Přečtěte si:  Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility






Pozvánky na akce


Stalo se




















Pomůže metoda stará 1500 let s likvidací radioaktivních odpadů?

15.6.2016 Před 1500 lety švédský kmen opevnil své sídlo kamenným valem, který následně zapálil. Část kamení se roztavila a vytvořila mezi většími balvany skleněnou výplň. Jak byla v květnu 2016 informována česká odborná veřejnost, vědci z Washington State University ve státě Washington na severozápadě USA zkoumají její vzorky (viz foto) a hledají odpovědi na to, zda by se podobným způsobem mohl likvidovat radioaktivní odpad.

Tento výzkum Washington State University probíhá ve spolupráci s muzejními a historickými institucemi v USA a ve Švédsku. Spolufinancuje jej americké ministerstvo energetiky (DOE), z čehož je patrno, že nejde o pouhé zajímavé „akademické cvičení“, nýbrž je zde velmi konkrétní a praktický cíl:

V jaderném areálu v Hanfordu ve východním Washingtonu buduje DOE největší světové zařízení na likvidaci radioaktivního odpadu. Toto zařízení by v cílovém stavu mělo být schopno pojmout v přepočtu 212 tisíc metrů krychlových radioaktivního a chemického odpadu, který by byl za normálních okolností uskladněn v podzemních nádržích. Cílem výzkumu je ukázat, zda by bylo možné zatavit radioaktivní odpad do trvanlivého skla, které přetrvá tisíce let.

Vitrifikace, neboli fixace zalitím do skla, je jedním z procesů, jak stabilizovat radioaktivní odpady. Běžně se tato metoda využívá při likvidaci nízko a středně aktivních odpadů, první vitrifikační závody vznikly již v 70. letech minulého století. K radioaktivnímu odpadu se přidají sklotvorné přísady (křemičité písky) a běžnou sklářskou technikou se při teplotách 1 200 -1 600 °C vytaví křemičitanové nebo borokřemičitanové sklo. Jeho vlastnosti – odolnost proti louhování vodou, materiálová pevnost, tepelná vodivost – z něj činí velmi zajímavý materiál i v oblasti ukládání vysoce radioaktivních odpadů. Ty ovšem bude nutné izolovat od životního prostředí nejméně sto tisíc let. Vědci proto potřebují získat znalosti o tom, jak se sklo v takových časových horizontech chová, jak degraduje, koroduje apod.

Zajímavý studijní materiál poskytla výzkumníkům z Washinton State University starodávná švédská pevnost Broborg. Před 1500 lety místní kmen opevnil své sídlo na vrcholku kopce pozoruhodnou technikou: lidé navršili ledovcové balvany, nahoru položili vrstvu černého amfibolitu a zasypali dřevěným uhlím, které následně zapálili. Žárem roztavený amfibolit (jen pro představu, bylo nutné dosáhnout teploty nad 1 100 °C a omezit přísun vzduchu) protekl spárami mezi balvany. Po vychladnutí se proměnil ve sklo, které zeď perfektně stmelilo.

Pro vědce jsou vzorky z broborgské pevnosti nesmírně cenné: znají totiž přibližné datum jejich vzniku i přírodní podmínky, jimž byly vystaveny. Mohou tak zkoumat míru jejich poškození v konkrétním časovém rámci. Na základě získaných dat je pak možné modelovat chování skla i v delších časových úsecích.

Česká nukleární společnost, redakčně upraveno a rozšířeno

Foto © Washington State University

Další informace zde a také zde

Přečtěte si také:

EPR v Olkiluoto 3: reaktor generace III+ požádal o licenci

22.4.2016 Reaktor typu EPR, který patří k tzv. reaktorům generace III+ a je umístěn ve třetím bloku elektrárny Olkiluoto finské energetické společnosti Teollisuuden Voima Oyj (TVO), učinil v dubnu 2016 další důležitý krok: Jeho provozovatel oficiálně zažádal o udělení dvacetileté licence na jeho provoz. Pokud vše půjde podle plánu, bude tento reaktor uveden do rutinního provozu koncem roku 2018. 


Jádro v roce 2015: výrobní kapacita jaderných elektráren opět vzrostla

11.1.2016 Během roku 2015 se mírně zvýšila globální kapacita výroby jaderné energie. Lví podíl na tom měla Čína, která od ledna uvedla do provozu 8 nových reaktorů. Celkově je tak v současnosti ve světě 440 provozuschopných reaktorů o celkovém výkonu 382,7 GW, což oproti začátku roku znamená nárůst o dva bloky a více než 5 GW. 


Jaderných odpadů může být méně

29.12.2015 Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW vyprodukuje ročně cca 30 tun vysoce radioaktivního vyhořelého paliva. Není to mnoho, ale vyřazené palivo a vysoce aktivní odpady zůstávají nebezpečné po stovky tisíc let. Než vývoj technologie umožní palivový cyklus uzavřít pomocí reaktorů nové generace, pracují laboratoře v různých zemích na technologiích, které by alespoň umožnily snížit objem jaderných odpadů. 


Malý reaktor NuScale dostane palivo od Arevy

21.12.2015 Elektrárna NuScale, jejíž přípravu na komerční provoz na našich stránkách průběžně sledujeme, je jedním z projektů tzv. malých reaktorů, které představují významný vývojový trend v jaderné energetice. Významným krokem k jejímu uvedení do provozu se stala začátkem prosince 2015 dohoda mezi jejím dodavatelem NuScale Power LLC a společností Areva Inc na výrobu palivových souborů pro tento projekt. 


Zpráva EEA: emise zabijí ročně půl miliónu Evropanů, nejvíce škodí ve městech

10.12.2015 Evropská environmentální organizace (European Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy. 


Mikrosíť s palivočlánkovým zdrojem energie zajišťuje kritické funkce města Woodbridge

27.11.2015 Město Woodbridge v americkém státě Connecticut bude mít od konce příštího roku v provozu unikátní energetický systém: energetickou mikrosíť s palivočlánkovým zdrojem energie. V listopadu 2015 k tomu byla podepsána smlouva mezi energetickou distribuční společností United Illuminating Company a městem Woodbridge. 


Nová zobrazovací technologie umožňuje nahlédnout do nitra jaderného reaktoru

23.11.2015 Vědci z univerzity v Lancasteru ve Velké Británii vyvinuli novou technologii, díky které mohou přímo detekovat záření vznikající za provozu v jaderném reaktoru. Navržený detektor funguje podobně jako zorničky kočičích očí. S jeho podstatou seznámila v listopadu 2015 českou odbornou veřejnost Česká nukleární společnost, nezisková odborná organizace pro osvětu a vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky. 


Komerční vodíkové technologie odstraňují tritium a zlepšují provoz jaderných elektráren

13.11.2015 Vodíkové technologie – elektrolýza vody a výroba elektřiny ve vodíkových palivových článcích – mají víceúčelové využití, jak ukazuje mj. i náš článek o trojitě generačním zařízení. Kromě zde zmíněných způsobů využití se elektrolýza může uplatnit i u odstraňování radioaktivního izotopu vodíku – tritia z odpadních vod v jaderných elektrárnách. Jak byla v říjnu 2015 informována odborná veřejnost, pilotní projet s využitím elektrolyzéru od kanadského výrobce Hydrogenics nyní připravuje specializovaná americká firma Kurion. 


Velká Británie má zájem o malé reaktory

3.11.2015 Malé reaktory jsou, vedle reaktorů IV. generace, jedním z důležitých vývojových směrů ve vývoji jaderné energetiky. Jako perspektivní směr je vnímá rovněž Velká Británie, která je zároveň evropským leadrem v oblasti využívání větrné energie jakožto důležitého obnovitelného zdroje. O spolupráci na rozvíjení této strategie projevila zájem americká elektrotechnická firma Westinghouse, která tento svůj záměr prezentovala v říjnu 2015. 


SMR-160: Malý reaktor má ambice na komerční trhy

17.8.2015 Malé reaktory jsou jedním z významných vývojových trendů v jaderné energetice. Jedním z příkladů je malý reaktor, resp. jaderná energetická jednotka, typu SMR-160 amerického výrobce Holtec International. 


Robot zkoumá vnitřek poškozeného kontainmentu v elektrárně Fukushima

15.4.2015 Pro průzkum areálu havarované japonské jaderné elektrárny Fukushima Daiichi, patřící společnosti Tokyo Electric Power Company (Tepco), jsou ve velké míře využívány specializované průmyslové roboty, o nichž jsme se na našem portále zmiňovali například v souvislosti s robotem MEISTeR. V první polovině dubna 2015 začal jiný takovýto robot zkoumat vnitřek kontainmentové nádoby v bloku 1 této elektrárny. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services