Soukromí investoři důvěřují budoucnosti jádra: Moltex
Energy získal 6 mil. liber od online investorů na reaktor IV. generace
25.9.2019 Jaderná energetika je nezbytnou podmínkou dosažení
ambiciózních cílů v oblasti uhlíkově neutrálních ekonomik, zejména pak
v tradičně „projaderných“ státech, jako je Velká Británie. Důkazem je
finanční podpora 6 mil. liber (přes 170 mil. Kč), kterou získala
britsko-kanadská firma Moltex Energy pro
svůj projekt reaktoru IV. generace typu „stable salt reactor“ – SSR
formou tzv. crowdfundingu. Odborná veřejnost o tom byla informována v
září 2019. 
Reaktory typu SSR od Moltex Energy
Reaktory IV. generace typu SSR patří do
skupiny reaktorů chlazený solí (molten salt reactor – MSR). Tyto
reaktory používají jaderné palivo rozpuštěné v roztavené soli fluoridu
nebo chloridu. Protože tato palivová sůl je tekutá, funguje jednak jako
palivo produkující teplo, a jednak jako chladivo dopravující teplo ven
z reaktoru až do elektrárny. To mimo jiné znamená, že takovýto reaktor
nemůže postihnout ztráta chladiva, která nakonec vede až k jeho
roztavení s následnou katastrofou.
U reaktoru typu SSR podle konstrukce společnosti Moltex
Energy je palivo s tavenou solí uchováváno v odvětrávaných trubicích
seskupených do palivových souborů, které tvoří jádrové moduly reaktoru.
Každý z takovýchto modulů o výkonu 150 kW je sestavený u dodavatele a
obsahuje podpůrnou konstrukci pro palivové soubory, výměníky tepla a
veškerá další čerpadla a řídicí technologie. Obdélníkové jádrové moduly
jsou uchovávány ve větší nádrži, která je vyplněna chladivem z tavných
solí. Druhý podobný chladivový systém užívající tavenou sůl odebírá
teplo z primární chladivové soli (viz dále).
První variantou tohoto reaktoru vyvíjenou společností
Moltex je typ SSR-W (Stable Salt Reactor-Wasteburner – SSR-W). Jak
název „wasteburner“, tedy „spalovač odpadů“ napovídá, tento reaktor je
konstruován tak, aby využíval použité palivo z konvenčních reaktorů.
Dalšími verzemi tohoto reaktoru jsou SSR-U a SSR-Th.
První z nich, jak název napovídá, je určen k spalování
obohaceného uranu. Je tudíž cílen především na státy, které dosud
nemají rozvinutou jadrnou energetiku – a tedy ani jaderný odpad.
Reaktor SSR-Th je určený ke spalování thoria. Thorium je
třikrát dostupnější než uran a v současné době tvoří nevyužitý
nebezpečný odpad při těžbě tzv. vzácných zemin. Těmi rozumíme skupinu
prvků tvořenou skandiem, yttriem a všemi lanthanoidy, které mají velmi
široké a těžko nahraditelné využití mj. u větrných turbín (permanentní
magnety), ale také v elektronice, ve světelné technice nebo v
akumulátorech.
Reaktor SSR od Moltex Energy je doplněn zásobníkem
energie typu GridReserve. Jde o nádrže s tavnou solí, které jsou
schopny uchovat tepelnou energii v řádu výkonu gigawattů. Zde je
energie uchovávána v době nízké poptávky. Ve chvíli, kdy poptávka
stoupne, lze odebírat tepelnou energii jak z reaktoru, tak z tohoto
zásobníku.
Strategií Moltex Energy je vyvinout jaderný zdroj, který
bude ekologický, bezpečný, ale zároveň také ekonomický – v cílovém
stavu by vyrobená energie měla být levnější, než z klasických fosilních
zdrojů. Jak patrno, k ekonomii výroby elektřiny z tohoto zdroje
přispívá využívání „odpadního“ paliva i zásobník tepelné energie.
Crowdfunding pro Moltex Energy – jako první v jaderné
energetice
Pojem „crowdfunding“ (česky skupinové financování nebo
davové financování) označuje způsob financování, při kterém větší počet
jednotlivců přispívá – zpravidla prostřednictvím online platformy –
menším obnosem k cílové částce požadované pro realizaci předmětu
financování. Crowdfundingem lze financovat zajímavé produkty či
organizace, případně také i politické kampaně, podaří-li se přesvědčit
„davové“ investory o účelnosti a návratnosti takové investice. Stejně
tak lze jimi ale financovat i velmi speciální projekty jako je tento.
Fakticky tu šlo o první crowdfundingovou investici v dějinách jaderné
energetiky.
Je zjevné, že se společnosti Moltex Energy pro svůj
záměr podařilo získat důvěru širší veřejnosti – téměř polovina
zmíněných 6 miliónů liber získaných crowdfunddingem přes online
platformu Shadow Foundr pochází od cca 170 investorů. Prvních čtyř
miliónů této investice bylo dosaženo za méně než týden, další dva
přibyly jen o málo později.
Získané prostředky budou využity na předlicenční proces
v Kanadě a na další rozvoj ve Velké Británii.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Obrázek ©
Moltex Energy (převzato z World Nuclear News)
Další
informace zde a také zde
 Přečtěte si také:
 2.9.2019 Malé reaktory
jsou jedním z
důležitých směrů v rozvoji jaderné energetiky. Proto je průběžně
sledujeme i na stránkách našeho portálu. Patří sem mezi jinými také
malý reaktor (či spíše „mikroreaktor“) U-Battery,
který na
konci července 2019 úspěšně splnil první ze čtyř stupňů prověřovacího
procesu u Kanadských jaderných laboratoří (CNL) vedoucího k tomu, aby
byl zkušebně instalován v jeho prostorách. 
 21.8.2019 Jen za
poslední rok by, alespoň podle titulků v novinách, mohl
nezasvěcený čtenář získat dojem, že české jaderné elektrárny neustále
mění palivo: Temelín zavezl modifikované ruské palivo řady TVSA-T.
Temelín testuje alternativní palivo LTA. Dukovany přejdou na
modernizované palivo PK3+. Proces zavádění nového jaderného paliva je
ale vždy během na dlouhou trať. Situaci uvádí na pravou míru v srpnu
2019 Česká nukleární společnost.
 16.8.2019 Jedním z
úspěšně postupujících projektů tzv. malých
reaktorů je americký projekt NuScale.
V červenci
2019 se tento projekt významně přiblížil komercializaci díky dohodě
projektové organizace NuScale Power s jihokorejskou průmyslovou
společností Doosan Heavy Industries & Construction
(DHIC) z průmyslové skupiny Doosan.
 1.8.2019 Malé reaktory představují
spolu s reaktory IV. generace (o
generacích jaderných reaktorů viz v
naší „nápovědě“)
důležitý směr v technickém rozvoji současné jaderné, a tedy
bezuhlíkové, energetiky. Vedle „typických“ malých reaktorů s
elektrickým výkonem zpravidla v desítkách megawattů přichází nyní na
scénu mikroreaktor, rovněž v modulární sestavě, ale o nižším výkonovém
rozmezí. Představitelem je americko-kanadský projekt Micro Modular
Reactor (MMR), s nímž byla odborná veřejnost seznámena v červenci 2019
v souvislosti se zahájením jeho environmentálního posouzení od kanadské
vlády.
 9.7.2019 Reaktory IV. generace.
představují
důležitý směr ve vývoji jaderné energetiky, a tedy v opatřeních proti
klimatickým změnám. Jako takové mají vládní podporu v zemích
provozujících jadernou energetiku ve velkém. Nejinak je tomu v USA, kde
zkraje července 2019 získala společnost Moltex Energy USA LLC (Moltex)
vládní dotaci 2,55 mil. dolarů (přes 57 mil. Kč) na vývoj technologií,
které umožní zkrátit vybudování elektrárny užívající reaktor se
stabilní solí (stable salt reactor – SSR) do tří let.
 13.5.2019 Potřeba
zmírnit klimatické změny se stává stále
naléhavější pro celý svět. V oblasti energetiky toho nepůjde dosáhnout
bez systémového přístupu, uvažujícího energetické zdroje v širokých
souvislostech – nejen tedy vlastní výrobu elektřiny. V tomto kontextu
má velký význam využívání jaderné energie jako součásti energetického
mixu. Zaznělo to mj. na konferenci Atomexpo v Soči, konané v dubnu
2019, z prezentace neziskové organizace Think Atom, zaměřené na osvětu
v oblasti jaderné energie. Z této prezentace dále vyjímáme některé
zajímavé poznatky.
 18.3.2019 Jaderná
energie představuje bezemisní a zároveň stabilní zdroj elektřiny, s
nímž se i do budoucna počítá jako s důležitým prvkem při zmírnění
globálních klimatických změn. Pro všechny, které se o jadernou
energetiku zajímají profesionálně či jen tak ze zájmu, funguje už od
roku 2016 internetová databáze reaktorů, Reactor Database.
 11.3.2019 Tradiční
Energy Outlook, výhled budoucího vývoje
energetiky do roku 2040, publikovaný společností BP a v únoru 2019
prezentovaný Českou nukleární společností, opět rozčeřil debatu o
možnosti lidstva uspokojit stoupající poptávku po energiích a přitom si
nezničit planetu. Podle BP i v budoucnu zůstane role jaderné energie
významná. Pokud by byla snaha skutečně protlačit ambiciózní cíle na
snižování emisí, pak bude jeho přínos o to důležitější.
 19.2.2019
Jedním z perspektivních projektů tzv. malých
reaktorů patří
americký projekt NuScale od
dodavatele NuScale Power. S jeho prvním využitím v provozu se počítá v
roce 2023 a na jeho technickém zdokonalování a zlepšování ekonomiky
provozu se stále pracuje. Jedním z takových zlepšení, o němž byla
odborná veřejnost informována v lednu 2019, jsou řídicí displeje
využívající technologii FPGA. Jde o vůbec první využití této
technologie v americké jaderné energetice.
 10.1.2019 V roce 2018
se ve světě připojilo k přenosovým sítím
hned devět nových jaderných bloků o celkovém výkonu 10 400 MW. Další
čtyři bloky v tomto roce zahájily výstavbu, naopak definitivně odpojeny
byly tři. Světová jaderná asociace WNA očekává, že by v roce 2019 mohlo
být zprovozněno čtrnáct nových reaktorů, včetně tří evropských.
Začátkem roku 2019 o tom informovala Česká nukleární
společnost.
 21.12.2018
V souvislosti s bojem proti klimatickým změnám se v
odborných diskusích stále častěji objevuje také jaderná energie.
Ukazuje se totiž, že bez tohoto stabilního nízkoemisního zdroje,
schopného dodávat velké množství energie kdykoliv bez ohledu na počasí,
bude splnění závazků omezit zvyšování globální teploty nad dohodnutý
rámec prakticky nemožné. Z této odborné diskuse vedené na mezinárodní
úrovni upozornila v prosinci 2018 Česká nukleární společnost na tři
zajímavé příspěvky.
 27.11.2018 Jaderné
elektrárny v ČR dnes vyrábějí téměř třetinu elektrické energie. Jsou
tedy největšími bezemisními zdroji elektřiny v ČR a s jejich podporou a
rozvojem se proto počítá i do budoucna. Vyplynulo to i z prohlášení
ministryně průmyslu a obchodu ČR na semináři Občanské bezpečnostní
komise Dukovany koncem listopadu 2018.
 25.9.2018 Malý reaktor poskytuje
potřebnou energii pro zpracování měděné rudy. Při něm se jako vedlejší
produkt oddělí uran. Ten po obohacení a zpracování do paliva putuje
zpět do malého reaktoru. Kruh se uzavřel. Tak nějak vypadá budoucnost
podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Reaguje tím na
globální fenomén snižování energetické náročnosti. Hlavní slovo by v
této vizi měly dostat vysokoteplotní reaktory. Českou odbornou
veřejnost o tomto konceptu informovala v září 2018 Česká nukleární
společnost (ČNS).
 13.9.2018 Jak uvádějí
zahraniční zdroje i český ÚJV Řež,
celosvětově se dnes většina vodíku (cca 95 %) vyrábí s fosilních paliv.
Všechny tyto procesy jsou doprovázeny
výraznými emisemi oxidu uhličitého, což je mj. výzvou pro
palivočlánkovou elektromobilitu. S rozvojem vysokoteplotních reaktorů
IV. generace se nabízí otázka, zda by jej nešlo vyrábět efektivněji a
ekologičtěji právě v těchto reaktorech. Odpověď by měl přinést dvouletý
projekt společnosti Terrestrial Energy ve spolupráci s americkou
energetikou Southern Company a laboratořemi amerického Ministerstva
energetiky (DoE), o němž byla odborná veřejnost informována na začátku
září 2018.
 15.2.2013 Pro
porozumění základnímu principu fungování jaderné
elektrárny si nejprve stručně ukážeme, jak probíhá výroba elektřiny v
uhelné elektrárně:
Spalováním rozdrceného uhlí v kotli vzniká teplo, které ohřívá vodu a
ta se mění na páru o teplotě až 500 stupňů Celsia. Tato pára roztáčí
lopatky turbíny. Turbína pohání generátor vyrábějící elektrickou
energii, která je dodávána do přenosové sítě. Pára z turbíny prochází
přes kondenzátor, kde se vysráží; část putuje zpět a část do chladicích
věží, kde se odpaří.
Nahraďme nyní teplo spalovaného uhlí jiným teplem –
teplem ze štěpné jaderné reakce.
|
