Projekt ene.field: více než 250 mikrokogeneračních
jednotek ve zkušebním provozu
 21.9.2015
Evropský
projekt ene.field
na podporu rozvoje palivočlánkové mikrokogenerace v Evropě, zaznamenal
v září významný pokrok. Jak byla v září 2015 informována odborná
veřejnost, čtvrtina z předpokládaného tisíce palivočlánkových
mikrokogeneračních jednotek je v rámci tohoto projektu již ve zkušebním
provozu v domácnostech v osmi různých zemích z celé
Evropy.
Ene.field je projekt spolufinancovaný Evropskou komisí –
Společným podnikem pro palivové články a vodík (FCH-JU). Základem
projektového týmu je osm předních evropských výrobců, podílejících se
na technologiích palivových článků, spolu se 17 dalšími vzdělávacími a
podpůrnými organizacemi (přehled partnerů projektu ukazují loga na
obrázku níže). V rámci své působnosti v 11 evropských zemích –
Rakousko,
Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Lucembursko, Itálie, Nizozemí,
Slovinsko, Švýcarsko a Velká Británie – nabízejí výrobci tisíci
domácnostem technologie mikrokogenerace. Přitom ve spolupráci se
zákazníky sledují otázky praktického využití těchto technologií v
různých typech obydlí, klimatických oblastech a na různých trzích s
cílem zvýšit jejich praktický přínos pro uživatele a snížit výrobní
náklady, tak aby bylo možné začít s jejich sériovou výrobou. Projekt
ene.field probíhá v letech 2012 – 2017 a je spolufinancován z
evropských zdrojů částkou 26 miliónů €.
Projekt ene-field předpokládá využití rozmanitých
kogeneračních jednotek, pracující s různými technologiemi palivových
článků (protonvýměnná membrána i pevné oxidy), s elektrickými výkony v
rozpětí 0,8 – 5 kW a s tepelnými výkony 1,4 – 25 kW. Elektrická
účinnost zařízení by se měla pohybovat v rozmezí 35 – 40 %, celková
energetická účinnost v rozmezí 80 – 95 %.
Očekává se, že technologie mikrokogenerace v rodinných
domech sníží v porovnání s kondenzačním kotlem emise skleníkových plynů
o cca 20 – 40 %.
První kogenerační jednotkou nabízenou na evropském trhu
je Vitovalor 300-P,
Na německý trh je dodávána ve spolupráci firem Viessmann a Panasonic.
Elektrický výkon zařízení je 750 W a tepelný výkon 1 kW (tedy těsně pod
spodními hranicemi předpokládanými projektem ene.field). To odpovídá
denní výrobě cca 15 kWh elektrické energie a 19 kWh tepelné energie.
Při tomto výkonu pokryje Vitovalor 300-P většinu běžné denní spotřeby
jedné domácnosti. Celková energetická účinnost zařízení je 90 % a
elektrická účinnost 37 %, tedy v plánovaných mezích projektu ene.field.
Předpokládá se, že oproti konvenční výrobě horké vody s využitím plynu
ušetří 50 % emisí CO2, což je rovněž v souladu s
výše uvedenými cíli projektu ene.field.
Tato mikrokogenerační jednotka využívá palivočlánkovou
technologii Panasonic, uváděnou v Japonsku na trh pod značkou Ene-farm.
Palivočlánkový modul je vyroben v Japonsku a v Německu integrován s
bojlerem.
V porovnání se srovnatelným mikrokogenerační zařízením
Viessmann využívajícím tepelný stroj (Stirlingův motor) je cena
palivočlánkové mikrokogenerační jednotky více než dvojnásobná. Podle
výrobce palivového článku se nicméně úspory energie u palivočlánkvých
jednotek oproti srovnatelným konvenčním kogeneračním jednotkám mohou
pohybovat kolem cca 40 %.
Na evropský trh palivočlánkové kogenerace ve větším
rozsahu elektrických výkonů nyní cílí především americký dodavatel
palivočlánkových technologií FuelCell Energy
ve spolupráci s energetickou společností E.ON. Využívat přitom bude své
bohaté zkušenosti z již provozovaných aplikací v USA i v Evropě, včetně
například energetiky pro budovu
jednoho z německých ministerstev.
redakce Proelektrotechniky.cz
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Obrázek ©
ene.field
Další informace zde
 Přečtěte
si také:
 17.9.2015 Japonská automobilka Toyota je jednou z předních
světových firem, prosazujících palivočlánkovou elektromobilitu. Na
konci roku 2014 na trh svůj sedan Toyota Mirai
a své
zkušenosti využila i u palivočlánkového autobusu, který vyvinula a
vyrobila ve spolupráci se společností Hino Motors Ltd. Na konci
července 2015 proběhly v Tokiu první provozní zkoušky prototypového
vozidla. 
 14.9.2015 Lodě převážející zkazitelné zboží v chladicích
kontejnerech musí v přístavu často používat neekologické dieselové
agregáty pro pohon chladicích zařízení. Projekt „Maritime Hydrogen Fuel
Cell“, jehož zkušební provoz byl zahájen v srpnu 2015 v Honolulu,
ukazuje, že tohoto účelu lze dosáhnout ekologicky a hospodárně i pomocí
kompaktní, snadno přemístitelné palivočlánkové jednotky.
 18.8.2015
Skotsko je, s ohledem na své geografické a
klimatické podmínky, region bohatý na větrnou energii. Není proto nijak
s podivem, že se zde rychle rozvíjí také zájem o energetické systémy,
které elektřinu z větrných zdrojů pomáhají ukládat do vodíku, dále
používaného v palivových článcích. Jedním z rozvojových projektů tohoto
druhu bude tzv. „Levenmouth Community Energy Project“
 11.8.2015 Zatímco
Evropa zkoumá a vyvíjí, Amerika prodává – a to i
v Evropě. Tak by se dala s jistou nadsázkou charakterizovat situace v
oblasti palivočlánkové kogenerace. Důkazem je i dohoda mezi americkým
výrobcem palivočlánkových technologií FuelCell Energy a německou
energetickou společností E.ON z konce července 2015 o společné nabídce
palivočlánkových kogeneračních jednotek
 31.7.2015
Zajímavé využití palivových článků pro místní výrobu
elektřiny je úspěšně v provozu již od listopadu 2014 v datovém centru
společnosti Microsoft v Cheyenne, hlavním městě amerického státu
Wyoming. V červenci 2015 o něm informovala českou veřejnost společnost
Siemens, která je jedním z členů dodavatelského konsorcia.
 29.7.2015 Palivočlánkové
elektrárny, které na našich stránkách
průběžně sledujeme, mohou využívat jako vstupní médium zemní plyn s
běžné rozvodné sítě nebo
vodík vznikající elektrolýzou z obnovitelných zdrojů energie, případně
jako odpadní produkt v chemické výrobě. Poslední jmenovaná technologie
bude nyní využita v závodě nizozemské chemičky AkzoNobel ve
francouzském Bordeaux
 26.6.2015
Americký výrobce palivočlánkových technologií pro
výrobu
elektřiny a tepla, společnost FuelCell Energy, představil koncem května
2015 veřejnosti trojitě generační energetické zařízení s výkonem řádově
v megawattech, které dokáže ze zemního plynu nebo bioplynu prakticky
bez emisí vyrobit čistý vodík pro palivočlánková vozidla nebo jiné
aplikace, spolu s teplem a elektřinou.
 18.6.2015 Česká
republika a Německo navázaly oficiální spolupráci
v oboru vodíkových technologií a palivových článků. Jde o významný krok
pro české výzkumné instituce i průmysl, jimž přinese přístup k
pokročilým technologiím, spolupráci s německými firmami i investice z
německého Národního inovačního programu. Česká republika je prvním z
nových členských států EU, kterému byla spolupráce nabídnuta.
 18.5.2015 Konsorcium
společností vedené výrobcem palivových článků
Fuel Cell Energy Inc. ohlásilo začátkem května 2015 zahájení přípravy
palivočlánkové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 63,3 MW v
Beacon Falls v americkém státě Connecticut. Pokud bude tento projekt,
prezentovaný pod názvem Beacon Falls Energy Park, vybudován podle
plánu, stane se největší palivočlánkovou elektrárnou na světě.
 30.3.2015
Odborníci z ÚJV Řež, a. s. (dříve Ústav jaderného
výzkumu Řež a.s.) dokončili první fázi testování pilotního zařízení na
akumulaci energie pomocí vodíku. Ke klasickým střešním solárním panelům
připojili skladovací systém kombinující olověné baterie a vodíkovou
nádrž. Výsledky provozu jsou velmi povzbudivé: zařízení by dokázalo
udržet průměrnou domácnost v běžném chodu až tři týdny.
 26.3.2015
V březnu 2015 podepsal britský průmyslový výrobce
alkalických palivových článků AFC Energy plc formální dohodu o vývoji
projektu (PDA) se dvěma jihokorejskými partnery: Samyoung Corporation a
Changshin Chemical Co. na vybudování palivočlánkové elektrárny v
jihokorejském Daesanu.
 29.1.2015
Výroba vodíku pro palivočlánková vozidla pomocí
elektrolýzy, o níž jsme se nedávno zmiňovali v článku Vodík pro
palivočlánková vozidla: úskalí statistik a srovnávání,
dostane od ledna
2015 účinné zařízení v podobě 1MW a 2MW komerčních elektrolyzérů řady M
od amerického výrobce Proton OnSite, využívajících technologie
protonvýměnné membrány (PEM).
 15.1.2013 Evropská
unie, která si uložila ambiciózní cíle v oblasti úspor energie a
využívání obnovitelných zdrojů, hledá nejrůznější cesty, jak toho
dosáhnout. Protože obytné budovy představují 27 % veškeré energetické
spotřeby v EU, zaměřují se programy EU i na tento sektor. Jako
revoluční technické řešení pro energetiku budov přichází tzv.
mikrokogenerace s palivovými články, označovaná zkratkou micro FC-CHP
nebo micro-CHP.
|
