Jaderná energetika: daně a právní spory v zahraničí
 21.6.2017 Jaderná energie představuje jeden z důležitých
bezemisních zdrojů elektřiny, v řadě zemí nezastupitelných. Její
využívání je nicméně v některých zemích značně politizováno. A tak
zatímco například Polsko připravuje
svoji první jadernou elektrárnu, Německo vyhlásilo od této energie
odklon, ovšem s rozporuplnými dopady. O politizaci
jaderné energie svědčí řada případů, kdy evropské vlády uvalily na
provozovatele elektráren speciální daně. Zde si je ukážeme na příkladu
Německa, Belgie a Švédska.
Německo
Německá vláda musí z rozhodnutí ústavního soudu vrátit
provozovatelům jaderných elektráren, firmám RWE, E.ON and EnBW,
přibližně 6,3 miliard eur (166 miliard korun) plus úroky, pokud o to
požádají. Daň ve výši 145 eur za každý gram jaderného paliva (ve
výsledku zhruba 7,3 € až 15,8 € za vyrobenou MWh) uvalilo Německo na
firmy v prosinci 2010 výměnou za prodloužení životnosti a povolení k
provozu existujících jaderných bloků. Následujícího roku ale vláda v
reakci na havárii v japonské Fukušimě ohlásila odstoupení od jádra a
postupné uzavření všech jaderných elektráren do roku 2022. Daň z paliva
ovšem na bedrech výrobců zůstala až do roku 2016. Ústavní soud začátkem
letošního června rozhodl, že takové počínání bylo nezákonné.
Belgie
K opačnému rozhodnutí dospěl ústavní soud u podobného
případu v Belgii. Vláda v roce 2009 dovolila prodloužení životnosti
nejstarších jaderných bloků (Doel 1 a 2, Tihange 1) do 2025 výměnou za
jadernou daň ve výši 215 – 245 milionů eur po dobu následujích pěti
let. Vláda vzešlá z povolební krize (její ustanovení trvalo rekordních
541 dní od voleb) však v roce 2012 skokově navýšila jadernou daň na 549
milionů eur ročně (14,3 miliard korun) a navíc stanovila datum
odstavení bloků Doel 1 a 2 do roku 2015. Přestože Electrabel,
provozovatel jaderných elektráren, rozhodnutí v roce 2012 a následně i
2013 právně napadl, ústavní soud daň potvrdil. Až změna vlády po
volbách 2014 přinesla jaderným provozovatelům pozitivní změnu. Sazba
daně významně klesla a Electrabel získal povolení regulátora prodloužit
provoz bloků.
Švédsko
Švédské jaderné elektrárny platí od roku 2000 daň z
instalované kapacity, neboli z maximálního možného objemu elektřiny,
která může být vyrobena při plném využití instalovaného výkonu bloku. V
roce 2014 prosadila vládní strana Zelených 17% zvýšení na cca 7,5 € za
MWh, což do rozpočtu přineslo na 4 miliardy švédských korun (asi 10
miliard Kč) navíc. Provozovatelé elektráren, Vattenfall a E.ON,
reagovali plánem uzavřít některé starší provozy o několik let dříve než
v původně uvažovaných termínech. To vyděsilo tradiční švédské
průmyslové firmy jako Saab, Volvo, Atlas Copco či Sandvik, jejichž
provozy jsou závislé na levné elektřině. Loni v létě proto koaliční
sociální demokraté prosadili, že do roku 2019 se kapacitní jaderná daň
postupně zruší a naopak podpořili výstavbu nových jaderných bloků.
A jak je tomu v České republice?
V České republice není žádná jaderná daň stanovena.
Provozovatelé elektráren ze zákona odvádějí 50 Kč z každé MWh vyrobené
elektřiny na jaderný účet, z něhož bude v budoucnu stát hradit výstavbu
a provoz hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Dále přispívají na
chod Státního úřadu pro jadernou bezpečnost prostřednictvím tzv.
poplatků na odbornou činnost Úřadu. Například poplatek za žádost o
povolení k výstavbě jaderného zařízení může být až 150 milionů korun,
žádost o první povolení k provozu vyjde na dalších 60 milionů. Držitelé
povolení k provozu pak odvádějí udržovací poplatek ve výši maximálně 4
miliony korun měsíčně.
Česká
nukleární společnost, redakčně upraveno
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace: www.csvts.cz/cns/
 Přečtěte si také:
 12.4.2017 Zatímco v Německu se jaderné elektrárny zavírají jako
údajně „nebezpečné“ (ovšem prozatím s rozporuplnými dopady), jiné země EU
včetně ČR tuto bezemisní energetiku rozvíjejí nebo dokonce provoz
jaderných elektráren zahajují. Poslední jmenovanou zemí je Polsko,
které v dubnu 2017 zahájilo práci na lokalizačních a ekologických
studiích pro svoji první jadernou elektrárnu. 
 6.1.2017 Jaderná
energie je nezastupitelným bezemisním zdrojem
pro výrobu elektřiny všude tam, kde obnovitelné zdroje nejsou
dostačující – tedy včetně ČR. Navzdory politickým aktivitám v některých
zemích, směřujícím z rozmanitých důvodů proti jaderné energetice,
celkový objem instalovaného výkonu z jaderných zdrojů ve světě mírně
roste. Z regionálního pohledu je přitom vůdčí silou Asie, následovaná
Ruskem a USA.
 19.12.2016 Jedním z
trendů v rozvoji jaderných technologií směrem k
ekonomickému komerčnímu provozu jsou malé
reaktory. O jejich
využití je v současnosti zájem nejen v USA,
Kanadě či
Velké Británii, ale hlásí se o ně
také ruská města, která by ráda tuto technologii
využila pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla neboli kogeneraci.
Světová odborná veřejnost o tom byla informována na začátku prosince
2016.
 9.12.2016 Hlavním
trendem technologického vývoje jsou tzv. malé
reaktory a
reaktory IV. generace.
Propojení
obou těchto významných trendů v sobě zahrnuje projekt malého reaktoru
typu MTGR montrealské společnosti StarCore Nuclear, která zahájila na
konci října 2016 proces revize designu u Kanadské komise pro jadernou
bezpečnost (CNSC).
 31.8.2016 Malá
modulární elektrárna NuScale, jejíž aktuality na
našem portále průběžně sledujeme, je jedním z projektů tzv. malých
reaktorů,
které – vedle reaktorů IV. generace
– představují
významný vývojový trend v jaderné energetice. Jejím dodavatelem je
americká projektová firma NuScale Power. První instalace této
elektrárny se plánuje poblíž města Idaho Falls v americkém státě Idaho
na severozápadě USA. Ekonomická studie projektu, prezentovaná v
polovině srpna 2016, poprvé blíže vyčísluje celkové investiční náklady
a přínosy pro místní ekonomiku v podobě nově vzniklých pracovních
míst.
 30.8.2016 Reaktory IV. generace
jako
jeden z důležitých směrů ve vývoji jaderné energetiky zaznamenaly v
polovině srpna 2016 významný milník: Blok 4 ruské jaderné elektrárny
Belojarsk vybavený reaktorem BN-800 s rychlými neutrony dosáhl poprvé
100 % výkonu. Je to další krok k přípravě tohoto bloku na započetí
komerčního provozu, které je plánováno koncem roku 2016.
 25.8.2016 Malé reaktory
jsou, vedle reaktorů IV. generace,
jedním z
důležitých vývojových směrů ve vývoji jaderné energetiky. V souvislosti
s výzvou prezidenta GE Hitachi Nuclear Energy americké vládě a
podnikatelské sféře k podpoře komercializace moderních jaderných
technologií byl v srpnu 2016 na Aspen Institute prezentován odborné
veřejnosti jeden z konceptů těchto reaktorů, malý reaktor
PRISM.
 24.6.2016
Definitivní návrat k normálu v japonské jaderné
energetice – tak by se dala charakterizovat licence na prodloužení
provozu, kterou ve druhé polovině července 2016 získaly bloky 1 a 2
japonské jaderné elektrárny Takahama. Tyto licence umožní provoz
uvedených bloků až po dobu 60 let. Je to první japonská jaderná
elektrárna po havárii jaderné
elektrárny Fukushima
Daiichi
v březnu 2011,
jíž byla podle nových podmínek udělena licence na více než 40
let.
 21.12.2015
Elektrárna
NuScale,
jejíž
přípravu na komerční provoz na našich stránkách průběžně sledujeme, je
jedním z projektů tzv. malých reaktorů,
které
představují významný vývojový trend v jaderné energetice. Významným
krokem k jejímu uvedení do provozu se stala začátkem prosince 2015
dohoda mezi jejím dodavatelem NuScale Power LLC a společností Areva Inc
na výrobu palivových souborů pro tento projekt.
 10.12.2015
Evropská environmentální organizace (European
Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě
ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší
v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat
o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy.
 3.11.2015 Malé reaktory jsou,
vedle reaktorů IV. generace, jedním z důležitých vývojových směrů ve
vývoji jaderné energetiky. Jako perspektivní směr je vnímá rovněž Velká
Británie, která je zároveň evropským leadrem v oblasti využívání větrné
energie jakožto důležitého obnovitelného zdroje.
O spolupráci na rozvíjení této
strategie projevila zájem americká elektrotechnická firma Westinghouse,
která tento svůj záměr prezentovala v říjnu 2015.
|
