Přečtěte si: Publikace Elektromobilita v praxi: Jak se zorientovat na poli elektromobility |
|
|
Hledá se vhodný typ reaktoru pro rozvoj české jaderné energetiky12.10.2017 Zájemci o výstavbu nových jaderných bloků v České republice muset budou s velkou pravděpodobností prokázat schopnost postavit nabízený typ reaktoru i v zahraničí. Předběžný zájem o českou zakázku projevily společnosti Areva (EdF), China General Nuclear Power (CGNP), Korea Hydro and Nuclear Power (KHNP), Mitsubishi Atmea, Rosatom a Westinghouse. Jak v říjnu 2017 informovala Česká nukleární společnost, referenční reaktor (tedy takový, který firma postavila v členském státě EU nebo v jiné, jaderně vyspělé zemi) dovedla nejblíže k dokončení zatím ta posledně jmenovaná, tj. Westinghouse. Čtyři reaktory typu AP 1000, z takzvané generace III+, staví Westinghouse v čínských lokalitách San-men a Chaj-jang. Blok č. 1 v San-men, který v září zahájil zavážku paliva, bude dokonce první spuštěnou elektrárnou tohoto typu na světě. Dva bloky (po jednom v každé z elektráren) by měly být uvedeny do provozu právě letos. Čína podepsala s Westinghouse smlouvu na dodávku čtyř bloků typu AP 1000 v roce 2007, samotná výstavba byla zahájena o dva roky později. Součástí smlouvy byl zároveň velice rozsáhlý transfer znalostí a know-how. Čína jej využila například k návrhu vlastního konceptu reaktoru CAP 1400. Společnost China North Nuclear Fuel také s pomocí firmy Westinghouse postavila závod na výrobu paliva, vhodného právě do reaktorů AP 1000. Zatímco několik prvních dodávek paliva tedy pokryje americko-japonská firma, další si už Číňané zajistí sami. Zájem o výstavbu v České republice projevili i Korejci, konkrétně společnost KEPCO. Jejich projekt, lehkovodní reaktor APR 1400 také spadá do generace III+, i když k onomu „plus“ mu podle některých schází dvojitá ochranná obálka reaktoru. Na druhou strany Korea nabízí velmi výhodné cenové podmínky. Referenčním projektem v zahraničí je jaderná elektrárna Barakah ve Spojených arabských emirátech, jejíž výstavba začala v roce 2012. První blok je hotov z 95 %, nyní čeká na povolení ke spuštění a do provozu by měl být uveden během příštího roku. Zatím jediným provozovaným projektem, který si činí nárok na příslušnost ke generaci III+, je VVER 1200 v šestém bloku Novovoroněžské jaderné elektrárny (rovněž známý pod názvem AES 2006). Od začátku výstavby trvalo osm let, než byl připojen k síti. Dva podobné bloky jsou ve výstavbě v Bělorusku (plánované dokončení v roce 2018), během jednoho či dvou let by měla začít výstavba jednoho bloku ve Finsku (projekt Hanhikivi), další bloky by mohly vzniknout v Turecku či v maďarském Pakši. Francouzská společnost Areva staví svůj typ EPR-1600 ze všech společností nejdéle, termín dokončení jejích referenčních projektů ve Francii (Flamanville) a ve Finsku (Olkiluoto) je stanoven po několika odkladech na rok 2018. Dva evropské tlakovodní reaktory (EPR) se rovněž staví v čínském Tchaj-šanu, dokončeny by měly být v rovněž příštím roce. Stručně na vysvětlenou ke generacím jaderných reaktorů: Reaktory I. generace byly budovány hlavně v 50. a 60. letech minulého století, především jako experimentální. Chladivem byl plyn nebo voda, používaly se i jiné druhy chladiva. Tam, kde byly tyto reaktory použity v jaderných elektrárnách, jsou dnes již téměř bez výjimky vyvedeny z provozu. Tlakovodní reaktory, používané například u českých elektráren Dukovany a Temelín, patří k tzv. reaktorům II. generace. U této generace se používají i další druhy chladiva, například tzv. těžká voda (D2O neboli oxid deuteria). Oproti první generaci se reaktory této generace soustředily především na lepší ekonomickou stránku jejich výroby a provozu. Elektrická účinnost se u této generace pohybuje mezi 30 a 40 %. III. generace jaderných reaktorů směřuje ke zvýšení účinnosti výroby elektrické energie, a to až na úroveň těsně přesahující 40 %, k prodloužení doby provozu reaktoru až na 60 let a ke snížení náročnosti budování elektrárny. Velký důraz je kladen na zvýšení bezpečnosti, a to zejména v oblasti pasivní bezpečnosti – jinými slovy, konstrukce těchto reaktorů je řešena tak, aby jaderné havárie byly vyloučeny již z fyzikální podstaty procesů, které v ní probíhají. Tyto bezpečnostní prvky jsou založeny na jevech, jako je gravitace nebo přirozená cirkulace chladiva. Snahou je především redukovat možnost nehody s roztavením paliva v aktivní zóně. Dalším rysem je prodloužení intervalu mezi výměnou paliva. Výše zmíněná generace III+ je pak vlastně odnož třetí generace, u níž se vývoj zaměřil na další zdokonalení III. generace zejména co do bezpečnosti proti lidským chybám. Rozlišení generace III a III+ přitom nemá pevnou hranici. Reaktory IV. generace se od druhé a třetí generace liší zásadním způsobem – na rozdíl od předchozích generací tedy nejde o další evoluční stupeň. Jejich cílem je dosáhnout ekologicky a ekonomicky udržitelného vývoje jaderné energetiky a vysoké úrovně bezpečnosti včetně ochrany před zneužitím používaných jaderných materiálů k výrobě jaderných zbraní. Zahrnují různé typy jaderných reaktorů, kdy chladivem je například sodík, směsi roztavených solí nebo roztavených kovů, a nyní jsou stále spíše ve fázi vývoje. Společné pro ně je, že pracují při velmi vysokých teplotách, tzn. kolem 800 °C a jejich elektrická účinnost přesahuje 40 %, mohou využít vyhořelé palivo ze současných reaktorů, významně snižují obsah zbytkové radioaktivity a dále posilují pasivní bezpečnost. Příkladem tohoto typu reaktoru je ruský reaktor BN-800 ve 4. bloku elektrárny Belojarsk. Česká nukleární společnost a redakce Proelektrotechniky.cz Foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz Přečtěte si také:Projekt Shamisen dává doporučení pro připravenost a reakci na jadernou havárii14.9.2017 Problematické dopady havárie v japonské elektrárně Fukushima a následných opatření na životy a zdraví obyvatel byly jedním z důvodů, proč vznikl projekt Shamisen financovaný z prostředků EU, zaměřený na zlepšení připravenosti a reakce na jadernou havárii. Ukázalo se totiž, že v důsledku této havárie nezahynul ani jeden člověk na následky ozáření, ale více než šest set lidí, hlavně starých a nemocných, předčasně zemřelo na následky nešetrné evakuace Zpráva IAEA 2017: kapacita jaderných zdrojů se může do roku 2050 zdvojnásobit29.8.2017 Ačkoli některé země, například Německo se svým programem „Energiewende“, ustupují z politických či jiných důvodů od jaderné energie, ve světě tento zdroj stále zůstává významnou příležitostí pro rozvoj nízkouhlíkové elektroenergetiky. Svědčí o tom i zpráva Mezinárodní agentury pro jadernou energii (IAEA) ze srpna 2017, která uvádí možnost více než zdvojnásobení celkové výrobní kapacity jaderných elektráren ve světě. Jaderná energetika: daně a právní spory v zahraničí21.6.2017 Jaderná energie představuje jeden z důležitých bezemisních zdrojů elektřiny, v řadě zemí nezastupitelných. Její využívání je nicméně v některých zemích značně politizováno. A tak zatímco například Polsko připravuje svoji první jadernou elektrárnu, Německo vyhlásilo od této energie odklon, ovšem s rozporuplnými dopady. O politizaci jaderné energie svědčí řada případů, kdy evropské vlády uvalily na provozovatele elektráren speciální daně. Zde si je ukážeme na příkladu Německa, Belgie a Švédska. Polsko připravuje první jadernou elektrárnu12.4.2017 Zatímco v Německu se jaderné elektrárny zavírají jako údajně „nebezpečné“ (ovšem prozatím s rozporuplnými dopady), jiné země EU včetně ČR tuto bezemisní energetiku rozvíjejí nebo dokonce provoz jaderných elektráren zahajují. Poslední jmenovanou zemí je Polsko, které v dubnu 2017 zahájilo práci na lokalizačních a ekologických studiích pro svoji první jadernou elektrárnu. Jaderná energetika v roce 2016: mírný nárůst, vede Asie6.1.2017 Jaderná energie je nezastupitelným bezemisním zdrojem pro výrobu elektřiny všude tam, kde obnovitelné zdroje nejsou dostačující – tedy včetně ČR. Navzdory politickým aktivitám v některých zemích, směřujícím z rozmanitých důvodů proti jaderné energetice, celkový objem instalovaného výkonu z jaderných zdrojů ve světě mírně roste. Z regionálního pohledu je přitom vůdčí silou Asie, následovaná Ruskem a USA. Malý reaktor VK-300: odpověď na zájem ruských měst o jaderný zdroj pro kogeneraci19.12.2016 Jedním z trendů v rozvoji jaderných technologií směrem k ekonomickému komerčnímu provozu jsou malé reaktory. O jejich využití je v současnosti zájem nejen v USA, Kanadě či Velké Británii, ale hlásí se o ně také ruská města, která by ráda tuto technologii využila pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla neboli kogeneraci. Světová odborná veřejnost o tom byla informována na začátku prosince 2016. Malý reaktor IV. generace pomůže energetice ve vzdálených oblastech Kanady9.12.2016 Hlavním trendem technologického vývoje jsou tzv. malé reaktory a reaktory IV. generace. Propojení obou těchto významných trendů v sobě zahrnuje projekt malého reaktoru typu MTGR montrealské společnosti StarCore Nuclear, která zahájila na konci října 2016 proces revize designu u Kanadské komise pro jadernou bezpečnost (CNSC). Projekt NuScale: vybudování a provoz malého reaktoru bude mít významný přínos pro místní ekonomiku31.8.2016 Malá modulární elektrárna NuScale, jejíž aktuality na našem portále průběžně sledujeme, je jedním z projektů tzv. malých reaktorů, které – vedle reaktorů IV. generace – představují významný vývojový trend v jaderné energetice. Jejím dodavatelem je americká projektová firma NuScale Power. První instalace této elektrárny se plánuje poblíž města Idaho Falls v americkém státě Idaho na severozápadě USA. Ekonomická studie projektu, prezentovaná v polovině srpna 2016, poprvé blíže vyčísluje celkové investiční náklady a přínosy pro místní ekonomiku v podobě nově vzniklých pracovních míst. Belojarsk 4: reaktor IV. generace se rozběhl na plný výkon30.8.2016 Reaktory IV. generace jako jeden z důležitých směrů ve vývoji jaderné energetiky zaznamenaly v polovině srpna 2016 významný milník: Blok 4 ruské jaderné elektrárny Belojarsk vybavený reaktorem BN-800 s rychlými neutrony dosáhl poprvé 100 % výkonu. Je to další krok k přípravě tohoto bloku na započetí komerčního provozu, které je plánováno koncem roku 2016. Malý reaktor PRISM má předpoklady ke komercializaci25.8.2016 Malé reaktory jsou, vedle reaktorů IV. generace, jedním z důležitých vývojových směrů ve vývoji jaderné energetiky. V souvislosti s výzvou prezidenta GE Hitachi Nuclear Energy americké vládě a podnikatelské sféře k podpoře komercializace moderních jaderných technologií byl v srpnu 2016 na Aspen Institute prezentován odborné veřejnosti jeden z konceptů těchto reaktorů, malý reaktor PRISM. Japonská jaderná energetika se vrací zpět k normálu24.6.2016 Definitivní návrat k normálu v japonské jaderné energetice – tak by se dala charakterizovat licence na prodloužení provozu, kterou ve druhé polovině července 2016 získaly bloky 1 a 2 japonské jaderné elektrárny Takahama. Tyto licence umožní provoz uvedených bloků až po dobu 60 let. Je to první japonská jaderná elektrárna po havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi v březnu 2011, jíž byla podle nových podmínek udělena licence na více než 40 let. Malý reaktor NuScale dostane palivo od Arevy21.12.2015 Elektrárna NuScale, jejíž přípravu na komerční provoz na našich stránkách průběžně sledujeme, je jedním z projektů tzv. malých reaktorů, které představují významný vývojový trend v jaderné energetice. Významným krokem k jejímu uvedení do provozu se stala začátkem prosince 2015 dohoda mezi jejím dodavatelem NuScale Power LLC a společností Areva Inc na výrobu palivových souborů pro tento projekt. Zpráva EEA: emise zabijí ročně půl miliónu Evropanů, nejvíce škodí ve městech10.12.2015 Evropská environmentální organizace (European Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy. Velká Británie má zájem o malé reaktory3.11.2015 Malé reaktory jsou, vedle reaktorů IV. generace, jedním z důležitých vývojových směrů ve vývoji jaderné energetiky. Jako perspektivní směr je vnímá rovněž Velká Británie, která je zároveň evropským leadrem v oblasti využívání větrné energie jakožto důležitého obnovitelného zdroje. O spolupráci na rozvíjení této strategie projevila zájem americká elektrotechnická firma Westinghouse, která tento svůj záměr prezentovala v říjnu 2015. |
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|