Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy

Zelená pro malé reaktory v ČR, vláda ČR schválila jejich plán

3.11.2023 Vláda ČR schválila na počátku listopadu 2023 materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nazvaný Plán pro malé a střední reaktory v České republice – využití a hospodářský přínos. Na základě tohoto dokumentu bude inovativní technologie zařazena do Státní energetické koncepce a zohledněna v Politice územního rozvoje ČR. Plán představuje možné investorské modely a možné lokality.

Malé reaktory

Pro malé jaderné reaktory obecně jsou charakteristické elektrické výkony v rozmezí 10–200 MWe, podle některých zdrojů až do 700 MWe, oproti výkonům kolem 1000 MWe u „velkých“ reaktorů. Dále jsou to minimální nároky na obsluhu, minimální nároky na údržbu, dlouhý interval pro výměnu paliva a minimální zóna havarijní připravenosti (vyloučení úniku do okolí).

Při jejich vývoji jsou využívány zkušenosti z vojenských i civilních projektů. Další důležitou vlastností, k níž jejich vývoj směřuje, je provoz bez obsluhy a bez výměny paliva po velmi dlouhou dobu, cca 10–25 let. Tyto reaktory mohou používat různé technologie (viz v naší nápovědě k článkům ZDE) – tedy dobře známý tlakovodní reaktor, nebo například plynem chlazený reaktor.

Možnosti uplatnění malých modulárních reaktorů v ČR rozvíjí i skupina ČEZ. Ta už podepsala memoranda o spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EdF, Westinghouse, KHNP a Holtec. Skupina ČEZ je zároveň připravena zapojit se do vědeckovýzkumných činností či vývoje malých modulárních reaktorů uvedených firem prostřednictvím dceřiné společnosti ÚJV Řež.

A ještě terminologická poznámka: V informacích MPO, z nichž tento článek částečně čerpá, je zkratka SMR interpretována jako „malé a střední reaktory“. Její význam v angličtině je nicméně jiný, a to „small modular reactors“, tedy malé modulární reaktory. To vyjadřuje technickou koncepci těchto reaktorů, kdy lze několik malých reaktorů spojit do větších výrobních jednotek. Pro jednoduchost se v tomto článku dále hovoří o „malých reaktorech“.

Obsah Plánu pro malé a střední reaktory v ČR

Plán shrnuje dosavadní poznatky v odvětví malých reaktorů a doporučení pracovní skupiny, která v letech 2022 a 2023 zasedala k jeho přípravě pod vedením MPO. Popisuje rámec možného uplatnění technologie malých reaktorů v Česku, vymezuje přístupy k hospodářským příležitostem, včetně informací o českých projektech a nabídkách zahraničních výrobců. Dále také uvádí perspektivní lokality, popisuje investorské modely a potřebné změny legislativy. Usnesením vlády se zadávají úkoly pro přípravu vhodného investorského prostředí v návaznosti na tzv. taxonomii.

Plán doporučuje urychlit proces výběru a přípravy lokalit tak, aby byly připraveny pro výstavbu v první polovině 30. let. Mezi perspektivní lokality se vedle stávajících jaderných lokalit řadí místa stávajících uhelných elektráren, například Dětmarovice, Tisová či další, jejichž kompletní přehled je v materiálu obsažen.

Účel a perspektivy malých reaktorů v ČR

Podle představitelů české vlády by malé reaktory svými rozměry a výkonem mohly být vhodnou náhradou dosluhujících uhelných elektráren. Kromě současných jaderných lokalit, které jsou prioritně určeny pro výstavbu klasických jaderných bloků, by tak mohly být vystavěny na nových lokalitách. Ty je zapotřebí včas identifikovat a připravit, k čemuž slouží právě uvedený plán.

S ohledem na nižší celkové kapitálové výdaje v případě malých a středních reaktorů mohou být investice do nich pro investora dostupnější oproti velkým jaderným zdrojům, u kterých je naopak větší efekt úspor z rozsahu vzhledem k většímu instalovanému výkonu. Ekonomiku a reálnou dobu přípravy a výstavby malých reaktorů nicméně ukáží první realizované projekty a zkušenosti s provozem. Účelem plánu a jeho implementace je podle MPO, aby ČR byla připravena na využití této technologie a zároveň podpořila exportní potenciál českých podniků.

Cílem je, aby se ve 30. – 40. letech tohoto stolení malé a střední modulární reaktory staly doplňkem těch velkých. Přitom bude sledováno využití know-how, kterým disponuje český jaderný průmysl. Schválený plán přitom poskytne investorům jistotu, aby mohli připravovat potřebné lokality a následně investiční rozhodnutí.

Předpokládá se, že podobně jako u dalších bezemisních a systémových zdrojů budou investice do malých reaktorů vyžadovat podporu ze strany státu. Zároveň vláda ČR prosazuje rovné a vhodné podmínky pro rozvoj jaderné energetiky na evropské úrovni včetně malých reaktorů, a to zejména v oblasti politik a programů Evropské unie, financování či nastavení trhu.

redakce Proelektrotechniky.cz

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Další informace zde

Přečtěte si také:

Nejen elektřina: „Atomové teplo“ z Temelína do Českých Budějovic

24.10.2023 Sousedské soužití s jadernou elektrárnou může mít pro obyvatele měst zajímavé přednosti. Důkazem je největší český teplárenský projekt za poslední desetiletí, dokončený v říjnu 2023. Třetí nejdelší horkovod v České republice spojující Jadernou elektrárnu Temelín a krajské město byl po náročné stavbě trvající 4,5 roku roku oficiálně uveden do zkušebního provozu.

Pro bezpečnou a odolnou energetiku: Proběhl black start Orlík – Tušimice

10.10.2023 V úterý 3. 10. 2023 úspěšně proběhla zkouška podpůrné služby Start ze tmy poskytnuté vodní elektrárnou Orlík. Jejím cílem bylo podání napětí na vlastní spotřebu uhelné elektrárny Tušimice 2 a její přifázování k soustavě. Šlo o rozšířenou zkoušku s najetím jednoho bloku elektrárny. Tato zkouška znovu prověřila odolnost české přenosové soustavy proti případnému blackoutu. 

Aby chytré město nebylo hloupé: MMR ČR vydalo publikaci autorského týmu našeho portálu o poučení z dobrých příkladů i z chyb

3.10.2023 Praktické realizaci konceptu smart city napomůže publikace MMR ČR s názvem „Aby chytré město nebylo hloupé“, která právě vychází v jeho edici ObcePro. Publikaci zpracoval autorský tým provozovatelů a spolupracovníků tohoto portálu pod vedením Jakuba Slavíka, zkušeného konzultanta a autora čtivě podaných odborných manažerských publikací. Publikace je přehledně členěna do tematických okruhů, jako např. strategie smart city, inteligentní městská mobilita, inteligentní energetika a služby, informační a komunikační technologie nebo spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Blackout je v ČR málo pravděpodobný, ale řešitelný: ČEPS úspěšně provedla zkoušku startu ze tmy

17.5.2023 Ačkoli má Česká republika velmi robustní přenosovou síť, ani jí se nevyhýbá hrozba plošného výpadku v dodávkách elektřiny, tzv. blackoutu. Na okamžité řešení této situace je třeba být včas připraven. Napomohly tomu i úspěšné zkoušky tzv. startu ze tmy u elektrárny Orlík a podání napětí na vlastní spotřebu elektrárny Prunéřov 2, které proběhly v polovině května 2023.  

Projekt DFLEX ověřil možnosti zapojení spotřebitelů do řízení elektrizační soustavy

30.3.2023 V druhé polovině března 2023 seznámil provozovatel české přenosové soustavy ČEPS odbornou veřejnost s výsledky projektu DFLEX zaměřeného na téma zapojení spotřebitelů, kteří dokážou cíleně měnit odběr elektřiny, do řízení elektrizační soustavy. Projekt přinesl cenné výstupy, z nichž některé již byly zavedeny do praxe. 

Největší český bateriový zásobník energie podpoří klimaticky příznivou energetiku

10.3.2023 Nejnovějším příspěvkem skupiny ČEZ k energetice nezatěžující klima je největší baterie České republiky o výkonu 10 MW, která vzniká v areálu Energocentra Vítkovice pod vedením společnosti ČEZ ESCO. Veřejnost o tom byla informována v druhém březnovém týdnu 2023. Akumulační systém podpoří transformaci české energetiky a přispěje ke stabilizaci energetické sítě díky poskytování služeb výkonové rovnováhy. 

Zpráva MAF CZ 2022 hodnotí možné scénáře vývoje elektroenergetického sektoru v ČR do roku 2040

8.3.2023 Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS představil na začátku března 2023 dokument „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2022), v němž analyzuje dopady různých scénářů vývoje zdrojového mixu v České republice ve střednědobém horizontu a identifikuje možná budoucí rizika. 

Plán REPowerEU: EIB podpoří modernizaci distribuční sítě společnosti ČEZ a připojování nových obnovitelných zdrojů energie

13.12.2022 Jak byla odborná veřejnost informována v prosinci 2022, Evropská investiční banka (EIB) půjčí české energetické společnosti ČEZ částku ve výši 790 mil. eur. Úvěr od EIB bude použit na rozšíření vnitrostátní elektrické distribuční sítě, včetně instalace automatických a dálkově řízených systémů dodávek energie. ČEZ rovněž zvýší spolehlivost dodávek elektřiny v devíti krajích České republiky. Úvěr pro ČEZ podporuje splnění cíle stanoveného v plánu Evropské komise nazvaném REPowerEU. 

30 let elektroenergetiky v samostatné České republice: změny a trend

1.11.2022 Za 30 let od vzniku samostatné České republiky v roce 1992 po rozpadu bývalého Československa došlo k významným změnám ve struktuře našich energetických zdrojů. Významnou měrou se na nich podílela skupina ČEZ jakožto dominantní výrobce elektrické energie v ČR. Od roku 1992 vzrostla výroba elektrické energie o více než 44 %, především se ale výrazně změnila struktura energetiky. Zatímco před třemi desítkami let dominovaly s více než 70 % uhelné zdroje, nyní je tomu jinak. 

Platforma MARI pro přeshraniční výměnu regulační energie spuštěna, Česko jako první

10.10.2022 V prvním říjnovém týdnu 2022 byla spuštěna mezinárodní platforma MARI pro přeshraniční výměnu regulační energie. Současně v ní začala probíhat výměna regulační energie. Společnost ČEPS, která v ČR provozuje přenosovou síť, se k této platformě připojila jako první provozovatel přenosové soustavy již v červenci 2022, a následně provedla její testování. 

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services