Serenergy H3 5000: metanolový palivový článek pro
záložní zdroje energie
 28.1.2014 O metanolových palivových článcích od dánského výrobce
Serenergy jsme již psali v souvislosti s metanolovými palivočlánkovými
automobily. Serenergy nyní uvádí na trh nový metanolový palivový článek
řady H3 500, tentokrát k využití jako záložní nebo doplňkový zdroj
energie, zejména v kombinaci s obnovitelnými zdroji.
Na rozdíl od palivových článků pro přímé použití
metanolu při výrobě elektřiny (DMFC – Direct Methanol Fuel Cell) se v
tomto případě jedná o tzv. reformní metanolový palivový článek (RMFC).
Jeho fungování znázorňuje schéma na obrázku dole. Palivem je směs
metanolu a vody v poměru 60/40 (v tomto pořadí), která přichází do
výparníku. Zde vzniká směs vodní páry a metanolového plynu. Z ní se v
reformátoru při styku s katalyzátorem a teplotě cca 200–300 °C odděluje
plyn bohatý na vodík, který je dále použitý pro výrobu elektřiny v
palivovém článku s PEM membránou. Výparník i reformátor potřebují pro
své fungování teplo, které dodává jednak sám palivový článek a jednak
spalování přebytečného vodíkového plynu v hořáku (viz schéma). 
Palivový článek H3 5000 dodává celkový elektrický výkon
5 kW při výstupním elektrickém stejnosměrném napětí 24/48/80 V DC nebo
400–600 V DC. Používá se paralelně s externími bateriemi o uvedených
hodnotách výstupního napětí, k nimž se připojuje. Jde tedy o hybridní
energetický systém. Externí baterie mohou být již instalovány v místě
použití nebo dodány společně s palivočlánkovou jednotkou. Zabudovaná
řídicí jednotka umožňuje spolupracovat s různými druhy baterií při
různých aplikacích.
Palivem je směs 60 % metanolu a 40 % deionizované vody a
jeho spotřeba činí 1 litr/kWh. Celá palivočlánková jednotka váží 45 kg.
Možnosti využití jsou velmi široké. Může sloužit jako
doplňující zdroj elektřiny k obnovitelnému zdroji (či zdrojům) v
ostrovním systému nebo v připojení k distribuční síti. Stejně dobře
poslouží také například jako záložní zdroj například v telekomunikační
technice nebo při zabezpečení budov. redakce Proelektrotechniky.cz
Foto a
obrázek © Serenergy
Další informace zde  Přečtěte si také další články o palivočlánkových technologiích v našich rubrikách Obnovitelné zdroje, Inteligentní budovy a Elektromobilita:
 9.5.2014 Město
Bridgeport v americkém státě Connecticut bude mít již druhý
palivočlánkový energetický zdroj. Po Brigeportském palivočlánkovém
parku bude
v areálu University of Bridgeport instalována 1,4MW palivočlánková
kogenerační jednotka. Na začátku května 2014 to oznámil její dodavatel,
společnost FuelCell Energy 
 11.4.2014
Začátkem dubna 2014 představila na veletrhu
MobiliTec společnost Bosch Engineering řídicí jednotku určenou pro
palivočlánková užitková vozidla, jako jsou například vozidla městských
služeb, průmyslové manipulační vozíky nebo zavazadlové vozíky na
letištích. Tato řídicí jednotka v sobě integruje řízení vodíku, vzduchu
a chladiva u těchto vozidel, čímž umožňuje dosáhnout značných
energetických úspor.
 25.3.2014
Do skotského Aberdeenu byl v polovině března 2014
dodán první z parku deseti palivočlánkových autobusů od belgického
výrobce Van Hool. Během následujících týdnů by k němu mělo přibýt i
ostatních devět vozidel. Projekt vodíkových autobusů v Aberdeenu
(Aberdeen Hydrogen Bus Project) se tak zařadí k jednomu z největších
demonstračních projektů tohoto druhu v Evropě.
 17.3.2014 Koncem února 2014 byla naše odborná veřejnost seznámena
s novým evropským projektem H2FC – Integrace evropské infrastruktury
pro podporu vědy a vývoje vodíkových a palivočlánkových technologií
směrem k evropské strategii pro trvale udržitelnou, konkurenceschopnou
a bezpečnou energetiku.
 11.3.2014 V polovině února 2014 byl v jihokorejském městě Hwasung
zprovozněn největší palivočlánkový park na světě – Gyeonggi Green
Energy. Tento park má celkový instalovaný výkon 59 MW. Rozkládá se na
ploše cca 2 hektary a sestává z 21 palivočlánkových jednotek DFC3000®
od amerického výrobce FuelCell Energy Inc., každá o výkonu 2,8 MW.
Kromě plynulé dodávky elektřiny dodává tento park také teplo pro
dálkové vytápění.
 20.2.2014
Velká Británie je jednou z evropských zemí
podporujících palivočlánkové technologie a související vodíkovou
infrastrukturu. Po síti vodíkových čerpacích stanic v Londýně a okolí
jsou budovány další, pro něž bude vodík získáván z elektrolyzérů. Velkokapacitní plnicí stanici pro park deseti
palivočlánkových autobusů, instalovanou v autobusových garážích
Kittybrewster, připravuje skotské město Aberdeen.
 10.2.2014
Kanadský výrobce palivočlánkových technologií
Ballard Power System informoval na konci ledna 2014 veřejnost o dodávce
pohonných jednotek pro dva palivočlánkové autobusy výrobce Solaris Bus
& Coach pro hamburský dopravní podnik Hamburger Hochbahn AG. Tento dopravce má již za sebou úspěšné zkušenosti s
provozem devíti autobusů Mercedes-Benz Citaro s palivovými články (viz studie
„E-mobilita v MHD“).
 6.2.2014 Jak v lednu 2014 informovala Evropská elektromobilní
observatoř (EEO), s níž provozovatel našeho portálu udržuje odbornou
spolupráci, byla v nizozemském Helmondu uvedena do provozu nová
vodíková plnicí stanice pro palivočlánkové autobusy a užitkové vozy,
vlastněná společností WaterstofNet. Spolu s ní byla představena i nová
koncepce palivočlánkového autobusu (fc-busu) nizozemského výrobce VDL
Bus & Coach. Důležitým výrobcem technologií je v obou případech
společnost Hydrogenics
 14.1.2014 Americký výrobce průmyslových palivových článků FuelCell
Energy, Inc., o němž jsme psali v souvislosti s palivočlánkovou
kogenerací v nemocnici Hartford ve státě Connecticut, dokončil na samém
konci roku 2013 dodávku „na klíč“ palivočlánkového parku, tedy komplexu
palivočlánkových elektráren, pro jeho provozovatele, energetickou
společnost Dominion.
 30.12.2013 Odborný informační portál FuelCellToday, s nímž naše
redakce spolupracuje, přinesl před Vánoci 2013 analýzu postupu, který
ve svém vývoji a pronikání na trhy zaznamenaly v roce 2013
palivočlánkové technologie ve světě. Analýza se zaměřila na tři typy
produktů, v nichž se palivové články nejvíce uplatňují:
mikrokogenerace, záložní zdroje elektrické energie a palivočlánková
elektrická vozidla. Ukažme si z ní dále některé zajímavé momenty.
 20.12.2013 O využití palivových článků pro manipulační vozíky ve skladech jsme v naší rubrice Elektromobilita psali již dříve, například v článku Palivové články ve vysokozdvižných vozících.
Automobilka BMW nyní zahájila od začátku prosince 2013 ve svém závodě v
Lipsku provoz pěti vidlicových vysokozdvižných vozíků FC 25 a FC 35
spolu se čtyřmi tahači přívěsných vozíků typu P30 FZ, všechny poháněné
elektřinou z palivových článků. Jejich dodavatelem je Linde Material
Handling. Pohon vozíků byl vyvinut ve spolupráci s kanadskou společností Hydrogenics
 17.12.2013
Belgický výrobce autobusů Van Hool a kanadský
výrobce komerčních palivových článků pro těžká vozidla Ballard
podepsali začátkem prosince memorandum o porozumění (MoU), s cílem
expandovat nasazení palivočlánkových autobusů (fc-busů) do provozu v
evropských městech. Toto memorandum je odpovědí na výzvu FCH JU
(společného podniku EU pro vodík a palivové články) ze dne 3. 12. 2013
pod programem „Cooperation“ v rámci 7. rámcového programu EU.
 27.11.2013
Nejen výrobci akumulátorových elektromobilů, ale i
palivočlánkových vozidel se snaží zaujmout zákazníky smluvními a
cenovými balíčky zahrnujícími mimo jiné bezplatnou údržbu a energii po
dobu trvání smlouvy. Takovýto balíček služeb nyní nabízí v USA
společnost Hyundai pro zákazníky svého palivočlánkového automobilu
Hyundai ix35 (viz foto).
 14.5.2013
Odborný informační portál FuleCellToday, s nímž naše
redakce spolupracuje, zveřejnil začátkem května 2013 analýzu zaměřenou
na pokrok v konstrukci a možném využití palivových článků, u nichž je
palivem metanol. Tyto palivové články byly použity na pokusném
elektromobilu již koncem 90. let. Protože však na výstupu produkují
i CO2
a protože jejich životnost nenaplňovala očekávání, zaměřil se další
vývoj na palivové články používající stlačený vodík. Nyní se však zdá,
že tyto články prožívají svoji renesanci.
|
