojů, se také
odehrály významné premiéry tří nových reaktorových typů. V jaderných
elektrárnách San-men a Chaj-jang v průběhu roku najížděly hned čtyři
reaktory AP 1000
z dílny
Westinghouse, elektrárna Tchai-šan spustila první tlakovodní reaktor
EPR firmy
Framatome a v pátém bloku elektrárny Jang-ťiang byl představen první
kompletně čínský reaktor ACPR 1000 (ACPR 1000 představuje
modernizovanou čínskou verzi starších tlakovodních reaktorů CPR 1000
generace II+).
Jak EPR, tak AP1000 patří k tzv. reaktorům generace III+
a jsou mezi
uvažovanými technologiemi pro výstavbu nových jaderných bloků v
Dukovanech a v Temelíně. Dva nové bloky pak v roce 2018
spustili i v Ruské federaci – blok v elektrárně Rostov (VVER 1000 V320)
a první blok elektrárny Leningrad II (VVER 1200 AES-2006). Také ruský
Rosatom vyjádřil zájem účastnit se tendru na nové české bloky.
V roce 2018 byla zahájena výstavba čtyř nových reaktorů
– vyrůstají v Bangladéši, v Jižní Koreji, v Rusku a v Turecku. Celkový
počet rozestavěných jaderných bloků tak globálně stoupnul na 54.
V roce 2019 by podle odhadů Světové jaderné asociace
mělo zahájit provoz čtrnáct z nich. Většina opět v Asii (šest v Číně,
tři v Jižní Koreji, jeden v Indii), ale velká očekávání panují i v
Evropě: během roku 2019 počítají Francouzi s elektrárnou typu EPR ve
Flamanville, Slováci s bloky Mochovce 3 a 4 typu VVER-440 V213 a
Bělorusové s elektrárnou Ostrovec typu AES-2006. V Rusku by rovněž
letos měla začít fungovat první plovoucí jaderná elektrárna Akademik
Lomonosov, která zajistí elektřinu a teplo pro přístav Pevek na
Čukotce.
Letopočet 2018 mají v kolonce jako rok definitivního
uzavření tři jaderné reaktory: ruský Leningrad I (v provozu od roku
1973), americký Oyster Creek (v provozu od roku 1969) a čínský Chin
Shan (v provozu od roku 1977). Celkem se jednalo o instalovaný výkon 2
148 MW. Čistý přírůstek jaderné kapacity tak loni činil 8 252 MW, tedy
více než sedm bloků elektrárny Temelín.
Česká
nukleární společnost, redakčně upraveno
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 21.12.2018
V souvislosti s bojem proti klimatickým změnám se v
odborných diskusích stále častěji objevuje také jaderná energie.
Ukazuje se totiž, že bez tohoto stabilního nízkoemisního zdroje,
schopného dodávat velké množství energie kdykoliv bez ohledu na počasí,
bude splnění závazků omezit zvyšování globální teploty nad dohodnutý
rámec prakticky nemožné. Z této odborné diskuse vedené na mezinárodní
úrovni upozornila v prosinci 2018 Česká nukleární společnost na tři
zajímavé příspěvky. 
 27.11.2018 Jaderné
elektrárny v ČR dnes vyrábějí téměř třetinu elektrické energie. Jsou
tedy největšími bezemisními zdroji elektřiny v ČR a s jejich podporou a
rozvojem se proto počítá i do budoucna. Vyplynulo to i z prohlášení
ministryně průmyslu a obchodu ČR na semináři Občanské bezpečnostní
komise Dukovany koncem listopadu 2018.
 5.11.2018 Malé
modulární reaktory (jako například americký NuScale)
představují důležitý vývojový směr v jaderné energetice. Proto jsou v
centru zájmu zemí podporující rozvoj jaderné energetiky, zejména USA a
Velké Británie, ale i dalších zemí. K jejich přednostem bylo v říjnu
2018 publikováno shrnutí od americké průmyslové právní firmy Pillsbury
Shaw Pittman, působící zejména v oblasti energetiky, finančních služeb
a moderních technologií. Tento článek ukazuje (případně doplňuje)
některé zajímavé poznatky z tohoto shrnutí.
 25.9.2018 Malý reaktor poskytuje
potřebnou energii pro zpracování měděné rudy. Při něm se jako vedlejší
produkt oddělí uran. Ten po obohacení a zpracování do paliva putuje
zpět do malého reaktoru. Kruh se uzavřel. Tak nějak vypadá budoucnost
podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Reaguje tím na
globální fenomén snižování energetické náročnosti. Hlavní slovo by v
této vizi měly dostat vysokoteplotní reaktory. Českou odbornou
veřejnost o tomto konceptu informovala v září 2018 Česká nukleární
společnost (ČNS).
 27.8.2018 Čína patří ve
světě jaderné energetiky k zemím, které v
poslední době rychle realizují výstavbu nových jaderných elektráren s
pokročilými reaktory generace III+.
Důkazem toho je
důležitá událost ze srpna 2018: První blok elektrárny San-men (viz
foto) s reaktorem AP1000 od Westinghouse v čínské provincii
Če-ťiang dosáhl plný výkon s přifázováním do přenosové sítě. Jde tak o
světovou provozní premiéru tohoto reaktoru.
 26.7.2018 Komercializace
solí chlazeného reaktoru typu IMSR
od kanadské společnosti Terrestrial Energy zaznamenala v červenci 2018
další krok ke svému cíli: Terrestrial Energy uzavřela dohodu s
kanadskou firmou L3 MAPPS, specializovanou na řídicí a simulační řešení
pro energetiku, letectví a kosmonautiku, na vývoj simulace v reálném
čase pro reaktor IMSR.
 2.7.2018 Během pouhých
14 dní vydaly čínské úřady v červnu 2018
dvě stručná oznámení o dosažení první řetězové štěpné reakce ve dvou
nových reaktorech: nejprve tímto výrazným milníkem v procesu spouštění
prošel blok typu EPR v provincii Kuang-tung, následně blok AP1000
ležící o 1500 km severněji v provincii Če-ťiang. Přestože podobných
zpráv chodí z Číny několik ročně, zaslouží si tyto dvě mnohem větší
pozornost. Jedná se totiž o premiéru dvou pokročilých reaktorů generace
III+, které by přicházely v úvahu i pro výstavbu nových zdrojů v
Temelíně a v Dukovanech.
 18.6.2018 Jedním z
perspektivních projektů tzv. malých reaktorů
(blíže k těmto technologiím viz například v nedávném článku o
spolupráci Domionion Energy a GE
Hitachi Nuclear Energy) patří
americký projekt NuScale od
dodavatele
NuScale Power. S jeho prvním využitím v provozu se počítá v roce 2023 a
na jeho technickém zdokonalování a zlepšování ekonomiky provozu se
stále pracuje. Svědčí o tom informace výrobce, publikovaná začátkem
června 2018, o možnosti významného zvýšení výkonu při minimálních
dodatečných nákladech.
 30.5.2018 Malé
reaktory jsou stále větší výzvou nejen v oblasti
technologie, ale především investic a provozní ekonomiky. Představují
totiž jednu z cest, jak bezemisní jaderné energetice přidat na
ekonomické efektivnosti a umožnit její provoz v rámci decentralizované
energetiky. Do financování projektů jejich vývoje se proto angažují i
dodavatelé energie. Důkazem je financování projektu malého modulárního
reaktoru BWRX-300 od GE Hitachi Nuclear Energy americkou energetickou
společností Dominion Energy, o němž byla odborná veřejnost informována
v květnu 2018.
 26.2.2018 Malé jaderné
reaktory jakožto perspektivní technologie
pro decentralizovanou bezemisní energetiku mají zelenou mimo jiné v
Kanadě s jejími rozlehlými územími a odlehlými sídly s potřebou
stabilních energetických zdrojů. Důkazem jsou dvě perspektivní
technologie těchto malých reaktorů NuScale a eVinci, které v únoru 2018
zahájily proces předlicenční revize dodavatelské konstrukce zařízení u
Kanadské komise pro jadernou bezpečnost (CNSC).
 21.11.2017 Německý
program Energiewende, jehož charakteristickým
rysem je odklon od jaderné energetiky a podpora obnovitelných zdrojů,
vede paradoxně k tomu, že z Německa je největší evropský producent
skleníkových plynů. Na tuto skutečnost upozorňuje zpráva nevládní
organizace Energy for Humanity s názvem „European Climate Leadership
Report 2017, Measuring the Metrics that Matter“ (tedy „Zpráva o vedoucí
roli Evropy v oblasti klimatu 2017, Měření s měřítkem, které je
důležité“), publikovaná při příležitosti Konference OSN o klimatických
změnách (COP23) v listopadu 2017 v německém Bonnu.
 14.9.2017 Problematické
dopady havárie v japonské elektrárně
Fukushima a následných opatření na životy a zdraví obyvatel byly jedním
z důvodů, proč vznikl projekt Shamisen financovaný z prostředků EU,
zaměřený na zlepšení připravenosti a reakce na jadernou havárii.
Ukázalo se totiž, že v důsledku této havárie nezahynul ani jeden člověk
na následky ozáření, ale více než šest set lidí, hlavně starých a
nemocných, předčasně zemřelo na následky nešetrné evakuace
 29.8.2017 Ačkoli
některé země, například Německo se svým programem
„Energiewende“,
ustupují z politických či jiných důvodů od jaderné energie, ve světě
tento zdroj stále zůstává významnou příležitostí pro rozvoj
nízkouhlíkové elektroenergetiky. Svědčí o tom i zpráva Mezinárodní
agentury pro jadernou energii (IAEA) ze srpna 2017, která uvádí možnost
více než zdvojnásobení celkové výrobní kapacity jaderných elektráren ve
světě.
|
