Česká jaderná energetika na postupu: Dukovany II
získaly od MŽP souhlasné stanovisko EIA
 10.9.2019 Jaderná energetika představuje v českých geografických a
klimatických podmínkách prakticky jediný bezuhlíkový zdroj schopný
dodávat elektrickou energii ve velkém objemu. Tomu odpovídá i její
rozvoj. Důležitý milník v tomto rozvoji byl dosažen na konci srpna
2019, kdy Ministerstvo životního prostředí v procesu EIA, tj. posouzení
vlivu na životní prostředí, vydalo souhlasné stanovisko k projektu
Dukovany II.
Pro elektrárnu Dukovany II se předpokládá technologie
tlakovodních reaktorů generace III+.
Jako referenční projekt pro Dukovany II je na prvém
místě uváděn reaktor typu AP 1000 od americké společnosti Westinghouse
Electric Company LLC. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3415 MWt,
elektrický výkon cca 1200 MWe. Vývoj technologie tlakovodního reaktoru
AP1000 probíhal více než 15 let a je založen na znalostech a
zkušenostech z úspěšného 50letého provozu více než 100 komerčních
elektráren společnosti Westinghouse.
Jako další referenční projekty jsou prezentovány APR
1000 a EU-APR od korejské společnosti Korea Hydro&Nuclear
Power, ATMEA1 od francouzsko-japonského společného podniku společnosti
AREVA NP/Mitsubishi Heavy Industries, EPR od francouzského dodavatele
AREVA NP, HPR1000 od čínské společnosti China General Nuclear Power
Corporation a VVER-1200E od ruské společnosti Rosatom.
Oznámení EIA k projektu Dukovany II bylo předáno
Ministerstvu životního prostředí v červenci 2016 a účast v tomto
procesu byla náročná. Ministerstvu i zpracovatelům posudku bylo
poskytnuto obrovské množství údajů. Součástí procesu bylo i zapojení
české a zahraniční veřejnosti – o Dukovanech II se průběžně jednalo
také s obyvateli Maďarska, Rakouska i Německa.
Souhlasné stanovisko obsahuje mimo jiné řadu
environmentálních podmínek, které mají zmírnit a kompenzovat vliv na
životní prostředí a obyvatele. Potřebné povolení vládou schválený
investor – skupina ČEZ – získala po třech letech od předání oznámení
záměru. Podmínky uvedené v dokumentu jsou závazné pro navazující
řízení.
Nejdříve se podle stavebního zákona bude jednat o řízení
o územním rozhodnutí o umístění stavby. Potřebnou dokumentaci podle
dostupných informací nyní investor připravuje, stejně jako podklady pro
podání žádosti o povolení k umístění jaderného zařízení podle atomového
zákona.
Česká republika je tímto krokem opět blíž k výstavbě
nových jaderných zdrojů (NJZ), které přispějí k naplňování cílů
nízkoemisní energetiky a zvýší energetickou bezpečnost i soběstačnost
České republiky.
redakce
Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů MPO ČR a ČEZ, a.s.
Foto
elektrárny Dukovany © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další
informace zde a také
zde
 Přečtěte si také:
 2.9.2019 Malé reaktory
jsou jedním z
důležitých směrů v rozvoji jaderné energetiky. Proto je průběžně
sledujeme i na stránkách našeho portálu. Patří sem mezi jinými také
malý reaktor (či spíše „mikroreaktor“) U-Battery,
který na
konci července 2019 úspěšně splnil první ze čtyř stupňů prověřovacího
procesu u Kanadských jaderných laboratoří (CNL) vedoucího k tomu, aby
byl zkušebně instalován v jeho prostorách. 
 21.8.2019 Jen za
poslední rok by, alespoň podle titulků v novinách, mohl
nezasvěcený čtenář získat dojem, že české jaderné elektrárny neustále
mění palivo: Temelín zavezl modifikované ruské palivo řady TVSA-T.
Temelín testuje alternativní palivo LTA. Dukovany přejdou na
modernizované palivo PK3+. Proces zavádění nového jaderného paliva je
ale vždy během na dlouhou trať. Situaci uvádí na pravou míru v srpnu
2019 Česká nukleární společnost.
 16.8.2019 Jedním z
úspěšně postupujících projektů tzv. malých
reaktorů je americký projekt NuScale.
V červenci
2019 se tento projekt významně přiblížil komercializaci díky dohodě
projektové organizace NuScale Power s jihokorejskou průmyslovou
společností Doosan Heavy Industries & Construction
(DHIC) z průmyslové skupiny Doosan.
 1.8.2019 Malé reaktory představují
spolu s reaktory IV. generace (o
generacích jaderných reaktorů viz v
naší „nápovědě“)
důležitý směr v technickém rozvoji současné jaderné, a tedy
bezuhlíkové, energetiky. Vedle „typických“ malých reaktorů s
elektrickým výkonem zpravidla v desítkách megawattů přichází nyní na
scénu mikroreaktor, rovněž v modulární sestavě, ale o nižším výkonovém
rozmezí. Představitelem je americko-kanadský projekt Micro Modular
Reactor (MMR), s nímž byla odborná veřejnost seznámena v červenci 2019
v souvislosti se zahájením jeho environmentálního posouzení od kanadské
vlády.
 9.7.2019 Reaktory IV. generace.
představují
důležitý směr ve vývoji jaderné energetiky, a tedy v opatřeních proti
klimatickým změnám. Jako takové mají vládní podporu v zemích
provozujících jadernou energetiku ve velkém. Nejinak je tomu v USA, kde
zkraje července 2019 získala společnost Moltex Energy USA LLC (Moltex)
vládní dotaci 2,55 mil. dolarů (přes 57 mil. Kč) na vývoj technologií,
které umožní zkrátit vybudování elektrárny užívající reaktor se
stabilní solí (stable salt reactor – SSR) do tří let.
 13.5.2019 Potřeba
zmírnit klimatické změny se stává stále
naléhavější pro celý svět. V oblasti energetiky toho nepůjde dosáhnout
bez systémového přístupu, uvažujícího energetické zdroje v širokých
souvislostech – nejen tedy vlastní výrobu elektřiny. V tomto kontextu
má velký význam využívání jaderné energie jako součásti energetického
mixu. Zaznělo to mj. na konferenci Atomexpo v Soči, konané v dubnu
2019, z prezentace neziskové organizace Think Atom, zaměřené na osvětu
v oblasti jaderné energie. Z této prezentace dále vyjímáme některé
zajímavé poznatky.
 18.3.2019 Jaderná
energie představuje bezemisní a zároveň stabilní zdroj elektřiny, s
nímž se i do budoucna počítá jako s důležitým prvkem při zmírnění
globálních klimatických změn. Pro všechny, které se o jadernou
energetiku zajímají profesionálně či jen tak ze zájmu, funguje už od
roku 2016 internetová databáze reaktorů, Reactor Database.
 11.3.2019 Tradiční
Energy Outlook, výhled budoucího vývoje
energetiky do roku 2040, publikovaný společností BP a v únoru 2019
prezentovaný Českou nukleární společností, opět rozčeřil debatu o
možnosti lidstva uspokojit stoupající poptávku po energiích a přitom si
nezničit planetu. Podle BP i v budoucnu zůstane role jaderné energie
významná. Pokud by byla snaha skutečně protlačit ambiciózní cíle na
snižování emisí, pak bude jeho přínos o to důležitější.
 19.2.2019
Jedním z perspektivních projektů tzv. malých
reaktorů patří
americký projekt NuScale od
dodavatele NuScale Power. S jeho prvním využitím v provozu se počítá v
roce 2023 a na jeho technickém zdokonalování a zlepšování ekonomiky
provozu se stále pracuje. Jedním z takových zlepšení, o němž byla
odborná veřejnost informována v lednu 2019, jsou řídicí displeje
využívající technologii FPGA. Jde o vůbec první využití této
technologie v americké jaderné energetice.
 10.1.2019 V roce 2018
se ve světě připojilo k přenosovým sítím
hned devět nových jaderných bloků o celkovém výkonu 10 400 MW. Další
čtyři bloky v tomto roce zahájily výstavbu, naopak definitivně odpojeny
byly tři. Světová jaderná asociace WNA očekává, že by v roce 2019 mohlo
být zprovozněno čtrnáct nových reaktorů, včetně tří evropských.
Začátkem roku 2019 o tom informovala Česká nukleární
společnost.
 21.12.2018
V souvislosti s bojem proti klimatickým změnám se v
odborných diskusích stále častěji objevuje také jaderná energie.
Ukazuje se totiž, že bez tohoto stabilního nízkoemisního zdroje,
schopného dodávat velké množství energie kdykoliv bez ohledu na počasí,
bude splnění závazků omezit zvyšování globální teploty nad dohodnutý
rámec prakticky nemožné. Z této odborné diskuse vedené na mezinárodní
úrovni upozornila v prosinci 2018 Česká nukleární společnost na tři
zajímavé příspěvky.
 27.11.2018 Jaderné
elektrárny v ČR dnes vyrábějí téměř třetinu elektrické energie. Jsou
tedy největšími bezemisními zdroji elektřiny v ČR a s jejich podporou a
rozvojem se proto počítá i do budoucna. Vyplynulo to i z prohlášení
ministryně průmyslu a obchodu ČR na semináři Občanské bezpečnostní
komise Dukovany koncem listopadu 2018.
 25.9.2018 Malý reaktor poskytuje
potřebnou energii pro zpracování měděné rudy. Při něm se jako vedlejší
produkt oddělí uran. Ten po obohacení a zpracování do paliva putuje
zpět do malého reaktoru. Kruh se uzavřel. Tak nějak vypadá budoucnost
podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Reaguje tím na
globální fenomén snižování energetické náročnosti. Hlavní slovo by v
této vizi měly dostat vysokoteplotní reaktory. Českou odbornou
veřejnost o tomto konceptu informovala v září 2018 Česká nukleární
společnost (ČNS).
 13.9.2018 Jak uvádějí
zahraniční zdroje i český ÚJV Řež,
celosvětově se dnes většina vodíku (cca 95 %) vyrábí s fosilních paliv.
Všechny tyto procesy jsou doprovázeny
výraznými emisemi oxidu uhličitého, což je mj. výzvou pro
palivočlánkovou elektromobilitu. S rozvojem vysokoteplotních reaktorů
IV. generace se nabízí otázka, zda by jej nešlo vyrábět efektivněji a
ekologičtěji právě v těchto reaktorech. Odpověď by měl přinést dvouletý
projekt společnosti Terrestrial Energy ve spolupráci s americkou
energetikou Southern Company a laboratořemi amerického Ministerstva
energetiky (DoE), o němž byla odborná veřejnost informována na začátku
září 2018.
 15.2.2013 Pro
porozumění základnímu principu fungování jaderné
elektrárny si nejprve stručně ukážeme, jak probíhá výroba elektřiny v
uhelné elektrárně:
Spalováním rozdrceného uhlí v kotli vzniká teplo, které ohřívá vodu a
ta se mění na páru o teplotě až 500 stupňů Celsia. Tato pára roztáčí
lopatky turbíny. Turbína pohání generátor vyrábějící elektrickou
energii, která je dodávána do přenosové sítě. Pára z turbíny prochází
přes kondenzátor, kde se vysráží; část putuje zpět a část do chladicích
věží, kde se odpaří.
Nahraďme nyní teplo spalovaného uhlí jiným teplem –
teplem ze štěpné jaderné reakce.
|
