ISO/TS 19880-1:2016: důležitý krok k rozvoji
palivočlánkové elektromobility
25.7.2016 Dlouho očekávaným důležitým krokem směrem ke globálnímu
rozvoji palivočlánkové elektomobility se v červenci 2016 stalo
zveřejnění technické specifikace ISO/TS 19880-1:2016
mezinárodním standardizačním orgánem ISO. Tato technická specifikace
představuje vodítko v oblasti výkonů a bezpečnosti pro vodíkové plnicí
stanice včetně jejich rozhraní s vozidlem. Pokrývá procesy od výroby a
dodávky vodíku po jeho stlačování, uchovávání a plnění vodíkových
vozidel. Dosud individuálně řešené projekty v oblasti palivočlánkové
mobility a její infrastruktury tak dostaly jednotný normativní základ,
na nějž se lze odvolávat.
Uvedená technická specifikace dává návod k následujícím
prvkům vodíkové infrastruktury:
•  systém výroby a dodávky
vodíku,
• doprava vodíku potrubím,
v cisternách v plynné nebo kapalné formě nebo v trailerech pro
metal-hydridové uchovávání vodíku (poznámka: metal-hydridy jsou
sloučeniny vodíků s některými kovy, například hořčíkem, sodíkem nebo
lithiem, které lze využít jako médium pro uchovávání vodíku v kapalném
nebo pevném skupenství),
• lokální generátory
vodíku používající elektrolýzu vody nebo technologie pro chemickou
výrobu vodíku z paliv,
• uchovávání kapalného
vodíku,
• čištění vodíku, je-li
třeba,
• stlačování vodíku,
• čerpadla a výparníky,
• vyrovnávací zásobníky
plynného vodíku,
• předchlazovací zařízení,
• plnicí stojan vodíkové
čerpací stanice.
Tato technická specifikace je primárně určena pro lehká
silniční palivočlánková vozidla. Přiměřeně ji však lze aplikovat i pro
jiná vozidla, jako jsou například palivočlánkové autobusy, tramvaje
nebo manipulační vozíky. Tato technická specifikace zároveň nenahrazuje
ani nevylučuje platné národní předpisy v kterékoli z uvedených oblastí,
jichž se týká.
Úroveň bezpečnosti, kterou tato technická specifikace
vyžaduje, v zásadě odpovídá úrovni bezpečnosti u plnicích stanic s
konvenčními palivy.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 13.7.2016 Elektrický
pohon námořních lodí významně šetří palivo i
životní prostředí. Primárním
zdrojem elektřiny pro pohon zde nicméně stále zůstává dieselgenerátor
nebo turbína na zkapalnělý zemní plyn (LNG). Protože
víme o vysokoteplotních palivových článcích, používajících na vstupu
nejen čistý vodík, ale také zemní plyn nebo etanol, aniž by
přitom docházelo ke spalování,
vznesli jsme dotaz na amerického výrobce FuelCell Energy, který nám
poslal informace
o velmi zajímavém projektu elektrické námořní lodi jménem Viking Lady,
která je v provozu již od roku 2009. 
 29.6.2016 Německá
automobilka BMW je jedním z průkopníků
palivočlánkových pohonů pro automobily v Evropě a ve světě. S prvním
pokusným palivočlánkovým vozem přišla již v roce 2005. Tento vůz
označovaný jako „7 Series“ sice neměl komerční využití, byl však
významným demonstračním počinem v oblasti palivočlánkové
elektromobility. Od léta 2015 testuje BMW další prototyp, označovaný
jako „5 Series GT“.
 21.6.2016
Palivočlánkové automobily používající palivové
články s
protonvýměnnou membránou a jako palivo čistý vodík (například Hyundai
ix-35, Toyota
Mirai nebo
Honda Clarity FCV)
jsou dnes na
cestě ke komercializaci. Jejich hlavním problémem je však nedostatečně
rozvinutá vodíková infrastruktura. Japonská automobilka Nissan,
světový
leader na trhu s bateriovými
elektromobily, se proto
rozhodla využít jako zdroj vodíku surovinu mnohem dostupnější: etanol,
resp. bioetanol, z něhož se vodík vyrobí ve vozidle chemickou
reakcí.
 10.6.2016 Velká
Británie je jedním z evropských států, který
podporuje rozvoj palivočlánkové elektromobility. Důkazem toho je zdejší
rozvoj vodíkových
čerpacích stanic i provoz
palivočlánoových autobusů v
Londýně či Aberdeenu.
Na začátku června 2016 byla odborná veřejnost informována o programu
britské vlády na podporu palivočlánkové mobility, který by měl přispět
k vybudování sítě vodíkových čerpacích stanic v zemi a zároveň
podporovat palivočlánkovou mobilitu ve veřejných a soukromých
organizacích, jakožto klíčovém segmentu trhu u elektrických
automobilů.
 20.5.2016 Palivočlánkové manipulační vozíky,
tedy
vidlicové vozíky a tahače přívěsných manipulačních vozíků, patří k
historicky nejstarším způsobům využívání palivových článků v mobilitě.
Jejich využívání v Evropě se brzy rozroste o 4 tahače a 11 vidlicových
vozíků pro největší norskou dopravní a logistickou skupinu ASKO, která
je bude používat ve svém logistickém areálu v Trondheimu. Jak byla v
květnu 2016 informována odborná veřejnost, tento projekt nyní získal
finanční podporu z veřejných zdrojů.
 26.4.2016 Schéma
car sharingu, dnes již široce využívané ve
městech pro bateriové elektromobily, se na začátku dubna 2016 dočkalo
významné světové premiéry: Pod obchodním názvem BeeZero spustila
německá plynárenská skupina Linde Group v německém Mnichově oficiálně
svůj projekt car sharingu pro palivočlánková osobní auta, první tohoto
druhu na světě. Tento zajímavý projekt přispívá Mnichovu k naplnění
jeho strategie smart city.
 15.4.2016
Evropský
projekt palivočlánkových autobusů CHIC
(Clean Hydrogen in European Cities) probíhá v letech 2010 – 2016. Během
této doby byly získány zkušenosti z provozu celkem 56 palivočlánkových
autobusů v osmi městech a regionech Evropy a Kanady. V dubnu 2016 byla
jako výstup projektu uveřejněna zpráva „Guidelines for delivering fuel
cell bus projects“, česky: „Pokyny pro realizaci projektů
palivočlánkových autobusů“. Jaká jsou tedy doporučení projektu CHIC pro
zavádění této ekologické městské dopravy?
 8.4.2016 Prototyp
palivočlánkového osobního
automobilu Honda FCV
Concept, který
byl loni v březnu představen veřejnosti na ženevském autosalonu, udělal
za rok významný pokrok. V březnu 2016, tedy přesně po roce od této
události, byl jeho následovník Honda Clarity FCV uveden na japonský
trh.
 24.3.2016 Na
začátku března 2016 zaznamenaly palivočlánkové
autobusy ve skotském Aberdeenu
rok úspěšného
provozu na linkách hromadné dopravy. Protože jde o největší park
palivočlánkových autobusů v Evropě – v tomto městě je jich provozováno
celkem deset, navíc v ne právě ideálních klimatických podmínkách
studeného a deštivého Skotska, mají jeho výsledky co říci k celkové
situaci a vývojovým perspektivám této zajímavé oblasti
elektromobility.
 18.3.2016 Pravděpodobně
první palivočlánkovou tramvají na světě,
která slouží v běžném provozu, se začátkem března 2016 stala již dříve
avizovaná tramvaj
čínského výrobce CRRC
Qingdao Sifang, vyráběná v
licenci Škoda Transportation ForCity 15T. Sedm těchto palivočlánkových
tramvají je nyní v provozu v šestimiliónovém čínském městě Qingdao v
provincii Shandong.
 2.3.2013
Bezpilotní průzkumný letoun Phantom Eye
poháněný palivovými články na kapalný vodík podnikl 25. února 2013 svůj
druhý pokusný let. Let se uskutečnil v Dryden Flight Research Center v
Kalifornii.
|
