Aktualizovaná studie evropských palivočlánkových
autobusů: 84 autobusů v provozu, příznivý výhled v jejich efektivnosti
 17.12.2015
Na samém konci října 2015 zveřejnila evropská
organizace Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH JU) studii
Fuel Cell Electric Buses – Potential for Sustainable Public Transport
in Europe (Palivočlánkové elektrické autobusy – Potenciál pro
udržitelnou veřejnou dopravu v Evropě). Jde o volné pokračování a
aktualizaci studie elektrických autobusů „Urban buses: Alternative
powertrains for Europe“ z roku 2012, z níž čerpá mimo jiné naše studie
„E-mobilita v MHD“.
Studie opět
vznikla v partnerství celkem 80 organizací z řad dopravců, průmyslu a
dalších. Na rozdíl od dokumentu z roku 2012 se však letošní verze
soustřeďuje pouze na elektrické autobusy s palivovými články jako
zdrojem energie. Ukažme si zde některé zajímavé momenty obsažené v této
studii.
Studie na začátku mapuje současné zapojení
palivočlánkových autobusů, jak ukazuje mapka na obrázku níže.
Konstatuje, že v současné době je v rámci různých evropských
rozvojových projektů v provozu celkem 84 palivočlánkových autobusů
(škoda jen, že nemohla zahrnout i unikátní
český projekt TriHyBus,
o jehož
dalším osudu se nyní rozhoduje). Předpokládá se, že jejich počet by
mohl do roku 2020 vzrůst na 300 až 400.
Přehled současných
projektů palivočlánkových autobusů v
Evropě (ZVĚTŠIT
OBRÁZEK)
Studie se dále zabývá především nákladovou efektivností
palivočlánkových autobusů, a to jak z hlediska pořizovací ceny, tak z
pohledu celoživotních nákladů (TCO). Ve výhledu se studie zabývá dvěma
scénáři trhu palivočlánkových autobusů: zda v pesimistickém případě
zůstanou záležitostí pouze okrajového trhu nebo zda se v optimistickém
případě rozšíří ve větším rozsahu. 
Vývoj pořizovacích cen palivočlánkových autobusů v %
Jak ukazuje graf na obrázku výše, od devadesátých let do
současnosti poklesla pořizovací cena palivočlánkových autobusů o 75 %.
Očekává se další pokles cen o cca 40 – 45 %, přibližně na úroveň 400 –
450 tisíc Eur (tj. cca 10,8 – 12,2 mil. Kč) v roce 2030 v optimistickém
scénáři. I v této optimistické variantě nicméně zůstávají
palivočlánkové autobusy téměř 1,6 až 2krát drahé oproti dieselovým
autobusům. Důvodem je především vysoká cena palivočlánkové jednotky a
náklady její integraci do vozidla. Na jejím poklesu by se měla podílet
ekonomie z rozsahu včetně využití synergií s palivočlánkovými osobními
automobily. To ostatně naznačují i uváděné údaje dnes snad
nejrozšířenějšího výrobce palivočlánkových jednotek pro těžká vozidla,
kanadské společnosti Ballard, a
japonské
automobilky Toyota.
Jinak je tomu u celoživotních nákladů, které dnes mají
palivočlánkové autobusy cca 1,7násobné oproti dieselům, do roku 2030 by
však měly klesnout téměř na úroveň dieselových autobusů, tedy být o cca
20 % vyšší v pesimistickém scénáři a o cca 10 % vyšší v optimistickém
scénáři.
Zajímavý je uváděný rozbor těchto celoživotních nákladů.
Oproti dieselu je největší rozdíl v pořizovací ceně, která se promítá
do odpisů vozidla a dalších nákladů jeho financování. Naproti tomu
například náklady na údržbu se již nyní pohybují na úrovni dieselových
autobusů a předpokládá se jejich další pokles, do roku 2030 o více než
40 %. Také cena vodíku v přepočtu na kilometr jízdy bude nižší než cena
motorové nafty pro dieselový autobus.
Studie se dále zabývá celospolečenskými přínosy
palivočlánkových autobusů. Ty jsou blíže rozebrány také ve výše
zmíněné studii
„E-mobilita v MHD“.
Studie FCH JU v této souvislosti připomíná,
že palivočlánkové autobusy v sobě slučují nízkoemisní či bezemisní
provoz bateriového elektrobusu s dojezdem autobusu na běžný spalovací
motor.
V neposlední řadě připomíná, že palivočlánková mobilita
má v Evropě širokou politickou podporu a je o ni rovněž zájem ze strany
velkých průmyslových firem.
Studie tak ukazuje, že by se vodík mohl skutečně stát do
budoucna oním „uhlím budoucnosti“, jak to už před sto padesáti lety
předpověděl velký vizionář Jules Verne ve své knize Tajuplný ostrov.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto a
obrázek © FCH JU
Studie je volně ke stažení zde
 Přečtěte si také:
 14.12.2015 Již dříve
avizovaný elektrobus Solaris Urbino 12
electric v Paříži
zahájil na
začátku prosince 2015 dvouměsíční testovací provoz s cestujícími na
linkách č. 21 a 147 městského dopravce RATP. Součástí tohoto projektu
jakožto dodávky „na klíč“ je i nabíjecí stanice od polského výrobce
Ekoenergetyka. 
 4.12.2015 Koncem
listopadu 2015 pořádalo Norské velvyslanectví v
Praze pod názvem Smart City – Green City seminář věnovaný norským
zkušenostem z implementace konceptu smart
city, na nějž pozvalo i
zástupce naší redakce. Mezi jinými zde byla prezentována i koncepce
čisté mobility ve smart city Oslo, hlavním městě Norska s více než 600
tisíci obyvatel. Tato koncepce velmi názorně ukazuje propojení
bezemisní dopravy v různých oblastech městského života spolu s
inteligentními dopravními systémy v rámci pilíře smart city
„inteligentní mobilita“.
 30.11.2015 Právě
vyšlo čtvrté vydání newsletteru Sdružení dopravních podniků ČR
„Elektromobilita v MHD“, který náš portál vydává v rámci Pracovní komise pro
elektromobilitu
. Čtenáři zde najdou zprávu o právě proběhlé konferenci „Elektrické
autobusy pro město IV“, odkazy na prezentace z této konference ke
stažení, rovných dvacet odkazů na články o elektrické MHD z našeho
portálu za nedávné období i další zajímavé informace z oblasti
automatického nabíjení elektrobusů. Přejeme příjemné počtení!
 30.11.2015 Na veletrhu
Czechbus 2015 se 26. listopadu
2015 uskutečnil čtvrtý běh již tradiční konference Elektrické autobusy
pro město, zaměřené na novinky a zkušenosti v oblasti provozu a
financování elektrobusů a parciálních trolejbusů, tedy trolejbusů s
bateriovými zásobníky energie. Konference byla opět pořádána firmou
Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem
našeho portálu, pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a
v úzké spolupráci s ním.
 25.11.2015 Užitkové elektromobily s palivočlánkovým prodlužovačem
dojezdu typu Renault Kangoo ZE-H2 jsme na našem portále již představili
v souvislosti s francouzským projektem HyWay. Tento
produkt má nyní ambice zaujmout pevné místo i na britském trhu, který
palivočlánkové technologie významně podporuje.
 20.11.2015 Jak jsme již
avizovali na našem portále, v německém
Mannheimu slouží od června 2015 dva
elektrobusy Hess průběžně dobíjené indukčním
systémem Bombardier PRIMOVE. Začátkem listopadu 2015 zaznamenaly tyto
elektrobusy úspěšný proběh 25 000 km.
 11.11.2015 Indukční
dobíjení je jedním z důležitých směrů, kterým
se v Evropě ubírá vývoj průběžně dobíjených elektrobusů. Po nedávném
úspěšném zprovoznění indukčně dobíjených elektrobusů v
Berlíně používajících
nabíjecí systém Bombardier
PRIMOVE 200, byl v
polovině října 2015 oficiálně zahájen provoz indukčně dobíjených
elektrických midibusů s týmž systémem dobíjení v historickém belgickém
městě Bruggy. Podobně jako například u kontaktně dobíjených elektrobusů
v Drážďanech
je i zde nabíjecí zařízení připojeno k tramvajové energetické
síti.
 12.10.2015 V září 2015 vydala americká National Renewable Energy
Laboratory (NREL) další zprávu k průběžnému hodnocení projektu
palivočlánkových autobusů „American Fuel Cell Bus“ u dopravní
společnosti SunLine Transit Agency. Zpráva se zaměřuje na provozní
výsledky projektu za uplynulé 2,3leté období. Jako srovnávací základna
pro palivočlánkové autobusy zde slouží výsledky autobusů poháněných
stlačeným zemním plynem (CNG).
 10.11.2015 V listopadu
2015 se na veletrhu Czechbus 2015 představí široké veřejnosti nový
český
elektrobus Electron od ostravského výrobce Ekova Electric (Ekova),
který svoji světovou premiéru absolvoval v říjnu 2015 na mezinárodním
veletrhu Busworld 2015. Pro naše čtenáře znalé
problematiky elektrobusů a zajímající se o podrobnosti se naší redakci
podařilo získat od výrobce některé dosud nepublikované technické
podrobnosti.
 6.11.2015 Největším
evropským výrobcem elektrobusů – alespoň podle našich
informací – je v Česku poměrně málo známá společnost Optare Group Ltd.
(„Optare“) ze severoanglického Leedsu. V britských i jiných evropských
městech je v současné době provozováno celkem 88 elektrobusů od tohoto
výrobce. Nijak proto nepřekvapí, že na podzim 2015 získal Optare hned
tři ocenění za svůj přínos ke zvýšení kvality ovzduší v
dopravě.
 5.11.2015
18,1m elektrobus VDL
Citea SLFA-180 Electric měl svoji
světovou premiéru na dopravním veletrhu UITP Mobility & City
Transport na začátku června 2015. První z osmi těchto elektrobusů,
plánovaných pro provoz na linkách MHD v německém Kolíně
nad Rýnem, byl koncem
října 2015 slavnostně předán tamnímu dopravci KVB (Kölner
Verkehrs-Betriebe).
 27.10.2015 Tzv. nový
Solaris Urbino 12 electric, tedy 12m
elektrobus od polského výrobce Solaris v novém designovém provedení,
již pro čtenáře našeho portálu není tak docela nový. Zmiňovali jsme se
o něm v souvislosti s dodávkami tohoto elektrobusu
pro Paříž a pro
Hannover. Tento
elektrobus byl v říjnu 2015 prezentován také na prestižním veletrhu
Busworld 2015 v Kortrijku, spolu s dalšími (dieselovými) novinkami
tohoto výrobce.
 22.10.2015
V rámci evropského projektu elektrických autobusů
ZeEUS,
jehož
demonstrační provozy na našich stránkách průběžně sledujeme, se
představí nový evropský výrobce elektrobusů, turecko-německá firma
Bozankaya. Jak byla v říjnu 2015 informována odborná veřejnost, v rámci
demonstračního provozu v německém Bonnu zde bude od začátku roku 2016
provozován její elektrobus značky Sileo.
|
