Toyota vyvinula palivočlánkový autobus a připravuje
projekt „bezemisního vodíku“
 17.9.2015
Japonská automobilka Toyota je jednou z předních
světových firem, prosazujících palivočlánkovou elektromobilitu. Na
konci roku 2014 na trh svůj sedan Toyota
Mirai
a své
zkušenosti využila i u palivočlánkového autobusu, který vyvinula a
vyrobila ve spolupráci se společností Hino Motors Ltd. Na konci
července 2015 proběhly v Tokiu první provozní zkoušky prototypového
vozidla.
Palivočlánkový autobus Toyota (viz foto) je 10,5 m
dlouhý a má celkovou přepravní kapacitu 76 cestujících, z toho 26
sedících. Pro svůj pohon využívá technologii, uplatněnou u výše
zmíněného palivočlánkového automobilu. Pohonná jednotka pro autobus
zahrnuje dva 110kW asynchronní elektromotory a jako primární zdroj
energie dva 114kW palivové články Toyota doplněné o
nikl-metalhydridovou trakční baterii, u níž výrobce udává pouze výkon
9,8 kW a proud 300 V DC (pro srovnání, elektromobil Toyota Mirai
používá trakční baterie o napětí 273,6 V a kapacitě 6,5 Ah).
Celkem 480 litrů kapalného vodíku je uloženo v 8
tlakových nádržích. Na rozdíl od technologií pro palivočlánkové
autobusy a jiná těžká vozidla ve světě (včetně českého
projektu
TriHyBus),
které pracují s vodíkem o tlaku 35 MPa, používá tento autobus vodík o
dvojnásobném tlaku 70 MPa shodném s technologií pro palivočlánková
osobní vozidla. Dvojnásobný tlak znamená větší množství energie v
zásobě, a tedy i delší dojezd, ovšem také větší nároky na pevnost
nádrže a s tím spojené větší investiční náklady. V neposlední řadě pak
větší tlak znamená i více energie spotřebované na stlačení, s
příslušným dopadem na ekologické účinky provozu, měřeno well-to-wheel“,
tedy „od jámy po kolo“.
To úzce souvisí s problematikou „ekologického vodíkového
hospodářství“, která je někdy zdrojem nedorozumění (viz například
článek Vodík pro palivočlánková vozidla:
úskalí statistik a srovnávání
). Nejčistší výroba
vodíku je využívání elektrolýzy z obnovitelných zdrojů energie. K
tomuto účelu probíhá ve světě více různých projektů, například německý
Energiepark Mainz).
Také v Japonsku se chystá obdobný projekt v oblasti mezi
městy Yokohama a Kawasaki. Schéma tohoto projektu, s jehož implementací
se počítá od dubna 2016, ukazuje obrázek výše. Projekt bude zahrnovat
systém
ekologické výroby vodíku elektrolýzou z obnovitelných zdrojů, systém
pro optimalizaci zásob a přepravy vyrobeného vodíku a využití vodíku
pro palivočlánkové vidlicové vozíky.
Součástí projektu bude rovněž
studie proveditelnosti celého vodíkového dodavatelského řetězce,
zahrnující finanční i sociálně ekonomické vlivy. Podrobnosti projektu
se nyní upřesňují.
Partnery projektu jsou na straně veřejného sektoru
prefektura Kanagawa a města Yokohama a Kawasaki, na straně soukromého
sektoru čtyři důležité průmyslové společnosti Iwatani Corporation,
Toshiba Corporation, Toyota Motor Corporation a Toyota Turbine and
Systems Inc. Celý projekt bude kromě toho spolufinancován z prostředků
japonského ministerstva životního prostředí.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto a
obrázek © Toyota
Další informace zde a také zde
a také zde
 Přečtěte si také:
 15.9.2015
Energetické využití odpadů je jednou z důležitých
oblastí tzv. „zelené“ či „inteligentní“ energetiky. Netradiční, a
přitom velmi efektivní způsob ukázal odborné veřejnosti v srpnu 2015
závod německé automobilky BMW v Greeru, v americké Jižní Karolíně: Část
vodíku pro palivočlánkové vidlicové vozíky, které tento závod využívá,
je získáván z metanu pocházejícího z nedaleké skládky odpadů. 
 11.9.2015
Akce s názvem „Metanolový den“ by v Česku nejspíše
vzbudila pozdvižení s ohledem stále ještě živou aféru, s níž je tato
průmyslová surovina v našich médiích spojována. Nicméně „Metanolový
den“ v dánském Aalborgu znamenal událost, která naopak ukazuje jeden z
důležitých směrů ke strategickému cíli Dánska v oblasti ochrany
životního prostředí: do roku 2050 se zcela zbavit závislosti na
fosilních palivech. 26. srpna 2015 zde konsorcium Green Methanol
Infrastructure otevřelo první metanolovou čerpací stanici v
Evropě.
 10.9.2015 Nedlouho po
zprávě o rekordním miliónu kilometrů, který
najely palivočlánkové autobusy ve
Švýcarsku, byla odborná
veřejnost informována o dalším rekordu z této oblasti, tentokrát z USA:
Palivočlánková jednotka na jednom z elektrických autobusů,
provozovaných kalifornskou dopravní společností AC Transit (podrobnosti
viz též studie „E-mobilita v MHD“),
překonala v
srpnu 2015 rekord 20 000 hodin nepřetržitého provozu.
 14.8.2015
V rámci evropského projektu CHIC,
zaměřeného
na provozní ověřování palivočlánkových autobusů, je od roku 2011 v
provozu i pět palivočlánkových autobusů společnosti PostAuto Schweiz
AG, hlavního švýcarského autobusového dopravce (v angličtině používá
název PostBus). Ke konci července 2015 dosáhly tyto autobusy důležitý
milník: dohromady najezdily celkem milión kilometrů.
 15.7.2015
Konference
„Elektrické autobusy pro město“, pořádaná konzultační firmou Ing. Jakub
Slavík, MBA – Consulting Services pod záštitou Sdružení dopravních
podniků ČR, se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala
jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo
vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické
osobní dopravy. Její další běh se koná 26. listopadu 2015 na Výstavišti
Praha-Holešovice jako doprovodný program veletrhu CZECHBUS
2015
 22.4.2015
Na konci března 2015 schválila Kalifornská
energetická
komise dva významné projekty v rámci svého programu „Medium and
Heavy-Duty Vehicle Technology Demonstration“ (Demonstrace technologií
pro střední a těžká vozidla) v celkovém objemu 4,4 mil. amerických
dolarů na rozvoj palivočlánkových autobusů a nákladních automobilů.
Dodavatelem palivočlánkového zdroje energie bude v obou případech
kanadský výrobce Hydrogenics.
 16.4.2015
O síti vodíkových čerpacích stanic v
londýnské aglomeraci jsme na našem
portále psali již více než před dvěma roky. Tato síť se na konci března
2015 rozrostla o další čerpací stanici, tentokrát u supermarketu
Sainsbury’s v Hendonu na předměstí Londýna. Stanici vlastní a provozuje
společnost Air Products.
 1.4.2015
Palivočlánkové
zdroje elektrické energie pro nezávislý bezemisní provoz přitahují
nejen konstruktéry silničních vozidel. Možnosti jejich uplatnění jsou
stále více sledovány i v kolejové dopravě. Vedle vývoje palivočlánkového
regionálního vlaku v Německu přichází
nyní na řadu i tramvaj.
 31.3.2015
Na konci března 2015 byla zveřejněna k volnému
využití aktualizovaná verze studie „E-mobilita v MHD“ již dříve
avizovaná na našem portále. Tato studie se zabývá stavem a vývojem
elektrických autobusů v ČR a ve světě, tj. především bateriových a
palivočlánkových elektrobusů a diesel-hybridních autobusů. Jako nových
technologií u elektrických autobusů si aktualizovaná verze všímá také plug-in
hybridních autobusů a parciálních
trolejbusů. Jejím zpracovatelem je firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services a
hlavním příjemcem Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR). Studie
vznikla v rámci činnosti Pracovní komise pro
elektromobilitu při SDP ČR.
 26.1.2015
V rámci připravované aktualizace studie „E-mobilita v
MHD“ se její
zpracovatelé zabývají mj. jednoduchým srovnáním elektrických pohonů pro
autobusy, mj. i z hlediska dopadu na životní prostředí. Jedním z
podkladů pro toto srovnání byla i publikovaná metodická pomůcka
„CIVITAS policy note: Smart choices for cities – Clean buses for your
city“, publikovaná v roce 2013 v rámci evropské iniciativy CIVITAS.
Zpracovatelé zde narazili na problém srovnatelnosti a interpretace dat
v souvislosti s palivočlánkovým pohonem.
 22.5.2013
Provozní životnost současných palivových článků je
zpravidla kolem 4 – 5 tisíc hodin. Společnost Proton Power Systems Plc,
jejíž dceřiná společnost Proton Motor dodala palivový článek i do
českého autobusu TriHyBus
(viz foto), oznámila 14. května 2013 velmi významný výsledek testování:
Její palivový článek dosáhl životnosti 10 000 hodin v režimu
start-stop, čili v denním zapínání a vypínání, běží dál a nenese známky
výraznější degradace.
|
