Nová zobrazovací technologie umožňuje nahlédnout do
nitra jaderného reaktoru
 23.11.2015 Vědci z univerzity v Lancasteru ve Velké Británii
vyvinuli novou technologii, díky které mohou přímo detekovat záření
vznikající za provozu v jaderném reaktoru. Navržený detektor funguje
podobně jako zorničky kočičích očí. S jeho podstatou seznámila v
listopadu 2015 českou odbornou veřejnost Česká nukleární společnost,
nezisková odborná organizace pro osvětu a vzdělávání veřejnosti v oboru
jaderné energetiky.
Výzkum vedený vědci z univerzity v Lancasteru ve
spolupráci se společností Createc Limited představuje sofistikovanou
technologii inspirovanou uspořádáním kočičího oka, která umožňuje
sledování rychlých neutronů a gama záření současně. Zařízení bylo
testováno ve výzkumném reaktoru TRIGA Mark II v Atominstitutu vídeňské
Technologické univerzity.
Tato technologie (viz schéma na obrázku níže) reaguje na
současnou situaci, kdy je obtížné získat zvenčí radiační snímek
reaktoru v provozu. To je dáno velkým množstvím stínění a malým
množstvím prostoru, v kterém může být zařízení umístěno. 
Nový detektor využívá vlastnosti záření šířit se po
přímce předtím, než dojde k interakci s okolní hmotou. Funguje na
principu zpětné projekce s detektorem umístěným za štěrbinovým
kolimátorem.
Detektor poskytuje přenos dění z aktivní zóny reaktoru
téměř v reálném čase a přináší cenné informace o jeho stavu. Teoreticky
je také schopný poskytovat informace o intenzitě jaderných reakcí na
jaderném palivu a předává operátorům velmi důležité údaje
bezpečnostního charakteru. Díky umístění vně reaktorové nádoby najde
využití i v případě havarijních situací, kdy pomůže operátorům
identifikovat zdroj, umístění a směr úniku záření.
Výhodou zařízení je rovněž jeho malá hmotnost (20 kg)
umožňující snadnou přenositelnost. Zároveň má delší životnost, než dnes
používaná detekční zařízení umístěná přímo uvnitř reaktoru. Ta jsou
vystavena velmi nehostinným podmínkám, což jejich životnost významně
zkracuje. Detektor má potenciál k využití i v malých reaktorech pro
výrobu lékařských izotopů.
Česká
nukleární společnost, redakčně upraveno
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Obrázek ©
Lancaster University a Createc Ltd.
Další informace zde a také zde
 Přečtěte si také:
 13.11.2015 Vodíkové technologie – elektrolýza vody a výroba
elektřiny ve vodíkových palivových článcích – mají víceúčelové využití,
jak ukazuje mj. i náš článek o trojitě generačním zařízení. Kromě zde
zmíněných způsobů využití se elektrolýza může uplatnit i u odstraňování
radioaktivního izotopu vodíku – tritia z odpadních vod v jaderných
elektrárnách. Jak byla v říjnu 2015 informována odborná
veřejnost, pilotní projet s využitím elektrolyzéru od kanadského
výrobce Hydrogenics nyní připravuje specializovaná americká firma
Kurion. 
 3.11.2015 Malé reaktory jsou,
vedle reaktorů IV. generace, jedním z důležitých vývojových směrů ve
vývoji jaderné energetiky. Jako perspektivní směr je vnímá rovněž Velká
Británie, která je zároveň evropským leadrem v oblasti využívání větrné
energie jakožto důležitého obnovitelného zdroje.
O spolupráci na rozvíjení této
strategie projevila zájem americká elektrotechnická firma Westinghouse,
která tento svůj záměr prezentovala v říjnu 2015.
 29.9.2015 O řídicím
systému ABB Symphony Plus jsme na našem
portále psali již vícekrát, například v souvislosti s energetickým
využitím odpadů v Anglii
a
fotovoltaickou
elektrárnou v Kanadě.
České
odborné veřejnosti byl tento systém představen letos na veletrhu AMPER
2015. V září 2015
byl blíže prezentován zákazníkům ABB a zástupcům odborného tisku, mezi
nimiž nechyběla ani naše redakce.
 17.8.2015
Malé reaktory
jsou jedním z
významných vývojových trendů v jaderné energetice. Jedním z příkladů je
malý reaktor, resp. jaderná energetická jednotka, typu SMR-160
amerického výrobce Holtec International.
 9.6.2015 Vládní kabinet
na svém jednání 3. 6. 2015 schválil
Národní akční plán jaderné energetiky (NAP JE), který připravilo
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Ministerstvem
financí ČR. Ten počítá s výstavbou nových jaderných bloků na lokalitě
Dukovany i v Temelíně.
 19.1.2015
Kanadská společnost Terrestrial Energy oznámila na
začátku ledna 2015, že ve spolupráci s laboratoří Oak Ridge National
Laboratory připravuje vývoj solemi chlazený reaktor do fáze výrobní
dokumentace a chystá jeho uvedení na průmyslové trhy. Tento reaktor je
označován zkratkou Integral Molten Salt Reactor (IMSR).
 8.9.2014 Jedním z
problémů jaderných elektráren je nutnost
dlouhodobého skladování použitého paliva po velmi dlouhou dobu, až
několik tisíc let. Příčinou jsou umělé produkty štěpení na uranovém
palivu – plutonium, curium, neptunium a americium – souhrnně označované
jako transurany (v Mendělejevově periodické soustavě prvků následují za
uranem) s mimořádně dlouhým poločasem rozpadu.
 2.7.2014 Moorside
je připravovaná nová jaderná elektrárna energetické
společnosti NuGeneration Ltd. (NuGen) na severozápadním pobřeží Anglie,
v regionu West Cumbria. Svým charakterem půjde o největší jednorázový
projekt vybudování jaderného energetického zdroje v Evropě. Dohodou o
financování mezi vlastníky NuGen, japonskou Toshibou a francouzskou
společností GDF Suez, na konci června 2014 byl učiněn první krok k
realizaci tohoto projektu.
 23.4.2014
Americký Massachusetts Institute of Technology (MIT)
představil v polovině dubna 2014 odborné veřejnosti svůj inovativní
koncept plovoucí jaderné elektrárny o výkonu 200 MWe a
více. Plovoucí jaderná elektrárna obecně nabízí přímořským
zemím řadu výhod. Lze ji například umístit v blízkosti území s velkou
poptávkou po elektřině, aniž by bylo nutno zabírat půdu
 7.3.2014 Koncem
února 2014 úspěšně proběhly testy spirálového parního generátoru,
prvního takovéhoto zařízení na světě, pro malou jadernou elektrárnu
NuScale v USA. Elektrárna NuScale je jedním z projektů tzv. malých
reaktorů, které představují významný vývojový
trend v jaderné
energetice. Tato malá jaderná elektrárna o elektrickém výkonu 45 MWe
obsahuje tlakovodní reaktor
a parogenerátor, uzavřené v jedné kompaktní
nádobě.
 20.1.2014 Na havárii v
japonské jaderné elektrárně Fukushima v
roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného
stresu u
obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace,
reagovalo
Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu
považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na
provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo
dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Německý
nejvyšší správní soud v polovině ledna
2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis,
patřící RWE, na základě těchto opatření bylo
protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po
státu právní cestou značné odškodnění.
 6.1.2014 Krátce
před Vánoci 2013 bylo v Bukurešti podepsáno memorandum o spolupráci
mezi italskou Národní agenturou pro nové technologie, energetiku a
životní prostředí (ENEA), společností Ansaldo Nucleare a rumunským
Institutem pro jaderný výzkum (ICN) na výstavbu demonstračního olovem
chlazeného rychlého reaktoru, označovaného akronymem Alfred (Advanced
Lead Fast Reactor European Demonstrator). Tento reaktor bude umístěn v
areálu ICN v Mioveni, poblíž Pitesti v jižním Rumunsku, kde funguje
závod na výrobu jaderného paliva. Výstavba by mohla začít v roce 2017 a
provoz v roce 2025.
 17.5.2013
Vedle reaktorů 4. generace (viz článek Reaktory
4. generace: společný výzkum ČR a USA v rubrice
Výroba a přenos) jsou důležitým současným trendem v rozvoji jaderné
energetiky také tzv. malé reaktory. Jejich principy a vývojové směry
ukázal 15. května 2013 na odborné konferenci Očekávaný vývoj odvětví
energetiky Ing. Aleš John, MBA, Generální ředitel společnosti ÚJV Řež,
a. s.
|
