Přečtěte si: Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility |
|
|
Vitovalor 300-P: palivočlánková mikrokogenerační jednotka pro obytné domy na evropském trhu15.5.2014 Jak jsme psali v našem článku První palivočlánková mikrokogenerace pro domácnosti v Evropě, byla v dubnu 2014 německým výrobcem tepelné techniky Viessmann uvedena na německý trh první palivočlánková mikrokogenerační jednotka, určená pro běžné spotřebitele. Tento produkt s obchodním jménem Vitovalor 300-P používá palivové články japonského výrobce Panasonic. Jako zdroj energie slouží zemní plyn z běžné domácnostní přípojky, z něhož je vodík pro palivový článek získáván reformním procesem. Německý trh tak jako první v Evropě získává možnost v praxi použít tuto moderní technologii kogenerace, která je nicméně ve světovém měřítku již osvědčená – v Japonsku od roku 2009 funguje cca 34 tisíc palivočlánkových mikrokogeneračních jednotek. Vitovalor 300-P je určený do obytných budov pro jednu až dvě domácnosti. Pro jeho instalaci je zapotřebí plocha 0,65 m2. Elektrický výkon zařízení je 750 W a tepelný výkon 1 kW, což odpovídá denní výrobě cca 15 kWh elektrické energie a 19 kWh tepelné energie. Při tomto výkonu pokryje Vitovalor 300-P většinu běžné denní spotřeby jedné domácnosti. Celková energetická účinnost zařízení je 90 % a elektrická účinnost 37 %. Předpokládá se, že oproti konvenční výrobě horké vody s využitím plynu ušetří 50 % emisí CO2. Předpokládaná životnost palivového článku je 10 let, celého systému 20 let, resp. 60 tisíc provozních hodin a 4 tisíce zapnutí. Cena zařízení včetně montáže se pohybuje v rozmezí 30 – 35 tis. € (810 – 945 tis. Kč). V porovnání se srovnatelným mikrokogenerační zařízením Viessmann využívajícím tepelný stroj (Stirlingův motor) je tato cena více než dvojnásobná. Podle výrobce palivového článku se nicméně úspory energie u palivočlánkvých jednotek oproti srovnatelným konvenčním kogeneračním jednotkám mohou pohybovat kolem cca 40 %. redakce Foto © Viessmann Přečtěte si také další články o palivočlánkových technologiích v našich rubrikách Obnovitelné zdroje, Inteligentní budovy a Elektromobilita: Univerzita v Bridgeportu má vlastní palivočlánkovou kogeneraci9.5.2014 Město Bridgeport v americkém státě Connecticut bude mít již druhý palivočlánkový energetický zdroj. Po Brigeportském palivočlánkovém parku bude v areálu University of Bridgeport instalována 1,4MW palivočlánková kogenerační jednotka. Na začátku května 2014 to oznámil její dodavatel, společnost FuelCell Energy První palivočlánkový autobus dorazil do Aberdeenu25.3.2014 Do skotského Aberdeenu byl v polovině března 2014 dodán první z parku deseti palivočlánkových autobusů od belgického výrobce Van Hool. Během následujících týdnů by k němu mělo přibýt i ostatních devět vozidel. Projekt vodíkových autobusů v Aberdeenu (Aberdeen Hydrogen Bus Project) se tak zařadí k jednomu z největších demonstračních projektů tohoto druhu v Evropě. H2FC: Evropský výzkumný projekt pro vodíkové a palivočlánkové technologie17.3.2014 Koncem února 2014 byla naše odborná veřejnost seznámena s novým evropským projektem H2FC – Integrace evropské infrastruktury pro podporu vědy a vývoje vodíkových a palivočlánkových technologií směrem k evropské strategii pro trvale udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energetiku. Jižní Korea má největší palivočlánkový park na světě11.3.2014 V polovině února 2014 byl v jihokorejském městě Hwasung zprovozněn největší palivočlánkový park na světě – Gyeonggi Green Energy. Tento park má celkový instalovaný výkon 59 MW. Rozkládá se na ploše cca 2 hektary a sestává z 21 palivočlánkových jednotek DFC3000® od amerického výrobce FuelCell Energy Inc., každá o výkonu 2,8 MW. Kromě plynulé dodávky elektřiny dodává tento park také teplo pro dálkové vytápění. Nové vodíkové plnicí stanice ve Velké Británii20.2.2014 Velká Británie je jednou z evropských zemí podporujících palivočlánkové technologie a související vodíkovou infrastrukturu. Po síti vodíkových čerpacích stanic v Londýně a okolí jsou budovány další, pro něž bude vodík získáván z elektrolyzérů. Velkokapacitní plnicí stanici pro park deseti palivočlánkových autobusů, instalovanou v autobusových garážích Kittybrewster, připravuje skotské město Aberdeen. Nizozemsko a Belgie rozvíjejí palivočlánkovou e-mobilitu6.2.2014 Jak v lednu 2014 informovala Evropská elektromobilní observatoř (EEO), s níž provozovatel našeho portálu udržuje odbornou spolupráci, byla v nizozemském Helmondu uvedena do provozu nová vodíková plnicí stanice pro palivočlánkové autobusy a užitkové vozy, vlastněná společností WaterstofNet. Spolu s ní byla představena i nová koncepce palivočlánkového autobusu (fc-busu) nizozemského výrobce VDL Bus & Coach. Důležitým výrobcem technologií je v obou případech společnost Hydrogenics Serenergy H3 5000: metanolový palivový článek pro záložní zdroje energie28.1.2014 O metanolových palivových článcích od dánského výrobce Serenergy jsme již psali v souvislosti s metanolovými palivočlánkovými automobily. Serenergy nyní uvádí na trh nový metanolový palivový článek řady H3 500, tentokrát k využití jako záložní nebo doplňkový zdroj energie, zejména v kombinaci s obnovitelnými zdroji. Bridgeport FC Park: nový palivočlánkový park v USA14.1.2014 Americký výrobce průmyslových palivových článků FuelCell Energy, Inc., o němž jsme psali v souvislosti s palivočlánkovou kogenerací v nemocnici Hartford ve státě Connecticut, dokončil na samém konci roku 2013 dodávku „na klíč“ palivočlánkového parku, tedy komplexu palivočlánkových elektráren, pro jeho provozovatele, energetickou společnost Dominion. Co přinesl rok 2013 v palivočlánkových technologiích ve světě30.12.2013 Odborný informační portál FuelCellToday, s nímž naše redakce spolupracuje, přinesl před Vánoci 2013 analýzu postupu, který ve svém vývoji a pronikání na trhy zaznamenaly v roce 2013 palivočlánkové technologie ve světě. Analýza se zaměřila na tři typy produktů, v nichž se palivové články nejvíce uplatňují: mikrokogenerace, záložní zdroje elektrické energie a palivočlánková elektrická vozidla. Ukažme si z ní dále některé zajímavé momenty. |
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|