Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility






Pozvánky na akce


Stalo se




















Toyota vyvinula palivočlánkový autobus a připravuje projekt „bezemisního vodíku“

17.9.2015 Japonská automobilka Toyota je jednou z předních světových firem, prosazujících palivočlánkovou elektromobilitu. Na konci roku 2014 na trh svůj sedan Toyota Mirai a své zkušenosti využila i u palivočlánkového autobusu, který vyvinula a vyrobila ve spolupráci se společností Hino Motors Ltd. Na konci července 2015 proběhly v Tokiu první provozní zkoušky prototypového vozidla.

Palivočlánkový autobus Toyota (viz foto) je 10,5 m dlouhý a má celkovou přepravní kapacitu 76 cestujících, z toho 26 sedících. Pro svůj pohon využívá technologii, uplatněnou u výše zmíněného palivočlánkového automobilu. Pohonná jednotka pro autobus zahrnuje dva 110kW asynchronní elektromotory a jako primární zdroj energie dva 114kW palivové články Toyota doplněné o nikl-metalhydridovou trakční baterii, u níž výrobce udává pouze výkon 9,8 kW a proud 300 V DC (pro srovnání, elektromobil Toyota Mirai používá trakční baterie o napětí 273,6 V a kapacitě 6,5 Ah).

Celkem 480 litrů kapalného vodíku je uloženo v 8 tlakových nádržích. Na rozdíl od technologií pro palivočlánkové autobusy a jiná těžká vozidla ve světě (včetně českého projektu TriHyBus), které pracují s vodíkem o tlaku 35 MPa, používá tento autobus vodík o dvojnásobném tlaku 70 MPa shodném s technologií pro palivočlánková osobní vozidla. Dvojnásobný tlak znamená větší množství energie v zásobě, a tedy i delší dojezd, ovšem také větší nároky na pevnost nádrže a s tím spojené větší investiční náklady. V neposlední řadě pak větší tlak znamená i více energie spotřebované na stlačení, s příslušným dopadem na ekologické účinky provozu, měřeno well-to-wheel“, tedy „od jámy po kolo“.

To úzce souvisí s problematikou „ekologického vodíkového hospodářství“, která je někdy zdrojem nedorozumění (viz například článek Vodík pro palivočlánková vozidla: úskalí statistik a srovnávání ). Nejčistší výroba vodíku je využívání elektrolýzy z obnovitelných zdrojů energie. K tomuto účelu probíhá ve světě více různých projektů, například německý Energiepark Mainz).

ZVĚTŠIT OBRÁZEK

Také v Japonsku se chystá obdobný projekt v oblasti mezi městy Yokohama a Kawasaki. Schéma tohoto projektu, s jehož implementací se počítá od dubna 2016, ukazuje obrázek výše. Projekt bude zahrnovat systém ekologické výroby vodíku elektrolýzou z obnovitelných zdrojů, systém pro optimalizaci zásob a přepravy vyrobeného vodíku a využití vodíku pro palivočlánkové vidlicové vozíky. Součástí projektu bude rovněž studie proveditelnosti celého vodíkového dodavatelského řetězce, zahrnující finanční i sociálně ekonomické vlivy. Podrobnosti projektu se nyní upřesňují.

Partnery projektu jsou na straně veřejného sektoru prefektura Kanagawa a města Yokohama a Kawasaki, na straně soukromého sektoru čtyři důležité průmyslové společnosti Iwatani Corporation, Toshiba Corporation, Toyota Motor Corporation a Toyota Turbine and Systems Inc. Celý projekt bude kromě toho spolufinancován z prostředků japonského ministerstva životního prostředí.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto a obrázek © Toyota

Další informace zde a také zde a také zde

Přečtěte si také:

Skládka odpadů pohání palivočlánkové manipulační vozíky v americkém závodě BMW

15.9.2015 Energetické využití odpadů je jednou z důležitých oblastí tzv. „zelené“ či „inteligentní“ energetiky. Netradiční, a přitom velmi efektivní způsob ukázal odborné veřejnosti v srpnu 2015 závod německé automobilky BMW v Greeru, v americké Jižní Karolíně: Část vodíku pro palivočlánkové vidlicové vozíky, které tento závod využívá, je získáván z metanu pocházejícího z nedaleké skládky odpadů. 


Metanolový den: další krok k Dánsku bez fosilních paliv

11.9.2015 Akce s názvem „Metanolový den“ by v Česku nejspíše vzbudila pozdvižení s ohledem stále ještě živou aféru, s níž je tato průmyslová surovina v našich médiích spojována. Nicméně „Metanolový den“ v dánském Aalborgu znamenal událost, která naopak ukazuje jeden z důležitých směrů ke strategickému cíli Dánska v oblasti ochrany životního prostředí: do roku 2050 se zcela zbavit závislosti na fosilních palivech. 26. srpna 2015 zde konsorcium Green Methanol Infrastructure otevřelo první metanolovou čerpací stanici v Evropě. 


Palivočlánkové autobusy v Kalifornii lámou rekordy

10.9.2015 Nedlouho po zprávě o rekordním miliónu kilometrů, který najely palivočlánkové autobusy ve Švýcarsku, byla odborná veřejnost informována o dalším rekordu z této oblasti, tentokrát z USA: Palivočlánková jednotka na jednom z elektrických autobusů, provozovaných kalifornskou dopravní společností AC Transit (podrobnosti viz též studie „E-mobilita v MHD“), překonala v srpnu 2015 rekord 20 000 hodin nepřetržitého provozu. 


Projekt CHIC: švýcarské palivočlánkové autobusy ujely milión kilometrů

14.8.2015 V rámci evropského projektu CHIC, zaměřeného na provozní ověřování palivočlánkových autobusů, je od roku 2011 v provozu i pět palivočlánkových autobusů společnosti PostAuto Schweiz AG, hlavního švýcarského autobusového dopravce (v angličtině používá název PostBus). Ke konci července 2015 dosáhly tyto autobusy důležitý milník: dohromady najezdily celkem milión kilometrů.  


Pozvánka na odbornou konferenci

Elektrické autobusy pro město IV

15.7.2015 Konference „Elektrické autobusy pro město“, pořádaná konzultační firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR, se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Její další běh se koná 26. listopadu 2015 na Výstavišti Praha-Holešovice jako doprovodný program veletrhu CZECHBUS 2015 


Kalifornie připravuje další projekty autobusů a nákladních automobilů s palivovými články

22.4.2015 Na konci března 2015 schválila Kalifornská energetická komise dva významné projekty v rámci svého programu „Medium and Heavy-Duty Vehicle Technology Demonstration“ (Demonstrace technologií pro střední a těžká vozidla) v celkovém objemu 4,4 mil. amerických dolarů na rozvoj palivočlánkových autobusů a nákladních automobilů. Dodavatelem palivočlánkového zdroje energie bude v obou případech kanadský výrobce Hydrogenics. 


První vodíkovou čerpací stanici u nákupního střediska má Londýn

16.4.2015 O síti vodíkových čerpacích stanic v londýnské aglomeraci jsme na našem portále psali již více než před dvěma roky. Tato síť se na konci března 2015 rozrostla o další čerpací stanici, tentokrát u supermarketu Sainsbury’s v Hendonu na předměstí Londýna. Stanici vlastní a provozuje společnost Air Products. 


Čínský výrobce CSR Sifang představil palivočlánkovou tramvaj

1.4.2015 Palivočlánkové zdroje elektrické energie pro nezávislý bezemisní provoz přitahují nejen konstruktéry silničních vozidel. Možnosti jejich uplatnění jsou stále více sledovány i v kolejové dopravě. Vedle vývoje palivočlánkového regionálního vlaku v Německu přichází nyní na řadu i tramvaj. 


Aktualizovaná verze studie „E-mobilita v MHD“ zveřejněna

31.3.2015 Na konci března 2015 byla zveřejněna k volnému využití aktualizovaná verze studie „E-mobilita v MHD“ již dříve avizovaná na našem portále. Tato studie se zabývá stavem a vývojem elektrických autobusů v ČR a ve světě, tj. především bateriových a palivočlánkových elektrobusů a diesel-hybridních autobusů. Jako nových technologií u elektrických autobusů si aktualizovaná verze všímá také plug-in hybridních autobusů a parciálních trolejbusů. Jejím zpracovatelem je firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services a hlavním příjemcem Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR). Studie vznikla v rámci činnosti Pracovní komise pro elektromobilitu při SDP ČR. 


Vodík pro palivočlánková vozidla: úskalí statistik a srovnávání

26.1.2015 V rámci připravované aktualizace studie „E-mobilita v MHD“ se její zpracovatelé zabývají mj. jednoduchým srovnáním elektrických pohonů pro autobusy, mj. i z hlediska dopadu na životní prostředí. Jedním z podkladů pro toto srovnání byla i publikovaná metodická pomůcka „CIVITAS policy note: Smart choices for cities – Clean buses for your city“, publikovaná v roce 2013 v rámci evropské iniciativy CIVITAS. Zpracovatelé zde narazili na problém srovnatelnosti a interpretace dat v souvislosti s palivočlánkovým pohonem. 


Palivové články: provozní životnost přesahuje 10 tisíc hodin

22.5.2013 Provozní životnost současných palivových článků je zpravidla kolem 4 – 5 tisíc hodin. Společnost Proton Power Systems Plc, jejíž dceřiná společnost Proton Motor dodala palivový článek i do českého autobusu TriHyBus (viz foto), oznámila 14. května 2013 velmi významný výsledek testování: Její palivový článek dosáhl životnosti 10 000 hodin v režimu start-stop, čili v denním zapínání a vypínání, běží dál a nenese známky výraznější degradace. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services