Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy






Pozvánky na akce


Stalo se


















Jaderných odpadů může být méně

29.12.2015 Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW vyprodukuje ročně cca 30 tun vysoce radioaktivního vyhořelého paliva. Není to mnoho, ale vyřazené palivo a vysoce aktivní odpady zůstávají nebezpečné po stovky tisíc let. Než vývoj technologie umožní palivový cyklus uzavřít pomocí reaktorů nové generace, pracují laboratoře v různých zemích na technologiích, které by alespoň umožnily snížit objem jaderných odpadů. Několik možných cest k tomuto cíli, vycházejících z amerických a britských zkušeností, představila v prosinci 2015 naší odborné veřejnosti Česká nukleární společnost, nezisková odborná organizace pro osvětu a vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky.

Odborníci z Laboratoře plazmové fyziky v Princetonu (PPPL) například chtějí využít metodu plazmového hmotnostního filtrování. Atomizovaný a ionizovaný jaderný odpad se vstříkne do rotujícího filtru. Pomocí odstředivých a magnetických sil filtr oddělí hmotnostně lehčí prvky od těch těžších. Lehčí prvky jsou typicky méně radioaktivní. Místo zalití do skla (tzv. vitrifikace) je tedy stačí stabilizovat pomocí levnějších metod, jako například fixací v asfaltu (bitumenace) nebo v betonu. Separace na bázi atomové hmotnosti rovněž umožňuje třídit jaderný odpad o různém chemickém složení.

Manchesterská univerzita studuje jednobuněčné bakterie schopné přežít ve vysoce zásaditém prostředí (jaderné odpady uložené v podzemních prostorách budou obaleny tlustou vrstvou jílu) a živit se iso-sacharinovou kyselinou (jeden z produktů složitých chemických reakcí z působení podzemní vody). Zkoumané bakterie dokáží v případě nedostatku kyslíku „přepnout“ svůj metabolismus i na jiné prvky dostupné v okolním prostředí (např. železo nebo dusičnany). Vědce fascinuje i fakt, že k těmto adaptacím u bakterií došlo pravděpodobně během několika málo desetiletí. To by znamenalo, že by bylo možné je cíleně adaptovat na specifické podmínky očekávané přímo v úložištích.

Tým vědců Chemické fakulty Nottinghamské univerzity zaměřuje pozornost na interakci uranu s dalšími prvky chemické tabulky. Podle jejich hypotézy by mohly organické molekuly pomoci selektivně extrahovat ionty kovů (především uranu) z jaderného odpadu. Slibně se jeví například arsen. S uranem vytváří vhodné chemické vazby, které umožňují kov separovat. Tímto způsobem by se odpady zbavily těch nejnebezpečnějších látek, což by objem odpadů, které je nutné trvale izolovat, snížilo.

Česká nukleární společnost, redakčně upraveno

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Další informace zde

Přečtěte si také:

Zpráva EEA: emise zabijí ročně půl miliónu Evropanů, nejvíce škodí ve městech

10.12.2015 Evropská environmentální organizace (European Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy. 


Mikrosíť s palivočlánkovým zdrojem energie zajišťuje kritické funkce města Woodbridge

27.11.2015 Město Woodbridge v americkém státě Connecticut bude mít od konce příštího roku v provozu unikátní energetický systém: energetickou mikrosíť s palivočlánkovým zdrojem energie. V listopadu 2015 k tomu byla podepsána smlouva mezi energetickou distribuční společností United Illuminating Company a městem Woodbridge. 


Nová zobrazovací technologie umožňuje nahlédnout do nitra jaderného reaktoru

23.11.2015 Vědci z univerzity v Lancasteru ve Velké Británii vyvinuli novou technologii, díky které mohou přímo detekovat záření vznikající za provozu v jaderném reaktoru. Navržený detektor funguje podobně jako zorničky kočičích očí. S jeho podstatou seznámila v listopadu 2015 českou odbornou veřejnost Česká nukleární společnost, nezisková odborná organizace pro osvětu a vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky. 


Komerční vodíkové technologie odstraňují tritium a zlepšují provoz jaderných elektráren

13.11.2015 Vodíkové technologie – elektrolýza vody a výroba elektřiny ve vodíkových palivových článcích – mají víceúčelové využití, jak ukazuje mj. i náš článek o trojitě generačním zařízení. Kromě zde zmíněných způsobů využití se elektrolýza může uplatnit i u odstraňování radioaktivního izotopu vodíku – tritia z odpadních vod v jaderných elektrárnách. Jak byla v říjnu 2015 informována odborná veřejnost, pilotní projet s využitím elektrolyzéru od kanadského výrobce Hydrogenics nyní připravuje specializovaná americká firma Kurion. 


Velká Británie má zájem o malé reaktory

3.11.2015 Malé reaktory jsou, vedle reaktorů IV. generace, jedním z důležitých vývojových směrů ve vývoji jaderné energetiky. Jako perspektivní směr je vnímá rovněž Velká Británie, která je zároveň evropským leadrem v oblasti využívání větrné energie jakožto důležitého obnovitelného zdroje. O spolupráci na rozvíjení této strategie projevila zájem americká elektrotechnická firma Westinghouse, která tento svůj záměr prezentovala v říjnu 2015. 


Řídicí systém ABB Symphony Plus prezentován české odborné veřejnosti

29.9.2015 O řídicím systému ABB Symphony Plus jsme na našem portále psali již vícekrát, například v souvislosti s energetickým využitím odpadů v Anglii a fotovoltaickou elektrárnou v Kanadě. České odborné veřejnosti byl tento systém představen letos na veletrhu AMPER 2015. V září 2015 byl blíže prezentován zákazníkům ABB a zástupcům odborného tisku, mezi nimiž nechyběla ani naše redakce. 



SMR-160: Malý reaktor má ambice na komerční trhy

17.8.2015 Malé reaktory jsou jedním z významných vývojových trendů v jaderné energetice. Jedním z příkladů je malý reaktor, resp. jaderná energetická jednotka, typu SMR-160 amerického výrobce Holtec International. 


Palivočlánková kogenerace: FuelCell Energy a E.ON společně v Evropě

11.8.2015 Zatímco Evropa zkoumá a vyvíjí, Amerika prodává – a to i v Evropě. Tak by se dala s jistou nadsázkou charakterizovat situace v oblasti palivočlánkové kogenerace. Důkazem je i dohoda mezi americkým výrobcem palivočlánkových technologií FuelCell Energy a německou energetickou společností E.ON z konce července 2015 o společné nabídce palivočlánkových kogeneračních jednotek 


Vláda ČR schválila Národní akční plán jaderné energetiky

9.6.2015 Vládní kabinet na svém jednání 3. 6. 2015 schválil Národní akční plán jaderné energetiky (NAP JE), který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR. Ten počítá s výstavbou nových jaderných bloků na lokalitě Dukovany i v Temelíně. 


Aktualizace státní energetické koncepce schválena

27.5.2015 Vláda ČR schválila 19. května 2015 Aktualizaci státní energetické koncepce (ASEK), která je klíčovým státním strategickým dokumentem v oblasti energetiky. Dokument dává strategické zadání pro rozvoj české energetiky na dalších 25 let.  


Robot zkoumá vnitřek poškozeného kontainmentu v elektrárně Fukushima

15.4.2015 Pro průzkum areálu havarované japonské jaderné elektrárny Fukushima Daiichi, patřící společnosti Tokyo Electric Power Company (Tepco), jsou ve velké míře využívány specializované průmyslové roboty, o nichž jsme se na našem portále zmiňovali například v souvislosti s robotem MEISTeR. V první polovině dubna 2015 začal jiný takovýto robot zkoumat vnitřek kontainmentové nádoby v bloku 1 této elektrárny. 


Smart city Malaga: důraz na smart grid a inovativní e-mobilitu

19.3.2015 O rozvoji konceptu smart city ve španělském městě Malaga jsme se na našem portále zmiňovali již v červenci 2014 v souvislosti s projektem inovativní e-mobility Zem2ALL. V březnu 2015 prezentovala španělská energetická společnost Endesa, člen nadnárodní skupiny Enel, která je leadrem projektu smart city Malaga, jeho významné úspěchy. 


Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

27.1.2015 Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz někdy píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě, například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou Jokohamou i „chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi rozmanitě. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services