|
|
|
|
      |
EPR v Olkiluoto 3: reaktor generace III+ požádal o licenci22.4.2016 Reaktor typu EPR, který patří k tzv. reaktorům generace III+ a je umístěn ve třetím bloku elektrárny Olkiluoto finské energetické společnosti Teollisuuden Voima Oyj (TVO), učinil v dubnu 2016 další důležitý krok: Jeho provozovatel oficiálně zažádal o udělení dvacetileté licence na jeho provoz. Pokud vše půjde podle plánu, bude tento reaktor uveden do rutinního provozu koncem roku 2018. EPR je tlakovodní reaktor vyvinutý ve spolupráci Areva NP, EDF a Siemens AG. U tohoto reaktoru je kladen důraz na účinná a jednoduchá bezpečnostní opatření a vysoký výkon. Jako palivo může používat uran obohacený na pět procent, přepracované uranové palivo nebo kombinaci uranu a plutonia. Předpokládaný elektrický výkon EPR pro Olkiluoto 3 je 1600 MW.
Dodavatelem EPR pro Olkiluoto 3 je konsorcium Areva-Siemens. Projekt je řešen jako dodávka na klíč za pevnou cenu. Stručně na vysvětlenou ke generacím jaderných reaktorů: Reaktory I. generace byly budovány hlavně v 50. a 60. letech minulého století, především jako experimentální. Chladivem byl plyn nebo voda, používaly se i jiné druhy chladiva. Tam, kde byly tyto reaktory použity v jaderných elektrárnách, jsou dnes již téměř bez výjimky vyvedeny z provozu. Tlakovodní reaktory, používané například u českých elektráren Dukovany a Temelín, patří k tzv. reaktorům II. generace. U této generace se používají i další druhy chladiva, například tzv. těžká voda (D2O neboli oxid deuteria). Oproti první generaci se reaktory této generace soustředily především na lepší ekonomickou stránku jejich výroby a provozu. Elektrická účinnost se u této generace pohybuje mezi 30 a 40 %. III. generace jaderných reaktorů směřuje ke zvýšení účinnosti výroby elektrické energie, a to až na úroveň těsně přesahující 40 %, k prodloužení doby provozu reaktoru až na 60 let a ke snížení náročnosti budování elektrárny. Velký důraz je kladen na zvýšení bezpečnosti, a to zejména v oblasti pasivní bezpečnosti – jinými slovy, konstrukce těchto reaktorů je řešena tak, aby jaderné havárie byly vyloučeny již z fyzikální podstaty procesů, které v ní probíhají. Tyto bezpečnostní prvky jsou založeny na jevech, jako je gravitace nebo přirozená cirkulace chladiva. Snahou je především redukovat možnost nehody s roztavením paliva v aktivní zóně. Dalším rysem je prodloužení intervalu mezi výměnou paliva. Generace III+ je pak vlastně odnož třetí generace, u níž se vývoj zaměřil na další zdokonalení III. generace zejména co do bezpečnosti proti lidským chybám. Rozlišení generace III a III+ přitom nemá pevnou hranici. Reaktory IV. generace se od druhé a třetí generace liší zásadním způsobem – na rozdíl od předchozích generací tedy nejde o další evoluční stupeň. Jejich cílem je dosáhnout ekologicky a ekonomicky udržitelného vývoje jaderné energetiky a vysoké úrovně bezpečnosti včetně ochrany před zneužitím používaných jaderných materiálů k výrobě jaderných zbraní. Zahrnují různé typy jaderných reaktorů, kdy chladivem je například sodík, směsi roztavených solí nebo roztavených kovů, a nyní jsou stále spíše ve fázi vývoje. Společné pro ně je, že pracují při velmi vysokých teplotách, tzn. kolem 800 °C a jejich elektrická účinnost přesahuje 40 %, mohou využít vyhořelé palivo ze současných reaktorů, významně snižují obsah zbytkové radioaktivity a dále posilují pasivní bezpečnost. Ve stejném roce jako EPR v Olkiluoto 3, tedy v roce 2018, by měl zahájit provoz také další evropský EPR, umístěný v elektrárně Flamanville ve Francii. Finský, případně francouzský EPR tak svým zprovozněním získají ve svém oboru evropské prvenství, pravděpodobně ne však světové. O rok dříve by totiž měl zahájit provoz první EPR na světě, umístěný v čínské elektrárně Taishan 1. Ve stejném roce by pak měl být zprovozněn také EPR ve druhém bloku téže elektrárny. Jakub Slavík, Consulting Services Foto © TVO (Převzato z World Nuclear News)
|
|
Naše tipy |
|
Copyright © 2012 – 2023 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
| |
Přečtěte si také:
15.4.2015
