Přečtěte si: Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility
|
|
|
Přečtěte si: Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility |
 
        |
Internet věcí: nejen Industry 4.0, ale také inteligentní mobilita
Výrobce procesorů Intel ve spolupráci s dodavatelem zabudovaných informačních technologií Kontron v této souvislosti vydal v loňském roce komplexní zprávu, tzv. white paper, s názvem „Improving Transportation Safety, Efficiency, and the Customer Experience with the Internet of Things (IoT)“ – dále „zpráva“, s níž byla v říjnu 2015 prostřednictvím časopisu Eurotransport seznámena široká odborná veřejnost v odvětví dopravy. I když je tato zpráva fakticky marketingovým materiálem, upozorňujícím na konkrétní technická řešení a jejich komponenty dodávané oběma zmíněnými firmami, obsahuje řadu principů, které naznačují postup internetu věcí v inteligentní mobilitě. V tomto článku si ukážeme ty nejzajímavější z nich a zkusíme je dále rozvést a zobecnit. Zpráva ukazuje, jak prostřednictvím internetu věcí lze významně zefektivnit řízení mobility po stránce efektivnosti, bezpečnosti a atraktivity pro uživatele. Internet věcí se tak řadí mezi technologie podporující mj. rozvoj konceptu inteligentních měst – smart city.
V dopravě se dnes stále více využívá elektronických zařízení – od palubních počítačů vozidel, přes sdělovací a zabezpečovací zařízení drážních vozidel nebo dopravní telematiku v silniční dopravě po informační a odbavovací systémy a další uživatelské aplikace. Pokud data produkovaná všemi těmito zařízeními dostanou jednotnou základnu, bude možné je navzájem sdílet, kombinovat a využívat ve prospěch bezpečného a efektivního provozu a uživatelsky atraktivních služeb. Toho lze dosáhnout prostřednictvím internetových aplikací s cloudovým hostingem, který umožňuje v reálném čase například informovat řidiče, cestující, provozní dispečery, správce vozového parku a další osoby zúčastněné v přepravním procesu. Obdobně tomu může být i v přepravě zboží. Na tomto základě lze pak řídit efektivnost a bezpečnost vlastního provozu, zlepšit uživatelskou hodnotu přepravních služeb i zmírnit negativní dopady dopravy na okolí. (Poznámka: Cloudem nebo cloud computingem rozumíme poskytování služeb či programů uložených na serverech na internetu, které jsou uživatelům k dispozici pomocí internetového rozhraní prakticky odkudkoliv). Jako příklady lze ukázat některé zajímavé ukázky využití internetu věcí v dopravě, které uvádí zmíněná zpráva. Některé dílčí uváděné aplikace jsou přitom již dnes známy z běžného použití (viz články v naší rubrice Automatizace dopravy). Nová je myšlenka jejich sdílení a kombinace pomocí internetu věcí. a) Systém managementu dopravních prostředků Zpráva zde hovoří pouze o vlaku, ale zde uvedené principy jsou aplikovatelné prakticky na jakékoliv dopravní prostředky. Tento systém průběžně monitoruje stav kritických i nekritických procesů a komponent při provozu dopravního prostředku – diagnostika stavu vozidel, sledování pohybu a polohy vozidla a spotřeby jeho energie, fungování pomocných zařízení (topení, ventilace apod.) i další informace. Kombinací těchto informací lze významně zefektivnit vlastní provoz vozidel, zvýšit úroveň jeho bezpečnosti a snížit ekologickou zátěž. b) Systém řízení služeb pro cestující Internetové informace o jízdě, propočet zpoždění a očekávané doby příjezdu již dnes umožňují cestujícím lépe plánovat cestu a organizovat svůj čas. Pokud jsou kombinovány s dalšími informacemi, jako je aktuální předpověď počasí, novinky z cíle cesty apod., dávají celé cestě novou uživatelskou kvalitu, a zlepšují tak užitnou hodnotu nabízené služby daného dopravce. Z pohledu celkové organizace mobility, například v rámci již zmiňovaného konceptu smart city, pak mohou tyto systémy přispět k celkové konkurenceschopnosti hromadné dopravy vůči dopravě individuální, a tím přispět k ozdravění městské mobility a městského prostředí. c) Dohled pro zlepšení bezpečnosti Tato oblast zahrnuje bezpočet různých činností a procesů během samotné přepravy. Jsou jimi například dohled nad způsobem jízdy, sledování technického stavu vozidla, dohled nad chováním osob ve vozidlech a ve stanicích, aj. Při kombinaci a sdílení těchto informací pomocí internetu věcí lze, podobně jako v předchozích případech, předejít nehodovým událostem nebo poruchám, případně urychlit jejích řešení, pokud k nim přesto dojde. Tím lze učinit proces přepravy bezpečnější, spolehlivější a hospodárnější.
Ačkoliv se zpráva primárně zaměřuje na přepravu osob, je zřejmé, že stejné principy a obdobná technická řešení lze využít i pro přepravu zboží, ať jíž s přímou návazností na výrobní procesy (viz například systém „inteligentních“ nákladních vozů od firmy Bosch) jako součást logistického řetězce v rámci již zmiňovaného konceptu Industry 4.0, nebo jako součást městské mobility v rámci smart city. Zpráva dále uvádí některá konkrétní technická zařízení pro internet věcí v dopravě. Poukazuje přitom na skutečnost, že pro dopravní aplikace musí být takováto zařízení velmi odolná z pohledu klimatických vlivů, vibrací a mechanického namáhání. Příkladem takového zařízení může být inteligentní dopravní počítač Kontron TRACe B304-TR s celkem 10 GB paměti, umožňující integrovat data z nejrůznějších vstupů a podporující operační systémy Linux (Fedora 22), Windows 7 a Windows Embedded Standard 8. Tento počítač je schopný pracovat v teplotním rozmezí –40 až +70 °C. Podobně nabízejí tito výrobci další technologická řešení pro internet věcí v dopravě, jako je počítač pro řízení vlaku, síťový videorekordér, bezdrátová vstupní brána pro počítače v dopravě, a další hardwarová a softwarová řešení. Bez ohledu na marketingové aspekty této části zprávy z pohledu obou firem, které ji zpracovaly, je to důležité obecné sdělení: Pro praktickou aplikaci výše uvedených principů již existují na trhu konkrétní komerční produkty. Shrnuto: Počítačem podporované systémy v dopravě, vedoucí k plně automatizovanému řízení provozu prakticky bez zásahu člověka, nejsou žádnou novinkou – stačí si připomenout systémy typu CBTC, které rovněž zkoušejí komunikaci po vysokorychlostním internetu. Podobně nejsou novinkou ani inteligentní informační systémy pro cestující v hromadné dopravě, inteligentní parkovací systémy apod. Až dosud se však automatizace v dopravě a automatizace v průmyslu jevily spíše jako dva paralelní světy, byť oba pracující na velmi podobných principech. Podobně je tomu s „paralelními světy“ automatizace v kolejové a v silniční dopravě. Internet věcí nyní nabízí příležitost, jak při sblížení těchto paralelních světů pomocí sdílení a kombinace dat lze dosáhnout významného zkvalitnění a zefektivnění při řízení mobility. A co je důležité, nejde jen o teorii, ale pro takováto řešení existují na trhu potřebná technická zařízení. Pochopitelně se nabízejí rovněž úvahy o zranitelnosti takovýchto řešení z pohledu bezpečnosti dat, a následně bezpečnosti osob a majetku. Ale to už je další, samostatný problém. Ing. Jakub Slavík, MBA Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz Plná verze zprávy je ke stažení zde
|
|
Naše tipy |
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
| |
21.10.2015 
Základním principem jsou užitné vlastnosti internetu
věcí: schopnost poskytovat konektivitu, zabezpečení, interoperabilitu,
analýzu informací a promítnutí tohoto všeho do peněžních efektů na
straně nákladů i tržeb. To, co je zřejmé z průmyslových procesů, přitom
neméně platí i pro přepravu osob a nákladu.
Přečtěte si také:
