Doporučení UITP pro budování plně automatizovaných
linek metra: nejen technika, ale také management dopravce
 20.2.2018 Plně automatický provoz městských rychlodrah, s nímž se
do budoucna uvažuje i pro novou linku pražského metra D, má řadu
zákonitostí odlišných od tradiční koncepce této kolejové dopravy.
Mezinárodní unie veřejné dopravy (UITP) a její organizační jednotka
UITP Observatory of Automated Metros identifikovala technické a
organizační aspekty těchto odlišností a publikovala je v únoru 2018.
Hlavní výzvou budování rychlodrah s plně automatickým
provozem je podle UITP především systémová integrace (Poznámka redakce:
plně automatizované metro zahrnuje cca 500 různých systémových
rozhraní, na jejichž bezchybném fungování závisí jeho úspěšný provoz).
Zadavatel proto musí podchytit všechna rozhraní a potřebu integrace ve
všech fázích životního cyklu projektu.
Provozní plán plně automatické rychlodráhy by měl jasně
určit, jak bude metro fungovat za normálních, omezených a nouzových
podmínek v souladu s organizační strukturou dopravce. Měl by zahrnovat
všechny hlavní úkoly tradičního provozu se strojvedoucími, které jsou
nyní nahrazeny automatizovanými systémovými funkcemi. To je větší
problém pro dopravce, kteří již provozují metro se strojvedoucími, než
pro dopravní systémy vznikající „na zelené louce“. Provoz bez
strojvedoucích vyžaduje od zaměstnanců změnu organizační kultury, což
klade nároky na vyjednávání a čas ze strany vrcholového managementu. Je
přitom třeba předejít narušení provozu celého dopravního systému,
včetně dopravy na ostatních linkách.
Změny a inovace v organizaci jsou zároveň strategickou
příležitostí, jak připravit a zavést efektivnější organizaci se
spokojenými a zaujatými zaměstnanci. Tento proces by proto měl být
jednou z vrcholových priorit projektového řízení při budování plně
automatických rychlodrah.
Další významnou oblastí, která by neměla být
podceňována, je související komunikace s veřejností. Ta by měla být
ujištěna, že provoz metra bez strojvedoucích je bezpečný a spolehlivý.
Takováto komunikace by měla začít už v rané fázi přípravy projektu.
Mělo by být zřejmé, že hlavním cílem plné automatizace
je zvýšit úroveň kvality služeb pro cestující prostřednictvím větší
flexibility při nasazování jednotlivých vlakových spojů a optimalizaci
dob jízdy vlaků. Kromě toho automatizované systémy jsou celkově
bezpečnější, protože eliminují lidské chyby při rozhodování ve
vypjatých situacích ohrožujících bezpečnost.
A další výhody automatického provozu? Jak uvádějí
zahraniční odborná média, metro bez strojvedoucího může být celkově
rychlejší a energeticky efektivnější.
Zatímco má totiž strojvedoucí například sklon začít před
vjezdem do stanice brzdit předčasně, aby měl rezervu na bezpečné
zastavení, automat brzdí vždy přesně na cíl. To umožní zkrátit jízdní
dobu. Podobně také únava strojvedoucího, kromě možného ohrožení
bezpečnosti, má vliv na styl jízdy s přímým dopadem na rychlost a
spotřebu energie. Podle zahraničních výzkumů může únava ovlivnit
rychlost až o 7 % a spotřebu energie až o 9 %.
Plně automatický provoz bývá kombinován s instalací
nástupištních stěn s dveřmi, které, kromě zvýšení bezpečnosti, umožňují
vlaku vjíždět do stanice vyšší rychlostí. To podle zahraničních
zkušeností umožní ušetřit v každé stanici cca 20 vteřin.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto ©
archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde a také zde
 Přečtěte si také:
 17.1.2018 Koncept veřejně soukromého partnerství (PPP) je známý především
jako prostředek budování a provozování nových investičních projektů,
mimo jiné i v kolejové dopravě. Může však být účinným prostředkem k
rozvoji stávajících dopravních systémů a k zavádění inovativních
technologií v nich. Příkladem je síť městské a příměstské dráhy S-Bane v dánském hlavním městě Kodani. U ní bylo v prosinci 2017 rozhodnuto o
zcela zásadní organizační změně, zahrnující právě PPP a mířící k plně
bezobslužnému provozu s využitím technologie CBTC. 
 5.1.2018 Mezi
provozovatele plně bezobslužného metra se od konce roku 2017 zařadilo
také čínské hlavní město Peking. Nově zprovozněná linka Yanfang je
první bezobslužnou linkou pekingského metra a zároveň prvním projektem,
u něhož dodavatelé veškerých technologií pocházejí z Číny.
 3.1.2018 O
zahájení provozu autonomního
elektrického minibusu v
Bad Birnbachu provozovaného německými státními
drahami (Deutsche Bahn, DB) byli již
čtenáři našich portálů informováni. Čas mezi svátky na konci roku 2017
využila naše redakce k tomu, aby se na tento bezesporu zajímavý projekt
podívala blíže a podělila se o dojmy a postřehy, které člověk nezíská,
pokud si věc neprohlédne na vlastní oči.
 21.11.2017 Latinská
Amerika má od začátku listopadu 2017 v provozu
další bezobslužné metro, využívající řídící a zabezpečovací systém CBTC. Po
lince 4 metra
São Paulo, která byla zprovozněna v roce 2010, se jí stala již dříve
avizovaná linka 6 metra v Santiagu de Chile.
 4.10.2017 Jihokorejské
hlavní město Soul má od září 2017 své první
podzemní metro zvané Ui-Sinseol LRT. Toto metro je zároveň plně
bezobslužné. Ui-Sinseol LRT má délku tratí 11,4 km a na nich 13
zastávek. Vede ze stanice Ui-dong in Gangbuk-gu do stanice
Sinseol-dong. Předpokládá se, že linka převeze denně 110 000
cestujících při špičkovém intervalu mezi vlaky 3 minuty.
 12.7.2017
Jak potvrzují zprávy
UITP, systémy
plně automatických městských rychlodrah provozovaných bez
strojvedoucích jsou v současné době rozvojovým trendem ve
velkokapacitní městské a příměstské dopravě. Nejrozsáhlejší síť
bezobslužných rychlodrah na světě má dnes Singapur
(82 km), Dubaj (80 km) a Vancouver
(68 km). Čtvrtou nejrozsáhlejší sítí se stane zcela nový systém
bezobslužné rychlodráhy v kanadském Montrealu se 67 km
tratí
 23.6.2017 Provoz metra
bez strojvedoucích nabízí mimo jiné pružné
přizpůsobování přepravní kapacity okamžité poptávce po přepravě.
Tradičním způsobem, který se u některých systémů automatického metra
uplatňuje, je provoz dlouhých vlaků v přepravních špičkách a krátkých
vlaků v sedlech. Společnost Ansaldo STS, člen skupiny Hitachi, přišla
na začátku června 2017 s novým řešením: přizpůsobit automaticky
zjišťované okamžité poptávce interval mezi vlakovými spoji.
 7.4.2017 Metro s
provozem bez strojvedoucích se stává stále
běžnějším jevem ve velkých evropských městech. Jak byla v březnu 2017
informována světová odborná veřejnost, na konci roku 2016 se k nim
připojilo i hlavní město Malajsie Kuala Lumpur zprovozněním prvního
úseku linky tamního metra Sungai Buloh-Kajang Line (SBK
Line).
 13.1.2017 Historie
vlaků s řídicím a zabezpečovacím systémem
CBTC se začala
psát v listopadu roku 1985 v kanadském Vancouveru. Tehdy byl zahájen
provoz automatické městské rychlodráhy SkyTrain, vybavené systémem CBTC
SelTrac, prvním svého druhu na světě. Nejnovějším počinem této
rychlodráhy se stalo slavnostní otevření 11 km dlouhého nového úseku
linky Millenium Line se 6 stanicemi zvaného Evergreen
Extension v prosinci 2016.
 28.6.2016 Jedním ze
světových měst, jehož městská rychlodráha používá plně automatický
řídicí a zebezpečovací systém
CBTC, je hlavní město Taiwanu Taipei. Dosavadní
síť metra (viz foto), využívající například dopravní systém Bombardier Innovia,
bude doplněna o novou linku Sanying Line. V červnu 2016 k tomu byla
podepsána smlouva na dodávku na klíč v New Taipei City mezi městskou
samosprávou a dodavatelským konsorciem ARH.
|
