Vláda ČR schválila Národní akční plán jaderné energetiky
 9.6.2015 Vládní kabinet na svém jednání 3. 6. 2015 schválil
Národní akční plán jaderné energetiky (NAP JE), který připravilo
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Ministerstvem
financí ČR. Ten počítá s výstavbou nových jaderných bloků na lokalitě
Dukovany i v Temelíně.
NAP JE je navazujícím materiálem na nedávno schválenou
Státní energetickou koncepci
a popisuje
možnosti dalšího rozvoje jaderné energetiky v České republice. Právě ta
totiž bude hrát společně s obnovitelnými zdroji důležitou roli v
budoucím energetickém mixu s klesajícím podílem fosilních paliv.
Státní energetická koncepce předpokládá zvýšení podílu
jaderné energie na celkové výrobně elektřiny ze současných 34 % na
téměř 50 % v roce 2040. V této souvislosti mj. plánuje podporu projektů
zaměřenou na výzkum perspektivních jaderných technologií III+. a IV.
generace. Dále
bude podpora zaměřena na zvyšování efektivnosti, životnosti a
bezpečnosti jaderných zdrojů včetně řešení nakládání s radioaktivními
odpady a vyhořelým jaderným palivem a řešením konce palivového cyklu. V
této oblasti se předpokládá zapojení do širších mezinárodních projektů.
Vývoj bude směřovat i do strojírenských, příp. speciálních stavebních
technologií pro jadernou energetiku ve vazbě na materiálové inženýrství.
Pro zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnost
státu považuje resort průmyslu v souvislosti s naplňováním NAP JE za
nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě
Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření
na dva bloky v obou lokalitách. Zejména z důvodu udržení kontinuity
provozu v lokalitě Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v
této lokalitě a jeho spuštění do roku 2037.
Kvůli vysoké míře nejistoty ohledně budoucí situace na
trhu s elektřinou obsahuje dokument doporučení pokračovat v procesu
přípravy a výstavby nového jaderného zdroje ve dvou fázích.
V první fázi je stěžejní uchovat pro ČR všechny potřebné
kapacity pro budoucí výstavbu nových zdrojů, což znamená, že je potřeba
neprodleně pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě.
Ve druhé fázi by mělo dojít k posouzení, zda se tržní
situace již stabilizovala a je možné postavit nové zdroje na komerční
bázi, nebo zda tržní deformace přetrvávají a nové jaderné zdroje není
možné vystavět bez poskytnutí vládních garancí. V tomto případě musí
stát rozhodnout, zda a jakou formu garancí investorovi poskytne.
Rozhodnutí pak musí být učiněno nejpozději před vydáním stavebního
povolení, což podle předpokladů odpovídá období kolem roku 2025.
Jedním z prioritních úkolů NAP JE byla též identifikace
možných investičních a obchodních modelů umožňujících výstavbu nového
jaderného zdroje. V tomto ohledu byly představeny a detailně
analyzovány tři možné varianty, které jsou realizovatelné v prostředí
České republiky:
1) investice prostřednictvím stávajícího majitele a
provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, a. s., popř. její
100% vlastněnou dceřinou společností;
2) investice prostřednictvím privátního investorského
konsorcia, tzn. sdružení investorů s cílem dosažení určitého cíle (ČEZ,
finanční investor, velký odběratel, dodavatel jaderného bloku atd.);
3) přímá výstavba ze strany státu nově založeným státním
podnikem.
Na materiál NAP JE bude dále navazovat předložení studie
konkrétního způsobu výstavby nových jaderných bloků v ČR s vybraným
obchodně investičním modelem a ostatními nutnými kroky pro zajištění
výstavby s ohledem na zvolený model. Tato studie by měla být vládě ČR
předložena do 31. 12. 2016.
tisková zpráva MPO ČR, redakčně upraveno a rozšířeno
Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 27.5.2015
Vláda ČR schválila 19. května 2015 Aktualizaci
státní
energetické koncepce (ASEK), která je klíčovým státním strategickým
dokumentem v oblasti energetiky. Dokument dává strategické zadání pro
rozvoj české energetiky na dalších 25 let. 
 20.5.2015 Zajímavé a efektivní propojení konvenčních a
obnovitelných zdrojů ve formě tzv. hybridní elektrárny je od poloviny
května 2015 v pilotním provozu v závodě společnosti General Electric v
Berlínské čtvrti Marienfelde. Tato elektrárna kombinuje 600kW
fotovoltaický zdroj a 400kW kogenerační jednotku poháněnou plynovým
spalovacím motorem.
 18.5.2015 Konsorcium společností vedené výrobcem palivových článků
Fuel Cell Energy Inc. ohlásilo začátkem května 2015 zahájení přípravy
palivočlánkové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 63,3 MW v
Beacon Falls v americkém státě Connecticut. Pokud bude tento projekt,
prezentovaný pod názvem Beacon Falls Energy Park, vybudován podle
plánu, stane se největší palivočlánkovou elektrárnou na světě.
 15.4.2015
Pro průzkum areálu havarované japonské jaderné
elektrárny Fukushima Daiichi, patřící společnosti Tokyo Electric Power
Company (Tepco), jsou ve velké míře využívány specializované průmyslové
roboty, o nichž jsme se na našem portále zmiňovali například v
souvislosti s robotem MEISTeR. V
první polovině dubna 2015 začal jiný takovýto robot zkoumat vnitřek
kontainmentové nádoby v bloku 1 této elektrárny.
 26.3.2015 V březnu 2015 podepsal britský průmyslový výrobce
alkalických palivových článků AFC Energy plc formální dohodu o vývoji
projektu (PDA) se dvěma jihokorejskými partnery: Samyoung Corporation a
Changshin Chemical Co. na vybudování palivočlánkové elektrárny v
jihokorejském Daesanu.
 19.1.2015
Kanadská společnost Terrestrial Energy oznámila na
začátku ledna 2015, že ve spolupráci s laboratoří Oak Ridge National
Laboratory připravuje vývoj solemi chlazený reaktor do fáze výrobní
dokumentace a chystá jeho uvedení na průmyslové trhy. Tento reaktor je
označován zkratkou Integral Molten Salt Reactor (IMSR).
 6.1.2015 Jak
byla informována světová odborná veřejnost, dosáhl čínský sodíkem
chlazený reaktor s rychlými neutrony, označovaný zkratkou CEFR (Chinese
Experimental Fast Reactor), v prosinci 2014 při testovacím provozu
plného výkonu. Tento reaktor byl zkonstruován za asistence ruských
specialistů v Čínském institutu pro atomovou energii (CIEA). Reaktor má
tepelný výkon 65 MW a elektrický výkon 20 MW.
 19.12.2014 Podzemní potrubí jsou důležitou součástí jaderných
elektráren, jejich pravidelná kontrola je však velmi obtížná. Zpravidla
se při ní využívají nepřímé metody, například vyhledávání zkorodovaných
částí pomocí bludných proudů nebo vyhledávání prasklin pomocí
ultrazvuku, protože přímá vizuální kontrola by znamenala náročné
výkopové práce. Společnost GE Hitachi proto vyvinula ultrazvukového
článkového robota s vlastním pohonem, schopného provádět přímou
kontrolu těchto potrubí.
 16.9.2014
Jak jsme na našem portále informovali koncem roku
2013, je v Caradache v jižní Francii budován tokamakový komplex pro
experimentální fúzní reaktor ITER. Tento komplex
získal na začátku září 2014 první z mnoha tisíc součástek v podobě
dvanácti vysokonapěťových bleskojistek z USA. Tokamak je zařízení, vytvářející toroidální (rotační
prstencové) magnetické pole, používané jako magnetická nádoba pro
uchovávání vysokoteplotního plazmatu (teploty v řádech stamiliónů K)
při jaderné fúzi
 8.9.2014 Jedním z problémů jaderných elektráren je nutnost
dlouhodobého skladování použitého paliva po velmi dlouhou dobu, až
několik tisíc let. Příčinou jsou umělé produkty štěpení na uranovém
palivu – plutonium, curium, neptunium a americium – souhrnně označované
jako transurany (v Mendělejevově periodické soustavě prvků následují za
uranem) s mimořádně dlouhým poločasem rozpadu.
 28.8.2014
Současná výroba elektřiny v Polsku o ročním objemu
cca 160 TWh je z téměř 90 % pokryta výrobou v uhelných elektrárnách. S
přihlédnutím k používaným technologiím se tak Polsko řadí k zemím s
nejhorší kvalitou ovzduší v EU. Podle European Environment Agency
koncentrace pevných částic v ovzduší, působících kardiovaskulární a
dýchací choroby, běžně přesahuje v městských aglomeracích denní a roční
limity.
 15.7.2014
V období od července do září 2014 probíhá v rámci
projektu Yokohama Smart City v japonské metropoli Jokohamě s 3,7 mil.
obyvatel důležitý experiment, zaměřený na testování možného snižování
poptávky po elektrické energii v letním období. Projekt
Yokohama Smart City zahrnuje několik dílčích
subsystémů
|
